Prosíme pedofilně orientované osoby, aby vyplnily dotazník od projektu Národního ústavu duševního zdraví PARAFILIK.CZ:
https://www.pedofilie-info.cz/forum/viewtopic.php?f=115&t=7943

Děkujeme! - Tým ČEPEK

Meze svobody: Cenzura, regulace a politická korektnost v literatuře po roce 1989 (Stefan Segi)

Diskuze o důležitých či zajímavých tématech, jež přímo nesouvisí s dětmi, pedofilií či reakcemi na články v médiích.
Uživatelský avatar
Cykle02
Člen skupiny ČEPEK
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Chlapci i dívky
ve věku od: 2
ve věku do: 12
Výkřik do tmy: Nevěřím těm co nevěří na Ježíška.
Příspěvky: 844
Dal: 270 poděkování
Dostal: 577 poděkování

Meze svobody: Cenzura, regulace a politická korektnost v literatuře po roce 1989 (Stefan Segi)

Nový příspěvek od Cykle02 »


Disertační práce
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Filozofická fakulta
Ústav bohemistiky
2016

Anotace:
Předkládaná práce je zaměřena na zkoumání literární cenzury po roce 1989 a představuje polemické doplnění monografie V obecném zájmu, která se daným obdobím také zabývala. Jádro disertační práce představují čtyři kapitoly, které na základě původního výzkumu zkoumají charakteristické případy cenzury a diskurzu o ní a jež jsou zasazeny do širšího rámce proměn myšlení o cenzuře a politické korektnosti ve sledovaném období. Kapitola věnovaná zákazu skinheadské skupiny vychází z analýzy soudního spisu a na rozboru proměny myšlení o svobodě slova na počátku devadesátých let. Kapitola o cenzuře na poli literatury pro děti a mládež je založena na komparaci různých vydání knih Bohumila Říhy a sledování podmínek, za jakých jsou zásahy do nových vydání textů označeny za cenzuru. Zkoumáním cenzury na internetu se zabývá kapitola věnovaná regulaci virtuální (literární) dětské pornografie a kapitola věnovaná politické korektnosti se pak zaměří na texty a paratexty splatterpunkové literatury. Tato disertační práce by tak měla poskytnout komplexní obraz proměn podob cenzury a myšlení o ní po roce 1989.



V této práci jsou kapitoly věnované virtuální dětská pornografii (str. 136), a dokonce konfliktu na mém bývalém fóru CZGL, ohledně GL povídky (str. 143), po kterém se GL's rozhodli přejít ode mě na Pedodaktyl, a já se po nenadálém zrušení fóra vytratil na pár let z pedo-scény. Jsem tam dokonce citován *rofl* *rofl* *rofl* . Pak tam je třeba básnička od FX. A koukám že zdejší adminy k té práci kontaktoval https://www.pedofilie-info.cz/forum/viewtopic.php?p=20121#p20121.
Uživatelský avatar
Cykle02
Člen skupiny ČEPEK
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Chlapci i dívky
ve věku od: 2
ve věku do: 12
Výkřik do tmy: Nevěřím těm co nevěří na Ježíška.
Příspěvky: 844
Dal: 270 poděkování
Dostal: 577 poděkování

Re: Meze svobody: Cenzura, regulace a politická korektnost v literatuře po roce 1989 (Stefan Segi)

Nový příspěvek od Cykle02 »

Dotyčné kapitoly:

7. Virtuální dětská pornografie na internetu305

Dne 9. února roku 2010 slavnostně představil tehdejší ministr pro lidská práva Michael Kocáb společně s policejním ředitelem a zástupcem firmy Microsoft projekt Červeného tlačítka. Jednalo se o plugin pro webové prohlížeče vyvinutý na zadání neziskové organizace Národní centrum bezpečnějšího internetu. Deklarovaným účelem bylo v první řadě „bojovat zejména s tvůrci a provozovateli internetových stránek zaměřených na dětskou pornografii, pedofilii, dětskou prostituci".306 Záhy po uvolnění pluginu pro veřejnost se Červenému tlačítku dostalo negativní mediální publicity. Podle serveru Technet.cz program odesílal na Policii ČR i některé nadbytečné informace o svých uživatelích. 307 Celým případem se začal zabývat Úřad pro ochranu osobních údajů. Jednalo se zároveň o poslední vážnější zásah Červeného tlačítka do veřejného prostoru: najít na českém internetu dětskou pornografii je takřka nemožné, a aplikace zaměřená na udávání takových stránek proto postrádá smysl.
Výše uvedený případ je pro regulaci dětské pornografie na internetu charakteristický.
Na jedné straně vzniká obsáhlá legislativa, mediální kampaně s prvky morální paniky a snahy jednotlivců i neziskových organizací bojovat proti šíření tohoto jevu. Na straně druhé narážíme na skrytá místa, mezery, preventivní zásahy, obtížnou dostupnost a ještě obtížnější definovatelnost dětské pornografie. To platí především o takzvané virtuální dětské pornografii. Ta se pohybuje na hranici zákona a na jejím příkladu lze popsat řadu úrovní, jež spojují a zároveň oddělují uživatele, tvůrce, zprostředkovatele i ty, kteří dohlížejí na dětskou pornografii v rámci státních institucí. Cílem této studie tedy bude prozkoumat jednotlivé úrovně regulace především slovesných artefaktů, které mohou být považovány za dětskou pornografii.

