Potřebujete pomoci? Trápíte se a nevíte si rady? Vyzkoušejte kontaktní terapii či online krizovou intervenci → PARAFILIK.CZ

Pediatrička: Mezi dětmi narůstá apatie, chybí jim škola a kolektivní sport (Novinky.cz)

Diskuze o problematice dětí.
Uživatelský avatar
Cykle02
Člen skupiny ČEPEK
Líbí se mi: Chlapci i dívky
ve věku od: 2
ve věku do: 12
Výkřik do tmy: Nevěřím těm co nevěří na Ježíška.
Příspěvky: 1896
Dal: 380 poděkování
Dostal: 911 poděkování

Pediatrička: Mezi dětmi narůstá apatie, chybí jim škola a kolektivní sport (Novinky.cz)

Nový příspěvek od Cykle02 »


Zavřené školy a nemožnost sportovat se začíná velmi negativně podepisovat na fyzickém i psychickém zdraví dětí. Podle brněnské pediatričky Tamary Poláškové začíná docházet doslova k jejich rozkladu a to ve všech směrech. Denně se s tím setkává při preventivních prohlídkách ve své ordinaci.

Na sociálních sítích jste psala, že většina dětí z vaší ordinace skončila s aktivním sportem v podstatě loni v březnu. To se opravdu po prvním rozvolnění ke sportu už nevrátily?

To ne. Samozřejmě spoustu dětí se po 17. květnu po skončení nouzového stavu vrátilo k trénování, ale už jen málokdo z nich v takové podobě, jak tomu bylo do března loňského roku. Nejvíce patrné to přitom bylo a je u týmových sportů.

Vezměte si, že i po rozvolnění ještě nějakou dobu trvalo, než tým mohl trénovat kompletně pohromadě. Než tedy plně padla všechna omezení na počty zúčastněných hráčů na hřišti, v čemž navíc panoval obrovský chaos, co je a není povolené a v jakém počtu. Nevěděli to často ani trenéři či sportovní kluby. Těch plnohodnotných tréninků do letních prázdnin, během nichž měla většina sportovních týmů pauzu, tak děti skutečně moc neměly.


Pro děti do 15 let, které jsou zvyklé dělat kolektivní sport, jsou individuální tréninky silně demotivující.

I v září se sice většina dětí ještě ke svým sportům vrátila, ale vzhledem k tomu, že po asi 5 týdnech přišla další omezení, pro celou řadu dětí to byla konečná. Sport se tak stal výhradně individuální záležitostí.

U jaké věkové skupiny jsou problémy nejpatrnější?

To že děti nemohou sportovat se odráží na všech dětech školou povinných a tedy od 6 do 15 let věku. Děti nad 16 let jsou již schopny i samy individuálně trénovat a udělat si k tomu v rámci možností podmínky.

Pro děti do 15 let, které jsou zvyklé dělat kolektivní sport, jsou ale individuální tréninky silně demotivující. Ano, mohou samy běhat, posilovat, a to v maximálním rozsahu, aby splnily všechny objemy, na které byly zvyklé při běžných trénincích, ale to všechno bez odměny ve formě kontaktu se spoluhráči, s trenéry, ale také ve formě zápasů, a tedy přirozeného stresu i zábavy, které k jejich sportu patří a kvůli nimž i ten konkrétní sport dělají.

Namotivovat tak tyto děti ke dřině v podobě individuálních tréninků s vidinou toho, že nepřijde žádná odměna, je tak z dlouhodobého hlediska téměř nemožné. Mnohé z těch dětí si tak dnes musí sáhnout na úplné dno, aby vůbec v sobě našly odhodlání ty individuální tréninky plnit.


Nestojí za současnými problémy dětí i kompletní vypadnutí z režimu?

Ano. Dětem velmi chybí i pravidelnost, sociální vazby a s tím vším i spjatá zábava. I když sice mohou jít ven s kamarádem z kroužku, už to nelze ve větší skupině, a tedy s týmem. Navíc běžné tlachání bez větší aktivity nikdy plně nenahradí sociální vazby z kolektivního sportování a také školy.

Někteří lidé současné problémy dětí bagatelizují s tím, že už před covidem málo sportovaly a většinu času trávily u obrazovek ....

Ano, samozřejmě je pravda, že některé děti již dříve málo sportovaly a trávily spoustu času u obrazovek. Ale v porovnání s tím, co se děje nyní, to skutečně nic nebylo. Za poslední rok došlo v tomto směru skutečně k obrovskému zhoršení stavu. Problém nedostatku sportu se týkal skutečně jen části dětí, dnes je toto číslo mnohonásobně vyšší.

Mimochodem mezi dětskými pediatry, včetně mě, probíhala od jara studie zaměřená na vliv lockdownu na hmotnost dětí, kdy jednotliví lékaři porovnávali data z loňského roku a předchozích let. Z výsledků přitom vyplynulo, že díky lockdownu děti přibraly v průměru 2 kilogramy nad rámec toho, co je adekvátní k jejich růstu.

Ve skutečnosti, ale nejde jen o to, že děti tloustnou, podepisuje se to i na jejich psychické stránce ...


Ano, mezi dětmi narůstá apatie, přestává je zajímat, co se okolo nich děje. Je jim tak nyní už i jedno, kdy se vrátí do škol či kdy zas budou moci začít sportovat či chodit do oblíbených kroužků. Přestaly se na cokoliv z toho těšit. Zejména těm starším v podstatě začala i vyhovovat distanční výuka, mají lepší známky a často i méně s učiteli bojují. Jejich rodiče už to také příliš neřeší, zjistili, že to jejich děti nějak zvládají a nebo řeší zcela jiné problémy.


U dětí přibývá psychických problémů, poruch příjmů potravy, ale i sklony k sebepoškozování.

I v mé ordinaci je velmi patrné, jak moc doba covidová zacloumala se vztahy v rodinách. Ne každý vztah tu dobu ustál, načež se i kvůli tomu na děti nabalují další problémy, které vše jen zhoršují.

Děti se ale celkově velmi proměňují. Přibývá u nich psychických problémů, poruch příjmů potravy, ale i sklony k sebepoškozování. Všechny tyto věci přitom i souvisí s nudou, s trávením spoustu časů na internetu, ale i tím, že si o tom všem nemají s kým popovídat, chybí jim spolužáci, ale i spoluhráči či další děti ze zájmových kroužků.

Jste tedy proto, aby se děti, co nejdříve vrátily do škol i za cenu toho, že budou mít roušky a případně se testovat?

Ano, i za cenu roušek ve třídě. V tom nevidím problém. U testování ještě ukáže čas, do jaké míry to bude pro školy zvládnutelné. Pokud by děti přišly do školy a během první hodiny by je ve třídě testovaly, přičemž tu hodinu by děti byly spolu, pak v tom nevidím smysl. U testování bude tedy velmi záležet, jak by vše bylo efektivně proveditelné. Jinak bych podpořila i proočkování učitelů a rozhodně bych u dětí povolila veškerý sport, včetně kolektivních sportů, byť bez diváků.
...a o jakých tématech se po dnešním Googlení začne na ČEPEKu mluvit?
Uživatelský avatar
podivin
Člen skupiny ČEPEK
Líbí se mi: Dívky a ženy
ve věku od: 2
ve věku do: 40
Výkřik do tmy: Srdce plné lásky přetéká v slzách očima *** Když někoho miluješ, znamená pro tebe víc než ty sám a chceš pro něj jen to nejlepší, ikdyby to tobě mělo působit bolest *** Ikdyž jsou to "jen" děti, mají mou úctu a chovám se k nim slušně *** Moc, peníze ani sex nemůžou nahradit dětskou radost, smích a lásku. *** Čiň, co chceš, pokud nikomu neškodíš *** Každý čin se ti třikrát vrátí
Příspěvky: 674
Dal: 530 poděkování
Dostal: 358 poděkování

Re: Pediatrička: Mezi dětmi narůstá apatie, chybí jim škola a kolektivní sport (Novinky.cz)

Nový příspěvek od podivin »

Teda já jsem ve škole za mlada kolektiv ve škole vůbec nepotřeboval (co si tak pamatuju), po škole jsem také trávil čas sám u počítače, ale těch dětí je mi fakt hrozně líto :'(
Uživatelský avatar
Cykle02
Člen skupiny ČEPEK
Líbí se mi: Chlapci i dívky
ve věku od: 2
ve věku do: 12
Výkřik do tmy: Nevěřím těm co nevěří na Ježíška.
Příspěvky: 1896
Dal: 380 poděkování
Dostal: 911 poděkování

Re: Pediatrička: Mezi dětmi narůstá apatie, chybí jim škola a kolektivní sport (Novinky.cz)

Nový příspěvek od Cykle02 »


Apel expertů vládu nevyzývá k plošnému otevření škol ihned. Nabízí promyšlené konkrétní návrhy, jak zmírnit ničivé dopady uzávěry na duševní zdraví a životy nejohroženějších dětí.

