Prosíme pedofilně orientované osoby, aby vyplnily dotazník od projektu Národního ústavu duševního zdraví PARAFILIK.CZ:
https://www.pedofilie-info.cz/forum/viewtopic.php?f=115&t=7943

Děkujeme! - Tým ČEPEK

O stereotypech v mužské a ženské roli

Diskuze o důležitých či zajímavých tématech, jež přímo nesouvisí s dětmi, pedofilií či reakcemi na články v médiích.
Uživatelský avatar
Michaela
Člen skupiny ČEPEK
Líbí se mi: Muži
ve věku od: 23
ve věku do: 40
Výkřik do tmy: A oni povídali, že se od hor mračí,
a byly to jen Tvoje vlasy černé,
jenž škrtily ve tmách perutí svou dračí,
v tmách škrtily to moje srdce věrné...
Příspěvky: 230
Dal: 193 poděkování
Dostal: 204 poděkování

O stereotypech v mužské a ženské roli

Nový příspěvek od Michaela »

Ačkoliv je toto téma velmi probírané, ráda bych také vyjádřila svůj názor na rozdíly mezi mužem a ženou, hlavně tedy co se společenské role týče. Protože co se týče jiných aspektů, tam je rozdíl mezi mužem a ženou jasně daný – biologicky, geneticky, částečně i psychologicky, ovšem nedá se škatulkovat a použít jednu a též šablonu na všechny. Lidé jsou prostě nezávisle na pohlaví rozdílní jedinec od jedince a rozdílné je i jejich osobnostní nastavení, touhy, sny, způsob myšlení...

Osobně nechápu, proč by se muž měl napasovat do role, která muži „jakože“ přísluší – být živitelem rodiny, oporou své ženě, ochráncem a silnou osobností, která zajistí, aby rodina nestrádala a vždy dokáže svou fyzickou i psychickou sílu jako „správný“ chlap.
Na druhou stranu také žena – proč by měla být napasována do role matky a pokud nechce, tak snášet idiotské dotazy všech okolo typu „Proč nechceš děti? Není normální, aby žena neměla děti, jsi sobecká.“ a byla považována za živý inventář domácnosti, který se po práci ještě postará o děti a manžela.

Podle mého doba pokročila, možností jak se v životě realizovat se nabízí nepřeberné množství a tak vlastně vůbec není ani důvod navazovat trvalé svazky a uzavírat manželství či plodit potomky. Jako lidstvo zcela jistě tak rychle nevyhyneme a vlastně i kdyby, co se stane tak hroznýho? Proč bychom se měli považovat za tak důležité, abychom lpěli na existenci našeho druhu? Ale to jsem odbočila...

Žena se může narodit i bez mateřského citu...skvělým příkladem jsem já sama. Kdyby se v mém životě nesešly jisté náhody, tak bych dítě nikdy nepočala, protože mi biologické hodiny nic neříkaly a děti jsem vyloženě nechtěla. Nikdy. Dokonce i má touha po partnerském svazku byla jaksi mdlá, neexistovala horší představa, než sdílet domácnost s mužem a přizpůsobovat se rodinnému životu. Dnes je to se mnou ještě horší, razím heslo „Jsi šťastná? Nic Ti nechybí? Pořiď sobě muže.“, takže i má touha po opětované romantické lásce značně zakrněla, nehledě na to, že jsem asexuálka a muž si mě nezotročí ani svým přirozením. Dokonce nejsem ani žádná slabá princezna, která potřebuje mužskou ochrannou náruč a už vůbec nechci jeho nástroj moci – peníze.
Rozhodně nevnímám muže jako chodící bankomaty, které by za mě měli gentlemansky platit útratu, když jdeme na kávu nebo pivo (a dokonce mi to trochu vadí, nejsme-li z nějakého důvodu takto domluveni), dokonce sama ráda příjemné a milé muže pozvu a posléze je odprovodím, kam chtějí, čímž dávám jasně najevo nesouhlas se stereotypy, které mě obtěžují. Mimochodem také muže považuji za lidskou bytost plnou citu (pokud netrpí disociální poruchou osobnosti) a ne za někoho, kdo musí být neustále silný a neprojevit „slabost“. Naopak, ráda poskytnu svou náruč a podporu, nevidím v tom nic špatného.

Pak jsou tady muži, kteří to vidí podobně sami u sebe.

Včera jsem si přečetla v mé korespondenci tuto větu:

„Občas slyším jak se ženské baví, že pokud se má chlap moc k děcku, tak to není v pořádku... proč jako? Protože na mateřský cit mají patent jen ženské?“

Otázka je spíše řečnická, ale přece bych jen odpověděla. Ač žena dítě nosí v těle a pak jej často dlouhé hodiny rodí, vytváří se u ní pevná citová vazba k dítěti (a také hormony mají velký vliv), je jasné, že i muž může mít k dětem citové pouto a touhu ty malé bytosti ochraňovat a vůbec nemusí být pedofilem, jak se často k takovým to mužům nahlíží. Samozřejmě, i pedofilové mohou mít tento „mateřský“ cit k dětem, ale když jako muž chci děti něčemu učit, mám je rád a zajímám se o ně, ba dokonce toužím po svých dětech, nejsem nijak divný a rozhodně ne úchyl. Mám kamarády, kteří podotýkám NEJSOU pedofilního zaměření, ale mají k mé dceři příznivý vztah a rádi si s ní hrají, někdy se na veřejnosti tak ponoří do her, že je musím okřikovat všechny, aby se chovali aspoň trochu společensky přijatelně. Že se zeptají, jak se má dcerka má, mi přijde zcela přirozené a normální. A takto si hrají i s jinými dětmi, prostě a jednoduše mají k dětem vztah.

