Malá úvaha - proč někteří pedofilové soucítí s těmi, kdo zneužívali?

[Rapunzel]

Na tomto webu existuje člověk, kterému jsem slíbila sepsat tuhle mou úvahu a řekla jsem si, že by nebylo na škodu ji vložit sem a popřípadě rozvinout diskuzi na toto téma, neb mě to samozřejmě zajímá. Zajímá mě, v čem se pletu, v čem ne a kdo má lepší postřehy či zkušenosti (a že vás bude asi většina).

Otázka, nad kterou hodlám uvažovat, zní: „Proč někteří pedofilové soucítí s těmi, kdo zneužívali, ba dokonce proč je brání?“

Tak v prvé řadě je každý pedofil jenom lidská bytost se svými sexuálními i citivými potřebami – potřebou být milován a milovat, najít v lásce hezčí smysl své existence, mít někoho, pro koho může dýchat a s kým zažije citové naplnění ve formě něžností a jak duševní, tak fyzické blízkosti. Tedy úplně běžné, normální lidské potřeby. Jen u pedofilů jsou směřovány k dětem, což se dá nazvat háčkem, neboť je zákonem zakázáno mít jakýkoliv sexuální vztah s dítětem mladším 15 let a navíc je na láskyplné chování dospělých mužů k dětem pohlíženo jako na „divné“ a nemorální, a při vší smůle může být kdekdo nakonec popotahován policií kvůli podezření na zneužívání – nikdy totiž nevíte, kdo vás za co udá a komu budete podezřelí.
Z toho plyne, že naplnit své potřeby a touhy je prakticky nemožné. Jediné, čeho můžete legálně dosáhnout, je přátelství s dítětem – ne, že by to bylo málo, pro mě osobně je jakékoliv přátelství snad více než láska, nebo možná základním pilířem lásky, která může vzniknout. Ale vztah s dítětem nenavážete – žádné intimnosti, něžnosti, běžné fyzické projevy lásky...a je jasné, že mnohým pedofilům právě toto bude velmi chybět, nemluvě o tom, že zamilovat se do dítěte, které nemůžete vídat, kdy se vám zachce, nemůžete s ním komunikovat, jak byste chtěli, musí být velmi bolestivé. Ostatně i mnoho z nás nepedofilních jedinců někdy zažilo podobnou zamilovanost, kdy z nějakého důvodu nebylo umožněno mít vztah s objektem spalující touhy a lásky. Jenže my ostatní si můžeme říct, že se najde někdo jiný a že přístě to už bude láska šťastná...pedofil ne, pedofil to bude mít s tím „jiným“ zase úplně stejně.

A tak se prostě může stát, že takový člověk upadne do zoufalého, depresivního rozpoložení, pramenícího z citové a sexuální deprivace a myšlenek typu „stejně nikdy nic nebudu mít“ a „k čemu je takový nenaplněný život“, „nezažiju lásku ani sex s tím, po kterém toužím“ a prostě se může stát, že vlivem tohoto rozpoložení selže. Teď nemluvím o nějakém brutálním znásilnění a zabití dítěte (to jsou věci, které já osobně připisuji lidem mdlého ducha a sadistům), ale spíše o věcech jako osahávání, sexuální aktivity, které dítě třeba ani nemusí samo vyloženě odmítat, apod.
A jelikož pocity sexuálního puzení a citové deprivace bude znát asi většina pedofilů, tak si myslím, že i spousta z nich pocítí empatii k lidem, kteří takovýmto způsobem selhali – protože znají ten pocit, vědí, jaké to je chtít a nikdy nemít, jaké to je toužit a vědět, že sudičky jim do vínku nadělily něco, co nemohou změnit a co zároveň nemohou naplnit.
Kor ještě když někdo získá pocit, že dítěti vlastně ublíženo nebylo, že je daleko horší policejní mašinérie a soudy, tak potom samozřejmě přichází na řadu soucit a lítost nad osudem člověka, který selhal.