Senioři jsou všeobecně považováni za covidem nejohroženější skupinu. Postupně se očkují, časem snad budou chráněni. Mezi mimořádně ohrožené, nikoli přímo virem, ale uzavřením škol a ztrátou sociálních kontaktů, musíme zařadit i nemalou část dětí. Podle odborníků mezi nejohroženější patří celá desetina žáků základních škol.

Už jsem o tom psal v první vlně koronaviru. Stranou pozornosti státu zůstaly rodiny v nesnázích, sociálně ohrožené, slabé, chudé. Loni v dubnu Česká školní inspekce psala: "V přibližně tisícovce škol však třetina žáků s učiteli on-line nekomunikuje a zhruba ve sto školách není do on-line distančního vzdělávání vůbec zapojena více než polovina žáků."

Podle pozdější zprávy o vzdělávání na dálku "bez on-line komunikace se školou zůstal zhruba každý šestý žák základní školy, a v některých středoškolských oborech dokonce jedna pětina žáků", asi 200 tisíc žáků základních a středních škol. Evidováno bylo zhruba "deset tisíc dětí, s nimiž se školám nepodařilo navázat komunikaci ani žádným jiným způsobem (například telefonicky, osobně v budově školy nebo doručením podkladů do schránky, přes sociální služby a neziskové organizace), a jejich vzdělávání ze strany školy tedy nebylo realizováno vůbec".

Děti žijí ve velmi rozličných podmínkách. Více než 40 tisíc z nich má ze zákona nárok na podpůrná opatření třetího, čtvrtého a pátého stupně. Jsou závislí na zajištění intenzivní podpory, aby mohli být ve škole i za normálního stavu, natožpak v pandemii. Jinak se nemohou úspěšně vzdělávat. Nejde jen o holky a kluky z chudého prostředí, ale také o děti s těžkým zdravotním postižením či chronickým onemocněním, jejichž školy byly a jsou zavřené a řada rodičů sama doma nezvládne jejich vzdělávání.

Tohle víme od loňska a situace se zhoršuje, uzávěra trvá příliš dlouho. Proto Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) společně s dalšími organizacemi (Člověk v tísni, Locika, Nevypusť duši) a s podporou dvou desítek dalších organizací zveřejnily Apel na vládu ČR: Děti jako vládní priorita. Znovu se zde opakuje, že nouzový stav má těžké důsledky pro všechny děti, ale fatální pro ty nejvíce ohrožené: na jejich vzdělávání a duševní zdraví. Zopakujme, jde o každé desáté dítě. Není možné ke všem dětem přistupovat stejně, není možné školy prostě zavřít pro všechny od třetí třídy nahoru a nazdar.

Výzkum, který společnost PAQ Research vypracovala pro organizaci Učitel naživo, uvádí: "Děti v průběhu distanční výuky a opatření proti koronaviru významně, o více než polovinu omezily svoje sociální kontakty mimo školu. Počet dětí, které se mimo školu scházejí s kamarády, klesl z více než 70 % na konci září, tedy v době počínajících restrikcí, na 33 % na začátku listopadu. Děti rovněž přišly o téměř všechny svoje sportovní, kulturní a umělecké aktivity (kroužky). V souběhu s těmito změnami se podle většiny rodičů (55 %) zhoršila i pohoda a pocit štěstí dětí." Izolace může mít u části dětí katastrofální dopad na duševní pohodu a zdraví.

Více dětí se pokouší o sebevraždu

Průzkum Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty UK zpracovaný s Odbornou společností pro prevenci rizikového chování a Katedrou psychologie Pedagogické fakulty UK ukazuje, že se zvyšuje riziko především u takzvaných nelátkových závislostí, jako jsou sociální sítě, gaming, on-line pornografie.

Tím nekončíme, Linka bezpečí uvádí, že v průběhu první vlny pandemie zaznamenala až třicetiprocentní nárůst hovorů s tématem násilí v rodině, třicetiprocentní nárůst osobních problémů a psychických potíží či třicetiprocentní nárůst problému s internetem, včetně sexuálního zneužívání.

Výzkum, který pro Nadaci České spořitelny připravuje společnost PAQ Research sociologa Daniela Prokopa, odhalil zvýšený počet konfliktních situací především v rodinách s dětmi na prvním stupni základních škol.

Nejen mezi dospělými, i mezi dětmi a mladistvými je pozorován dramatický nárůst duševních obtíží. Výrazně se zvýšil počet dětských sebevražedných pokusů, přibývají úzkostné a depresivní stavy.

Autoři Apelu žádají, aby stát nejohroženějším dětem poskytl osobní podporu. Aby tyto holky a kluci buď mohli chodit do školy, nebo jim byla nabídnuta podpora ve škole či doma.

Apel připomíná, že "každá škola má povinnost identifikovat děti, pro které je dlouhodobé distanční vzdělávání výrazným rizikovým faktorem". Nejsou v kontaktu se školou déle než dva týdny, neúčastní se on-line výuky, zhoršuje se jejich chování či výsledky, nespolupracují se školou. Škola má vědět o dětech, které mohou být ohrožené rodinou, vykazují známky psychických obtíží nebo mají náročnější speciální vzdělávací potřeby a nemohou se do distančního vzdělávání řádně zapojit. Škola má spolupracovat s lokálními sociálními službami a OSPOD, ohrožené dítě se může přihlásit také samo.

Nenechme ohrožené děti vypadnout ze systému

Škola by měla být povinna vědět, nakolik jsou děti zapojené či nezapojené do distanční výuky, sledovat je, starat se o to.

Na vládu je apelováno, aby učitelé v každodenním kontaktu s dětmi měli přednostní nárok na očkování a aby dostávali kvalitní ochranné pomůcky. Stejně důležité je, aby mohli spolupracovat s psychology, speciálními pedagogy atd. Děti mají podstupovat PCR testy. Pokud jsou v karanténě, "musí mít zajištěnou jinou vzdělávací podporu (např. individuální on-line výuka, sledování výuky prostřednictvím kamery ve třídě) se zohledněním jejich vzdělávacích potřeb".

Každá škola má mít podle Apelu otevřenou třídu nebo třídy "pro děti ohrožené školním neúspěchem a duševními problémy" a organizovat výuku s ohledem na aktuální protiepidemická opatření a počet aktuálně ohrožených žáků.
...a o jakých tématech se po dnešním Googlení začne na ČEPEKu mluvit?
Uživatelský avatar
Cykle02
Člen skupiny ČEPEK
Líbí se mi: Chlapci i dívky
ve věku od: 2
ve věku do: 12
Výkřik do tmy: Nevěřím těm co nevěří na Ježíška.
Příspěvky: 1896
Dal: 380 poděkování
Dostal: 911 poděkování

Re: Pediatrička: Mezi dětmi narůstá apatie, chybí jim škola a kolektivní sport (Novinky.cz)

Nový příspěvek od Cykle02 »


Děti, které už před covidem bojovaly s nadváhou či obezitou, teď tloustnou ještě víc. Odborníci se obávají, že kvůli tomu rapidně přibude obézních dětí. Mnohé přišly kvůli zrušeným sportovním kroužkům o hodiny sportu týdně. Samy už často nemají motivaci jít si zacvičit a procházka o víkendu s rodiči to nezachrání.

Během první vlny koronaviru, která přišla loni na jaře, ještě vládl optimismus. Zaznívaly názory, že karanténa může dětem pomoci změnit návyky a vést k pozitivní změně. "Karanténa je dle mého soudu dobrou příležitostí, jak navodit zdravější životní styl dítěte," prohlásil tehdy vedoucí lékař oddělení léčebné výživy Fakultní nemocnice v Motole Petr Tláskal.

Pro Aktuálně.cz vysvětlil, že by karanténu mohli brát rodiče jako příležitost, jak dětem zavést zdravou a pravidelnou stravu i pitný režim a mít tak větší kontrolu nad tím, čím se stravují děti, které jinak nejedí zdravě. A do toho ideálně přidat i sportovní aktivitu. Průzkum Univerzity Palackého téměř na 150 školách dokonce ukázal, že se děti během první vlny na jaře hýbaly víc.

Venku bylo na jaře teplo a dlouho světlo, lidi nadchla možnost zkusit něco nového, často to brali jako výzvu, vysvětluje dětská lékařka Tamara Polášková, proč tenkrát mohla být jiná situace. "Dospělí i mladiství začali běhat venku, pořizovali domů posilovací nářadí, stahovali do mobilů aplikace na cvičení. V tehdy zavřeném Uničově i jinde po republice třeba běhali maratony na zahradách. Všichni věřili tomu, že tento stav potrvá dva až tři měsíce. A pokud to takto brali rodiče, často pro to mohli nadchnout i své děti," říká Polášková.

Jenže optimismus postupně vyprchal a nadšení z toho, že není škola, dávno opadlo. Rok po vypuknutí covidu tak teď lékaři v praxi pozorují, jak dlouhodobý pobyt doma mnohé děti negativně ovlivňuje: přestaly se hýbat, přibývají na váze a to, že neustále sedí před počítačem, jim způsobuje i různé zdravotní komplikace.

"Začínáme se obávat krize dětské obezity. Děti od září přibraly v průměru čtyři až pět kil nad běžný růst. Za dva měsíce to průměrně dělá o kilo navíc. I před lockdownem byl významný výskyt dětské obezity, ale nyní jí bude trpět daleko víc dětí," očekává dětský obezitolog Zlatko Marinov.

