Fx100d píše: ↑pondělí 26. 7. 2021, 10:36:27
Ono je mi vůbec divné, že odkazuje na DSM, ale posuzuje české rozsudky. Vždyť v ČR se soudní znalci řídí manuálem MKN. A v těchto dvou manuálech byl vždy rozdíl. Bohužel jsem nastudoval nová vydání, takže dnes to může být jinak. Bylo by dobré, kdyby někdo definice v obou prozkoumal a našel rozdíly.
Podle DSM-5 skutečně stačí pro diagnózu pedofilní poruchy
opakovaný akt sexuálních aktivit s dítětem, a je tak tedy možné označit většinu pachatelů sexuálního zneužívání bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou pedofily. Z věkového hlediska ohraničuje DSM-5 pedofilii zájmem o předpubertální děti ve věku okolo 13 let a méně, a hebefilii opravdu nezná. Kritika současného znění a návrhy na změny se objevovaly a objevují.
Diagnostická kritéria Pedophilic Disorder (302.2) podle DSM-5:
- Over a period of at least 6 months, recurrent, intense sexually arousing fantasies, sexual urges, or behaviors involving sexual activity with a prepubescent child or children (generally age 13 years or younger).
- The individual has acted on these sexual urges, or the sexual urges or fantasies cause marked distress or interpersonal difficulty.
- The person is at least age 16 years and at least 5 years older than the child or children in Criterion A.
Note: Do not include an individual in late adolescence involved in an ongoing sexual relationship with a 12- or 13-year-old.
- Po dobu nejméně 6 měsíců opakované, intenzivní sexuálně vzrušující fantazie, sexuální nutkání nebo chování zahrnující sexuální aktivity s předpubertálním dítětem nebo dětmi (obvykle ve věku 13 let nebo mladšími).
- Jedinec podle těchto sexuálních nutkání jednal, nebo mu sexuální nutkání či fantazie způsobují výrazné utrpení či interpersonální potíže.
- Osoba je nejméně 16 let stará a nejméně o 5 let starší než dítě nebo děti v kritériu A.
Poznámka: Nezahrnujte jedince v pozdním věku dospívání, který je zapojen do probíhajícího sexuálního vztahu s dvanáctiletým nebo třináctiletým dítětem.
U ICD-10 (MKN-10) se mi nějak nepodařilo najít nějaký delší popis diagnostických kritérií F65.4, nevím co dělám špatně

. Hebefilii každopádně také nezná, ale podle všeho řadí zájem o časně pubertální děti pod pedofilii. Od příštího roku začne platit ICD-11, která se hodně přibližuje k DSM-5. Bere v potaz současné společenské nálady a odstraňuje tak prakticky vše LGBT-related a zůstávají jen parafilie, které považují za "public health concern". K pedofilii říká prakticky totéž co DSM-5, jen nevisí na tolik na číslech:
Diagnostická kritéria Pedophilic Disorder (6D32) podle ICD-11:
Pedophilic disorder is characterized by a sustained, focused, and intense pattern of sexual arousal — as manifested by persistent sexual thoughts, fantasies, urges, or behaviors — involving pre-pubertal children. In addition, in order for Pedophilic Disorder to be diagnosed, the individual must have acted on these thoughts, fantasies or urges or be markedly distressed by them. This diagnosis does not apply to sexual behaviors among pre- or post-pubertal children with peers who are close in age.
Pedofilní porucha je charakterizována trvalými, soustředěnými a intenzivními vzorci sexuálního vzrušení - projevujícími se trvalými sexuálními myšlenkami, fantaziemi, nutkáním nebo chováním - týkajících se dětí v předpubertálním věku. Aby mohla být pedofilní porucha diagnostikována, musí navíc jedinec na základě těchto myšlenek, fantazií nebo nutkání jednat nebo jimi být výrazně stresován. Tato diagnóza se nevztahuje na sexuální chování mezi dětmi před nebo po pubertě s vrstevníky, kteří jsou si věkem blízcí.
Zdálo by se tedy, že ICD-11 bude stejně špatné jako DSM-5, ale u některých popisů změn proti ICD-10 a rozdílům proti DSM-5 nacházím tuhle poznámku. Zda se bude nějak projevovat v praxi, to je otázka:
The proposed diagnostic guidelines make clear that the mere occurrence or a history of specific sexual behaviours is insufficient to establish a diagnosis of a Paraphilic disorder. Rather, these sexual behaviours must reflect a sustained, focused, and intense pattern of paraphilic sexual arousal. When this is not the case, other causes of the sexual behaviour need to be considered. For example, many sexual crimes involving non‐consenting individuals reflect actions or behaviours that may be transient or occur impulsively or opportunistically rather than reflecting either a persistent pattern of sexual arousal or any underlying mental disorder.
Navrhované diagnostické pokyny jasně uvádějí, že pouhý výskyt nebo historie specifického sexuálního chování nestačí ke stanovení diagnózy parafilní poruchy. Toto sexuální chování musí odrážet trvalý, cílený a intenzivní vzorec parafilního sexuálního vzrušení. Pokud tomu tak není, je třeba zvážit jiné příčiny sexuálního chování. Například mnoho sexuálních trestných činů s účastí nesouhlasících osob odráží jednání nebo chování, které může být spíše přechodné nebo k němu dochází impulzivně či oportunisticky, než aby odráželo buď trvalý vzorec sexuálního vzrušení, nebo nějakou základní duševní poruchu.
Upřímně, moc moudrý z toho nejsem, ale žádný výrazný posun k lepšímu tam nevidím, spíš jsou tam zřejmé tlaky společnosti a prohlubující se propast mezi LGBT tématy a pedofilií, některým odborníkům navzdory. Zdroje např.:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7523554/
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5032510/
https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/wps.20354