Prospěšné informace o léčbě sexuálních deviantů lll

Mgr. Milan Duzbaba (1977)

Psycholog zabývající se problematikou sexuálních deviací z pohledu evoluční psychologie, především náhledovou terapií. V náhledové terapii vidím smysluplnou pomoc psychologa sexuálním deviantům, protože při správném přístupu, muži se sexuální deviací chtějí porozumět své sexualitě, vyhnout se sexuálním deliktům a najít realizaci sexuality v mezích zákona.

Pokračovat ve čtení

Prospěšné informace o léčbě sexuálních deviantů ll

Narozen 1932, vzděláním psycholog, specializován na sexodiagnostiku, kterou založil.Behaviorální sexuologii se věnuje půl století, objevuje biologický původ dvoření a pudové předpoklady morálky.

 Sexualita znamená mozkový program pro sexuální chování

Sexualita znamená mozkový program pro sexuální chování. Čím více se sexuální chování řídí tímto programem, tím více je preferováno. Všichni máme v mozku nějakou sexualitu – pacient, lékař, president, papež – prostě všichni. Jaká ta sexualita je, zda typická nebo netypická, to nemá nic společného s charakterem jejího nositele. Její vyšetřování je proto z celé psycho(pato)logie nejblíže neurologii.

Pokračovat ve čtení

Prospěšné informace o léčbě sexuálních deviantů l

MUDr. Želmíra Herrová

primářka sexuologického oddělení Psychiatrické léčebny Havlíčkův Brod

Devianti jsou chudáci…

Devianti jsou chudáci… Iidé s normální sexualitou si o deviantech myslí, že to, co dělají, dělají schválně a promyšleně. Ale to není pravda. Nedávno mi jeden pacient řekl, „já jsem to neudělal úmyslně“ a já jsem mu to věřila.

Pokračovat ve čtení

Pedofilie – seminární práce (Veronika Černohorská)

Seminární práce obsahuje obecné informace o pedofilii převzaté z běžně dostupné literatury, ale mimo to je ozvláštněna informacemi převzatými z bakalářké práce Bc. Karla Žáka, který se fenoménem pedofilie dlouhodobě zabývá a materiály, které vznikly díky spolupráci několika mužů, pedofilů, speciálně pro tuto práci. Čtenář má možnost získat povědomí o základní terminologii, etiologii, dělení, diagnostice a léčbě této parafilie, zárověň se dozví, jakou osobní zkušenost s pedofilem má autorka práce a v neposlední řadě získává informace, které lze označit jako „zájímavosti“, jenž mnohdy společnosti nejsou známé. Práce byla přednesna na semináři předmětu Sociální patologie (Slezská univerzita v Opavě), vyučující Mgr. Hermanová, která udělila zápočet, pozitivně hodnotila zejména osobnitý přístup ke zpracování. Posluchači výstup hodnotili kladně, ocenili především exkluzivitu některých informací.

Pokračovat ve čtení

Život a pocity nekriminálních pedofilů – kvalitativní kazuistika

Tento referát byl přednesen na 18. kongresu k sexuální výchově v Pardubicích 2010 a na XXIII. Bohnických sexuologických dnech 2011. Text referátu je publikován s laskavým svolením autora.

Ještě dříve, než zde uvedu kvalitativní kazuistiku – rozhovor s nekriminálním pedofilem, chci s odkazem na svou bakalářskou práci [1] připomenout a zdůraznit – vzhledem k tomu, že se stále vyskytují místa, kde je pod pojmem „pedofil“ chápán člověk, který sexuálně zneužívá děti – že pojem pedofil z odborného hlediska neoznačuje člověka, který děti sexuálně zneužívá, nýbrž člověka, který je k dětem eroticky přitahován.

Nyní tedy ke kazuistice – asi málokdo z nás někdy skutečně přemýšlel o tom, jak vlastně takový pedofil poznává, že je pedofilem. V rámci diplomové práce proto připravuji několik kvalitativních kazuistik nekriminálních pedofilů a o jednu z nich bych se chtěl s vámi nyní podělit:

Pokračovat ve čtení

Zavedení pojmu pedofilie

Pro stovky lidských vlastností či projevů žádné zvláštní označení nemáme. Není to dávno, co tomu tak bylo i v případě pedofilie – po dlouhá staletí, až do třetí čtvrtiny 19. století, se bez tohoto pojmu lidstvo obešlo, přičemž první zmiňované moderní pokusy o rozlišení homosexuality a heterosexuality jako vrozených sklonů předcházely jen zhruba o 20 let (Kertbeny, 1869).

Pokračovat ve čtení

Pedofilie – bakalářská práce, autor: Karel Žák

Bakalářská práce pojednává o pedofilii, tj. erotické orientaci na nedospělé osoby (děti). Zabývá se především těmi pedofilně orientovanými lidmi, kteří nepáchají trestné činy na dítěti či dětech a jejichž hlavní problém nespočívá v nutkání k takovým činům. Shrnuje historický vývoj pojmu pedofilie, jeho vymezení a kontext, uvádí psychiatrické teorie a představy o výskytu, etiologii a léčbě pedofilie. Popisuje společenské souvislosti – vztah pedofilie k trestné činnosti (sexuální zneužívání dětí, výroba či přechovávání dětské pornografie), kulturně-historickou podmíněnost společenských norem, význam a užívání pojmu v médiích, veřejném povědomí a legislativě. Zaobírá se reálným životem lidí s pedofilní orientací, utvářením jejich osobní identity a popisem, prevencí a řešením úskalí a problémů, které může tato odlišnost přinášet jim nebo lidem v jejich okolí. V závěrečné části se práce pokouší formulovat podněty k zamyšlení adresované rodičům dětí, pedofilně orientovaným jedincům i všem ostatním lidem.

Pokračovat ve čtení