Děti jsou podle něj doma vystaveny "dietologickému chaosu". "Úplně se jim rozpadl režim. Pro většinu dětí představoval oběd ve školní jídelně jediné racionální jídlo dne, které jim zaručovalo pestrost a přísun správných nutričních hodnot. Psychické vypětí navíc vede k tomu, že mají děti větší sklon k přijímání jednoduchých cukrů," říká Marinov.

Nemáme v ambulanci dítě bez zablokované páteře

Špatná strava jde ruku v ruce s tím, že děti nemají pořádný výdej energie. Nemají tělesnou výchovu ve škole, sportovní kroužky byly zrušeny. Sedí proto doma a nemají motivaci k tomu, jít ven a hýbat se. "Děti většinou nejsou stavěny na individuální sport. Právě kolektiv je to, co je u pohybu drží," vysvětluje dětská lékařka Polášková, proč nyní spousta dětí nemá dostatek pohybu a proč narůstá dětská obezita.

"Chodí k nám velké množství dětí, které dříve aktivně sportovaly, měly několikrát týdně tréninky či zápasy a to, že si teď jdou sem tam zaběhat, rozhodně nemůže nahradit vysokou fyzickou zátěž, na kterou byly zvyklé," uvádí Polášková.

Oba lékaři tak už pozorují dopady nezdravého životního stylu na zdraví dětí. "Závažné je, jak se v důsledku toho dětem mění pohybový stereotyp. V ambulanci nemám dítě, které by nemělo zablokovanou páteř. Mají špatné držení těla. Jedná se o významný zásah do vývoje dětí, který poznamená celou generaci," varuje Marinov. Také podle Poláškové dochází kromě tloustnutí častěji k vadnému držení těla, skoliózám (typ deformace páteře) či dalším ortopedickým vadám.

Bezmocné přihlížení tomu, jak děti tloustnou a zhoršuje se jim fyzická kondice, nakonec dovedlo lékařku k tomu, že o tom napsala na Facebook. Příspěvek, ve kterém se Polášková svěřila, že začíná pociťovat profesní beznaděj, sdílelo téměř 20 tisíc lidí. "Z množství komentářů dalších pediatrů, fyzioterapeutů a dětských psychologů je patrné, že stejná situace panuje i ve zbytku České republiky," podotýká Polášková. Zároveň již více než 15 tisíc lidí podepsalo on-line petici, ve které požadují, aby se děti mohly vrátit do škol nebo jim byly alespoň umožněny některé mimoškolní aktivity.

Sportovní kluby musí improvizovat

Jenže zatím jsou sportovní aktivity kvůli špatné epidemické situaci zrušené a nic nenasvědčuje tomu, že by se to v blízké době mělo změnit. Je zakázané používat vnitřní sportoviště, jako jsou tělocvičny, fitness centra nebo hřiště, zavřené jsou také bazény.

"Zkušenost tělovýchovných lékařů i pediatrů je, že minimálně čtvrtina dětí v aktuálním školním roce vůbec nenastoupila do sportovních kroužků či oddílů, které buď byly, nebo jsou zavřené - nebo nebylo jasné, jak to s nimi bude. Další děti sice nastoupily, ale reálně sport neměly jak provozovat," uvádí lékař oddělení tělovýchovného lékařství kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice v Motole Kryštof Slabý.

Většina sportovních klubů proto musí improvizovat. Například Český atletický svaz se snaží motivovat děti k pohybu tím, že pro ně přichystal výzvu, během které mají zaznamenat svoje sportovní aktivity. Na konci bude jejich snažení vyhodnoceno.

"Trenéři připravují individuální tréninkové plány nebo se s dětmi setkávají třeba v parku, aby s nimi byli alespoň v nějakém kontaktu. Je to ale úplně jiné, než když se sejde parta dětí a mají společný program," popisuje předsedkyně komise mládeže Českého atletického svazu Jaroslava Weberová.

Svaz nyní čeká, zda dostane výjimku ministerstva zdravotnictví k uspořádání mistrovství republiky pro dorostence a juniory. Žákovské kategorie ale úplně přišly o zimní sezonu. "Děti přijdou o půl roku specializované přípravy. Teď mají jen kondiční tréninky, protože není možné, aby měly technickou přípravu v hale, kde by si vyzkoušely třeba skok do výšky. Vše musí probíhat venku, protože do tělocvičny nemůžeme," dodává Weberová.

Už na jaře měly děti dvě kila navíc

Podobné dopady karantény na děti jako Polášková nebo Marinov pozoruje i přednostka kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace Fakultní nemocnice Olomouc Eliška Sovová. "Dopady jsou katastrofální. Už na jaře covid přidal dětem průměrně dvě kila navíc. Už to bude rok od vypuknutí covidu a podle mě je to teď ještě horší. Výkon sportovně aktivních dětí poklesl až o třetinu, protože přišly o tréninky," popisuje Sovová.

Studie Fakulty tělesné kultury na Univerzitě Palackého v Olomouci v roce 2019 ukázala, že problémy s nadváhou v té době mělo 18 procent chlapců a 12 procent dívek ve věku 11-15 let. S obezitou v té době bojovalo devět procent chlapců a tři procenta dívek. Už před covidem tak podle Sovové patřilo Česko k evropským zemím, které se nejvíce potýkaly s dětskou obezitou.

"A teď se to podle mě ještě zhoršilo. Máme tu dvanáctiletého chlapce, který za poslední tři měsíce přibral deset kilo. Minulý týden tu byl desetiletý kluk, který během epidemie přibral asi devět kilo. Obezita přitom souvisí s cukrovkou, hypertenzí a dalšími problémy. Může to mít za následek, že dítě skončí za nějakých deset dvacet let s mrtvicí ochrnuté na vozíčku," varuje Sovová.

Pokud však s dětmi o rizicích spjatých s nedostatkem pohybu nemluví přímo rodiče, nemají se o nich často jak dozvědět. Studie, kterou udělala klinika adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy ve spolupráci s Odbornou společností pro prevenci rizikového chování a katedrou psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, zjišťovala rizikové chování a stav duševního zdraví u dětí během druhé vlny covidu na podzim. Do dotazníkového šetření se zapojilo 1778 základních i středních škol.

Autoři studie se ptali školních metodiků prevence, jaké oblasti považují za důležité z hlediska prevence rizikového chování během výuky na dálku. Ti se shodli na tom, že kromě jiných témat, jako jsou on-line závislosti a duševní zdraví, je také důležité bavit se s dětmi o obezitě a obecně životosprávě a dostatku pohybu. Ve skutečnosti však o obezitě a životosprávě s žáky hovořilo jen 15 procent dotázaných škol. Ani celková prevence však nebyla dostatečná: během podzimního období distanční výuky ji prováděla jen necelá polovina škol.

Podle přednostky Sovové však není namístě vinit ze všeho školu. Nedostatek pohybu či špatnou životosprávu by s dětmi měli řešit především rodiče. "Rodiče se často vymlouvají, že nejdou ven kvůli covidu. Když ale rodič půjde s dítětem každý den ven, dodrží opatření a udělá přitom deset tisíc kroků, dítě kvůli tomu covid nedostane. Ve spoustě věcí se jen vymlouváme na covid a přitom je to jen naše lenost," uvádí Sovová.

I když se někteří rodiče snaží s dětmi sportovat, nemůže to podle lékařky Poláškové nahradit sport, kterému se věnovaly před covidem - ať už na amatérské či profesionální úrovni. "Děti sportovci z menších klubů či kroužků nemají většinou ani individuální tréninky. Takže to je na rodičích nebo dětech samotných. Mohou to vydržet měsíc, dva, ale aby celý rok vydržely samy individuálně trénovat a cvičit místo toho, aby sportovaly v kolektivu, to chce velkou motivaci a odhodlání, což sotva zvládnou dospělí, natož děti či mladiství," podotýká Polášková.

Vláda by tak podle ní měla jednat o co nejrychlejším návratu dětí do škol, otevřít sportoviště a umožnit kolektivní sporty za podmínek, že se budou provádět opakované testy na covid a používat ochranné pomůcky. Také podle Marinova je důležité, aby se děti co nejrychleji vrátily do školy: "Není na co čekat. Nechybí jim jen pohyb, začínají být velmi trudnomyslné, bezpodmínečně potřebují sociální kontakt. A není možné, aby jim toto kompenzovali rodiče," dodává obezitolog.
...a o jakých tématech se po dnešním Googlení začne na ČEPEKu mluvit?
Uživatelský avatar
Cykle02
Člen skupiny ČEPEK
Líbí se mi: Chlapci i dívky
ve věku od: 2
ve věku do: 12
Výkřik do tmy: Nevěřím těm co nevěří na Ježíška.
Příspěvky: 1896
Dal: 380 poděkování
Dostal: 911 poděkování

Re: Pediatrička: Mezi dětmi narůstá apatie, chybí jim škola a kolektivní sport (Novinky.cz)

Nový příspěvek od Cykle02 »


Více volného času, nepravidelný denní režim. Situace, kdy se děti učí online, nahrává vzniku závislosti na počítačových hrách, ale také na moderních technologiích obecně. Na adiktologické kliniky se proto nyní obrací až o čtyřicet procent více lidí s tímto problémem, většinou rodičů, kteří si se svými ratolestmi už nevědí rady.

