Ja by som to asi pomenoval takto.
Pre mna je to ked si dieta sadne na mna a pritulisa do klbka a ja jej hladim vlasky a jemne sa hojdame.
Nasledne na to zaspi a to je to najkrajšie čo sa da preživat a je upolne jedno v čo ma na sebe.
Ide mi len o to preživanie lasky k dietatu ako ju citime a kedy najviac.
Čo považujete za najcennejši kontakt s dietatom
-
- Registrovaný uživatel
- Líbí se mi: Dívky
- ve věku od: 9
- ve věku do: 30
- Výkřik do tmy: Zázraky se dějí, jen zatím bohužel vždy někde daleko...
- Příspěvky: 3192
- Dal: 12 poděkování
- Dostal: 512 poděkování
Re: Čo považujete za najcennejši kontakt s dietatom
Když uděláš něco, z čeho má pak dítě takovou radost, že vidíš jak se mu štěstím rozsvítí očička :0)
-
- Registrovaný uživatel
- Líbí se mi: Chlapci
- ve věku od: 8
- ve věku do: 13
- Příspěvky: 991
- Dal: 313 poděkování
- Dostal: 259 poděkování
Re: Čo považujete za najcennejši kontakt s dietatom
Pro mě když se budu držet nadpisu,tak když mi dítě usne na kolenou. V obecné rovině pak to, když se dítě naučí něco nového, nebo když překoná sebe samotné. Znal jsem jednoho kluka půl roku dělal co měl,ale mlčel,neřekl co chce co by rád. Dneska mi odporuje a přiměřeně zlobí :-)
-
- Registrovaný uživatel
- Líbí se mi: Chlapci
- ve věku od: 6
- ve věku do: 12
- Příspěvky: 286
- Dal: 68 poděkování
- Dostal: 64 poděkování
Re: Čo považujete za najcennejši kontakt s dietatom
Najcenejší kontakt je ten, ked ti dieťa abosútne dôveruje a zveruje svoje malé telíčko do tvojho náručia...
-
- Nový člen
- Líbí se mi: Chlapci
- ve věku od: 5
- ve věku do: 16
- Příspěvky: 4
- Dal: 1 poděkování
- Dostal: 1 poděkování
Re: Čo považujete za najcennejši kontakt s dietatom
Najcennejší kontakt s dieťaťom pre mňa vôbec nemá nič spoločné s fyzičnom (tým netvrdím, že mi to nie je príjemné :-) ), ale to najcennejšie je, keď mi chlapci zverujú poklady svojej duše, keď sa so mnou radia, možno rozprávajú o svojich trápeniach, i radostiach, snoch a túžbach... vtedy keď majú voči mne otvorené srdce a skutočnú dôveru, to je ten čas a ten priestor, ktorý je najcennejší pre mňa... a môže to byť na omši pri miništrovaní, ale aj na túre v horách, či v hlbokej noci keď mi sedí na kolenách. Môže to vyť dlhá bezcieľna prechádzka po meste, či lúke... A či už na mne vysia, alebo spia alebo čokoľvek iné, či vôbec nič... to nie je až také podstatné... čaro vytvára niečo iné... niečo posvätné, čomu niekto hovorí priateľstvo, iný súznenie duší a iný zas inak...