Já sama nesnesu násilí na bezbranných dětech, a také si myslím, že by dospělý člověk neměl dítě předčasně zasvěcovat do tajů sexu a dělat něco, co by mohlo dítěti nějak závažně uškodit – což zneužívání může. Samozřejmě vždycky záleží na okolnostech a vztahu daných osob, nelze všechno naházet do jednoho pytle. Ale prostě se může stát, že si dítě odnese nepříjemné vzpomínky na to, že se dělo něco, co se dít nemělo, a v horším případě i skutečné trauma. A zrovna třeba takové malé dítě nedokáže posoudit situaci jako dospělý člověk a může být klidně do nějakého souhlasu s různými nevhodnými aktivitami vmanipulováno.
Ale i přesto nenahlížím na takové lidi, kteří někdy v životě ujeli a provedli něco, čeho litují (a nebo nelitují, ale nechtějí to z nějakých důvodů opakovat) jako na kacíře, které by bylo nejlepší upálit na hranici. Protože jsme jenom lidé úplně všichni, i pedofilové. Nejsme dokonale naprogramované stroje se zárukou, všichni můžeme kdykoliv v čemkoliv selhat. A tak chápu tu vzájemnou empatii, kor od lidí-pedofilů, kteří znají pocity pedofila z první ruky. Není nutné na někoho jenom naházet špínu za kdejaký přešlap a soudit někoho, koho příběh třeba vůbec neznáme a nikdy jsme se ho neptali na jeho pocity.

Nicméně vám všem přeji pevnou vůli a sílu do života a abyste nalezli štěstí a naplnění.


TŘI MINUTY

Tři minuty nás dělí od toho hrozného ticha,
a je to jen čas, co roztekle vzdychá,
kdo jsem jen já, kdož na Tě se dívá?
Jsi jak má duše – do šediva.

V doupěti chladném, jenž život se zove,
jak černý havran svým zobákem klove,
splín, který leží jak železná deka,
pod mýma rukama krve Tvé řeka.

Zuřivý příboj na bojišti krásy,
kam poděly se ty slunečné časy?
A bouře jak lítá saň běsní,
my půjdeme za ruce přes ni...

[Kasz]

… každý pedofil jenom lidská bytost se svými sexuálními i citivými potřebami – potřebou být milován a milovat, najít v lásce hezčí smysl své existence, mít někoho, pro koho může dýchat a s kým zažije citové naplnění ve formě něžností a jak duševní, tak fyzické blízkosti. Tedy úplně běžné, normální lidské potřeby. Jen u pedofilů jsou směřovány k dětem, což se dá nazvat háčkem, neboť je zákonem zakázáno mít jakýkoliv sexuální vztah s dítětem mladším 15 let a navíc je na láskyplné chování dospělých mužů k dětem pohlíženo jako na „divné“ a nemorální, a při vší smůle může být kdekdo nakonec popotahován policií kvůli podezření na zneužívání – nikdy totiž nevíte, kdo vás za co udá a komu budete podezřelí.

Ano, máš naprostou pravdu, že většina lidí touží po lásce, mají potřebu být milován a milovat, najít v lásce hezčí smysl své existence, mít někoho, pro koho může žít, nažít s někým citové naplnění v duševní blízkosti včetně něžností z fyzické blízkosti. Pak ale píšeš ALE že zákonem je zakázáno mít s dítětem sexuální vztah. To všechno výše popsané ale přece můžu s dítětem zažít i bez sexuálního vztahu. Tu blízkost, něžnost, mít pro koho žít, dokonce se často dá najít nějaké dítě od známých nebo kamarádů, které má taky zájem o určitou formu vztahu, samozřejmě na úrovni kamarádského, to dítě taky má toho dospělého rádo, těší se na něj, užívá si čas s ním strávený. K tomu, abych naplnil to, co jsi napsala v té mnou tučně zvýrazněné větě, není vůbec potřeba ani jen uvažovat o čemkoliv sexuálním. Vše toto může pedofil zažít v běžném kamarádském vztahu s nějakým dítětem a není to nic nereálného, takových rodin, ve kterých jsem mohl s jejich dětmi kamarádit, jejichž maminky mi samy psaly, že se Markétka, Klárka, Anežka a já nevím kdo všechno ještě na mě těší, nebo ty děti samy psaly, kdy přijdu/přijedu, jestli přijdu, atd. (stejný zájem o jakýsi bližší kamarádský vztah byl i ze strany kluků). Jsou to prostě děti, pro ty je přirozené se tulit k dospělému, taky potřebují cítit jeho blízkost, cítit, že se mu někdo věnuje, že je s ním prostě fajn trávit čas. Reagují prostě instinktivně, aniž by si to uvědomovaly. Ten dospělý nemusí vlastně dělat skoro nic, stačí jim jen věnovat kousek pozornosti a to dítě tě prostě začne milovat. Milovat svou dětskou láskou bez sexuálních podtónů.