Počítačové hry, především oblíbenou skupinovou hru z fantasy prostředí World of Warcraft, hrál čtrnáctiletý Albert již před příchodem epidemie koronaviru. „Kromě toho ale chodil pravidelně každou sobotu taky plavat, navíc hrál fotbal,“ popsala jeho matka.

Když ale minulý březen poprvé došlo k uzavření škol, omezení sportovních aktivit a přesunu výuky na internet, z občasného koníčku se stala obsese. „Bertík si při hraní volá s kamarády, hrají v týmech. Takže to je teď pro něj i způsob, jak se socializovat. Nechci mu to zakazovat, protože stejně nemá moc co jiného dělat,“ dodala.

Ta se tak snaží syna vytáhnout každý den alespoň na procházku se psem. Přiznává ale, že mnohdy debata končí konfliktem.

„Jednou jsem ho dokonce přistihla, jak hraje v době, kdy měl hodinu. Na tabletu si pustil vyučování a na notebooku hrál hru. Doufám, že poté, co jsem si s ním promluvila, to už nedělá. Je ale těžké to hlídat, sama mám home office a nemám čas na něj pořád dohlížet. A manžel je přes den v práci,“ uzavřela.

Na odborníka se obrátit nechce – ačkoliv nyní Albert tráví s počítačovými hrami až šest hodin denně, věří, že až se protiepidemická opatření rozvolní, syn se vrátí i ke svým dřívějším koníčkům. V řadě jiných domácností už ale celá situace přerostla přes únosnou míru.

Zoufalí rodiče prosí o radu

„Výrazně roste počet rodičů, kteří nám volají s prosbou o radu či pomoc, že jejich dítě má velký problém s trávením času na internetu,“ popsala například Petra Martínková, PR manažerka organizace Magdaléna, která provozuje několik adiktologických klinik. „Všímáme si i rostoucího počtu hráčů a zejména jejich nižšího věku,“ dodala.

A podobné to je i v jiných klinikách. Třeba Simona Sedláčková z Adiktologické kliniky Afterin uvedla, že od začátku epidemie pozoruje čtyřicetiprocentní nárůst počtu dětí s problematickým užíváním elektroniky.

„Ovšem ne vždy lze jednoznačně konstatovat, že už se jedná o závislostní chování, vzhledem k tomu, že veškerá výuka a mnohdy i kontakt mezi dětmi a dospívajícími se přesunul do online prostředí,“ vysvětlila Sedláčková.

A upozornila, že je pro děti, ale i dospělé přesun veškerých kontaktů do online prostředí velmi rizikový. Důvody pro současný nárůst závislostního chování jsou podle adiktologů dva: lidé si tak vynahrazují chybějící sociální kontakt a vyplňují přebytečný volný čas.

„Jakmile jste zvyklí mít v životě čas naplánovaný, jakmile máte denní řád, trávit čas hraním vás ani nenapadne. Problémem je časová neohraničenost. V době pandemie najednou takzvaně ‚máte čas‘, ale vlastně ho neumíte vyplnit, nemusíte vstávat do práce, nemáte tolik povinností, časový plán dne se rozpadá. To je velmi častým důvod začátku hraní. Lidé pevný denní řád nutně potřebují,“ vysvětlila vedoucí příbramské pobočky adiktologické ambulance Magdaléna Hana Vavřincová.

A doplnila ještě jeden důvod: snaha zapomenout na negativní pocity, které pandemii provází. Ať už je to obava o zdraví, neshody doma, strach ze ztráty zaměstnání či finanční potíže.

Další nárůst teprve přijde

Kromě toho se ale na kliniky obrací i rodiče, jejichž ratolesti měly problém již před covidem. „Nejde o nově vzniklou závislost dítěte, ale o problém, kterého si rodiče všimli, protože tráví víc času doma,“ popsal odborný ředitel Magdalény Jiří Zatřepálek.

A experti upozorňují, že pacientů může ještě přibýt. Především poté, co skončí lockdown a lidé se budou muset vrátit do školy či do práce. A najednou si uvědomí, že se jim od počítače odchází jen těžko.

„Závislost není vidět okamžitě, čekáme, že nárůst v ambulancích se projeví až letos na podzim, kdy si neobvyklého chování všimne nejprve okolí hráčů, a velký nápor čekáme v příštím roce, kdy začne závislost na hraní a hazardním hraní omezovat i samotné hráče a kdy ji budou nuceni řešit,“ shrnula Martínková. A dodala, že očekávají nárůst zejména u dětí.

Měsíce čekání na pomoc

Současnou situaci přitom komplikují ještě další dva faktory. Jednak to, že přibývá závislých i na alkoholu, prášcích či jiných látkách. „Příjem nových klientů do programu limituje pouze naše personální kapacita. Strop se pohybuje kolem 300 nových klientů ročně. Zájemců o léčbu se telefonicky hlásí zhruba dvojnásobek,“ popsal Petr Nevšímal ze společnosti Adiktologické centrum, která provozuje tři ordinace ve Středočeském kraji.

„Čekací doba na léčbu v našich ambulancích se prodloužila z jednoho až dvou týdnů před pandemií na dobu jednoho až dvou měsíců, a to i přes fakt, že maximální dostupnost našich služeb je naší prioritou,“ popsala zase Martínková za Magdalénu.

Některé ambulance proto rozšířily otevírací dobu a navýšily pracovní úvazky. Přesto musí Magdaléna část svých pražských klientů odkazovat na berounskou pobočku.

Druhý problém pak je karanténa zaměstnanců či fakt, že kliniky při nemocnicích přemisťují některý svůj personál na covidová oddělení.

„Nyní jsme museli dát do karantény již čtvrté oddělení kliniky v pořadí a měli jsme nejen velký počet pozitivních pacientů na covid, ale bohužel to zasáhlo tvrdě personál. Například na jedné z našich kritických ambulancí mám prakticky všechny sestry nemocné,“ popsal přednosta Kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice Michal Miovský.

Do karantény podle něj jde jedno oddělení za druhým. „Nejvíce patrné je to u sester, kde prostě jakmile jdeme pod limit, musím omezit provoz a jsme z toho s panem primářem i paní vrchní sestrou velmi smutní, ale nejde to jinak. Není jak to řešit,“ dodal.

Sám proto požádal o pomoc studenty adiktologie, aby chybějící personál pomohli nahradit. „Jsou to zdravotníci, tedy mají hned rovnou křest ohněm. Ráno jsem jim to poslal a již se nám hlásí první dobrovolníci-studenti na práci i do těch rizikových úseků. No, je to tvrdá doba musím říci,“ uvedl minulý týden.
...a o jakých tématech se po dnešním Googlení začne na ČEPEKu mluvit?
Uživatelský avatar
Jednorozec
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 9
ve věku do: 30
Výkřik do tmy: Zázraky se dějí, jen zatím bohužel vždy někde daleko...
Příspěvky: 3139
Dal: 11 poděkování
Dostal: 493 poděkování

Re: Pediatrička: Mezi dětmi narůstá apatie, chybí jim škola a kolektivní sport (Novinky.cz)

Nový příspěvek od Jednorozec »

podivin píše: pátek 5. 2. 2021, 9:29:34 Teda já jsem ve škole za mlada kolektiv ve škole vůbec nepotřeboval (co si tak pamatuju), po škole jsem také trávil čas sám u počítače, ale těch dětí je mi fakt hrozně líto :'(
Tak ono dost záleží kde to je a na povaze těch dětí. Třeba my bydleli na vesnici a hned po vyučování letěla aktovka za dveře a my si šly hrát ven. Ale je pravda že spíše než se spolužáky jsme si hráli s dětmi z naší ulice (a to jsem celkem introvert)... Pokud jsou ty děti zavřené v bytě tak to musí být blázinec a to nejen pro děti ale hlavně ty rodiče.
Naposledy upravil(a) Jednorozec dne úterý 9. 3. 2021, 18:58:43, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
Cykle02
Člen skupiny ČEPEK
Líbí se mi: Chlapci i dívky
ve věku od: 2
ve věku do: 12
Výkřik do tmy: Nevěřím těm co nevěří na Ježíška.
Příspěvky: 1896
Dal: 380 poděkování
Dostal: 911 poděkování

Re: Pediatrička: Mezi dětmi narůstá apatie, chybí jim škola a kolektivní sport (Novinky.cz)

Nový příspěvek od Cykle02 »


Přístup vlády k pandemii dlouhodobě ukazuje, že ekonomická čísla jsou pro ni mnohem důležitější než duševní zdraví dětí a rodičů – včetně těch nejohroženějších.

