Předtím než začnete brát Androcur nebo Proveru

od autora: | | ,

Úvod

Přestože nejsem žádný zdravotník, chtěla bych se tímto článkem podívat na funkci hormonální terapie v rámci sexuologické léčby. Mnoho návštěvníků i uživatelů našeho webu má totiž s touto formou léčby zkušenost, jiní (a dost možná, že právě i ty) nad jejím využitím uvažují. Psát o tomto tématu mě motivovala kniha Poruchy sexuální preference, jejíž autorem je sexuolog Petr Weiss. V této knize jsem se dozvěděla mnoho informací a zjistila jsem, že to s tímto druhem léčby není úplně jednoduché a uživatel těchto léků by si měl dávat na mnoho věcí pozor. Tento článek má však sloužit pouze jako základní přehled, a pokud uvažujete, že byste chtěli nějaký z přípravků zmíněných v článku užívat, zjistěte si o něm více.

Testosteron

Hormonální terapie v rámci sexuologické léčby se zaměřuje především na ovlivňování testosteronu. Je to mužský pohlavní hormon, který ovlivňuje mnoho funkcí v těle. Formou léků se nepodává – vyrábí ho samo tělo. Jelikož má vliv na sexualitu, na úvod si o něm něco řekneme. V dospívání ovlivňuje především vývoj mužských pohlavních znaků a v dospělosti je udržuje. Podporuje růst ochlupení, vytváření spermií, ovlivňuje libido (chuť na sex), ale ne to, co daného jedince přitahuje, a také brání vzniku osteoporózy, což je řídnutí kostí. Kvůli osteoporóze jsou kosti náchylnější na zlomeniny, mohou se projevovat bolesti zad a další příznaky. Testosteron se tvoří z 95 % ve varlatech a z 5 % v nadledvinkách, kde vzniká mnoho dalších hormonů.

Estrogeny

Estrogeny se v dnešní době již při sexuologické léčbě nepoužívají až na výjimku méně toxických estrogenů a pravděpodobně se s nimi nesetkáte. Estrogeny se začaly používat ve 40. letech minulého století až do 60. let, a to konkrétně diethylstilbestrol. Díky estrogenům se sníží množství využitelného testosteronu, což sníží libido. Ačkoli byly estrogeny skutečně účinné, měly tak silné vedlejší účinky, že se s vynalezením mnohem šetrnějších léčiv od jejich používání raději opustilo.

Antiandrogeny

Antiandrogeny a další léčiva s jejich obsahem se začaly používat od 70. let minulého století a používají se hojně až dodnes. Zjednodušeně řečeno fungují tak, že obsadí receptory buněk, které přijímají testosteron, čímž buňkám zamezí přijímat samotný testosteron. Tělo pak omezí tvorbu testosteronu. Dnes se používá především látka cyproteron acetát jako lék Androcur v tabletové verzi (obvykle dávka 50–300 mg) a Androcur depot v injekční verzi (obvykle dávka 300–600 mg). Antiandrogeny jsou mnohem šetrnější než estrogeny, avšak i zde se můžou objevit vedlejší účinky jako gynekomastie (zvětšení prsou, někdy doprovázený zvýšenou citlivostí bradavek), úbytek ochlupení nebo přibývání na váze. Někdy se ale může objevit podrážděnost, únava, nebo dokonce depresivní nálady. Pacienti však obvykle pociťují větší klid díky tomu, že je méně obtěžují nežádoucí sexuální myšlenky. Co ale lék způsobí určitě, je snížení libida a ve vyšších dávkách zapříčiní i zhoršení erekce a menší požitek z orgasmu. Po vysazení léku se však tyto projevy vrací poměrně rychle zpět, a to během 3–6 týdnů.