7.1. Virtuální dětská pornografie

Vývoj moderní regulace reprezentací sexuality v umění můžeme rozdělit do tří fází.
První se zaměřuje na obsah a snaží se z oběhu vyloučit taková díla, která v zobrazení lidské sexuality překračují dobové konvence. Druhá fáze, kontextová, rozlišuje nekonvenční zobrazení sexuality na tolerovanou, umělecko-erotickou, a zapovězenou, utilitárně-pornografickou, přičemž změna paradigmatu se překrývá s nástupem moderny v 19. století. Sexuální revoluce šedesátých let 20. století na Západě vedla k liberalizaci vztahu společnosti k pornografii. Třetí fáze regulace reprezentací sexuality proto již přestala rozlišovat mezi pornografií a erotikou. Důraz se přesunul na ochranu dětských recipientů a na hlídání podmínek vzniku pornografického díla, jehož obsahová stránka není sama o sobě relevantní, ale je důležité, aby při tvorbě nedošlo k překročení zákona.
Z toho důvodu jsou postihovány filmy či fotografie zachycující sexuální styk lidí se zvířaty. Naopak sadomasochistická (dominantně/submisivní) tvorba bývá tolerována, protože natáčení probíhá za souhlasu dospělých aktérů a nikdo ze zúčastněných není postižen dlouhodobými fyzickými následky.
Výjimku tohoto myšlenkového a legislativního vývoje představuje virtuální dětská pornografie. Sexuální revoluce šedesátých let totiž při procesu legitimizace různých reprezentací sexuality zanechala jako reziduum pornografii dětskou, která byla dříve nerozlišovanou součástí komplexu vyloučené pornografie. Společenské přijetí homosexuálních, transsexuálních či sadomasochistických praktik ponechalo dětskou pornografii jako nejzazší mez oddělující přijatelné reprezentace lidské sexuality od nepřijatelných. Toto vyloučení postihlo i pornografii virtuální, tedy takovou, která nepracuje s popisem či zobrazením reálných osob.

7.2. Z pohledu práva

K posouzení otázky, zda výroba, držení a jiné nakládání s virtuální dětskou pornografií naplňuje znaky trestného činu, nepostačuje znalost příslušného ustanovení trestního zákona, ale je třeba uplatnit obecné zásady trestního práva. Ani pak ale nelze získat definitivní a naprosto jednoznačnou odpověď. Virtuální dětskou pornografií rozumíme pornografické dílo, které zobrazuje dítě (což je z hlediska českého práva osoba mladší osmnácti let) nebo osobu jevící se být dítětem, přičemž není myšleno dítě skutečné, nýbrž smyšlené. Může se jednat o kresbu, počítačovou animaci, plastiku či jakékoliv jiné znázornění fiktivního dítěte (či fiktivní osoby dítětem se jevící). Při čistě formálním pojetí trestného činu by výroba, držení a jiné nakládání s takovouto virtuální dětskou pornografií bezesporu naplňovalo znaky trestného činu podle § 192 13Trestního zákoníku (č. 40/2009 Sb.) „výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií". V tomto ustanovení jsou použity termíny „dítě" a „osoba, jež se jeví být dítětem". Právě druhý termín byl doplněn novelou č. 330/2011 za účelem kriminalizace virtuální dětské pornografie. Podle důvodové zprávy se v případě této novely jedná o transpozici Rámcového rozhodnutí Rady Evropy 2004/68/SVV, které za dětskou pornografii označuje i materiál obsahující „realistické zobrazení neexistujícího dítěte".308 Při čistě formální interpretaci bychom tak mohli dospět k závěru, že osoba, která si pro svou vlastní potřebu nakreslí na papír obrázek dívky s drobnými prsy při sexuální aktivitě, je za tento čin trestně odpovědná. Koneckonců právě vyrobila pornografické dílo zobrazující osobu, která se jeví být dítětem. Formální pojetí trestného činu je však v českém právním řádu doplněno korektivem v podobě zásady subsidiarity trestní represe. Podle ní lze trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené uplatňovat jen v případech společensky škodlivých. Právní teorie tedy dovozuje, že k trestnosti určitého jednání se vyžaduje nejen naplnění formálních znaků trestného činu (textu příslušného paragrafu), ale i dosažení dostatečné míry společenské škodlivosti. Z toho důvodu by se autor inkriminované kresby s největší pravděpodobností nemusel obávat trestu odnětí svobody na šest měsíců až tři léta, který by mu hrozil při ryze formálním pojetí tohoto trestného činu. Právě nedostatečná míra společenské škodlivosti byla důvodem, proč před přijetím výše citované novely trestního zákoníku právní teorie dovozovala, že držení virtuální dětské pornografie trestným činem není. Vzhledem k tomu, že ustanovení o zákazu dětské pornografie mají za cíl chránit děti před sexuálním zneužíváním a rovněž jejich mravní vývoj, dovozovalo se, že u smyšlených dětí k žádnému ohrožení ani zneužívání nedochází. Samo držení virtuální dětské pornografie podle převládajícího názoru ani nezvyšuje riziko zneužití dítěte, může naopak sloužit jako alternativa k takovému chování. Existují ale i opačné názory, podle kterých držení – byť virtuální – dětské pornografie stimuluje pedofilní chování, podněcuje fantazii a pomáhá překonat zábrany k analogickému chování v realitě. Z tohoto úhlu pohledu již závěr o nedostatečné míře společenské škodlivosti virtuální dětské pornografie učinit nelze, a proto i před přijetím výše citované novely existovaly názory, že virtuální pornografie by měla být kriminalizována. Zmíněná novela měla podle důvodové zprávy deklarovat trestnost virtuální dětské pornografie, nebyl však použit jednoznačný pojem „realistické zobrazení neexistujícího dítěte", ale vágnější „osoba, jež se jeví být dítětem". Zde zůstala určitá míra nejistoty, zda je myšlena skutečná osoba, která se jeví být dítětem a jejíž přesný věk neznáme, nebo osoba zcela fiktivní. Přijetí novely č. 330/2011, jejímž cílem bylo zavést trestnost držení a jiného nakládání s virtuální dětskou pornografií, každopádně otevřelo dveře jejímu postihu. Do té doby právní teorie naopak dovozovala, že se na ni trestní postih nevztahuje. Cesta zostření trestní represe v oblasti dětské pornografie je blízká postupu uplatňovanému ve Spojených státech. V USA byla do přijetí precedentního soudního rozhodnutí v roce 2003 postihována pouze pornografie, při jejíž výrobě bylo zneužito konkrétní dítě. Vypátrat ono dítě se však dařilo pouze v minimu případů, což autorům či držitelům těchto děl umožňovalo argumentovat tím, že došlo k pozměnění výchozího materiálu a že dílo již nezobrazuje skutečné dítě. Od roku 2003 je proto v USA za dětskou pornografii výslovně prohlášena také její virtuální podoba. Nejasná dikce § 192 však i v současnosti vyvolává otázky o trestnosti virtuální dětské pornografie. V každém konkrétním případě zůstává tak na rozhodnutí soudu, zda za použití zásady subsidiarity trestní represe shledá dostatečnou míru společenské škodlivosti a dovodí trestnost držení virtuální dětské pornografie či nakládání s ní. Ačkoliv v České republice dosud nebyl nikdo kvůli virtuální pornografii souzen, nejistota ohledně možného uplatňování práva má zásadní vliv na tuto kategorii děl, jež vznikají mezi internetovými skupinami pedofilů.

