Archiv pro rubriku: Aktuality

Vytvořili Prostasia Foundation – Autor Elliot Porter

z originálu „Why MAPs don’t “Get help!” přeložila Bouře

Mini slovník

MAP (MAPs – v množném čísle) = Minor Attracted Person, tedy osoba kterou přitahují nezletilé osoby. Jde o souhrnné označení pro všechny pedofily, hebefily a efebofily.

CSA = Child Sexual Abuse, česky sexuální zneužívání dětí

Každý, kdo na sociálních sítích diskutoval o pedofilii nebo jiné přitažlivosti k nezletilým, se pravděpodobně setkal s tvrzením, že jedinci, které přitahují nezletilí, potřebují „pomoc“ anebo „by se měli jít léčit“. Tato fráze se stala memem a zapleveluje odpovědi všech komentátorů, kteří sdílejí přesné informace o přitažlivosti k nezletilým a o lidech, kteří ji zažívají. Ve většině případů je to pokrytecké; jde o chabě zastřený pokus podkopat racionální diskusi naznačováním, že cílová skupina je tak hluboce narušená, že by jakákoli další interakce s ní neměla smysl. Je to ad hominum, útok na něčí domnělý duševní stav, aby se vyhnul řešení jeho argumentů, a proto je často přehlížen jako neproduktivní fňukání. Pod uštěpačnými poznámkami se však skrývá důležitý rozhovor, jehož středobodem je legitimní otázka: Proč se lidé se sklony k přitažlivosti k nezletilým (dále MAPs) nejdou léčit, proč nevyhledají pomoc?

Ole Martin Moen a Aksel Braanen Sterri
University of Oslo, Oslo, Norway

Článek z originálního znění do češtiny přeložil uživatel Dreamer

Být pedofilem znamená podle Světové zdravotnické organizace sexuálně preferovat děti, chlapce nebo dívky, případně obojí, obvykle v prepubertálním nebo raně pubertálním věku. Pedofilie je velmi rozšířená – přibližně dvě procenta dospělé populace jsou primárně sexuálně přitahována dětmi – a celosvětově je přibližně každá pátá dívka a každý dvanáctý chlapec obětí sexuálního zneužívání.

Většina výzkumníků zabývajících se pedofilií jsou psychologové, psychiatři a kriminologové. Jak by mohli do diskuse přispět etici? V této kapitole si klademe a snažíme se odpovědět na tři výrazně etické otázky týkající se pedofilie: (1) Je nemorální být pedofilem? (2) Je nemorální, aby pedofilové vyhledávali sexuální kontakt s dětmi? (3) Je nemorální, aby pedofilové uspokojovali své sexuální preference pomocí počítačové grafiky, sexuálních panenek a/nebo sexuálních robotů, kteří napodobují děti? Doufáme, že prostřednictvím diskuse o těchto otázkách ukážeme, že etické zkoumání pedofilie může pomoci posunout naše chápání toho, jak by měla být pedofilie chápána, posuzována a řešena.

Je nemorální být pedofil?

Všimněte si, že podle výše uvedené definice Světové zdravotnické organizace být pedofilem není totéž jako usilovat o sexuální kontakt s dětmi. Být pedofilem znamená mít sexuální preference vůči dětem, ale mít preference není totéž jako jednat podle těchto preferencí. Naším prvním cílem v této kapitole je diskutovat o morálním statusu pouhého bytí pedofilem.

Není pochyb o tom, že je velmi nešťastné, že některé dospělé sexuálně přitahují děti. Skutečnost, že je nějaký rys nešťastný, však sama o sobě nestačí k tomu, abychom mohli oprávněně dojít k závěru, že je nemorální tento rys mít. Obvykle považujeme za samozřejmé, že aby něco bylo nemorální, musí to být kromě toho, že je to nešťastné, také něco, co v určitém smyslu ovládáme nebo volíme. Mít vážnou nakažlivou nemoc může být vskutku nešťastné, ale pokud člověk nemohl ovlivnit okolnosti, které nemoc vyvolaly, a neškodí ostatním, bylo by nesprávné vyvozovat, že se dopustil morálního pochybení.

Pokud my pedofilové chodíme k nějakému odborníkovi, nejčastěji je to sexuolog, tedy specializovaný psychiatr. Nicméně řada z nás má i problémy nesexuálního rázu, které s pedofilií ne vždy přímo souvisí, nebo jen neurčitý pocit, že by v našem životě mohlo něco být lepší. Proto bych vám rád doporučil návštěvu psychologa, a to z toho důvodu, že Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) letos nabízí finanční příspěvek i na tu psychoterapii, kterou byste si jinak museli draze platit.

Přínosy a rizika z pohledu zdravotníků

Jedná se o překlad této studie, za překlad děkujeme uživateli Dreamer.

Daniela Stelzmann ^1,2,*, Sara Jahnke ³ a Laura F. Kuhle ¹, publikováno 8. srpna 2020

¹ Institut sexuologie a sexuální medicíny, Charité – Universitätsmedizin Berlin, 10117 Berlín, Německo; [email protected]
² Institut pro mediální a komunikační studia, Freie Universität Berlin, 14195 Berlin, Německo.
³ Katedra psychologie, Friedrich-Schiller-Universität Jena, 07743 Jena, Německo; [email protected]
^* Korespondence: [email protected]

Abstrakt: Silné stigma spojené s pedofilií může bránit snahám o prevenci sexuálních deliktů. Předchozí výzkumy účinků mediálních zpráv o pedofilii se většinou zaměřovaly na jejich roli při udržování stigmatu v obecné populaci. Abychom lépe porozuměli potenciálním přínosům a rizikům mediálních zpráv pro osoby s pedofilií a specializované preventivní a léčebné úsilí, provedli jsme polostrukturované kvalitativní rozhovory s 11 zdravotníky německé preventivní sítě „Don’t offend“. Zdravotníci popsali pozitivní (např. zvýšení povědomí o nabídkách prevence) i negativní (např. udržování stávající stigmatizace veřejnosti) účinky mediálního pokrytí a odhadli, že pouze asi třetina mediálního pokrytí zobrazuje pedofilii realisticky. Za účelem destigmatizace pedofilie a ku prospěchu prevence sexuálního zneužívání dětí byl na základě odborných poznatků praktiků vytvořen informační box pro novináře.

Pokračovat ve čtení →