Druhá květnová sobota roku 1996 byla předzvěstí léta. Sedmiletý Ondřej se projížděl na svém kole a nemohl tušit, že je to jeho poslední den. Dostal se do kontaktu s pedofilním recidivistou, který si mlčenlivost své oběti pojistil vraždou.
Existuje bajka o žábě a štírovi, kterou si vyprávějí agenti FBI v souvislosti se sexuálními devianty. Štír žádá žábu o převoz přes potok. Žába se přirozeně bojí: „Převezla bych tě, ale ty mě štípneš!“ „Uvažuj trochu,“ na to štír. „Kdybych tě štípl, tak se utopím, ne?“ Žába usoudí, že se tedy nemá čeho bát, a vezme štíra na záda. Jsou uprostřed potoka, když ji štír uštkne svým jedovým ostnem. Klesají do hlubiny a žába se diví: „Cos to udělal? Teď umřeme oba!“ A štír: „Co se dá dělat – jsem už takový...“
Pedofil Ján Kaiser (34), v březnu 1996 propuštěný na podmínku z vězení, vydržel sekat latinu pouhé dva měsíce. Pak už své zvrhlé tužby potlačovat nedokázal a 11. května vylákal sedmiletého Ondru H. ze Smečna na Kladensku k opuštěnému drážnímu domku, znásilnil ho a utopil v nádrži na dešťovou vodu.
Ján Kaiser zneužil již v roce 1990 malé děvčátko. Po propuštění na podmínku měl docházet na ambulantní sexuologické léčení. Pedofil se však na nařízení soudu doslova vykašlal a nikdo situaci neřešil. Pak zmizel malý Ondra...
Po Ondráškovi pátrali policisté dvacet dní. Jána Kaisera měli hned od počátku mezi vytipovanými pachateli. Bydlel totiž nedaleko Ondry. Děti ze sousedství mu prý dokonce říkaly »strejdo«. Nikdo nevěděl, že jde o již jednou trestaného zvrhlíka. Muž tlak okolí nevydržel a psychiatrovi se k vraždě nešťastného školáka přiznal. Označil dokonce i místo, kde tělíčko ukryl. Za znásilnění a vraždu sedmiletého klučíka dostal Ján Kaiser trest dvaceti let za mřížemi. Po propuštění má nařízeno opět se léčit...