7.3. Pravidla diskuse

Nástup internetu na začátku devadesátých let představuje také bezprecedentní rozšíření nejrůznějších forem pornografie. Sarah D. Goode v knize Paedophiles in Society spojuje rozkvět výroby a distribuce dětské pornografie s internetovými diskusními fóry, která umožňují v rámci takzvaného „darknetu", tj. oblastí internetu, jež nejsou vyhledávačům dostupné (jedná se například i o mailovou komunikaci či uzavřená diskusní fóra a některé stránky sociálních sítí, přičemž například facebook umožňuje uživateli zvolit si míru viditelnosti svých příspěvků „zvenčí"), předávat ilegální pornografické materiály.309 Také pravidla diskusních fór, formulovaná s důrazem na stručnost a přehlednost, umožňují kvůli své vágnosti různé interpretace a mezi uživateli a administrátory často dochází k snahám chápat pravidla volněji či naopak přísněji. Nedostatečně přesná pravidla spolu se snahou diskutujících využívat krajní varianty jejich možných významů vedou k poměrně častému zpřesňování pravidel, což lze sledovat v procesu zveřejňování těchto „novel" zákoníku.
Pravidla většiny internetových fór obsahují odstavec o zákazu šíření rasismu, sexismu či náboženské nenávisti. Rozsáhlé diskuse, například pod stránkami zpráv na serveru Novinky.cz, jsou kontrolovány redaktory, jež uživatelé často označují jako cenzory, kteří vyhledávají závadný obsah a likvidují ho, případně postihují ty, kteří se opakovaně provinili. Zdaleka největší skupinu takovýchto postihů přitom tvoří příspěvky s rasistickým obsahem.
Na diskusních fórech určených pedofilům je nejstriktnější komunitní autoregulaci podrobena právě dětská pornografie. Podobně jako v případě legislativy či regulace televizního vysílání se ani zde nesetkáme s přesnou definicí a historie zpřesňování pravidel svědčí o tom, jak se představa o dětské pornografii vytváří až v diskusi, popřípadě sérií konkrétních zásahů administrátora.
Například České GL fórum (GL jako girllove označující sexuální orientaci na mladé dívky) si ve svém prvním bodě vystačilos definicí poměrně otevřenou: „Pravidlo č. 1: Žádné prasárny :-)".310 Takovýto přístup, který neusiluje o přesnou definici, vyžaduje pečlivou práci administrátora, který by měl být schopný kontrolovat problematické příspěvky a průběžně stanovovat žádoucí hranice. V případě, že příspěvek není touto instancí ohlídán, hrozí fóru zásah poskytovatele hostingu, který může celou stránku uzavřít a smazat, v krajním případě hrozí i postih zákonný. Diskutující tak navštěvují tato fóra s tím, že je spojuje sexuální náklonnost k dětem a chtějí o ní diskutovat, zároveň musí sami hlídat, aby se diskuse nestala příliš otevřenou, což by mohlo vést k zániku diskusního prostoru.

Tento dvojí záměr – diskutovat o sexuální tematice, a přitom o ní nediskutovat explicitně – vede v některých případech k přesnějšímu vymezení pravidel.
Například web Evropské pedofilní fórum, což je fórum věnované především pedofilům z řad křesťanů, nabízí oproti Českému GL fóru výrazně přesnější vymezení. Z bodů, které jsou pro nás relevantní, vybíráme následující: 5. Zavazujete se dodržovat platné právní předpisy České republiky. Pokud žijete v jiném státu, přednost před legislativou Vaší země mají zákony ČR.
Dětskou pornografii zde netolerujeme. Na celém webu http://www.pedofilie.eu je proto zvlášť striktně zakázáno šíření dětské pornografie, uvádění odkazů a návodů k jejímu získání, její nabízení nebo poptávání.
10. Za porušení pravidel mohou moderátoři a administrátoři použít následující tresty: smazání zprávy, příspěvku, avataru, uživatelského účtu, dále vyhození z chatu (kick), varování, dočasné částečné či úplné omezení nebo trvalé zablokovaní přístupu ke komunikačním prostředkům webu. Administrátoři a moderátoři mohou určit formu a délku trestu na základě vlastního uvážení, případně po poradě s ostatními moderátory a administrátory webu. Tresty se mohou v jednotlivých případech lišit, moderátoři či administrátoři mohou podle svého uvážení udělit za zdánlivě stejný prohřešek v každém jednotlivém případě trest mírnější nebo i tvrdší.
11. V případě, že potřebujete provést moderátorský zásah a nejste k němu oprávněni, můžete požádat moderátory jednotlivých sekcí fóra, nebo správce chatu. Výpis moderátorů jednotlivých sekcí najdete v přehledu moderátorů. V případě, že nejste spokojeni se zásahem moderátora dané sekce či chatu, můžete podat stížnost globálnímu moderátorovi. Stížnost na globálního moderátora můžete podat u administrátora.
14. Je zakázáno na křesťanském subfóru diskutovat o existenci Boha, na to si najděte jiná diskusní fóra.311 Pravidla stránek Evropského pedofilního fóra tedy regulují tematickou náplň (zákaz pornografie, diskuse o existenci Boha) a zároveň striktně vymezují kontrolní mechanismy, kterých může být k dodržování pravidel užito. Pravidla také určují hierarchii v komunitě uživatelů fóra (uživatel – moderátor – administrátor), způsoby cenzurních zásahů i osobních trestů a konečně i způsoby, jakými se proti nim lze odvolat. V praxi se však ukázalo, že pravidlo č. 5 je třeba ještě upřesnit.