Nevidím tedy důvod, proč by měl být chlap, který se má k dítěti, automaticky „úchyl“ nebo „pedofil“ - samozřejmě hodně pedofilů pracuje s dětmi, protože je to pro ně naplňující, ale ani to automaticky neznamená, že nemají děti rádi i jinak než jako své „potencionální partnery“ (podotýkám, že tohle označení je hodně v uvozovkách, protože jak víme, partnerství mezi dospělým a dítětem se vším všudy není legální a ani správné). I muž může mít zájem o děti jako o ty nevyzrálé bytosti, které potřebují vést a učit, ke kterým cítí jakýsi rodičovský pud a zavazuje se je chránit, stejně jako ženy.

A tak je to se vším. Muž se může chovat typicky „žensky“ a žena „mužsky“, nebo jakkoliv jinak, jak jim je to přirozené, a nemělo by to být odsuzováno a vysmíváno. Proč si na něco hrát a přetvařovat se, aby nevpadl/a ve společnosti mimo platné „tabulky“?
Uživatelský avatar
Dreamer
Člen skupiny ČEPEK
Bydliště: Všude možně
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 6
ve věku do: 12
Výkřik do tmy: Ti, co se vzdají základních svobod, jen aby získali trochu bezpečí, si nezaslouží ani jedno a nakonec ztratí obojí.
Příspěvky: 294
Dal: 459 poděkování
Dostal: 193 poděkování

Re: O stereotypech v mužské a ženské roli

Nový příspěvek od Dreamer »

Ačkoli v naší rodině přesně naplňujeme zažité stereotypy (muž - chodící bankomat / žena - inventář domácnosti), souhlasím s tebou Michaelo, že nic takového by nemělo být považováno za ideál hodný prosazování. V našem případě k tomu spíš vedly okolnosti - zkrátka se mi dařilo vydělávat řádově víc než manželce. Když se narodila dcera, bylo tak jasné, kdo s ní zůstane doma - z manželčiných příjmů bychom nepřežili, a ty mé jsme potřebovali.

Mám ale úspěšnějšího kamaráda, kterému se podařilo ještě před narozením prvního dítěte vydělat dost peněz na to, aby si mohl dovolit se na práci na pár let vykašlat. Jeho manželka chodila do práce, která jí tehdy moc naplňovala (pracovala s Havlem) a kamarád chytře zůstal doma, protože "děti jsou dětmi jen strašně krátkou dobu, a chci si to období s nimi co nejvíc užít - na vydělávání bude čas později". Hodně jsem mu tehdy záviděl. Po několika letech došly peníze, a kamarád se vrátil do práce. Ale to nejkrásnější období se mohl věnovat dětem.

Mělo by to být vždy na těch dvou, jak si to zařídí, a ne na společnosti. A je dobré se občas zeptat partnera, zda by si svou roli nepředstavoval jinak, a pokud ano, snažit se to přání realizovat, alespoň na chvíli přepnout, otočit, pokud to okolnosti umožňují. Většina lidí je ale pod ekonomickým tlakem, který jim často nedává příliš na výběr.
Uživatelský avatar
Michaela
Člen skupiny ČEPEK
Líbí se mi: Muži
ve věku od: 23
ve věku do: 40
Výkřik do tmy: A oni povídali, že se od hor mračí,
a byly to jen Tvoje vlasy černé,
jenž škrtily ve tmách perutí svou dračí,
v tmách škrtily to moje srdce věrné...
Příspěvky: 230
Dal: 193 poděkování
Dostal: 204 poděkování

Re: O stereotypech v mužské a ženské roli

Nový příspěvek od Michaela »

Ano, Dreamere, je to tak a ekonomickou situaci chápu. Každý to má, jak si to sám nastaví, a jak mu to vyhovuje nebo jak je to nejvýhodnější. Ale nemusíme mluvit jen o rodině. Také si představ, že jdeš někam se ženou - kamarádkou. Kdysi bylo jakousi slušností, že muž za ženu zaplatil. Dnes se to již tolik neprosazuje, nýbrž přesto není úplně časté, aby žena zvala muže třeba jen proto, aby mu dala najevo, že si jeho času a přítomnosti váží více než peněz. Mně se ZATÍM nestalo, aby se nějaký muž urazil, že jsem mu zatáhla útratu. :D Spíše naopak.
Ale to je jen jeden příklad za všechny.