Tom – příběhy naděje

Na stránce b4uact, autor – Tom

Z originálu „Tom’s story“ přeložila Bouře


Jsem 21letý kluk, kterého přitahují dívky ve věku 4–11 let. Dívky mladší 5 let mě přitahují výhradně emocionálně. Chovám k nim velkou náklonnost a chci je chránit a starat se o ně. Jak stárnou, stávají se atraktivnějšími a začínám vůči nim cítit více romantické, ale i ochranné pocity.

Všechno to začalo, když mi bylo 13 let a začal jsem pracovat ve třídě pro děti v mém kostele. Moc mě to bavilo a brzy jsem zjistil, že mám talent pro práci s dětmi. Když se ohlédnu zpět, vidím, že moje přitažlivost k dětem začala někdy v té době, ačkoli až v 16 letech jsem si opravdu všiml, že mě děti přitahují, a až v 18 letech jsem si konečně přiznal, že jsem MAP. V tu chvíli jsem se propadl do depresí.

Pokračovat ve čtení

Mohou sexuální panenky zabránit kriminálnímu sexuálnímu chování?

Vytvořili Psychology Todayautor – David J. Ley, Ph.D.

Z originálu „Can Sex Dolls Prevent Criminal Sexual Behavior?“ přeložil Dreamer

Omezenost výzkumu nám v tuto chvíli brání vyvozovat závěry.

Klíčové body:

  • Mnoho zemí a států přijímá zákony, které kriminalizují vlastnictví dětských sexuálních panenek.
  • Pedofilní muži s dětskými sexuálními panenkami často uvádějí nesexuální motivaci k vlastnictví a rozvíjejí s panenkami vztahy.
  • Muži, kteří vlastní takové panenky, sami uvádějí menší zájem o kriminální sexuální chování v reálném světě.

Již několik let se vede složitá společenská debata o účincích a možných rizicích vlastnictví silikonových sexuálních panen, které jsou vyrobeny tak, aby vypadaly jako děti. Kromě prosté reakce odporu, kterou mnoho lidí k takovému chování pociťuje, existují skutečné otázky, jaký dopad mohou mít tyto panenky na své majitele, a to zejména na riziko, že se budou dopouštět sexuálního zneužívání skutečných dětí nebo že se zapojí do konzumace či distribuce materiálů se sexuálním zneužíváním dětí (CSAM).

Pokračovat ve čtení

Někdo tě nazval pedofilem

Vytvořili Prostasia Foundation, autor – leis gordon

Z originálu „So you’ve been called a pedophile…“ přeložila Bouře

Máš-li obavy, že bys mohl být pedofil, dobrou zprávou je, že je to méně pravděpodobné, než si myslíš. Bohužel termín pedofil je často používán ve špatném významu, a to zejména v mediích za účelem zvýšení pozornosti a k vyvolávání strachu.

V termínu pedofilie jsou nejasnosti, ale to neznamená, že jsi pedofil, pokud například vzpomínáš na příjemné zážitky nebo fantazie z dětství, líbí se ti i dospívající, píšeš nebo čteš povídky o tomto tématu, nebo jsi výrazně starší než tvůj dospělý (18+) partner.

Je důležité si uvědomit, že i kdybys byl pedofil, nepředurčuje tě to k tomu, abys někdy někomu ublížil. Znamená to jen, že máš atypickou sexuální přitažlivost. Pouze přitažlivost. Neznamená to, že budeš zneužívat děti, nebo že jsi monstrum.

Pokračovat ve čtení

Dopis ve sklenici

Zdravím.

Jestli to tu někdo čte, asi jsi našel/našla tuto sklenici, ve které byl tento dopis. Možná, že si ho nikdo nepřečte, možná že ano. Pokud ano, chci mu dát jeden podnět na zamyšlení…

Představ si, že jsi kluk nebo holka… Je to celkem jedno. Zažiješ vcelku normální dětství. Pomalu rosteš a dostáváš se do puberty. Všechno se jeví býti v pořádku. Chodíš do školy, máš kamarády, se kterými občas chodíš ven, a máš asi i nějaké koníčky, kterým se věnuješ.

Tvým vrstevníkům, kterým je 12-15 let, tedy stejně jako tobě, se začínají líbit dospělé ženy/muži, ale dejme tomu, že jsi kluk a ženy ani holky z tvojí třídy se ti nelíbí. Začneš přemýšlet nad tím, jestli nejsi třeba homosexuál. Začneš koukat po klucích, ale nic, vůbec nic to s tebou nedělá.

Pokračovat ve čtení

Podpořili jsme vydání knihy Klubovna Naděje

Československá pedofilní komunita (ČEPEK) se rozhodla podpořit vydání knihy Klubovna Naděje, jejímž autorem je Tomáš Paprštein, který byl v dětství sexuálně zneužíván svým učitelem a vedoucím volnočasového turistického oddílu. Prostřednictvím serveru Hithit.com jsme na vydání knihy přispěli částkou 40 000 Kč.

Autor uvádí, že kniha i následné aktivity budou mít za cíl osvětu ohledně pohlavního zneužívání dětí, včetně vyvracení zažitých mýtů, které se týkají například i pedofilů.

Československá pedofilní komunita se od svého vzniku snaží o osvětu veřejnosti v tématech, které souvisí s pedofilií nebo se sexuálním zneužíváním dětí. Vadí nám, když si lidé chybně myslí, že pedofil je člověk, který zneužívá děti, stejně jako nám vadí chybné označování každého pachatele sexuálně motivovaného trestného činu na dítěti slovem pedofil. Československá pedofilní komunita je zároveň striktně proti jakýmkoliv formám ubližování dětem. Snažíme se pedofilům pomáhat k tomu, aby přijali svou menšinovou sexualitu a naučili se s ní žít v souladu se společenskými normami a zákony.