Vznikl proto dodatek upravující hranici nepřijatelných vizuálních i literárních reprezentací erotických objektů:

Přehled změn:

Pravidla pro posílání obrázků, videí a povídek.

Prosíme, neposílejte do fóra a do chatu obrázky a videa (tím se myslí i kreslené či animované):

a) kde by dítě pózovalo neúměrně věku. ([uživatel, SS, LA]LS models v tomto vynikal dokonalostí)
b) který by byl evidentně pořízen za účelem zobrazit dětské genitálie – i přes oblečení. (Laura B., trikot... mám pokračovat?)

Lehce paradoxní příklad: nahatá holčička vyfocená rodiči na plovárně v pořádku je, holčička oblečená, avšak v latexovém sexyprádle a s bičíkem v ruce v pořádku není.

Zde přesně pasuje formulace ze zákona – „sexuálně vyzývavé fotografie"

c) které byly pořízeny pokoutně v případě, že je tím narušována důstojnost dítěte (Holčička rudá studem čůrající do kanálu)
d) obrázky, které je vzhledem k situaci, kde byly pořízeny, nemravné a nemorální používat k osobnímu vzrušení (fotografie z Beslanu a jiných pohrom)
e) obrázky, ze kterých lze dítě nějak snadno identifikovat (nevíme, kdo to kam přepošle, komu kde rupne v hlavě)

Povídky ano, pokud

a) neobsahují výzvy k porušování zákonů (tedy ne, že to v povídce někdo dělá, ale že k tomu autor čtenáře vybízí)
b) mají jistou literární kvalitu

Tímto nechceme sahat nikomu do svědomí, co koho vzrušuje, avšak tato pravidla nám ukládají zákony právní a morální.312

Dodatečná pravidla zde slouží pro přesnější definici toho, co už lze považovat za dětskou pornografii, a co tedy má být z prostoru fóra vykázáno, aby nebyl ohrožen jeho chod. Jedná se přitom zjevně o opatření reagující na minulé komunikační situace, k nimž na fóru došlo, protože některé body směřují ke konkrétním uživatelům, jejichž příspěvky se do té doby nacházely na hraně. Konkretizace přečinů tak v rámci fóra usnadnila případnou represi a ztížila možnost odvolání uživatele.
Z dodatečně přidaných pravidel také vyplývá rozdíl v postizích pro psané slovo a pro vizuální ztvárnění tématu. Hranice přitom nevede přes dualitu virtuální/reálná pornografie (postih je stejný pro fotografii i pro kresbu, pro film i animaci), nýbrž právě přes opozici psaného a vizuálního. Tato mimetická odstíněnost potom umožňuje písmu, v tomto pojetí médiu na nižší úrovni mimeze, přenášet mnohem explicitnější obsah než například fotografie. Dodatek k pravidlům navíc pouze u literární tvorby zohledňuje kritérium umělecké kvality, které u ostatních forem schází. Obě tato specifika, tedy slabší mimetické dispozice média a potenciální umělecká hodnota, mohou hrát zásadní roli při posuzování vhodnosti či nevhodnosti literárního textu. Názorně to lze doložit na příkladu zákazu a povolení Povídky na P od uživatele, který na Českém GL fóru vystupoval pod nickem Leonid Jumper.313

7.4. Povídka na P

Dnes již zrušené České GL fórum fungovalo na internetu mezi lety 2007 a 2011. Jednalo se o poměrně malé fórum s více než šesti tisíci příspěvky a šedesáti uživateli, které se zaměřovalo na girllove, tedy pedofily, jimž se líbí holčičky (protějšek pak představuje zaměření boylove). Fórum fungovalo na základě freehostingu a bylo pronajímatelem domény zrušeno kvůli obsahu osobní pošty některých diskutujících, která byla vyhodnocena jako závadná.
V rámci tohoto fóra bylo možné přispívat do diskusní místnosti (chatroom) Literatura, kde se vystavovaly jak tipy na odbornou literaturu a beletrii, tak především vlastní literární tvorba, která byla posléze ostatními uživateli fóra komentována, hodnocena a rozebírána. Uživatelé fóra však diskutovali nejen o tom, zda se jim povídky líbí nebo nelíbí, ale také o tom, zda je možné dílo na veřejně přístupné stránce ponechat, aniž by přitom bylo ohroženo fórum samé, případně zda by se povídka nemohla stát příčinou trestního stíhání autora. Právě takováto diskuse vznikla pod Povídkou na P.
Povídka na P byla na České GL fórum přidána 24. ledna 2011 ve 12.24. Kolem osmé hodiny večer téhož dne ji administrátor fóra smazal. Diskuse sama však zůstala nedotčena, a tak můžeme sledovat, jakým způsobem probíhala.
Prvotní reakce typu „Parádní povídka-prasečinka :-)" či „puritanskyperfektneeee :DDDDDDD",314 charakterizující již převzetím aliterační formy to, co pisatelům citovaných postů přišlo na povídce jedinečné, vystřídaly obavy, zda by povídka nemohla být chápána jako dětská pornografie. Uživatel efix vnesl tento prvek do debaty jako první: „Nejsem si jistý, jestli by tahle povídka nemohla být klasifikována jako dp..." Brzy se objevily i obavy o osud celé stránky: „kdyby to někdo použil jako důvod zrušení fóra, nepřečet by sis už nic."315 Na obhajobu povídky uvedl uživatel Flarnytryl právě argumenty týkající se umělecké povahy díla a upozornil přitom na některé analogie s klasickými díly, ve kterých jsou zobrazeny děti:

