Prosíme pedofilně orientované osoby, aby vyplnily dotazník od projektu Národního ústavu duševního zdraví PARAFILIK.CZ:
https://www.pedofilie-info.cz/forum/viewtopic.php?f=115&t=7943

Děkujeme! - Tým ČEPEK

Nespavost, sociální fobie, sebevražedné myšlenky. Druhá vlna dopadá i na děti (iDnes.cz)

Diskuze o problematice dětí.
Uživatelský avatar
Cykle02
Člen skupiny ČEPEK
Líbí se mi: Chlapci i dívky
ve věku od: 2
ve věku do: 12
Výkřik do tmy: Nevěřím těm co nevěří na Ježíška.
Příspěvky: 935
Dal: 299 poděkování
Dostal: 613 poděkování

Nespavost, sociální fobie, sebevražedné myšlenky. Druhá vlna dopadá i na děti (iDnes.cz)

Nový příspěvek od Cykle02 »


Stres ze současné situace nedopadá negativně jen na dospělé. Projevuje se i u dětí. Ty trápí stesk po spolužácích, online výuka ale třeba i nejistá finanční situace rodičů. Narůstá proto množství psychických problémů. „Musela jsem řešit situace, kdy se děti rozhodly, že pro ně nemá život smysl,“ popsala své zážitky například jedna pedagožka volného času z Brněnska.

Poruchy spánku, anorexie, sociální fobie i třeba psychosomatické problémy, jako je nevolnost nebo bolesti hlavy. To jsou jen některé potíže, kterými nyní děti trpí podle dětské klinické psycholožky a členky Asociace klinických psychologů Lucie Štejgerlové více než normálně.

„Problémů jednoznačně přibylo. Je třeba si uvědomit, že u dětí a dospívajících se často úzkosti a propady nálady projevují jinými symptomy než u dospělé populace,“ popsala. Zhoršení psychického stavu proto nemusí být tak zjevné jako u řady dospělých. Namísto toho, aby mělo dítě špatnou náladu či trpělo úzkostmi, projeví se stres ze současné situace jinak. A to třeba právě již zmíněnými psychosomatickými problémy.

Kromě toho se dostavují následky zavedených opatření: více času doma vede k přejídání nebo naopak k mentální anorexii, sociální izolace zase k nejistotě v mezilidských vztazích, v nejhorším případě až k sociální fobii.

Stejně mluví i zmíněná pedagožka volného času z Brněnska. Ta pracuje v domově dětí a mládeže, v současné době pro děti vymýšlí online program či různé individuální aktivity v přírodě. Říká, že děti se jí často svěřují se svými problémy. Přála si zůstat v anonymitě, aby mohla i nadále pokračovat ve své práci. Redakce však její totožnost zná.

„Čím dál častěji řeším, že děti už neví, co dál. Píší mi zprávy, ze kterých jde cítit smutek, pláč a bezmoc. Nyní je to ještě náročnější než na jaře,“ říká. „Dokonce jsem již musela řešit situace, kdy se děti rozhodly, že pro ně nemá život smysl – nevěděly jak dál, jak si získat pozornost, hledaly zábavu i cestu. A co je jednodušší než spolykat léky?“ dodává.

Volání na Linku důvěry i nutnost hospitalizace

Její tvrzení ostatně dokládají i čísla. Třeba Linka bezpečí eviduje nárůst počtu hovorů, které souvisí s koronavirovou krizí a současně s psychickým zdravím dětí. Zatímco v loňském říjnu se na ni obrátilo celkem šestadvacet dětí s úzkostmi, za tento říjen jich bylo šestapadesát.

A obdobně to je i u dalších problémů. „Zatímco na jaře jsme vysledovali spíše obavy z nemoci, která byla v té době hodně neznámá, v současné době řeší děti řadu praktických problémů spojených s nouzovými opatřeními,“ popsala sociální pracovnice Linky bezpečí Lucie Zelenková.