Projekt Tomáše Papršteina naplňuje oba uvedené cíle, proto jsme se rozhodli jej podpořit. Autorovi držíme palce a přejeme mu, aby jeho kniha a jeho příběh pomohly všem, kteří to potřebují.

Jaké je to být partnerkou pedofila?

Vytvořili Prostasia Foundation autor – anonymní

Z originálu „What I learned as a MAP’s partner“ přeložila Bouře

O pedofilii a obecně o přitažlivosti k nezletilým toho mnoho nevíte. Já (někdo, kdo si přeje zůstat v anonymitě) jsem si tím docela jistá, protože donedávna jsem toho o pedofilii také hodně nevěděla, i když toho o odlišných sexuálních preferencích a parafiliích vím víc než většina lidí. Něco z toho jsem se dozvěděla díky tomu, že jsem byla partnerkou pedofila (dále MAP), a některé věci pro mě byly celkem znepokojivé. Důležitější však je, že jsem se dozvěděla také mnoho věcí, které mi dávají naději ohledně budoucnosti prevence zneužívání dětí (CSA).

Pravděpodobně nebudete věřit tomu, co říkám, o nic víc, než kdyby to napsali ti, které se snažím trochu očistit v očích ostatních lidí. Je to můj možná naivní pokus o polidštění těch, kteří jsou odsuzováni a démonizováni jen pro svou existenci a příliš často bez jakéhokoli jiného důvodu, než je jejich parafilie.

Ale nepíšu to proto, že bych chtěla, abyste si o nich mysleli něco lepšího. Dělám to proto, že uvědomění si, že osoby, jako je můj partner, jsou lidé stejně jako ostatní, mi umožnilo více nahlédnout na to, co by mohlo vést k tomu, aby zneužili dítě, a co mému partnerovi zabránilo v tom, aby to udělal. Z toho plynou důležité poznatky pro ty, kteří stejně jako já věří, že prevence je možná.

Pokračovat ve čtení

Podpořte knihu, která pomáhá sexuálně zneužívaným dětem

Sexuální násilí na dětech je rozšířenější, než si myslíme. I v pozdějším věku zanechává šrámy na duši. Proto je důležitá osvěta, kterou můžete podpořit i tím, že přispějete spolku Klubovna naděje ve sbírce na Hithit.com pro vydání a šíření jejich knihy. Autor knihy Tomáš Paprštein chce znát a podat problematiku komplexně a nehází pedofily a delikventy do jednoho pytle. Více informací ZDE.

Moje osobní zpověď

Ahoj, zdravím, dobrý den, jakkoliv kdo chcete. Jsem skoro normální sedmnáctiletý introvert. To skoro říkám, protože mám dvě diagnózy z psychiatrického léčení v Bohnicích; první je porucha autistického spektra, konkrétně Aspergerův syndrom, a ta druhá je pedofilie. Abych byl konkrétní, jsem girllover, tudíž se mi líbí mladší dívky. Ale zároveň se mi líbí i holky mého věku (což beru jako pozitivum). Chtěl bych se tak trochu svěřit se svými životními zkušenostmi, svými láskami a o tom, jak jsem se dostal do Bohnic a nenapadá mě lepší místo než právě zde.

Pokračovat ve čtení

Musíme chránit děti – i ty, které nesnášíte

Vytvořili Prostasia Foundation – Autor Bly Rede

Z originálu „We have to protect children — even the ones you hate“ Přeložila Bouře

Doplněk: Tento článek psal sám jeden z pedofilů, který zde píše své názory i menší zpověď ze svého života.

V posledních zhruba čtyřiceti letech, tedy v průběhu mého života, jsme svědky stále rostoucího povědomí o dopadech zneužívání v dětství, a zejména o dopadech sexuálního zneužívání. Cítíme silnou potřebu děti chránit.

Svět je pobouřen sexuálním zneužíváním dětí tak, jak tomu v šedesátých letech nebylo, a to je dobře. Více než kdy jindy si uvědomujeme, že se to dělo a děje, a chceme to zastavit.

Pokračovat ve čtení

Proč pedofilové nevyhledají pomoc?

Vytvořili Prostasia Foundation – Autor Elliot Porter

z originálu „Why MAPs don’t “Get help!” přeložila Bouře

Mini slovník

MAP (MAPs – v množném čísle) = Minor Attracted Person, tedy osoba kterou přitahují nezletilé osoby. Jde o souhrnné označení pro všechny pedofily, hebefily a efebofily.

CSA = Child Sexual Abuse, česky sexuální zneužívání dětí

Každý, kdo na sociálních sítích diskutoval o pedofilii nebo jiné přitažlivosti k nezletilým, se pravděpodobně setkal s tvrzením, že jedinci, které přitahují nezletilí, potřebují „pomoc“ anebo „by se měli jít léčit“. Tato fráze se stala memem a zapleveluje odpovědi všech komentátorů, kteří sdílejí přesné informace o přitažlivosti k nezletilým a o lidech, kteří ji zažívají. Ve většině případů je to pokrytecké; jde o chabě zastřený pokus podkopat racionální diskusi naznačováním, že cílová skupina je tak hluboce narušená, že by jakákoli další interakce s ní neměla smysl. Je to ad hominum, útok na něčí domnělý duševní stav, aby se vyhnul řešení jeho argumentů, a proto je často přehlížen jako neproduktivní fňukání. Pod uštěpačnými poznámkami se však skrývá důležitý rozhovor, jehož středobodem je legitimní otázka: Proč se lidé se sklony k přitažlivosti k nezletilým (dále MAPs) nejdou léčit, proč nevyhledají pomoc?

Pokračovat ve čtení