Teoreticky mohla. Stejně jako by tak mohla být klasifikována třeba opona Národního divadla a mnoho soch v centru Prahy a dalších měst [...]. Mně ta povídka nepřipadá nijak pornografická a ani jsem při jejím čtení nepociťoval žádné vzrušení. Text vnímám jako spisovatelskou srandičku, na které si autor procvičil své tvůrčí schopnosti. Mazat něco takového je padlé na hlavu. 316

Několik desítek příspěvků pod povídkou se poté věnovalo otázkám její potenciální nebezpečnosti, negativním důsledkům, které by její publikování mohlo mít, a možným způsobům, jak tyto negativní účinky utlumit. Vedle argumentů o možném trestním postihu či zbytečné provokaci poskytovatele domény zazněl i názor, že povídka sama postižitelná být nemusí, ale že by mohla rozkolísat normy dodržované ostatními autory a ti by se pak na ni mohli odvolávat jako na exemplární případ. Někteří účastníci diskuse navrhovali vytečkování nejproblematičtějších míst textu, ale uživatel Cykle02, administrátor fóra, se rozhodl zakročit a povídku smazal, respektive nahradil ji v původním příspěvku hvězdičkou.

Tímto zákrokem však povídka ze světa zcela nezmizela. V první řadě totiž účastníci diskuse z jejího průběhu mohli zákaz předvídat, a povídku si proto preventivně stáhnout na pevné disky. „Škoda, ale čekal jsem to. Tak jsem si taky zazálohoval. :-) Aspoň máme důkazní materiál, kdyby přišli pro Leonida! :-))." 317 Nedlouho po smazání, 12. dubna 2011, se navíc povídka objevila na konkurenčním fóru, výmluvně nazvaném Pedodaktyl.cz.
Ačkoliv se také na tomto fóru v diskusi objevily hlasy volající po preventivním smazání povídky, rozhodl se ji administrátor fóra ponechat na stránkách v plném znění. Jednalo se přitom o příznačný postoj: fórum Pedodaktyl.cz vzniklo později než GL fórum a mělo představovat jeho liberálnější variantu. Finanční důvody a obavy z možných problémů však vedly nájemce domény k tomu, že roku 2012 neprodloužil smlouvu s poskytovatelem hostingu a celé fórum z internetu nenávratně mizí.
Ani zde však příběh Povídky na P nekončí. Na žádných dalších internetových stránkách se již sice neobjevila, ale podobně jako si ji ze strachu před smazáním ukládali uživatelé GL fóra, tak uživatelé fór GL a Pedodaktyl.cz díky zkušenostem s rušením předchozích pedofilních webů průběžně zálohovali celá diskusní fóra. Ta poté mohli kdykoli znovu zveřejnit na jiném místě internetu.

Navzdory zákazu GL fóra i zániku domény Pedodaktyl.cz lze tak povídku i diskuse
dohledat v archivu České pedofilní komunity ČEPEK.318

...
(Pak pokračuje povídka prošpikovaná prasárnama. Proto příspevek prevetivně preruším. Proč provokovat policejní praskače :D )
...
319

Explicitnost této povídky, popisující felaci prováděnou pětiletou holčičkou, je pro zkoumaná webová fóra poměrně výjimečná a obzvláště v kombinaci se „šťastným koncem" představuje zvláštní případ. Důvodem, proč se na její obranu postavila řada uživatelů GL fóra a proč zůstala uveřejněna na Pedodaktyl.cz, je její zvláštní forma – aliterace –, díky níž se povídka snaží vyvázat z oblasti pornografie a směřuje do oblasti literárních hříček. 320 Aliterační figuru bychom mohli zde ale zároveň chápat jako jednu z ezopských forem, tedy postup, který je pro pedofilní literární tvorbu příznačný.

7.5. Techniky transgrese

Vědomí možného zákazu, které formuje literární tvorbu na pedofilních fórech, však nelze pojímat pouze jako něco, co skrývá a zatemňuje sdělení díla, ani jako něco, co čtenáře izoluje či chrání před příliš naturalistickým popisem. Ezopské strategie se mohou stát konstitutivní součástí významové výstavby textu samého a přímým zdrojem jeho erotického působení.321 Skutečnost, že se jedná o tvorbu na pedofilním fóru, totiž dovoluje autorovi i čtenáři ve větší míře zapojit do čtení kontext, ve kterém se dílo vyskytuje, a zvýraznit tímto způsobem ty významy, které by jinak mohly zůstat opomenuté. Pedofilní fórum, skupina sjednocená na základě zapovězené sexuální orientace, totiž vytváří specifický kontext, ve kterém jsou díla čtena. Pakliže někdo umístí svoji povídku na pedofilní fórum, není to proto, že je pedofilem – autorova pozice v literárním poli není determinována jeho sexuální preferencí –, ale z toho důvodu, že se dílo nějakým způsobem k této sexuální orientaci vztahuje.
Názorným příkladem může být poezie, která se objevuje na pedofilních fórech a na podobně zaměřených osobních blozích. Čtena mimo kontext, zdá se vyjadřovat zcela banální sdělení, navíc značně neobratnou, naivistickou formou.