Iveta chodí do páté třídy. Žije doma jen s matkou a dvěma sourozenci. Její matka se s jejím otcem rozvádí, během dne je v práci a sourozenci ve školce a v první třídě ve škole. Iveta se má každý den připojovat k online vyučování. Snaží se, ale někdy zapomene, někdy má problémy s internetem a nedaří se jí připojit. Některé úkoly do školy dělá, některé ne. Moc se jí nedaří sledovat, co má všechno udělat, co už udělala a co ne. Odpoledne se vrátí domů sourozenci a na učení v malém bytě chybí klid. Na pololetním vysvědčení měla Iveta tři nedostatečné.

Toto není v dnešním Česku sužovaném pandemií ojedinělý případ. Podobných byste našly určitě stovky, možná spíš tisíce. S krátkou přestávkou již téměř rok trvající uzavření většiny škol a omezení řady dalších kontaktů s blízkými či příbuznými tvrdě dopadá kromě seniorů i na děti a jejich rodiče.

Dokládá to řada konkrétních čísel z výzkumů. Pracovníci Linky bezpečí uvádějí, že během jarní vlny pandemie o třetinu narostl počet dětí, které se na ně obracely kvůli násilí v rodině. Organizace, které pracují s ohroženými dětmi, potvrzují narůstající počty případů sebepoškozování, různých druhů závislostí nebo nadměrného užívání počítačových her či sociálních sítí u dětí.

Více než polovina dotazovaných rodičů uvedla ve výzkumu společnosti PAQ Research pro organizaci Učitel naživo, že se během pandemie zhoršila pohoda a pocit štěstí jejich dětí. Výzkum stejné společnosti pro Nadaci České spořitelny potvrdil, že v pandemii narůstá počet konfliktních situací v rodinách, především v těch s dětmi na prvním stupni základních škol.

V tutéž chvíli vláda nadále zpřísňuje protipandemická opatření. Tlak na rodiny a děti narůstá do neúměrné výše, zatímco se zástupci vlády sveřepě snaží o co možná nejširší zachování fungování velkého průmyslu. Jak si tento očividný rozpor vysvětlit? Není to možné jinak než tím, že pro byznysmeny, kteří se dlouhodobě pohybují ve firemním světě, se lidé a jejich osobní příběhy i životní situace snadno mohou stát pouze strohými čísly a faktickými položkami na seznamu výnosů a ztrát.

Pro leckteré majitele velkých firem (neplatí to samozřejmě pro všechny!) se v určité chvíli jejich zaměstnanci mohou stát kdykoli vyměnitelným, nahraditelným materiálem, který má především plnit své pracovní povinnosti i za cenu ztrát v osobním životě. Když jeho výkonnost z jakéhokoliv důvodu klesne, nahradí jej někdo nový.

Zcela na okraji zájmu vlády po většinu pandemie zůstávají ty nejohroženější děti – děti ze sociálně nepodnětného prostředí, děti s duševním onemocněním nebo zdravotními hendikepy. Žít s jakýmkoli z těchto břemen nebyl v Česku nikdy žádný med, v době pandemie to ale bohužel platí dvojnásob.

Odborné organizace pracující s ohroženými dětmi (Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání, Člověk v tísni, Centrum Locika či Nevypusť duši) společně s dalšími odborníky proto na začátku února upozornily na nejaktuálnější problémy těchto skupin a navrhly i sadu možných řešení.

Za všechna zmiňme jeden příklad. Ministerstvo školství ve svých plánech zatím nikdy nepřemýšlelo o tom, že by podobně jako v některých jiných zemích mohly školy otevřít třídy pro ohrožené děti, jejichž výběr by byl na školách samotných. Například pro děti z rodin, kde dochází k domácímu násilí, je čas strávený ve škole, tedy mimo domácnost, jedním z mála, kdy mohou být v klidu a bez neustálého stresu a obav.

Asistenti pedagoga nemohou po celý rok, a to ani s respirátory, navštěvovat ohrožené děti přímo v jejich domácím prostředí a pomáhat jim s přípravou do školy ani s jinými potížemi. Při dodržení bezpečnostních pravidel si přitom můžete domů klidně objednat řemeslníka nebo třeba kadeřníka.

Do škol během podzimu mířila mimořádná finanční podpora ve výši necelých dvou miliard korun. Ta však byla směřována především na nákup počítačů a techniky. Ministerstvo školství zatím ani neplánuje, ani neposkytuje žádnou podporu, která by cíleně směřovala ke školám, do nichž dochází výše uvedené ohrožené děti. Optimální by byl model, který by podporu cílil podle počtu takových dětí ve školách – ten však ministerstvo pravděpodobně vůbec nezná. Tyto školy by mohly navýšit počty školních psychologů, speciálních pedagogů, asistentů pedagoga a dalších podpůrných služeb, které jsou a budou vzhledem k výše uvedeným dopadům pandemie obzvlášť potřebné.

Dnes zatím není zřejmé, kdy a jestli vůbec se děti do lavic v tomto školním roce vrátí. Ministerstvo školství by však kromě probíhajícího očkování pedagogů mělo případný návrat žáků do škol připravovat mnohem intenzivněji. Nemělo by přitom přemýšlet v první řadě jen o deváťácích a maturantech, ale také o nejohroženějších dětech.

Pokud na zástupce byznysu ve vládě nezabírají konkrétní lidské příběhy, mohly by je oslovit třeba mnohokrát zmiňované výzkumy a data. V nich se ukazuje, jak vysoké budou v budoucnu náklady státu na řešení všemožných zdravotních i sociálních následků pandemie u dětí, které dnes s takovou lehkostí házíme přes palubu.

Neobával bych se do budoucna ztracené generace dětí v tom smyslu, že distanční výuka je připraví o potřebné znalosti. Mnohem více se obávám ztracené generace dětí, které pozbydou víru v to, že se o ně někdo zajímá a že je jim i v těžkých chvílích ochotný pomáhat.
...a o jakých tématech se po dnešním Googlení začne na ČEPEKu mluvit?
Uživatelský avatar
Cykle02
Člen skupiny ČEPEK
Líbí se mi: Chlapci i dívky
ve věku od: 2
ve věku do: 12
Výkřik do tmy: Nevěřím těm co nevěří na Ježíška.
Příspěvky: 1896
Dal: 380 poděkování
Dostal: 911 poděkování

Re: Pediatrička: Mezi dětmi narůstá apatie, chybí jim škola a kolektivní sport (Novinky.cz)

Nový příspěvek od Cykle02 »


Se zapojením do distanční výuky mají problémy tisíce dětí v Česku, vyplývá z šetření České školní inspekce z ledna a února. V loňském roce odhadovali ředitelé počet dětí, které se do distančního vzdělávaní nezapojují, na 10 tisíc. Poslední data podle inspektorů ukazují, že i když školy prohlašovaly, že se počty těchto dětí snížily, nejde to tvrdit plošně.

Na jaře loňského roku, kdy probíhalo první šetření České školní inspekce, byl počet žáků, kteří se neúčastnili online vyučování, odhadovaný na 250 tisíc, škola s nimi však i tak komunikovala. V letošním roce je jich na 50 tisíc. Na online vyučování nebyli žáci třeba i z technických důvodů. Školy v takových případech volily například cestu pracovních listů a učení, které si rodiče či děti mohli vyzvednout ve škole.

„Přibližně 10 500 žáků je úplně mimo vzdělávací systém za uplynulé pololetí tohoto školního roku. Ta situace se nijak významně nezměnila a počet přes 10 tisíc žáků můžeme považovat spíš za tu spodní hranici kvalifikovaného odhadu,“ řekl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Důvodem je hlavně dlouhotrvající distanční výuka, zhoršující se rodinné podmínky, které ovlivňují míru zapojení žáků do vzdělávacího systému a také to, že školy už vyčerpaly všechny možnosti navázání kontaktu s těmito žáky. „Tam je velmi nutná spolupráce s dalšími institucemi, které spadají pod jiné rezorty a ten koordinovaný přístup zejména k těmto žákům je nutný,“ dodal ústřední školní inspektor.

Kromě špatného rodinného zázemí je důvodem pro vyhýbání se výuce podle České školní inspekce i malá motivace ke vzdělání. Chybějící motivaci potvrzují i další průzkumy.

„Při účasti na distanční výuce je potřeba rozlišovat dvě kategorie – ti, co byli na jaře úplně mimo vzdělávání a jsou i nyní, a ti, co na jaře nebyli online, ale škola s nimi komunikovala a vzdělávala je jinými cestami. Nyní je těch, co online nejsou, násobně méně,“ říká náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

„Většinou jde o starší žáky, jejichž vzdělávání je náročné i při prezenční výuce. Tato situace bohužel stále rozevírá vzdělanostní nůžky mezi žáky, kteří mají silnější a slabší zázemí. Z našeho zjištění ovšem jednoznačně plyne, že tam, kde školy hledají cesty, jak žáky vzdělávat, se to v mnoha případech i přes nepříznivé socioekonomické zázemí těchto žáků nakonec podaří, byť třeba ne v plné míře,“ popisuje tématická zpráva inspektorů.

Více učitelů je pro redukci učiva

Někteří učitelé během výuky na dálku změnili názor na redukci učiva. Pro omezení vzdělávacího obsahu je o čtvrtinu více pedagogů a o pětinu přibylo těch, kteří začali využívat vedle známek i slovního hodnocení. Problémem bylo na jaře i takzvané překlápění rozvrhů, které ministerstvo školství nedoporučovalo. Během roku se podle dat České školní inspekce snížil podíl škol, kde se učilo podle běžného rozvrhu.