V některých případech jsem byl do dotyčných dívek zamilovaný, v některých případech nikoliv, ale i tak mi bylo příjemné s těmi dětmi trávit čas.

Píšeš, že láskypné chování mužů k dětem může být někomu podezřelé - ano máš pravdu, a i takovou odezvu jsem jednou zažil, ale to u rodiny, která mě neznala tak dobře. Naprostá většina lidí, která dotyčného člověka zná, to takto nevnímá. Představují si pedofila jako někoho, koho jejich dítě nebude mít rádo, kdo se bude k dětem chovat nějak divně, špatně… ne toho, s kým se jejich děti smějí, na koho se jejich děti těší. Navíc taky většinou kamarádíš s celou rodinou, která tě dobře zná, která ti věří, která v tobě vidí třeba, že jednoho dne budeš skvělý otec, který bude milovat svoje děti. "Petře, ty si s těmi dětmi tak rozumíš, ty budeš jednou skvělý táta." - takové byly většinou reakce těch rodičů, do jejichž rodin jsem jezdil a na návštěvách jsem se po většinu času věnoval jejich dětem, a bylo jim i jasné, že jsem přijel hlavně za těmi dětmi, i když jsem samozřejmě se zajímal i o život těch dospělých, co zrovna dělají, jak se jim daří, nebo tak. Když člověk kamarádí s dítětem, je v podstatě dost důležité mít dobrý vztah i s jeho rodiči, právě proto, aby nedošlo k nějakému nepodloženému podezření nebo obvinění. Rodiče nejsou slepí a vidí, že jejich dítě má dotyčného dospělého rádo, a je zkrátka dobré - když už pedofil kamarádí s nějakým dítětem - kamarádit i s rodiči dítěte, nebo je když ne zrovna kamarádit, tak aspoň je respektovat, protože to jsou rodiče, že jo.

Ze svých zkušeností si nemyslím, že by na obecný zájem dospělého muže o děti, které samy mají zájem o kamarádský vztah s tímto dospělým mužem, bylo obecně pohlíženo podezřele, většinou je to nějaký známý té rodiny, ta rodina ho dobře zná a s jakýmikoliv podezřeními ze strany lidí, kteří mě dobře znali, nikdy nedošlo.

Z toho plyne, že naplnit své potřeby a touhy je prakticky nemožné.

A já říkám, že to možné je. Naplníš v podstatě všechny své potřeby - touhu po lásce a blízkosti, i touhu po určité intimitě (nemyslím teď sexuální, není všechna intimita jen o sexu, zas aby si někdo nemyslel, že co je intimní tak nutně musí být sexuální…), a holt tu sexuální stránku věci ve vztahu k dětem musíš potlačit, nebo ještě lépe - vlastně tu energii využít k dobru dítěte, saturovat prostě jiným způsobem, právě třeba tím, že se tomu dítěti budeš věnovat, protože sexualita ti dává ten motor - tu energii k tomu, že chceš s dotyčným být, že se s ním chceš sdílet, že mu chceš být na blízku, myslíš na něho, tak přemýšlíš, čím nebo jak mu třeba udělat radost, prostě ten vztah rozvíjíš k dobru daného dítěte. Nad tím vším se dá uvažovat a takto by dle mého názoru měla být sexualita pedofila využita k dobru pro dítě. Takže ještě jednou bych rád řekl, že si nemyslím, že pedofil nemůže naplnit své potřeby a touhy.

Jsem učitel, práce s dětmi mě baví, projevuje se to mimo jiné i tak, že i ty děti pak ve škole se mnou ty hodiny (v rámci možností) baví, v 9. třídě odejdou s pozitivními vzpomínkami… a to je můj úkol, smysl toho, proč jsem učitelem, a je to velkým naplněním mnoha mých potřeb (po fyzické i duševní blízkosti, po tom být dětem nějak prospěšný)…

A co sexualita? Tak tu si můžu řešit úplně stejně jako všichni běžně orientovaní lidé, kteří zrovna nebo taky dlouhodobě němají žádného partnera, se kterým by mohli mít sex… Jak říkal Daniel ve svém světě - Mám pravou ruku, a když bych si to chtěl zpestřit, použiju levou.

