Se svým pedagogickým přístupem předběhl dobu, jeho myšlenky o škole založené na dobrovolnosti byly opět realizovány až o 50 let později a od té doby již existují nepřetržitě.Přísné a odtržené od života. Tak popisoval Lev Nikolajevič Tolstoj školy v západních zemích, které navštívil. Ruskou reformu vzdělávání kritizoval jako nedomyšlenou a tupě kopírující cizí, hlavně německé vzory. Na své usedlosti Jasnaja Poljana zřídil a několik let vedl školu pro děti vesničanů. Byl přesvědčený o tom, že dobrá škola je škola svobodná a radostná. A dokonalý učitel? Spojuje v sobě lásku k věci i lásku k žákům, říká Tolstoj. Jeho školní experiment měl přesvědčivé výsledky, pak ale narazil na škarohlídství úřadů i velkostatkářů v sousedství. Jako ředitel školy Tolstoj po třech letech „vyhořel“ a začal se naplno věnovat literatuře. Jeho knihy mu přinesly světovou slávu, zatímco jeho pedagogická jasnozřivost zůstává nezaslouženě ve stínu jiných, známějších jmen.
Lev Nikolajevič Tolstoj trval na svobodě v učení. Není pro něj nějakou experimentální metodou, ale příznakem zdraví školy. Ve zkratce: čím větší svoboda, tím je učitel a škola lepší. Tresty si naopak musí pomáhat učitel špatný. Ten si musí disciplínu vynucovat.
Děti do jeho školy, kterou na své usedlosti Jasnaja Poljana založil v roce 1859, chodit nemusely. Šlo mu o to, aby tam chodit chtěly. Což tak skutečně bylo. Nemusely si také s sebou nic nosit, „jen svou vnímavou přirozenost,“ jak Lev Nikolajevič napsal v jednom ze svých pedagogických článků. V žádném okamžiku nebyly nuceny do učení, a pokud je to nebavilo, mohly z výuky odejít.
https://www.eduzin.cz/pedagogika-osobnosti/lev-nikolajevic-tolstoj-genialni-spisovatel-i-pedagog-vazil-si-vesnickych-deti-ve-sve-skole-opustil-tresty-i-znamky-kdyz-to-zaky-nebavi-je-neco-spatne-tvrdil/