Gestageny

Kromě antiandrogenů se ke snižování sexuálního pudu používají i gestageny, konkrétně medroxyprogesteron acetát. Ten je obsažen v léčivu Provera, který se kromě ženských obtíží používá i na snížení testosteronu v krvi u mužů. Zjednodušeně – podporuje tvorbu enzymu v ledvinách, který odbourává testosteron, a sám jeho produkci snižuje. Dávky Provery jsou obvykle 100–1000 mg a injekčně 300–500 mg. I když se u Provery mohou projevit podobné negativní vedlejší účinky jako u Androcuru, bývají méně závažné. Zdá se tedy, že Provera je o něco šetrnější než Androcur. Bohužel i zde však existuje, byť jen malé, riziko hyperglykémie, trombózy nebo plicní embolie. Pacient, který užívá Proveru, by měl chodit na jaterní testy.

Farmakoterapie s využitím analogů gonadotropin releasing hormonů

Je to vcelku nová léčebná metoda, avšak mnozí odborníci ji popisují jako budoucnost hormonální terapie parafiliků. Zjednodušeně řečeno – toto léčivo snižuje počet receptorů hormonu LHRH, díky čemuž se pak vytváří i méně testosteronu. Údajně je při této léčbě méně vedlejších účinků než třeba při používání Androcuru. I zde se však objevují vedlejší účinky jako deprese, návaly horka nebo přibírání na váze.

Antidepresiva

Nejsou to přímo hormony, ale v praxi se s nimi také setkáme. Některá antidepresiva mají jako vedlejší efekt snížení sexuálního pudu. Používají se zejména v případě dospívajících osob, jejichž reprodukční orgány se ještě vyvíjejí, a nebylo by tak vhodné tento vývoj utlumovat pomocí hormonů. Výhodou je tak nejen zlepšení nálady v případě prožívaných depresivních stavů, ale též mírné snížení sexuálního apetitu bez nutnosti hormonální léčby.

Jak hormonální léčba funguje

Hormonální léčba může v ledasčem pomoci. Je ale dobré pamatovat na to, že každý je jiný a na každého tedy hormonální léčba působí jinak. Velmi také záleží, jakou látku dotyčný bere a v jakém množství, záleží také na její aplikaci (tablety, injekce). Zatímco někdo nemá moc velké vedlejší účinky, někomu jinému zas vedlejší účinky mohou dělat velké potíže. Někdo, kdo má silný sexuální pud, má pochybnosti o svém sebeovládání v přítomností dětí a bojí se, že by jim mohl vážně ublížit, může díky hormonální léčbě najít větší vnitřní klid v tom ohledu, že ho sexuální myšlenky nebudou tolik rušit a že i v přítomnosti dětí se bude cítit bezpečněji. To ale neplatí na všechny. Někdo jiný zas kvůli účinku léku vnímá menší prožitek z masturbace, jelikož má omezenou možnost erekce, a snížený prožitek z orgasmu, ze kterého cítí menší sexuální uspokojení.

Velká otázka je, jak dlouho by klient měl brát hormonální léčbu. Na tom se odborníci však nemůžou shodnout. Zatímco někteří říkají, že by se tyto látky měly užívat pouze pár měsíců, jiní zas že několik let. Žádný rozumný sexuolog však takovou terapii nebude podávat celoživotně. To už by byla méně škodlivá chirurgická kastrace. Ta se však u nás v ČR provádí jen velmi vzácně, v mnoha zemích je dokonce zakázaná. Vždy je to však na vlastní žádost klienta, který nesmí být nikým donucen. Užívání těchto látek po celý život není totiž moc zdraví bezpečné, prospěšné a vůbec reálné, protože například antiandrogeny zvyšují riziko zlomenin a diabetu a mírně i kardiovaskulárních chorob a depresí. Pacient užívající tyto hormony by měl být pod dohledem endokrinologa, který sleduje hladiny hormonů v krvi.