Sexualita a vztahy s druhými lidmi přece nejsou jenom o sexu a fyzických orgasmech. Sexualita ovlivňuje mnoho věcí - jak se chováme, kdo se nám líbí, do koho se zamilujeme, komu budeme věnovat svůj čas… a nemusí jít vůbec o sex.

Jediné, čeho můžete legálně dosáhnout, je přátelství s dítětem – ne, že by to bylo málo, pro mě osobně je jakékoliv přátelství snad více než láska, nebo možná základním pilířem lásky, která může vzniknout.

Už jsem někde na fóru psal tu úvahu, že nevím, proč lidé rozlišují "lásku"… a pak "přátelství" nebo "kamarádství". Přece láska je obecný pojem - může být láska mateřská, otcovská, láska dětí k rodičům, láska k druhému člověku (jakémukoliv, i toho, co potkám na ulici), láska přátelská (mezi kamarády - taky se přece mají rádi), láska partnerská. Nevím, proč by se slovo "láska" a "milovat" mělo používat jen pro partnerské vztahy. Ježíš Kristus mimo jiné říkal "Miluj svého bližního…". Takže to asi nemyslel tak, že "milovat" dnes znamená v podstatě mít sex… Mít rád a milovat, to je ekvivalent, že těm slovům dávají lidé různé svoje významy a snaží se rozlišovat lásku od přátelství atd. Ale i přátelství je forma lásky! Forma pozitivního vztahu k lidem. Mít rád (milovat) znamená chtít pro druhého dobro. A to je láska. A dobro můžu chtít klidně pro celý svět (aniž bych s ním musel mít sex).

Ano, s dítětem můžu zažít pouze přátelství/kamarádství, a to ještě ve formě, kterou v podstatě určitě fakt, že se jedná o dítě, protože třeba s pětiletým dítětem asi nebudu řešit, co Babiš prohlásil na poslední tiskové konferenci (což třeba s dvanáctiletým dítětem klidně už řešit můžu). Vztah dospělého k dítěti se musí odvíjet od skutečnosti, že se jedná o dítě. Dítě, které mnoho věcí o světě ještě neví, které je v mnoha ohledech naivní. Myslet si - a někteří pedofilové si to myslí - že dítě přece pozná, co je mu příjemné nebo ne, že přece může rozhodovat o tom, zda s někým bude mít nějaké sexuální aktivity, je trochu mimo reálné uvažování. Takový člověk je v podstatě sobec. Má svou mysl zastřenou svou sexualitou, která ho - ale to i všechny pedofily - vede k nějakému bližšímu vztahu k dětem. Pedofil, který má takto zastřenou mysl, nevidí a ani možná nechce vidět, že to dítě potřebuje ve vztahu ke své sexualitě svůj klid. Kolik z nás zná nějaké dítě, které mělo s někým tzv. "dobrovolný sex" s někým dospělým a toto v dospělosti vnímá pozitivně? Jak je možné, že v Nizozemí existuje člověk, který říká, že dítě by mělo mít možnost rozhodovat o tom, s kým bude mít sexuální aktivity, už od čtyř let? Přemýšlel ten člověk někdy reálně nad tím, co je pro děti dobré? Nebo přemýšlí jen nad tím, co je "dobré" pouze pro něj? Kde jsou ty děti, které v dětství zažily sex a dnes na to rády vzpomínají? Proč naopak vyvstávají mnohé případy zneužívání dětí, které pak v dospělosti mají z těch dříve možná dobrovolných sexuálních aktivit nejrůznější traumata? Proč je vlastně sex s dětmi trestný? Že by to bylo kvůli tomu, že by to jinak dětem bylo prospěšné? Nebo je to kvůli tomu, že to naopak může mít docela závažné negativní dopady, že dítě není mentálně způsobilé se kvalifikovaně rozhodnout, zda bude mít s někým sex, a proto lze nelze hovořit o dobrovolnosti?

Jasně, můžeme se hádat, někteří pedofilové mají jiný názor. Ale pokud mají skutečně rádi děti (a ne jenom sebe), tak udělají všechno proto, aby žádnému dítěti v tomto směru nikdy neublížili.

Ale vztah s dítětem nenavážete – žádné intimnosti, něžnosti, běžné fyzické projevy lásky...a je jasné, že mnohým pedofilům právě toto bude velmi chybět, nemluvě o tom, že zamilovat se do dítěte, které nemůžete vídat, kdy se vám zachce, nemůžete s ním komunikovat, jak byste chtěli, musí být velmi bolestivé.

