Pro ni
Autor: Artem_is
Deset tisíc světelných let
vzdáleni jsme od sebe,
čas je pro nás jak velká zeď,
co dělí mne teď od tebe.
Tolik dnů a tolik nocí
myslím jenom na tebe,
moje malá velká lásko,
až to v duši zazebe.
Chtěl bych hladit tvoje vlásky,
dívat se ti do očí,
chci se napít z tvojí krásy,
až svět se semnou, až se semnou zatočí.
Tvoje rty ti anděl barvil
barvou z růží růžovou,
hvězdný prach ti vlásky změnil
na svatozář nevinnou.
Hodně cest a křižovatek
před tebou je naštěstí,
nechci být však jednou ze zkratek
co připraví tě o dětství.
Z velké dálky zamáváš mi,
potom zmizíš na věky,
svět se změní k nepoznání,
já budu zde a tam ty...
