Akademická obec se nově zaměřuje na prevenci prostřednictvím destigmatizace.
Obnovený zájem veřejnosti o organizaci Prostasia vedl k potřebným diskuzím o ochraně dětí a o skupinách, které mohou být vlky rouše beránčím.
Prostasia však bohužel není zdaleka jedinou organizací snažící se infiltrovat narativy týkající se ochrany dětí. Ve skutečnosti je tu ještě o něco hanebnější uchazeč provádějící své dalekosáhlé a dobře organizované operace, ve srovnání s Prostasií jen s minimální pozorností veřejnosti. Touto skupinou je B4U-Act, další registrovaná charitativní organizace 503c, která usiluje o normalizaci pedofilie v celé její šíři.
Na rozdíl od organizace Prostasia se B4U-Act nesnaží oblékat do mnohotvárného hávu serióznosti a nemá žádné jiné zaměření nebo kampaně než ty, které se soustředí na uspokojování potřeb "osob přitahovaných nezletilými". A co je možná ještě znepokojivější, B4U-Act má obrovskou síť podpory v rámci významných univerzit a akademických výzkumných institucí po celém světě.
Skupinu založil v roce 2003 odsouzený pedofil Michael Melsheimer a jejím hlavním smyslem existence vždy bylo úplné a totální odstranění společenské, lékařské a právní stigmatizace pedofilní činnosti.
Stejně jako Prostasia se i B4U-Act snaží tento cíl prosazovat pod velmi tenkou maskou "ochrany dětí" a podpory "osob přitahovaných nezletilými". Tato maska má však trhliny, které jsou mnohem zjevnější než u Prostasie, a to již od samotného založení organizace, k němuž došlo v nejtemnějších zákoutích raného internetu.
V roce 2009 dnes již neexistující antipedofilní blog Absolute Zero informoval, že Melsheimer byl aktivní na pedofilním fóru BoyChat poté, co měl založit B4U-Act, a zabýval se tím, že odmítal obavy jemu podobných "milovníků chlapců" ohledně programového prohlášení organizace.
Melsheimer svolával své pedofilní kolegy s názorem, že National Association of Man-Boy Love (NAMBLA) selhala ve svém poslání normalizovat pedofilii a nový přístup zaměřený na zdání "prevence" by získal více sympatií veřejnosti.
Na snímcích obrazovky archivovaných na serveru Absolute Zero se Melsheimer hrdě chlubí, že B4U-Act získal souhlas respektovaných zakladatelů NAMBLA.

Někteří pedofilové se s Melsheimerem dohadovali, že se obávají, že se B4U-Act bude snažit léčit nebo předcházet pedofilním sexuálním deliktům, což je tvrzení, které Melsheimer, jak je vidět, rychle utnul s tím, že B4U-Act se nikdy nebude snažit o prevenci sexuálního zneužívání dětí a že si to uživatelé mohou "vzít k srdci".

Melsheimer spáchal v roce 2010 sebevraždu, ale v pedofilních kruzích zůstává dodnes uznávanou osobností. Je uváděn jako "zastánce lásky k chlapcům" na BoyWiki, pedofily vedené, s NAMBLA spřízněné Wiki s informacemi týkajícími se zájmů dospělých mužů, které sexuálně přitahují mladí chlapci. Ve smuteční řeči B4U-Act za Melsheimera není jeho minulost zneužívání dětí ani jednou zmíněna.
Melsheimerova zjevná nenapravitelná sexuální zvrhlost je přítomna na celých webových stránkách B4U-Act a ve všech jejich kampaních. Stejně jako Prostasia klasifikuje pedofilii jako sexuální orientaci nebo identitu a přímo potvrzuje, že se nesnaží omezit nebo odstranit sexuální přitažlivost k dětem, nebo dokonce vybízet pedofily, aby se šli léčit, ale spíše bojovat proti trápení spojenému s tím, že jsou společností stigmatizováni.