Ale právěže s dětmi zažiješ někdy mnohem víc fyzických projevů lásky než s dospělými - hlazení, přitulení, sezení na klíně, držení za ruku, ve své podstatě i toho už jsou docela intimní věci, které člověk nedělá s každým. Toto jsou akceptovatelné fyzické projevy lásky dítěte k člověku nebo dospělého člověka k dítěti. A že to někdy pedofilům bude chybět? No tak ono to chybí i mnoha dospělým lidem. A že se pedofil zamiluje do dítěte, které nemůže vídat, jak se mu zachce? Ale to mnohdy nemůže ani běžně orientovaný člověk, který se zamiluje třeba do vdané kolegyně v práci nebo do nějaké známé osobnosti, se kterou také těžko bude moci mít jakýkoliv vztah. A že to musí být velmi bolestivé? Tak to ale je, a jak jsem napsal, netýká se to jenom pedofilů, takže zas bych z nás nedělal oproti jiným lidem nějaké větší chudáčky.

Ano, vztahy s dětmi mají svá specifika, i to, že se zamilováváme do dětí, ale i v tom se dají najít pozitivní východiska. Nevím, proč bych měl celý život žehrat na to, že jsem pedofil a že nikdy nezažiju to, co bych chtěl? To ale nezažije mnoho i běžně orientovaných lidí… to, co by chtěli. Člověk si musí najít něco, co ho bude aspoň trochu těšit, něco, co mu bude dávat smysl se snažit, smysl žít. A že po něčem toužím ještě neznamená, že k tomu, abych byl šťastný, musí v každém případě ta touha dojít naplnění. Jako pedofil můžu být šťastný i bez toho, abych se musel nějakého dítěte i jen dotknout, narozdíl od toho, který třeba vidí štěstí v tom, že naplní svou touhu po sexu s dítětem, ale pak ho zavřou do vězení, kde asi šťastný moc nebude.

Ostatně i mnoho z nás nepedofilních jedinců někdy zažilo podobnou zamilovanost, kdy z nějakého důvodu nebylo umožněno mít vztah s objektem spalující touhy a lásky. Jenže my ostatní si můžeme říct, že se najde někdo jiný a že přístě to už bude láska šťastná...pedofil ne, pedofil to bude mít s tím „jiným“ zase úplně stejně.

Ano, ale jsou i tací dospělí, kteří tohoto nikdy nedosáhnou - z nějakého důvodu se třeba nedokáží s nikým seznámit, nejsou pro druhé přitažliví, protože mají nějakou třeba fyzickou nemoc, nebo duševní, a prostě se jim nepodaří s nikým se seznámit a zažít ten láskyplný oboustranný vztah. Prostě hodně lidí touží a nedostává se jim to, po čem touží. Můžeš si říct, že příště najdeš někoho… ale k tomu příště třeba nemusí nikdy dojít. Pedofil se v tomto smyslu nijak neliší. A smyslem jeho života třeba opravdu může být to, že se nějak bude věnovat dětem a třeba se i smíří s tím, že nebude mít s nikým partnerský vztah. Ano, obecně pedofilové to v tomto mají složitější, ale zase ne nemožné nebo o moc víc složitější než některé jiné skupiny lidí, pro které taky z nějakých důvodů je obtížnější najít si životního partnera.

A tak se prostě může stát, že takový člověk upadne do zoufalého, depresivního rozpoložení, pramenícího z citové a sexuální deprivace a myšlenek typu „stejně nikdy nic nebudu mít“ a „k čemu je takový nenaplněný život“, „nezažiju lásku ani sex s tím, po kterém toužím“ a prostě se může stát, že vlivem tohoto rozpoložení selže. Teď nemluvím o nějakém brutálním znásilnění a zabití dítěte (to jsou věci, které já osobně připisuji lidem mdlého ducha a sadistům), ale spíše o věcech jako osahávání, sexuální aktivity, které dítě třeba ani nemusí samo vyloženě odmítat, apod.