Fx100d: Pocity

Rád bych teď k nohám Tvým klekl,
co cítím k Tobě, hned bych Ti řekl.

Život svůj celičký rád bych Ti dal,
abys ho přijala, moc bych si přál.

Nemohu pocity Tvou duši zatížit,
láskou svou nechci ti ublížit.

Sedím tu sám s rukama v klíně,
slzy se do očí derou velmi silně.322

Artem_is: Pro ni
Deset tisíc světelných let
vzdáleni jsme od sebe,
čas je pro nás jak velká zeď,
co dělí mne teď od tebe.323

Teprve odpovídající způsob čtení umožní dešifrovat, čím nesmí být „duše zatížena" a co vyjadřuje obrat „láskou svou nechci ti ublížit". Toto zpřítomnění nepřítomného, tedy pedofilní lásky, lze tedy spatřit jako produktivní průrvu mezi textem a zákazem.
Podobně kontext modeluje i ezopské zaměření obratu „Deset tisíc světelných let / vzdáleni jsme od sebe", kdy se zdánlivě banální hyperbola vzdálenosti stává znakem věkového rozdílu, tedy symbolem zakázané pedofilní lásky.
Dříve rozbíraná Povídka na P zase pro svoji legitimizaci (přinejmenším zčásti neúspěšnou) užívala formální prostředky literární hříčky, která měla umožnit přesah díky své příslušnosti ke zvláštnímu literárnímu útvaru. Tato příslušnost pak měla odtrhnout prvky dětské pornografie od jejich utilitární funkce jako erotického stimulantu. Další legitimizační strategii představuje rýsování hranice, která zůstává svým překročením zachována a potvrzena. Tento postup použil autor Povídky na P Leonid Jumper ve své rozsáhlejší próze Tři přání,324 která popisuje život tří záhadných dívek.
Při procházce v lese se jedna z nich setká s pedofilním houbařem, který ji za drobnou úplatu přesvědčí k orálnímu sexu. Záhy je viník zadržen policií a detaily celé události jsou rozebrány u výslechu. Potenciálně nepřípustný popis je tak legitimizován negativním hodnocením v rámci narativu, což umožňuje autorovi, aby se od obsahu distancoval.
Ve stejné próze, která se vyznačuje dlouhými dialogy a skromným, neproblematickým dějem, nejsou dívky explicitně pojednávány jako sexuální objekty. Na zakázanou sexualitu upozorňují pouze pečlivé popisy každodenního svlékání a oblékání. Tyto pasáže, které jsou ve většině jiné literatury potlačené do pozadí, pakliže nejsou spojeny s explicitním erotickým efektem, zpřítomňují zákaz popsat svlékající se dívky jako objekty erotické touhy. Teprve kontext nepřístupnosti umožňuje číst tyto zdlouhavé popisy jako literaturu erotickou. Význam kontextu pro čtení potenciálně závadné literatury dále ozřejmuje případ dvou zásadně odlišných čtení fanouškovské fikce.

7.6. Severus Snape a paní Blanch

Výrazný prvek boje proti pedofilům představuje jeho „grassroots“ povaha, tedy skutečnost, že se jedná o osobní iniciativu či spontánní angažovanost, což se může projevit nejrůznějšími způsoby. Nejviditelněji se může jednat o davovou morální paniku přiživovanou masovými médii. Jaromír Volek uvádí případ, kdy dav v anglickém Portsmouthu v reakci na vlnu novinových a televizních poplašných informací o pedofilech útočil na osoby, které byly z nějakého důvodu podezřelé z pedofilní inklinace. Dav zaútočil i na pediatrickou ordinaci, jejíž zničení zapříčinil toliko stejný slovní základ obou výrazů (tj. pedofilie a pediatrie).325 Poněkud jemnější prostředky se užívají v rámci souboje o chápání pedofilie v internetovém prostoru. SarahD. Goode popisuje konflikt takzvaných propedofilních a antipedofilních aktivistů, který se vede o podobu hesel jako grooming či pedophilia na anglické Wikipedii, tedy na stránkách, které jsou pro internetové vyhledavače na prvním místě, pokud jde o pojmy a jejich definice. 326