Kvůli výuce na dálku zjednodušilo nebo vypustilo část učiva například na druhém stupni základních škol v září 27 procent učitelů a v únoru 36 procent pedagogů. Pro redukci celkového vzdělávacího obsahu se v září vyslovilo 15 procent vyučujících a v únoru zhruba 21 procent.

Při výuce na dálku se učitelé zlepšili v používání počítačů i dalších digitálních kompetencích. Jedním z častých problémů, které se během hodin objevoval, byly vypnuté kamery. Například na gymnáziích nemá podle inspekce zapnutou kameru ani učitel ve 40 procentech online hodin.

Některé školy podle inspektorů překvapilo, že se na podzim opět přešlo na distanční výuku. Menší část škol čekala, že se situace zlepší, a přecházela na online distanční výuku až po delší době. „V některých případech v listopadu 2020, v některých až v lednu 2021, v ojedinělých případech dokonce až od začátku 2. pololetí v únoru 2021,“ vyjmenovává tématická zpráva České školní inspekce.

Zpravidla za tím stálo nekvalitní vedení, které čekalo, že se epidemická situace zlepší a organizace výuky přes internet nebude nutná, vysvětlil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Lepší organizace výuky a asistenti pedagoga

Hlavní roli během distanční výuky hrají děti a učitelé. Na druhém stupni základní školy i na střední škole se pak ukázala podle inspektorů důležitost třídních učitelů a ti se do distančního vzdělávání podle zprávy zapojovali oproti loňsku více. Zlepšení je také vidět u organizace hodin.

Na jaře loňského roku podle inspektorů zhruba třetina ředitelů škol rozhodně svou koordinační a řídicí roli v oblasti poskytování distančního vzdělávání neplnila úspěšně. Letos se ale situace výrazněji zlepšila a podle České školní inspekce méně než desetina ředitelů škol nedokáže výuku na dálku přiměřeně zorganizovat, aby byla pro žáky přínosná.

Zásadní je na distanční výuce technika, která v loňském roce nebyla valná. Finanční podpora ze strany ministerstva školství podle inspektorů situaci ulehčily a zvýšily se i dovednosti samotných učitelů. „Vzhledem k tomu, že téměř všechny školy realizovaly online distanční výuku, je výrazné zvýšení digitálních kompetencí jedním z velmi pozitivních dopadů jinak komplikované pandemické situace,“ popisuje zpráva.

Výrazněji vzrostly také počty individuálních konzultací ze strany učitelů a současně ve velké míře využívají školy asistenty pedagoga. Aktuální zjištění inspekce vychází z jejích různých aktivit v základních a středních školách od září do konce února s důrazem na 3 539 kontrol v online hodinách a rozhovory s 3 154 učiteli z 385 základních a středních škol letos v lednu a únoru.

První průzkum související s přechodem škol na výuku na dálku dělala inspekce začátkem loňského dubna, a to formou telefonických rozhovorů s řediteli zhruba pět tisíc škol.
...a o jakých tématech se po dnešním Googlení začne na ČEPEKu mluvit?
Uživatelský avatar
Cykle02
Člen skupiny ČEPEK
Líbí se mi: Chlapci i dívky
ve věku od: 2
ve věku do: 12
Výkřik do tmy: Nevěřím těm co nevěří na Ježíška.
Příspěvky: 1896
Dal: 380 poděkování
Dostal: 911 poděkování

Re: Pediatrička: Mezi dětmi narůstá apatie, chybí jim škola a kolektivní sport (Novinky.cz)

Nový příspěvek od Cykle02 »


Sítem zápisů do základních škol loni „propadly“ i děti, jež nebyly na pro povinnou docházku zralé. Letos přibývá žádostí o odklad kvůli obavám z online výuky.

Na to, že bude zápisy do prvních tříd znovu pořádat „online“, by si loni ředitel přerovské Základní školy Velká Dlážka Martin Černý nevsadil. Nemyslitelné se ale opět stalo realitou.

Děti, které příští školní rok nastoupí do první třídy, ředitel znovu uvidí jen jako jména na papíře anebo na obrazovce počítače.

Pandemie koronaviru, která tradiční rituál nabourala už loni, neskončila, zápisy se tak i letos musejí obejít bez přítomnosti předškoláků.

„Už jsme tím jednou prošli, takže zkušenosti máme. Organizačně je všechno nachystané, nástroje máme nakoupené. Letos je to sice jednodušší, ale není to dobré,“ shrnuje své pocity Černý.

S podobným názorem není sám. I ředitelé dalších škol se shodují, že distanční zápisy nejsou dobré pro děti samotné.

Jak ukázaly loňské zkušenosti, sítem neosobních zápisů prošli do prvních tříd i žáci, kteří nebyli na školní docházku dostatečně zralí. Ve škole se pak potýkali s problémy, v několika případech se dokonce museli vrátit do školky.

„Zápis dnes postrádá logiku, protože rodič svého potomka do školy pouze zapíše. Když dítě nevidíme a nepotkáme se ani s rodiči, nemůžeme se přesvědčit, že je dostatečně vyzrálé. Stane se tak, že přijmeme i děťátko, které by si zasloužilo odklad školní docházky,“ popisuje ředitel Základní školy Mozartova v Olomouci Zbyněk Kundrum.

Jak se sám přesvědčil loni, na problémy dětí se často přijde až po prvním září, kdy může být pozdě.

„Až ve škole zjišťujeme, že dítě nevyslovuje všechny hlásky, bojí se, je plaché a za ostatními dětmi zaostává. Takový žák potřebuje pedagogickou podporu, asistenta nebo individuální péči. Hlavně se ale ve škole necítí komfortně. Přitom by stačil rok navíc ve školce, aby dítě všechno dohnalo a bylo ve škole šťastné,“ doplňuje Kundrum.

Prvňáčci museli ze školy pryč

Na ZŠ Velká Dlážka v Přerově z letošních prvňáčků musely dvě děti třídu opustit.

„Jednomu jsme dali dodatečný odklad a šlo zpět do školky. Druhý prvňáček přestoupil na jinou školu, kde mají vyrovnávací třídy a spoustu asistentů,“ popisuje ředitel Černý s tím, že hlavně návrat zpět do školky se na dítěti, které už nosilo aktovku, může negativně podepsat.

Podle ředitele Pedagogicko-psychologické porady a Speciálně pedagogického centra Olomouckého kraje Lubomíra Schneidera jsou příběhy, kdy se dítě vrací do předškolního vzdělávání, výjimečné.

„Jde o jednotlivé případy. Stane se však, že buď rodičům, anebo při zápise – právě proto, že probíhal distančně – tento problém uteče, a my jako jako odborníci se k dítěti nedostaneme. Je to škoda, protože po zážitku, který nebyl dobrý, může být dítě i v budoucnu na školu negativně naladěné,“ říká Schneider.

Právě speciální pedagogové a psychologové z poraden jsou těmi, kdo odklad školní docházky doporučují. K tomu, aby s dítětem za odborníky zašli, přitom často přimějí rodiče až učitelé při zápisech do prvních tříd. I proto ani ředitel Schneider není ze zápisů online nadšený.

„Jak je dítě vyzrálé emočně, jak má šikovnou ručku, zda rozezná barvy, co mu jde a co ne, to se dá distančně těžko identifikovat. Zkušená učitelka, popřípadě pracovník poradny rozklíčuje, kdo si potřebuje ještě rok hrát. Navíc doporučíme, kterou složku je třeba během toho roku posilovat a rozvíjet. Online se to zjistit nedá,“ tvrdí.

Ačkoliv letošní zápisy do prvních tříd ještě nezačaly, přinesly už i další fenomén. Ředitelé škol si všímají, že přibývá rodičů, kteří chtějí žádat o odklad kvůli obavám, aby jejich děti v září místo ve škole nezasedli doma k tabletům.

„Mám pod sebou čtyři školky a většina vedoucích učitelek tvrdí, že se množí odklady i v případech, kdy rodiny mají šikovné děti. Systém života je v současnosti tak zmatený, že se teď rodiče bojí dávat děti do školy. Nechtějí, aby nastoupily rovnou do online výuky,“ uvedl ředitel ZŠ Řezníčkova v Olomouci Miloslav Palát, který se začíná obávat, aby naplnil plánované dvě třídy v budoucím prvním ročníku.

Online výuka jako důvod odkladu nestačí

To, že rodiče volí raději odklad než riziko distanční výuky, potvrzuje i vedoucí učitelka olomoucké Mateřské školy Purkyňova Petra Huppertová.

„Od nás půjde do školy asi deset dětí, z toho u dvou už rodiče avizovali, že budou žádat o odklad právě z důvodu distanční výuky. Z naší strany přitom nevidíme problém, kvůli kterému by děti do školy jít nemohly,“ říká.

Ředitel olomoucké poradny Schneider však upozorňuje, že žádostem o odklad odborníci vyhoví jen v odůvodněných případech.