Organizace také vede kampaň za změnu a nakonec i zrušení položky o pedofilii v Diagnostickém a statistickém manuálu (DSM).
V jednu chvíli byl vydán informační bulletin, který byl vzrušeně nahrán na BoyChat a pojednával o změnách v DSM-5, které pedofilii zařadily do příbuzenstva homosexuality a "uznaly, že sexuální přitažlivost k dětem nepředstavuje poruchu". Vzhledem k tomu, že B4U-Act se v současné době snaží především informovat terapeuty, je takové jednání obzvláště nebezpečné. Ve své příručce pro terapeuty B4U-Act nabádá ty, kteří poskytují poradenství pedofilům, aby zaujali "LGBT afirmativní psychoterapeutický přístup" a přistupovali k "sexualitě osob přitahovaných nezletilými" jako k "vrozené, neměnné a vyžadující osobní přijetí".
Na rozdíl od Prostasie má B4U-Act bohužel robustní katalog sítí v rámci významných univerzit po celém světě. Dokonce i na svých vlastních webových stránkách zveřejňuje seznam institucí, které pod jejím dohledem nebo ve spolupráci s ní prováděly výzkum. Velká část tohoto výzkumu se týká ukončení stigmatizace "osob přitahovaných nezletilými".
Například University of Sheffield spolupracuje s B4U-Act od roku 2020 na výzkumném projektu zaměřeném na zkoumání "konceptualizace pedofilie [a] sexuálního zneužívání dětí" se záměrem "zpochybnit stigmatizující narativy o pedofilii". Podobně v roce 2019 spolupracovala s B4U-Act i University of British Columbia, jejíž doktorand píše disertační práci na téma, jak sociální stigma ovlivňuje "plány na rodičovství v komunitě osob přitahovaných nezletilými". Jinými slovy, pomáhá pedofilům v jejich rozhodnutí stát se rodiči. To jsou jen dvě z desítek podobných studií, kterými B4U-Act univerzity provází.
Koneckonců, B4U-Act mluví sám za sebe. Její historie, kampaně a sdělení jejího vlastního zakladatele odkrývají její záměry. A přesto se jí navzdory horám důkazů, že není dobromyslným aktérem v žádném slova smyslu, podařilo proklestit si cestu i do těch nejprestižnějších míst, jako je Johns Hopkins. Otázka, která často následuje po takových odhaleních, přirozeně zní: Proč?
Ačkoli je to zarážející, zdá se, že to svědčí o širším trendu. Zdá se, že na každé tvrzení o útlaku se najde samolibý akademik a/nebo aktivista, který je ochoten se s ním v bastardizovaném jménu pokroku ztotožnit. V případě pedofilů se tak děje od 70. let 20. století, kdy se odsouzení sexuální delikventi začali paraziticky chytat oprávněných tvrzení o útlaku ze strany leseb a gayů, přivlastňovat si terminologii vrozené sexuální přitažlivosti a aplikovat ji na své vlastní touhy zneužívat děti.
Avšak moderní posun v diskurzu Very Woke Liberal™ směrem k naprostému nedostatku kritického přístupu, když čelí požadavku na pozastavení "stigmatizace", poskytl pedofilům dosud nevídanou společenskou benevolenci. Stalo se nemyslitelným, že některé věci jsou stigmatizovány z nějakého důvodu - že některé věci by měly být stigmatizovány. Zneužívání dětí je jednou z nich.
Bez ohledu na akademiky a aktivisty, kteří se s důvěrou opájejí honoráři "osob přitahovaných nezletilými", pedofilie nebude nikdy "destigmatizována", a díky tomu bude "stigma" odsunuto do pozice věčného strašáka, který může být použit ke snížení odpovědnosti tak zvaných stigmatizovaných jedinců.
Tváří v tvář této skutečnosti budou skupiny jako Prostasia a B4U-Act (stejně jako širší internetová komunita "osob přitahovaných nezletilými") plakat jako oběti a kvákat o tom, že jednotlivci by neměli a nemohou být stíháni za myšlenky, podle kterých nejednali. A i když je to pravda, je s podivem, že zástupy pseudo-kvákajících akademiků a aktivistů, kteří se rozhodli zemřít na hranici obhajoby pedofilů, nikdy neuvažovaly o tom, že volba není mezi naprostou společenskou akceptací a okamžitou popravou každého, kdo kdy pomyslel na nějakou špatnou myšlenku. To je zcela falešná dichotomie.
Nekriminálníci, kteří si uvědomují nástup zvrácených myšlenek směřujících k dětem (možná v důsledku komorbidní duševní nemoci nebo vlastního traumatu), musí být léčeni s konečným cílem, kterým je odstranění takové touhy.
Každý jedinec, který je skutečně otřesen poznáním, že má nepřiměřenou přitažlivost k dětem, a skutečně nechce na základě takového poznání jednat, by to pravděpodobně pochopil. Člověk, který skutečně nechce ublížit dítěti, by nehledal komunitu a akceptaci, natož aby chtěl mít přístup k sexuálním panenkám podobným dětem a pornografii zpodobňující děti. K tomu, aby toto člověk pochopil, nemusí mít titul z psychiatrie.
Údajná logika organizací, jako jsou Prostasia a B4U-Act, je tedy mrtvá v zárodku a je třeba ji odmítnout a kriticky prozkoumat nevyhnutelný výsledek, který by se odehrál, kdyby dosáhly svého. Stejně tak je třeba nejen vyslechnout všechny kolaboranty, kteří jejich nesmysly předávají dál - ať už jsou to jednotlivci jako Noah Berlatsky, nebo významné univerzity, ale také je třeba je samotné vystavit určité stigmatizaci.
Tahle "velmi inteligentní" paní má na Twitteru 15K followerů a je jen jednou z několika osob, které se od minulého týdne pohoršují nad snahami destigmatizovat pedofilii a útočí na Prostasii, B4U-ACT a další MAP komunity za velkou louží. Překlad pomocí DeepL