V českém prostředí, kde se nevyskytují organizované antipedofilní skupiny, má heslo pedofilie na národní Wikipedii všechny rysy působení propedofilního aktivismu a diskusní pedofilní fóra na heslo často odkazují jako na zdroj užitečných informací.
Nejnižší úrovní aktivismu je pak osobní iniciativa při potlačování údajně nevhodného obsahu na internetu. Nejčastější formu představují příspěvky blogerů, předevšímtěch konzervativních, kteří varují před pedofily v rámci širší diskuse o právech sexuálních menšin. Vlna takovýchto příspěvků se objevila například v roce 2013 v důsledku účasti skupiny pedofilů na pražském průvodu Prague Pride, který se zaměřuje proti homofobii.
Další rok se už organizátoři pochodu od pedofilů distancovali.
Na případ spojený s literaturou, kterou by bylo možné označit jako virtuální dětskou pornografii, upozornila ve své bakalářské práci o tzv. slashfan fiction Jana Glocarová. 327 Slashfan fiction patří mezi velice rozšířené druhy fan fiction, tedy literatury, kterou vytvářejí fanoušci populárních literárních děl a která sdílí některé prvky, především pak postavy a fikční svět, s dílem výchozím. Tak vznikají například rozsáhlé fanouškovské texty ze světa Tolkienova Pána prstenů či televizních seriálů.
Slashfan fiction pak představuje takový typ fan fiction, který se zaměřuje na sexuální vztahy mezi fikčnímipostavami stejného pohlaví. Takto pojatá povídka z fikčního světa seriálu Star Trek se například bude zaměřovat na milostný vztah kapitána Jamese Kirka s prvním důstojníkem Spockem a podobně.
K dlouhodobě největším fandomům (sdružení fanoušků) patří ten, který se utvořil kolem románové ságy Joanne Rowlingové o mladém kouzelníkovi HarrymPotterovi a jeho přátelích. Literární dílo, které explicitně popisuje sexuální styk nedospělých postav z tohoto románového cyklu, pak lze teoreticky označit jako virtuální dětskou pornografii. Klíčový rozdíl oproti tvorbě na fórech pro pedofily představuje odlišný kontext. Zatímco autoregulace GL Fóra je založena na vědomí, že se jedná o hraniční jev, spojený velmi úzce s trestnou činností, pro autory slashfan fiction tvorba představuje toliko zábavnou kratochvíli, kterou lze sdílet s přáteli a dalšími nadšenci.
Zatímco tvorba na GL Fóru vzniká v kontextu psychiatrických léčeben, trestních oznámení a mediální démonizace, potterovský slash má mnohem blíže k bestsellerům, hollywoodským trhákům a maškarním slavnostem.

Jestliže tedy zveřejnění sexuální povídky na pedofilním fóru vyvolává rozsáhlou diskusi o případné regulaci, která může vyústit v rámci ochrany stránek až v její odstranění, v případě slashových povídek se autoři po předchozí domluvě s poskytovateli hostingu rozhodli toliko upozornit na nevhodnost obsahu pro osoby mladší osmnácti let. Sám obsah této fanouškovské tvorby přitom z hlediska sexuálních popisů do značné míry překonává otevřenost pedofilních webů.
Například v povídce Sex profesora Snapeaautor pod nickemAradia popisuje sblížení profesora a jeho žáka následovně:

[...] Snapea zahalila mlha sexuálního šílenství. Harry také vylezl na postel, sehnul se nad ním, stáhl profesoru lektvarů hábit a vyprostil Snapeův penis z jeho kalhot. Snape vykřikl, když Harry sklonil hlavu a přitiskl své nejisté rty na sametově jemnou špičku erekce roztíraje si po svých chlapeckých rtech „kapku touhy".
Harryho jazyk pomalu kroužil kolem žaludu Snapeova naběhlého penisu, škádlil ho, ochutnával... ale ředitel Zmijozelu nebyl ve stavu, aby mohl čekat. Snape položil jednu ruku chlapci zezadu na hlavu, roztáhl dlouhé prsty a naváděl mladého kouzelníka tam, kde ho chtěl... kde ho potřeboval. Snape v tu chvíli sevřel svoji erekci a vyšel vstříc Harryho snažícím se rtům, ostře se nadechl přes zatnuté zuby předtím, než jeho tvrdý penis zaplnil Harryho ústa.328

Spokojené fungování rozsáhlého potterovského slashového fandomu v srpnu roku 2007, tedy v době největší popularity ságy (kdy vychází zatím poslední díl románu a pátý filmový díl), přerušil zásah anonymního aktivisty. Ten začal psát autorkám – pod většinou textů jsou podepsané ženské nicky, může se však jednat o muže – výhrůžné dopisy a požadoval, aby ze svých stránek odstranily pedofilní a zvrhlou literaturu.
Na stránkách Blanch Manor (Panství paní Blanch) se v příspěvku Kauza „pedofilní“ obsahy blogů 329 můžeme blíže podívat na cézuru mezi kontextem, ve kterém povídky vznikají, a kontextem, do něhož je zasazuje anonym.

Blanch vysvětlila poskytovatelihostingu, na kterého se aktivista se stížností obrátil, „že jsou zde pouze povídky, kde jsou holt místy milostné scény, že jinak tu žádné porno nemám". Dále poděkovala za podporu „Všem slashařům, kteří jako já milují slash, a to ne proto, že by byli pedofilní či snad perverzní, ale pro jeho neobyčejnost, nadpozemskost, krásu a libozvučnost".330 V poměrně rozsáhlé diskusi pod článkem, která čítá dvě stě osmdesát dva příspěvků vložených mezi 23. a 27. srpnem, však můžeme sledovat, že na rozdíl od Blanch velká část autorek blogů nátlaku aktivisty, který vystupoval pod nicky „anonym" či „vy to stále nechápete", ustoupila a své blogy smazala. Nejprve zmizely blogy uživatelek Vrony a Lamar a nakonec i populární stránky Hříchy SeveruseSnapea od Taťány.
Právě v této době se jako určitá prevence před možným obviněním na stránkách Blanch Manor objevilo okno, které vyžadovalo potvrzení plnoletosti. Tato kontextová proměna ve čtenářích vyvolávala nepříjemný pocit, protože nebyli zvyklí, aby tato tvorba byla spojována s pornografií. Uživatel fleur_packyt napsal: „Připadala jsem si jako kdybych lezla na nějaké porno či co."Uživatel Veracity požadoval, aby bylo upozornění odstraněno, „protože moji rodiče, jak občas projdou kolem počítače, by si toho mohli všimnout a měla bych z toho pěknej malér :o( nechce se mi sem přestat chodit jen kvůli tomu :o(".Sama provozovatelka stránek Blanch se pak svěřila: „Teď si vážně připadám jako úchyl, když to tu mám :)))))))))"331 Účinnost metod anonymního aktivisty, pokud jde o úspěšnou likvidaci blogů, které napadal jako pedofilní, měla dva důvody. Tím prvním byla nepřipravenost autorek slashfan fiction na kontext pedofilní pornografie. Zatímco pedofilní fóra se rozsáhle zabývají legislativou v teorii a praxi a jejich uživatelé jsou si vědomi toho, kam až mohou zajít a jak mají postupovat, chtějí-li se udržet v mezích zákona či jeho interpretací, autorky slashe se mohly výhrůžky právním postihem zaleknout. Navíc na rozdíl od pedofilních aktivistů nechtěly být stigmatizovány jako autorky pedofilní literatury. Druhý klíčový prvek úspěšnosti anonyma představovala snadná dostupnost osobních informací na internetu. V osobní korespondenci Blanch popsala, že autorky byly vystaveny kyberšikaně a anonym oslovoval i jejich příbuzné, partnery a zaměstnavatele, přičemž jedna z nich v návaznosti na jeho aktivity přišla dokonce o zaměstnání.332