„Počet žádostí o vyšetření každoročně stoupá, letos je to nepochybně spojené i s pandemií, odklad ale doporučíme jen v některých případech. Jejich procento zůstává pořád stejné,“ ujišťuje.

Stejně jako vloni se letošní zápisy konají bez dětí kvůli opatření vydanému ministerstvem školství. Rodiče mohou podávat přihlášky přes datovou schránku, e-mail s elektronickým podpisem, poštou nebo osobně. Většina škol vyčlenila pro zápisy konkrétní dny, právo zapsat dítě do první třídy však mají rodiče po celý duben.
...a o jakých tématech se po dnešním Googlení začne na ČEPEKu mluvit?
Uživatelský avatar
Jednorozec
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 9
ve věku do: 30
Výkřik do tmy: Zázraky se dějí, jen zatím bohužel vždy někde daleko...
Příspěvky: 3139
Dal: 11 poděkování
Dostal: 493 poděkování

Re: Pediatrička: Mezi dětmi narůstá apatie, chybí jim škola a kolektivní sport (Novinky.cz)

Nový příspěvek od Jednorozec »

Děti chybí vám škola NEEEEEEEEEEEEEEEEEEEE a chybí vám hraní si venku JOOOOOOOOOOOOOOOOO.
a nebo: Děti chybí vám škola JOOOOO a co nejvíc? No jak si o přestávkách a po škole hrajeme!
Uživatelský avatar
Cykle02
Člen skupiny ČEPEK
Líbí se mi: Chlapci i dívky
ve věku od: 2
ve věku do: 12
Výkřik do tmy: Nevěřím těm co nevěří na Ježíška.
Příspěvky: 1896
Dal: 380 poděkování
Dostal: 911 poděkování

Re: Pediatrička: Mezi dětmi narůstá apatie, chybí jim škola a kolektivní sport (Novinky.cz)

Nový příspěvek od Cykle02 »


Školy se po roce od prvního uzavření v distančním vzdělávání výrazně zlepšily. Přesto přetrvává řada potíží. Minimálně 10 tisíc žáků zcela zmizelo ze vzdělávání. Desetina ředitelů pak své školy dostatečně neřídí.

Jaro nějak přečkáme. Na podzim se zase rychle otevřeme. V lednu už nás nezavřou. Zhruba takhle přemýšlela část ředitelů škol, která ještě ani v únoru letošního roku nezačala s online výukou. Takových škol jsou v Česku asi 2 procenta, tedy přes 150. Zjistila to Česká školní inspekce v pokračujícím šetření úrovně distanční výuky.

„Tyto školy online vzdělávání nerealizují, přestože žáci i učitelé pro to mají vytvořené materiální podmínky i zajištěnou konektivitu,“ říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Samozřejmě to ale také z opačného pohledu znamená, že 98 procent škol zapojuje své žáky do výuky prostřednictvím živých přenosů. A pozitivních zpráv o českém školství je v šetření celá řada – významně se podařilo zlepšit technické zázemí škol, méně zkušení učitelé dohnali manko v práci s digitálními technologiemi, 20 procent pedagogů proměnilo způsob hodnocení a na pětinu se snížil počet žáků, kteří se do online hodiny nemohli připojovat kvůli technickým obtížím.

Stále ale tedy zůstává asi 50 tisíc žáků, kteří se vzdělávají pouze formou zadávání úkolů, případně konzultací. A o minimálně 10 tisících dětí nemají učitelé od jara žádné zprávy. „Za uplynulé pololetí tohoto školního roku se situace nijak významně nezměnila. Naopak těch 10,5 tisíce dětí zcela mimo vzdělávací systém můžeme považovat za spodní hranici toho kvalifikovaného odhadu,“ dodává Zatloukal.

Velkou roli v tom hrají sociální poměry. Česko má oproti jiným zemím obrovskou závislost vzdělání na rodinném zázemí, což se v době uzavřených škol jen znásobilo. Ze zjištění České školní inspekce ale také vyplývá, že existují stovky a možná i tisíce žáků, kterým škola prostě ani nedala šanci se z domova kvalitně vzdělávat.

Co dělá ředitel?

To přitom přímo souvisí s další údajem – téměř 10 procent ředitelů ani rok po prvním uzavření škol nezačalo svůj pedagogický sbor řídit. To je 550 základních nebo středních škol, kde se učí bez alespoň základní koordinace. Na jaře to byla třetina ředitelů.

„Na některých školách přetrvávala nedostatečná koordinační role, kterou měl plnit ředitel školy. Podpora pro učitele je klíčová a její absence byla chybou již na jaře, ale stejné chyby po roce distanční výuky jsou dokladem zásadního selhávání v řízení školy,“ píše se v tematické zprávě České školní inspekce.

A to může mít řadu důsledků: pedagogové využívají pro výuku a komunikaci se žáky odlišné platformy. Dosud nedošlo k vhodné úpravě obsahu vzdělávání pro distanční učení. Ředitel nesleduje úroveň výuky v jednotlivých předmětech, a tak nemůže ani dojít k nějakému zlepšení.

„Důležitým faktorem je, že v normálních časech má ředitel obrovské množství starostí nepedagogického charakteru, ale to v době distanční výuky odpadlo. Nechci říct, že to platí absolutně, ale ředitel zkrátka neměl mít na práci nic jiného než věnovat se distančnímu vzdělávání,“ doplňuje náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Školy pak neplní ani metodická doporučení od Ministerstva školství. Třeba to o maximální vhodné době pro online výuku. Na 1. stupni ji ministerstvo ohraničuje jednou hodinou denně, na 2. stupni třemi vyučovacími hodinami za sebou a na středních školách informací o tom, že nemá dojít pouze k překlopení rozvrhu z prezenční výuky do distanční.

To ale nedodržuje například 39 procent úplných základních škol na prvním stupni, a tak studenty přetěžují. Více než 120 minut online výuky denně absolvuje pak 60 procent žáků na druhém stupni a více než 150 minut denně téměř polovina středoškoláků. Podle rozvrhu se synchronně učí 13 procent žáků nematuritních oborů, 18 procent maturantů z odborných škol a 10 procent gymnazistů.

Zhruba desetina škol přitom argumentuje tím, že po větším podílu online výuky volají rodiče. Z prosincového průzkumu společnosti PAQ Research naopak vyplývá, že 30 procentům rodičů se nezdá množství času, které musí strávit doma učením společně s dítětem. Téměř stejný podíl rodin pak má problém i s množstvím zadávané látky. Už na jaře přitom PAQ Research poukázal na to, že téměř polovina rodičů si stěžovala na přehlcenost výuky a jen menšině se zdál být obsah vyučování nedostatečný.

Zřizovatelé: Někteří skvělí, jiní pohořeli

V souvislosti s kvalitním vedením škol se jako bumerang opět vrátilo v době jejich uzavření téma decentralizace českého školství. Ze srovnání OECD vyplývá, že mezi vyspělými zeměmi mají školy větší autonomii už jen v Nizozemsku. Zatímco v Česku ředitel drží v rukou 68 procent všech pravomocí, průměr OECD je 33 procent. Daleko více se rozhodnutí v těchto zemích přijímají na centrální nebo oblastní úrovni.

Škola tak stojí a padá s kvalitním vedením. Poslední záchranou je potom zřizovatel. Jenže základní školy v Česku mají přímo pod sebou obce. Vyjma větších měst má každá škola svého zřizovatele, který ručí za její úroveň. To se týká i starostů těch nejmenších obcí, ačkoliv na to v řadě případů ani nemohou mít dostatečné kompetence. V případě středních škol je zřizovatelem kraj, který obráceně zase nemusí dosáhnout na všechny ředitele.

„Zřizovatelé od jara odvedli obrovský kus práce v podpoře škol v rámci distančního vzdělávání. Ale jestliže jsme identifikovali dvě procenta škol, které až po roce distanční výuky začínají učit online, tak je otázka, co po celou dobu dělali zřizovatelé těchto škol – jakým způsobem se zajímali o své školy a jakým způsobem se je snažili podporovat,“ dodává Andrys.
...a o jakých tématech se po dnešním Googlení začne na ČEPEKu mluvit?
Uživatelský avatar
Cykle02
Člen skupiny ČEPEK
Líbí se mi: Chlapci i dívky
ve věku od: 2
ve věku do: 12
Výkřik do tmy: Nevěřím těm co nevěří na Ježíška.
Příspěvky: 1896
Dal: 380 poděkování
Dostal: 911 poděkování

Re: Pediatrička: Mezi dětmi narůstá apatie, chybí jim škola a kolektivní sport (Novinky.cz)

Nový příspěvek od Cykle02 »


Obézní děti za rok covidu ztloustly až o desítky kilo. Problém je absence tělesné výchovy a běžného pohybu.

Online výuka se stala běžnou součástí života školáků, kteří každé ráno místo do školy spěchají k obrazovce monitoru. Ale zatímco většina předmětů nějakou distanční podobu získala, tělesnou výchovu řada škol odsunula na druhou kolej.

