MUDr. Antonín Brzek odpovídá:Karel píše:Dobrý den,
je mi 42, ženatý, dvě děti a upřímně mohu říci, že jsem prvních 41 let svého života nepociťoval pražádnou (sexuální) přitažlivost k dětem. Ani mě to nenapadlo. Naopak si vybavuji, že když jsem se třeba díval na porno, kde protagonistka měla malé/žádné poprsí, automaticky jsem překlikl na jiné (i jsem se podivoval, jak se to někomu může vůbec líbit, vždyť přece nemá prsa!). Ale za poslední půl rok se to v podstatě otočilo. I nadále mě vzrušují dospělé ženy, ale mnohem víc, když právě mají dětský obličej nebo malá/žádná prsa. Zároveň mě více vzruší fotka desetileté holčiny v plavkách, než fotka nahé ženy (natož v plavkách). Jsem z toho naprosto zděšen (a to je eufemismus). Stává se něco takového, že se to v člověku prostě vytvoří, nebo to ve mně bylo celou dobu jaksi skryto? Anebo může to nějak souviset s velmi traumatickým zážitkem z posledních dvou let (který se ovšem nikterak netýkal dětí)?
A mohu-li si dovolit praktický doplňující dotaz. Prošel jsem si tu trestně právní definici tady na stránkách a z jedné části jsem zmaten. Ten bod 2: "Stejně bude potrestán ten, kdo prostřednictvím informační nebo komunikační technologie získá přístup k dětské pornografii." - znamená to třeba i kdybych se na nějakých stránkách (typu rajče/youtube) díval na fotky/video?
Děkuji, Karel
Milý příteli,
ano, sledování dětské pornografie Vám může způsobit trestní stíhání. Je to absurdní zákon, ale je platný.
Jinak, co se týče Vašeho dotazu, proč se u Vás objevily tyto sklony tak pozdě, ano, někdy se to stává, nevíme proč.
Jinak, pokud nepociťujete potřebu své sklony začít uspokojovat, o nic nejde. Pokud vzdor této "libůstce" máte fungující manželství nebo alespoň fungující vztah s dospělou ženou, pak o nic nejde.
Pokud byste ale si nebyl jistý, zda někdy nepřekročíte zákon, pak Vám nabízím zcela důvěrnou konzultací v mé ordinaci na Sexuologickém ústavu v Praze, mohl byste se objednat v recepci na tel. 22496 5247.
S pozdravy
MUDr. Antonín Brzek
Daniel odpovídá:
Vážený Karle,
už jsem četl příběhy pedofilů, kteří si až v okamžiku, kdy vychovávali svoje vlastní děti, uvědomili, že je děti přitahují. Vlastní děti pro ně problém nepředstavovaly, rodičovský cit u nich převážil, stejně si to ale museli přiznat a nějakým způsobem se s tím srovnat. Takže ano, může docházet k případům, kdy si člověk uvědomí sklony k pedofilii až v pozdějším věku.
Já třeba zase udělal zajímavou zkušenost po svatbě. Když jsem se oženil a začal žít pravidelným sexuálním životem, veškeré myšlenky a sexuální představy, v nichž figurovali prepubertální holčičky, vyšuměly kamsi do ztracena. Více jak tři roky jsem neměl jedinou sexuální myšlenku, týkající se prepubertálních holčiček. Dokonce jsem se tenkrát domníval, že jsem z pedofilie vyléčen. Jenže pak se věci začaly vracet k "normálu" a mě nezbylo, než se ke svojí sexualitě postavit čelem a začít ji nějakým způsobem řešit. Dnes jsem v situaci, kdy jsem se svoji sexualitou smířený, a i když mi osoby ženského pohlaví připadají sexuálně nejpřitažlivější ve věku mezi 4 až 10 roky, tak vlastní manželka mne sexuální přitahuje taktéž a v intimním životě žádné problémy nemáme, takže vlastně není důvod něco dál řešit. Každopádně ale potvrzuji, že ve vnímání vlastní sexuality může docházet až k neuvěřitelným výkyvům.
Setkal jsem se ještě se zkušeností, že k podobným výkyvům může rovněž docházet v důsledku závislosti na pornografii. Pokud člověk do takové závislosti zabředne příliš, dochází k tomu, že ho přestávají vzrušovat běžné sexuální aktivity a je schopen vzrušit se už jenom u toho porna, pak ho postupně přestává vzrušovat i normální porno a je nucen sahat ke stále bizarnějším materiálům a nakonec může sáhnout po věcech, na které by ho dříve ani nenapadlo myslet. Dobrá zpráva je, že pokud se člověk závislosti zbaví, věci se po nějaké době vracejí k normálu.
Co se pornografie týče, v zákoně neexistuje přesná definice. Asi bychom se shodli, že pornografie je audiovizuální nebo literární dílo vytvořené za úmyslem vyvolat v konzumentovi sexuální vzrušení. Problém je ale v tom, že úmysly je těžké jak dokázat, tak i vyvrátit. Pochybuji, že by se na veřejně dostupných serverech nacházel materiál, který by se dal označit za dětskou pornografii, přesto pokud by došlo na věc, vždycky by nakonec záleželo na stanovisku znalců a soudců. Třeba v případě Ivo Žurka před osmi lety soud nakonec dospěl k názoru, že i když se nejednalo přímo o pornografii, tak úmysl zde byl a uložil tresty.
Daniel, heterosexuální pedofil