A situace se již projevuje i v nemocnicích. „Na našem oddělení pozorujeme narůst dětských pacientů s psychickými problémy, které se týkají především úzkosti a depresí. Současná situace je horší než při první vlně lockdownu, zhoršení pozorujeme zejména u starších žáků základních škol a středoškoláků,“ uvedla primářka Oddělení dětské klinické psychologie a psychiatrie Fakultní nemocnice Brno Stefania Dvořáčková.

A potvrzuje to, co říká Štejgerlová – děti mají potíže s distanční výukou, chybí jim sociální kontakty. Tím, že tráví většinu času u počítače, pak vzniká riziko digitální závislosti. „Rodiče pacientů jsou rovněž z této situace frustrovaní,“ doplnila Dvořáčková.

Online záškoláctví

Zda a případně jak se situace promítne do psychického zdraví dítěte, záleží na řadě faktorů. „Některé děti, ty s kvalitním zázemím, pracovními návyky, denním režimem, se do jisté míry mohou situaci postupně přizpůsobit,“ míní Štejgerlová. I těm chybí v dalším vývoji sociální kontakt s vrstevníky, dopady ale nemusí být nijak závažné.

Horší to je ale s dětmi, které se již dříve potýkaly s psychickými problémy, mají náročnou rodinnou situaci, jejichž rodiče jsou sami vystresovaní a vyčerpaní ze současné situace a podobně.

Stresorem může být i online výuka. Ta s sebou nese velké nároky na samostatné rozvržení času a samostudium. Řada dětí má navíc v domácích podmínkách problém udržet pozornost.

„Nově se nám objevily obavy dětí s nějakými sociálními úzkostmi z toho, že při online výuce na ně všichni vidí, stejně tak jako ony vidí na monitoru samy sebe. Nemají možnost se ‚schovat‘ v rámci celé třídy,“ popisuje Zelenková z Linky bezpečí. V některých případech to přitom může zajít tak daleko, že se dítě nezvládne na hodinu přihlásit a roste mu tak počet zameškaných hodin.

Čím mladší, tím větší dopady

Dramatické dopady má lockdown i na dospělé. Podle průzkumu Národního ústavu duševního zdraví vzrostl během první vlny počet depresí třikrát, stejně tak i riziko sebevraždy. U dětí je navíc klíčové i to, že si prochází formativním vývojem. Ten mohou psychické problémy narušit.

„Děti nejsou ještě schopny reflektovat všechny negativní vlivy, které na ně dopadají. Nicméně na jejich duševní zdraví má situace o to hlubší dopad, protože si je neuvědomují, berou určitá omezení nebo deficity jako samozřejmost. Nedokážou se vůči nim vymezit, ale o to více je tyto do budoucna formují,“ míní Štejgerlová.

Ze strany rodičů lze podle ní pomoct například tím, že dětem ustanoví pravidelný denní režim, jako by chodily do školy. A to včetně času na kontakt s kamarády nebo na sport. „Myslím, že je vhodné povzbuzovat děti k tomu, aby si několikrát do týdne šly třeba s kamarádem zaběhat, projet se na kole, vyvenčit psa,“ říká.

Kromě toho radí vymezit čas, kdy bude dítě offline a najít pro něj i jinou zábavu než tu na počítači. A důležitá je i komunikace. Děti je třeba informovat, ale nestrašit. „Je dobré, pokud rodiče svým postojem dokážou dávat najevo jistotu, že situace se zvládne, jednou skončí, a budeme o ní třeba vyprávět těm, co to nezažili,“ míní Štejglerová.
Lukranas
Registrovaný uživatel
Varování: 3
Bydliště: Morava
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 5
ve věku do: 12
Kontakt: lukranas@seznam.cz
Příspěvky: 108
Dal: 57 poděkování
Dostal: 1 poděkování

Re: Nespavost, sociální fobie, sebevražedné myšlenky. Druhá vlna dopadá i na děti (iDnes.cz)

Nový příspěvek od Lukranas »

Uvidíme příští rok ve statistikách Českého statistického úřadu, jak narostl počet sebevražd. Myslím si, že naroste (depresivní nálada, ekonomika, nutnost trávit více času v jedné domácnosti způsobí hádky, rozvody...).