Mgr. Milan Duzbaba (1977)
Psycholog zabývající se problematikou sexuálních deviací z pohledu evoluční psychologie, především náhledovou terapií. V náhledové terapii vidím smysluplnou pomoc psychologa sexuálním deviantům, protože při správném přístupu, muži se sexuální deviací chtějí porozumět své sexualitě, vyhnout se sexuálním deliktům a najít realizaci sexuality v mezích zákona.
Náhledová terapie
Náhledová terapie u lidí s menšinovou sexualitou slouží hlavně k tomu, aby si pacient uvědomil, jak funguje jeho sexuální modulační systém, přijal jeho zvláštnosti a postupně našel realizaci sexuality v mezích zákona. Sexuální modulační systém chápeme jako systém dílčích sexuálně modulačních stavů, které na sebe v normě plynule navazují. Většinový sexuální modulační systém má své zákonitosti. Menšinový sexuální modulační systém má své zvláštnosti u jednotlivých sexuálních deviací. Pacienti se v průběhu léčby naučí jak funguje sexuální modulační systém u většiny lidí a jak funguje u nich samotných.
Klíčovou roli v našich náhledkách mají emoce, pocity a jejich rozpoznávání. Pacient volně vypráví o svých zážitcích a v průběhu našich náhledek si může uvědomit, zda jsou to pocity příjemné nebo nepříjemné a v jakých životních situacích se nejvíc objevují.
Například pacient vypravuje, že během vycházky při setkání se ženou, která se mu líbí má náhle velkou erekci a touhu s touto ženou okamžitě souložit. Přitom pociťuje stud a červenání, když by ji měl oslovit.
Nebo pacient opakovaně selhával při pohlavním styku, ale tyto problémy nebyly, když se smířil s tím, že k němu nedojde.
Jiný pacient vypráví o zážitku, kdy pravidelně potkává mladou dívku která po něm pokukuje, usmívá se a požádá ho o zapalovač. Pacient se přitom cítí nervózní a nesvůj, protože si myslí, že dotyčná dívka očekává, že jí bude něco říkat a on neví co. Pacient očekává, že při navazování kontaktu bude dívka iniciativnější a učiní ten první krok.
Další pacient třeba vypráví, že při spatření ženy, která se mu líbí, pociťuje náhle touhu sáhnout si na intimní části jejího těla. Řada našich pacientů otevřeně připouští, že je pro ně těžké navázat kontakt se ženou, že nerozumí signálům, které žena vysílá při namlouvání.
Snažíme se společně těmto zážitkům porozumět a najít, po čem pacient vnitřně nejvíc touží. To je potřeba oddělit od toho, k čemu byl veden výchovou a co pokládá za sociálně žádoucí. Příjemný pocit je vždy v souladu s aktivací určitého evolučního mechanismu sexuálního motivačního systému. Tak pacient může postupně získat náhled na skrytý motivační mechanismus své sexuální deviace.
Pacient během náhledek poslouchá ostatní pacienty, kteří pokročili v léčbě. Tak má příležitost sdílet a porovnávat své prožitky s ostatními pacienty se stejnou nebo jinou sexuální variací.
Na vytvořený náhled navazuje společné hledání realizace menšinové sexuality pacienta v mezích zákona. Jestliže platí, že jedna sexuální deviace se může projevovat navenek různě, tak i realizace sexuality v mezích zákona může být jevově různá. Sami pacienti jsou nejvíce vynalézaví a tvořiví při hledání různých způsobů realizace sexuality v mezích zákona a své zkušenosti mohou spolu s užitkem sdílet. Náhradní sexuální aktivity však musí být v souladu s vysuzovaným mechanismem sexuální deviace a nesmí být společensky nebezpečné.
Text převzat z propagačního materiálu Psychiatrické léčebny Havlíčkův Brod.