Když jsem si na eBay koupil film Du Er Ikke Alene, který určitě nemusím představovat, narazil jsem v něm na druhém DVD na rozhovory s lidmi okolo tohoto úžasného filmu, který se uskutečnil 4 roky po natáčení. Proto jsem se rozhodl, že se ty nejdůležitejší pokusím přeložit. Zde je rozhovor s Peterem Bjergem, který hrál Kima.
„Každý v Dánsku si myslí, že lidé přicházejí do Hollywoodu být čím „oni chtějí“ být. V případě herce předpokládají, že jakmile jdete do Hollywoodu, jste filmová hvězda. Neuvědomují si, že pouze dvě procenta herců to tam dokáží“
Toto říká Peter Bjerg, který se ve věku 11 let stal jednou z největších dánských filmových hvězd se svým debutem ve filmu Du Er Ikke Alene. Později v Hollywoodu ve filmu Look How Far We’ve Come. Peter byl dotázán, jestli by se mu nelíbilo přemístit svou štěstinu do USA a stát se americkou filmovou hvězdou.
„Nemyslím si, že by se mi líbil život americké filmové hvězdy. Pokud bych se měl stát slavným jako herec, chtěl bych být známý pro svůj talent, ne protože jsem roztomilý teenager ve filmu.“
Peter Bjerg, kterému bylo v době tohoto rozhovoru 16 let, krčí rameny nad svým náhlým úspěchem, který zaznamenal po svém debutu v Du Er Ikke Alene: „Stalo se to velmi rychle, ale nikdy jsem nad tím moc nepřemýšlel. Měl jsem jiné věci, na které jsem se musel soustředit, jako třeba škola, má hudba a mí přátelé. Jsem člověk, který bere život tak, jak jde, den za dnem.“
Sláva trvala pro Petera po dva roky, než vyrostl v pohledného, 1,8 metru vysokého náctiletého. Ačkoliv film se stále v Evropě těší vysoké oblíbenosti, Peter se může klidně procházet po ulici v davu. Daleko jsou dny, kdy jej všechny mladé dívky chtěly po ulici „pronásledovat“.
„Vychutnával jsem si všechnu tu pozornost,“ vzpomíná Peter, „a jeden den jsem měl 25 hovorů od různých dívek, které se všechny chtěly se mnou setkat. Ale problém byl v tom, že spíše chtěly být přátelé s Kimem než se mnou. Naštěstí ti, kteří mne znali z doby před Du Er Ikke Alene, jsou stále mými přáteli.“
V dalších čtyřech letech po natáčení filmu se Peter účastnil zájezdového mládežnického divadla v Dánsku, do jehož repertoáru patřilo klasické a soudobé divadlo, balet a hudba. Navíc, svůj čas obětuje i jeho skupině „Rokost“, ve které Peter hraje na bicí a píše většinu materiálu. Výběrem Herbie Hancocka a z části Beatles jako svou nejoblíbenější hudbu, Peter vyhraní svůj styl někde mezi popem a punkem. „Říkám tomu Skunk Punk!“
Když se v rozhovoru objevila otázka ohledně sporné povahy filmu Du Er Ikke Alene, Peter sklesl a povzdech si.
„Každý říká, že tento film je rozporuplný, ale já nevím proč. Odhaduji, že mládež ve Skandinávii je zkušenější v porovnání s dětmi ve zbytku světa, Američtí rodiče mi říkají, že se obávají o své děti při pomyšlení na ně a na tento film. Nikdy jsem si nemyslel, že Američané by byli tak staromódní, ale nyní jsem zjistil, že Dánsko má stanovisko mnohem více typu ,žij a nech být.’“
Peter posléze očekával otázky soustředěné na jeho nahotu a homosexuální scény s jeho spolu-hercem Andersem Agensøm.
„Bylo mi 11, když jsem dělal ten film! Řekli mi, co mám dělat a říkat ve scéně ve sprše. Cítil jsem se přirozeně a dělal jsem svou práci. Nemyslel jsem na tisíce lidí, které se na mne šly dívat, protože to byl můj charakter – Kim, ne já. Myslím, že promíchání herců a rolí je problém Amerických herců. Příliš se strachují o to, co si o nich myslí diváci, promarní hodně času vysvětlováním a obhajováním své postavy. Zapomínají, že jsou pouze herci.“
Peter se zasmál, když následující otázka byla ohledně jeho roli ve filmu spojené s možnou podobností v jeho vlastním životě.
„Cokoliv, co dělám v divadle nebo ve filmu, je, protože jsem herec a užívám si svou profesi. Snažím se jen dělat to nejlepší, co dovedu, a užívat si to.“
Poslední část rozhovoru se týkala již jen politických záležitostí a názorů, proto myslím, že netřeba překládat je.