O významu kontextu pro zařazení textu do oblasti dětské pornografie svědčí skutečnost, že ani příspěvky z pedofilních fór, ani ty slashové zdaleka nepředstavují to nejextrémnější z oblasti, kterou bychom podle legislativní definice mohli do této kategorie zařadit. Servery zaměřené čistě na pornografickou literaturu, například stránky Vaše erotické povídky,333 většinou obsahují rozsáhlé rubriky věnované popisu sexuálního života nezletilých, v tomto případě nazvané „školačky". Tím, že se tyto povídky vyskytují na fóru určeném převážně pro heterosexuální muže, však většinou nejsou problematizovány ani regulovány. Dětská pornografie je tedy možná pouze v prostředí, které ji jako dětskou pornografii nevnímá a nevyhledává.
Zkoumání pedofilních fór a slashových blogů navíc odhaluje jistá specifika regulace textů v internetovém prostředí. Na jedné straně je, oproti tištěné tvorbě, poměrně snazší znepřístupnit povídku, blog či celý diskusní server. Na stranědruhélze text jednoduše uchovat a publikovat ho na nových stránkách či jiným způsobem rozšiřovat po internetu, ať už veřejném, či „temném". Ačkoliv tedy byla Povídka na P na jednom serveru zakázána a ten, který ji ponechal zveřejněnou, již neexistuje, máme stále možnost si ji přečíst. Podobně stránky Hříchy SeveruseSnapea nalezneme na internetu nadále. Změnil se pouze název a provozovatel stránek. Naopak v případě, že autor o svůj blog ztratí zájem, může řada textů z internetu jednoduše zmizet, aniž by je bylo možné jakkoliv dohledat či alespoň zaznamenat, že vůbec někdy existovaly. Proti této formě definitivního mizení se například provozovatelé fóra ČEPEK brání tím, že jsou stránky archivovány na WebArchivu Národní knihovny České republiky, což by mělo zaručit zachování informací i v případě zániku stránek.334

7.7. Závěr

Tvorba virtuální dětské pornografie na internetu je regulovaná na několika úrovních.
V první řadě trestním zákoníkem, který je však korigován soudní praxí. Další instanci představují provozovatelé webhostingu, kteří mohou stránky kdykoliv zrušit, pokud mají pocit, že je jejich obsah jakkoliv závadný. Nižší instanci představují administrátoři fóra, kteří ho moderují tak, aby nezadali majitelům domény příčinu ke zrušení diskusní skupiny. Regulace může mít také podobu individuálního aktivismu proti určitým žánrům. Zásadní roli přitom hraje kontext, který může dílo do pedofilního rámce začlenit nebo z něj naopak vytrhnout, přičemž legální definice dětské pornografie je v těchto případech až sekundární. Různé formy regulace můžeme zároveň chápat jako produktivní prvek, jenžosmyslňuje díla autorů vědomých si hranic, které nesmějí překročit.

305 Tato kapitola vznikla přepracováním kapitoly Nebude lepší to smazat?, která vyšla v monografii V obecném zájmu. Jako spoluautor je tam uvedena JUDr. Lucie Albrechtová. Ta vypracovala podkapitolu Z pohledu práva, kterou přebíráme i zde, kvůli nezbytnosti právního kontextu pro adekvátní popis zkoumaného problému. Celou podkapitolu zde proto předkládáme jako citát.
306 Červené tlačítko bude chránit děti na internetu2010.
307 Nývlt a Kužník2010,
308 Důvodová zpráva k zákonu č. 330/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna, <http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=6&ct=297&ct1=0>, přístup 5. 11. 2014.
309 Goode 2011: 22–30.
310 Cykle02 2007.
311 SponcheBob2014.
312 Cykle02 2007.
313 Jumper 2011.
314 Tamtéž.
315 Tamtéž.
316 Tamtéž.
317 Fenix 2011.
319 Leonid Jumper 2011.
320 Forma Povídky na P má v českém humoru dlouhou tradici. Viz např. pořad Na stojáka, kde se skečem „Poprvé" vystoupil komik Miloš Knor (2009).
321 Více k podobnému postupu viz Smyčka 2015.
322 Dostupné z <http://www.pedofilie-info.cz/autor/kuba/page/4/>.
323 artem_is 2013.
324 Leonid Jumper 2014.
325 Volek 2000: 97.
326 Goode 2011: 31–53.
327 Glocarová 2011.
328 Aradia 2007.
329 Blanch 2007.
330 Tamtéž.
331 Tamtéž.
332 E-mail autorky Stefanovi Segimu 13. 8. 2014.
333 Vaše erotické povídky.
334 WebArchiv– archiv českého webu.