Hormonální terapie není kouzlo

Hormonální léčba neumí zázraky. Skutečně to nefunguje tak, že když jí budete užívat, všechny vaše problémy s pedofilií zmizí. Pedofilie nejde vyléčit, takže se jí díky lékům nezbavíte. Žádný lék vás nenaučí vytvořit si na svou sexualitu náhled, nenaučí vás, jak se chovat v přítomnosti dětí, nenaučí vás, jaké máte rizikové krizové situace a jak je zvládat, a ani se díky lékům s pedofilií nesmíříte. Toto všechno totiž záleží na vás a může vám k tomu pomoci psychoterapie nebo ostatní pedofilové ze svépomocných skupin. Hormonální léčba jako taková může ale být jakousi „berličkou“, která vám může pomoci v nějakém těžším období, období, kdy se pohybujete více kolem dětí, ale nejste si sami s sebou jistí, nebo v čase, kdy chodíte k nějakému sexuologovi nebo podstupujete ústavní léčbu.

V praxi

V Česku je mnoho sexuologů, popřípadě i jiných odborníků, kteří vám skutečně budou chtít pomoci a svojí práci dělají výborně. Bohužel, někteří z uživatelů ČEPEKu se v minulosti nesetkali s úplně dobrou péčí. Někteří sexuologové předepisují léky zcela automaticky, aniž by je zajímalo, jestli je dotyčný skutečně potřebuje, anebo předepisují jen léky a s pacientem jeho problémy s pedofilií a kolem ní příliš neprobírají, natož aby mu poskytli nějaké informace. Asi se shodneme, že pedofil, který nemá problémy se sebeovládáním a ví, jak se chovat k dětem, takové prášky nepotřebuje. Možná je to tím, že česká sexuologie se v minulosti příliš nezabývala nedelikventními parafiliky, a možná tak ani někteří sexuologové neví, jak takovému člověku účinně pomoci. V poslední době se však odborníci začali nedelikventním parafilikům věnovat více a zdá se, že se jejich přístup začíná v mnohém i díky větší osvětě zlepšovat.

Jestliže sami vyhledáte nějakého sexuologa a on vám bude doporučovat hormonální terapii, dobře to zvažte. Zeptejte se sami sebe, co od toho očekáváte, co myslíte, že vám to přinese, co čekáte od pomoci sexuologa. Nebojte se sexuologa zeptat, zda hormonální terapii potřebujete. Jestliže se rozhodněte i pro hormonální terapii, nebojte se zeptat, proč vám předepisuje zrovna tuto látku, proč zrovna takové množství a nebojte se ho zeptat, jak daná látka funguje, jelikož čím více víte o dané látce, jejich účincích i vedlejších účincích, tím lépe.

Pamatujte, že ne každý sexuolog je i psychiatr. Jakékoliv léky by vám měl předepisovat výhradně psychiatr. Občas se toho ujímají i psychiatři, kteří nejsou zároveň sexuologové. Ti však někdy mohou předepisovat příliš velké dávky a například antiandrogeny by neměli předepisovat vůbec. Sexuolog by měl také zvážit rizika a pozitiva užívání této terapie.

Závěr

Hormonální léčba může skutečně některým pomoci. Je však také důležité upozornit na rizika užívání takových látek a že tato léčba nevyřeší všechno. Je však na každém dospělém člověku, aby se rozhodl sám a zodpovídal za své činy. Je také nutné říct – pokud jdete za sexuologem dobrovolně, nemůže vám jakoukoliv léčbu vnucovat, vždy musí jít o vaše svobodné rozhodnutí. V tomto má dobrovolná návštěva odborníka velkou výhodu oproti soudně nařízené ochranné léčbě pro ty, co již spáchali sexuální delikt. Proto pokud nad hormonální léčbou uvažujete, rozhodně si vyhledejte více informací. K tomu vám může pomoci i tento seznam odkazů:

DISKUZE NA FÓRU
Záložka pro permanentní odkaz.

Komentáře jsou uzavřeny.