Pro stovky lidských vlastností či projevů žádné zvláštní označení nemáme. Není to dávno, co tomu tak bylo i v případě pedofilie – po dlouhá staletí, až do třetí čtvrtiny 19. století, se bez tohoto pojmu lidstvo obešlo, přičemž první zmiňované moderní pokusy o rozlišení homosexuality a heterosexuality jako vrozených sklonů předcházely jen zhruba o 20 let (Kertbeny, 1869).
Termín paedophilia erotica poprvé použil rakousko-německý psychiatr Richard Freiherr von Krafft-Ebing ve svém díle Psychopathia sexualis (1886). Označil jím sexuální náklonnost vůči prepubescentům. Použil přitom původně starořeckého výrazu paidofilia (παιδοφιλια) = láska k dětem, složeného ze slov pais (παις) = dítě, chlapec a filia (φιλια) = láska, přátelství.
Krafft-Ebing za typické pro paedophilia erotica považoval intenzivní citový vztah a genitální vzrušení – Lustgefühlen (pocity radosti, slasti), seelische Befriedigung (duševní uspokojení) a Reize (půvabnost, přitažlivost), zatímco sexuální styky s dětmi považoval pro pedofilii za netypické a pro ilustraci povahy pedofilie si nejvíce cenil kazuistik týkajících se osob vyšších morálních kvalit. Krafft-Ebing vycházel z toho, že pedofilie ve většině případů není příčinou zneužívání (v tehdejší terminologii prznění) dětí, pokud není vůle oslabena (jinou) duševní poruchou. Běžné projevy pedofilie však byly mimo jeho zorný úhel, v kazuistikách uvádí hlavně extrémní případy například mužského či ženského orgasmu již z pouhého po hledu na dítě, nešťastné zamilovanosti vedoucí až k šílenství, atd.
„Krafft-Ebing popsal sexuální deviace na základě extrémních či bizarních kriminálních případů“ (Weiss, 2002). Vycházel tedy z vnějších (pozorovatelných) projevů lidí, kteří překračovali běžně uznávané společenské normy. Ty i dnes mimo jiné určují „normálnost“ nebo „perverznost“ toho kterého jednání či představ. Sexuální náklonnost k dětem, navíc též spojená se sexuálním kontaktem, však v různých historických dobách a různých kulturách nebyla vždy považována za perverzi; o tom bude pojednáno později v samostatné kapitole.
Text je citován s laskavým svolením autora z jeho bakalářské práce: http://is.muni.cz/th/174448/pedf_b/