I ty motivy těch "selhávajících" jsou různé. Ne vždy je tam přítomno nějaké zoufalství, ale dost často jakési přesvědčení o ublížení světa, o nějaké křivdě, a dost často také přesvědčení o tom, že zas až tak o nic závažného nejde, a hlavně - "vždyť to dítě miluju, tak je to z lásky, a láska je vyšší mravní princip než nějaké potroublé zákony, které tohle zakazují. A vždyť tomu dítěti se to i líbí, takže určitě nedělám nic špatného…"

A bohužel tyto názory, toto přesvědčení, se mezi pedofily i u nás v komunitě vyskytuje velmi často. Až si říkám, kde je chyba. Proč ti lidé nedohlédnou, že ani dobrovolný a dítětem chtěný sexuální kontakt není v pořádku, že má potenciál tomu dítěti ublížit (v pubertě, až si uvědomí, že vlastně někdo zneužil jeho dětskou naivitu), že to dítě z toho může mít v dospělosti závažné následky pro budoucí život?

A jelikož pocity sexuálního puzení a citové deprivace bude znát asi většina pedofilů, tak si myslím, že i spousta z nich pocítí empatii k lidem, kteří takovýmto způsobem selhali – protože znají ten pocit, vědí, jaké to je chtít a nikdy nemít, jaké to je toužit a vědět, že sudičky jim do vínku nadělily něco, co nemohou změnit a co zároveň nemohou naplnit. Kor ještě když někdo získá pocit, že dítěti vlastně ublíženo nebylo, že je daleko horší policejní mašinérie a soudy, tak potom samozřejmě přichází na řadu soucit a lítost nad osudem člověka, který selhal.

Tak ono je daleko jednodušší to svést na soudy a policii, než na dotyčného, který vlastně to dítě jen "miloval čistou láskou".

Je pro mě rozdíl, jestli dítě zneužije někdo, kdo se bál si přiznat, že je pedofil, protože společnost tento pojem obecně vnímá v jisté negativní konotaci. A je rozdíl, když dítě zneužije někdo, kdo o sobě ví, že je pedofil, a kdo tuto vědomost využije k tomu, aby měl s dětmi sex. U toho prvního budu nadávat na to, že není žádná osvěta a toho "chudáka" svým způsobem budu možná litovat, ale ve druhém případě proč bych ho litoval? Protože se choval jako sobec, který nedohlédne dál, než na svůj vlastní pohlavní orgán?

A zrovna třeba takové malé dítě nedokáže posoudit situaci jako dospělý člověk a může být klidně do nějakého souhlasu s různými nevhodnými aktivitami vmanipulováno.

Přesně tak. A nemusí to být jen malé dítě, on je tím ohrožen i mladý dospívající. Proto je stanoven nějaký věk, do kterého je prostě chráněn a od kterého si už případné negativní následky za své rozhodnutí nese sám. Protože se zkrátka může rozhodnout, zda to riziko, že bude jen využit nebo zneužit, podstoupí.

Ale i přesto nenahlížím na takové lidi, kteří někdy v životě ujeli a provedli něco, čeho litují (a nebo nelitují, ale nechtějí to z nějakých důvodů opakovat) jako na kacíře, které by bylo nejlepší upálit na hranici. Protože jsme jenom lidé úplně všichni, i pedofilové. Nejsme dokonale naprogramované stroje se zárukou, všichni můžeme kdykoliv v čemkoliv selhat. A tak chápu tu vzájemnou empatii, kor od lidí-pedofilů, kteří znají pocity pedofila z první ruky. Není nutné na někoho jenom naházet špínu za kdejaký přešlap a soudit někoho, koho příběh třeba vůbec neznáme a nikdy jsme se ho neptali na jeho pocity.

No já už jsem výše psal to rozdělení, pro koho mám určité pochopení, a naopak pro koho pochopení nemám. Vím, že názory nebo přesvědčení typu "Pokud je to z lásky, tak je to v pořádku, hlavní je, aby se na to nepřišlo." jsou i v naší komunitě mezi některými pedofily dost rozšířené, a nejvíc mi na tom vadí to, že to může ovlivnit i nově příchozí pedofily.

Věřím však, že ti nově příchozí se nad tím zkrátka zamyslí a zaujmou postoj nikoliv takový, který je výhodný pro ně, ale takový, který je dobrý pro děti. Dospělí lidé, informovaní o své vlastní sexualitě, by měli vědět, že sexuální aktivity dětem mohou ublížit. A už jenom z toho důvodu by měli naznat, že zkrátka chtít (ve smyslu v sobě i mezi jinými propagovat) natož provozovat sex s dětmi je za hranicí toho, v čem spočívá skutečná láska k dětem.