„Online výuka tělesné výchovy spíše neprobíhá,“ potvrdila Seznam Zprávám ředitelka základní školy v Plzni Hana Stýblová. „Připravujeme pro děti cvičení venku, která jsou ale dobrovolná,“ pokračuje. „Jsme si vědomi toho, že ty děti se prostě nehýbou,“ přiznává Stýblová.

Velký problém v tom vidí i Dalibor Pastucha, dětský obezitolog a tělovýchovný lékař působící v ReFit Clinic v Olomouci. „Je to hlavně u dětí, které jsou obézní. U nich je tělesná výchova ve škole a aktivní transport při cestě do školy, jako je chůze nebo jízda na kole, mnohdy jediný pohyb. Jsou to děti, které nechodí do sportovních kroužků a netráví čas aktivně,“ vysvětluje.

Sám uvádí vlastní zkušenost z kliniky. „Dá se říci, že většina našich pacientů, kteří chodí k nám na kliniku na pravidelné kontroly, tak ztloustli. Bohužel máme děti, které za loňský rok přibraly dvacet, a v jednom případě dokonce 32 kilo,“ popisuje Pastucha.

Podle něj se nedá procentuálně říct, o kolik se situace zhoršila. „Hodnotí se to podle percentilu body mass indexu a tam byl ten vzestup statisticky signifikantní. Je to opravdu hodně,“ pokračuje.

Pro děti je přitom téměř nemožné se váhy opět zbavit za krátký čas. „Je to dlouhodobý problém, protože obvykle se nám daří redukovat 5–10 % hmotnosti za rok, což je zhruba 5–7 kilo, ale třicet kilo čtrnáctileté dítě zhubnout nedokáže. Takže ty dopady jsou strašné,“ vysvětluje Pastucha. Proto je klíčové, aby se děti alespoň nějakým způsobem hýbaly a simulovaly pohyb, který by za normálních okolností vykonávaly například ve škole.

Tělesná výchova je na školách upozaděna

Ondřej Andrys, náměstek ústředního školního inspektora, potvrzuje, že ze začátku pandemie, kdy se zaváděla online výuka, byla tělesná výchova upozaděna. „Podobná situace je i v tomto školním roce, byť nyní, přece jen po řadě zkušeností a v kontextu dlouhodobě trvajícího distančního vzdělávání, řada škol do vzdělávání vhodnými cestami zařazuje i výchovy, protože je zřejmé, že výchovné předměty nelze upozaďovat donekonečna,“ vysvětluje Andrys pro Seznam Zprávy.

Přesto je frekvence výchov o dost nižší než u jiných předmětů a podle Andryse se školy budou muset po návratu žáků do škol na tyto výchovy více zaměřit.

Podle Michala Černého, prezidenta Asociace základních škol a ředitele základní školy, se tělocvikáři na většině škol snaží vymýšlet aktivity, které by děti mohly bavit. „Jsou to nějaké sestavy nebo videa, jak cvičit, popřípadě nějaké hry v lese nebo pochody,“ vysvětluje Černý. Učitel tak žákům zadá, co mají konkrétně dělat, ale je na dítěti, kdy aktivitu splní. Všechno je ale na bázi dobrovolnosti.

„Samozřejmě zdaleka ne všichni tyto činnosti dělají. Myslím si, že to dělá tak čtvrtina dětí,“ odhaduje Černý.

Podobným způsobem jako tělocvik probíhá i výtvarná výchova. „Opět dostanou od učitele nějaký námět a zkouší si to vyrobit,“ říká Černý.

Podle Černého je ale tento způsob výuky naprosto normální a správný. „Většina výuky nemá probíhat online. Podle metodiky má probíhat online méně jak půlka výuky. A výtvarná výchova a tělocvik mají probíhat tímto způsobem. Děti mají online průměrně tři hodiny denně a zbytek dostanou práci,“ vysvětluje Seznam Zprávám.

Házení plyšáků a rozcvička

Někteří učitelé se ale snaží, aby děti měly nějaký pohyb i během online výuky. „Snažím se vždy v úterý a ve čtvrtek mezi češtinou a matematikou udělat nějaké jednoduché cvičení. Nejčastěji je to rozcvička a protahování. Minule jsme třeba trénovali házení pomocí plyšáků, co mají děti doma. To ale zabere většinou jen deset minut,“ popisuje svůj postup Dominika Lisá, učitelka druhé třídy základní školy v Kladně.

„V rozvrhu výchovy nemáme, takže tyto činnosti zařazuji navíc, ale od vedení nám to bylo doporučeno, abychom děti mohli z těchto předmětů pak oznámkovat,“ vysvětluje Lisá. Tělesná i výtvarná výchova totiž patří mezi předměty, které se hodnotí na vysvědčení. Podle ředitelky Stýblové ale známka z těchto předmětů v covidové době není tolik klíčová.

Hlavní je režim

Rodiče se ale nemusí spoléhat pouze na to, co dostanou děti za úkol ve škole, podle Pastuchy by děti měly mít především pravidelný režim. „Děti by měly vstávat ve stejnou dobu, jako vstávají do školy, měly by si ráno odcvičit nějaké krátké cvičení, které by nahradilo ten pohyb při transportu, například si zaskákat přes švihadlo nebo si vyběhnout schody. Potom mají normální online výuku a odpoledne by měly aspoň hodinu být kontinuálně aktivní denně a nakonec večer opět nějaké cvičení doma,“ popisuje Pastucha, jaký režim by děti měly mít ideálně nastavený.

„Co je hrozně důležité, tak aby zachovaly pravidelnost jídel. U těch dětí není problém jen v tom, že není škola, ale že jsou celý den zavřené doma a mají neomezený přístup k lednici a jídlu,“ vysvětluje dál Pastucha.

Podle něj je nárůst obezity u dětí rizikový. „Určitě to bude mít následky do budoucna, protože nárůst hmotnosti souvisí s poklesem výkonnosti, což jsou základní rizikové faktory pro rozvoj kardiovaskulárních onemocnění. Dá se předpokládat, že tyto děti budou daleko více v budoucnu ohroženy nejenom rozvojem obezity, ale i jinými nemocemi, jako je hypertenze, onemocnění srdce, cukrovka, vysoký cholesterol a podobně,“ vysvětluje své obavy Pastucha.
...a o jakých tématech se po dnešním Googlení začne na ČEPEKu mluvit?
Uživatelský avatar
Cykle02
Člen skupiny ČEPEK
Líbí se mi: Chlapci i dívky
ve věku od: 2
ve věku do: 12
Výkřik do tmy: Nevěřím těm co nevěří na Ježíška.
Příspěvky: 1896
Dal: 380 poděkování
Dostal: 911 poděkování

Re: Pediatrička: Mezi dětmi narůstá apatie, chybí jim škola a kolektivní sport (Novinky.cz)

Nový příspěvek od Cykle02 »


Ztráta energie, zájmu o jakoukoliv činnost, úzkost z návratu do školy i sebevražedné myšlenky trápí v době pandemie koronaviru stále více dětí a mladých lidí.

V tiskové zprávě na to upozornila brněnská organizace Spondea, která pomáhá dětem i celým rodinám v krizových situacích.

„V průběhu běžného roku se na nás obrátí okolo 2000 lidí se všemi možnými problémy, obvykle asi 600 z těchto případů představuje krizovou pomoc nezletilým. od začátku pandemie se na nás ale obrací řádově o třetinu dětí a mladých lidí více. I proto jsme tuto službu personálně posílili, abychom zvýšili kapacitu,“ řekla ČTK ředitelka Spondea Jana Levová.

„U dětí se objevuje snížené sebevědomí a sebehodnocení, ztráta zájmu o studium i volnočasové aktivity. Častěji také přichází s tématem vyhrocení rodinné situace,“ řekla psycholožka Petra Dolečková ze Spondea.

Děti a mladí zažívají stavy otupělosti, nedokážou najít motivaci pro další učení doma. „Škola pro žáky a zejména středoškoláky nepředstavuje jen místo učení, je to i záležitost společenská, představuje komplex vlivů. Když ze školního dění zbylo pouze ono učení na distanční výuce, je pro děti těžké najít motivaci pokračovat,“ uvedla Levová.

Zároveň ale někteří cítí úzkost z blížícího se návratu do školy, kam téměř rok nechodí. „V poslední době se zvyšuje počet intervencí u dětí, které se bojí návratu do školy po tak dlouhé izolaci. Mají strach z neúspěchu, bojí se, že učivo nezvládly, protože se už celý tok nemohou porovnávat se svými vrstevníky,“ dodala Levová.

Přibývá také dětí, kteří mají vážné sebevražedné myšlenky. Nejvíce se jich na odborníky obracelo na přelomu roku, kdy přišel další lockdown a zároveň přibývalo nakažených a řada dětí a mladých byla v karanténě nebo izolaci. „Obvykle se na nás s myšlenkami na sebevraždu obrátí dvě až tři děti za měsíc. Na konci roku to ale byly čtyři děti za týden. Nyní se situace zase o něco zlepšila, ale projevují se zase častěji právě úzkostné poruchy z návratu do školy,“ doplnila ředitelka Spondea.
...a o jakých tématech se po dnešním Googlení začne na ČEPEKu mluvit?