Už je to jasné – koronavirus jen tak neodejde a společnost se s tím musí naučit žít. Loni pandemie opět útočila na psychiku, lidem odcházeli blízcí. Jak si přesto udržet duševní pohodu i v roce 2022? Podle klinického psychologa Jaroslava Šturmy je důležité zvládat situaci pospolitě a umět si říci o pomoc. „Pandemii zdoláme jen společným úsilím,“ říká.
Už za sebou máme takřka druhý rok prožitý ve stínu koronaviru. Jak se podepsal na psychice lidí?
Je to dlouhá a pro mnohé hodně těžká zkouška: omezování pohybu a setkávání, které jsme snad ještě nezažili. Rodiny zavřené v těsných prostorách bytů se někdy cítí jako v ponorce. Mnoho z nich postihla izolace, karanténa, rozdělení. I častější setkání se smrtí. Rodiče byli často odkázáni sami na sebe v otázkách školní výuky a domácí přípravy. Lidská pospolitost se mnohdy drolí z vnějších důvodů i v postojích k opatřením. Máme se očkovat, očkovat děti, zavírat školy, omezovat společenský a kulturní život? Do jaké míry? Na jak dlouho? Jsou to situace pro nás mnohdy nové, které jsme nezažili. Ani odborníci nejsou zajedno. Jak se v tom mají vyznat obyčejní lidé?
Dojde-li k neshodám v rodině, jsme jako její členové povoláni k tomu, začínat stále znovu, smiřovat se a odpouštět si.
Jaroslav Šturma
psycholog
Přečetli jste jen část článku. Pokračujte s iDNES Premium
Výkřik do tmy: Srdce plné lásky přetéká v slzách očima *** Když někoho miluješ, znamená pro tebe víc než ty sám a chceš pro něj jen to nejlepší, ikdyby to tobě mělo působit bolest *** Ikdyž jsou to "jen" děti, mají mou úctu a chovám se k nim slušně *** Moc, peníze ani sex nemůžou nahradit dětskou radost, smích a lásku. *** Čiň, co chceš, pokud nikomu neškodíš *** Každý čin se ti třikrát vrátí
Je dobré hledat spřízněné, pozitivně naladěné lidi kolem sebe a vytvářet s nimi společenství
Hledat kolem sebe lidi a vytvářet s nimi společenství? A ještě pozitivně laděné? No to teda pěkně děkuju! (melancholik - pesimistický introvert)
Je mi krásně smutno. Tequila chutná nejlíp se solí. Při sprchování není vidět pláč. S plným srdcem lásky žiji prázdné dny.
Now I know that I am a dreamer, Believing in a world that isn't there
You are my little something, It's like you came from nothing, And now you're everything to me
Život nemá tlačítko Restart - promrhané roky nelze vrátit a prožít znovu