Nicméně vám všem přeji pevnou vůli a sílu do života a abyste nalezli štěstí a naplnění.

Děkujeme, Míšo, i za tvoje úvahy. Já jsem chtěl tímto svým příspěvkem jenom trochu vyvážit to tvrzení, že pedofilové jsou chudáčci, kteří nemůžou naplnit svou sexualitu. Protože to tak rozhodně není. Je mnoho způsobů, jakými mohu v životě mnoha lidem prospět a jakými mohu využít svou sexualitu k dobru druhých lidí. Nebylo by dobré, kdyby se pedofilové jen měli utápět v beznaději a nadávat na svět, že se narodili tak, že nemůžou být šťastní. Šťastní být můžou, a sex s dětmi k tomu rozhodně nepotřebují.

[Rapunzel]

Kazsi,
děkuji za obsáhlou reakci.

Chci jen podotknout, že úvaha je věnována otázce, která se týká jen určité skupiny pedofilů. Protože souhlasím s tím, že pedofilové mohou být i šťastní, a mnozí jistě jsou. Je to všechno o postoji k vlastnímu životu, k vlastní sexualitě, tak trochu i o možnostech, které nám život nabízí. Každý se může snažit pracovat na svém vlastním štěstí a těžit výhradně z toho, co má TEĎ. I pedofil, který zaujme například stanovisko podobné tomu Tvému, může žít naplněný život.
Horší možná je, když nemá žádný kontakt s dětmi a velmi mu chybí.

Vedu skupinu schizofreniků a poruch osobností a tam se nachází také spousta lidí, kteří díky duševní indispozici nejsou schopní nalézt partnera a chybí jim láska, něha, sex. Ano, tudíž se to netýká jen pedofilů. Jen ta naděje u těchto lidí možná bývá větší, protože oslovovat jiné dospělé lidi je normální a nikdo na to nekouká s případným podezřením.

Píšeš:
"Přece láska je obecný pojem - může být láska mateřská, otcovská, láska dětí k rodičům, láska k druhému člověku (jakémukoliv, i toho, co potkám na ulici), láska přátelská (mezi kamarády - taky se přece mají rádi), láska partnerská. Nevím, proč by se slovo "láska" a "milovat" mělo používat jen pro partnerské vztahy."

Ano, tak se to dá taky brát. Záleží, jak kdo chápe pojmy, ale já osobně radši rozděluji lásku a přátelství, aby nedošlo k mýlce v běžné konverzaci. Mohu přeci někoho potkat, a během krátké chvíle se zamilovat, ale přesto s člověkem ještě nemám přátelský vztah - ten musím budovat. Stejně tak může pedofil budovat čisté přátelství s dítětem a uvědomovat si, jak moc mu to může dávat, když se bude zdráhat naplnění postranních úmyslů - má-li nějaké.

Já totiž s Tebou naprosto souhlasím, že sexuální aktivity pro děti nejsou vhodné, dítě není schopno si plně uvědomit následky, a v dospělém věku může mít trauma z uvědomění, že bylo zneužito jeho dětské naivity a vlastně mu bylo ublíženo. To se právě může stát kdykoliv a dopředu to nikdo není schopen předpovědět. Pokud někoho miluji, snažím se ze všech sil, aby byl šťastný a myslím na jeho dobro. Ale jak jsem psala, může se stát, že se někdo neovládne, pak je na místě jakási sebereflexe...jsme prostě jen lidé.
To ale fakt nemluvím o nějakém znásilnění a brutalitě, tam se to už ani omluvit nedá, utrpení dítěte převyšuje případné utrpení pedofila (je-li dotyčný pedofil) a prostě napadnout surově bezbranné dítě je pro mě hrozná ubohost.

[Dreamer]

Napsal jsi to krásně, Kaszi, ale ne každý pedofil je takový uvědomělý vzorňák jako ty :-). Tobě se daří nacházet štěstí ve škole, u dětských kamarádek, máš i legální partnerku. Jsi na tom dobře a selhání u tebe nehrozí.

Já na tom taky nejsem vyloženě špatně, mám milující ženu, dobrou práci, koníčka co mě naplňuje, a naštěstí už dospívající dceru. Potrápil jsem se s ní ale dost, a od selhání mě občas chránila jen myšlenka, že pro ní chci jen to nejlepší, a mít tátu ve vězení by pro ní prostě nebylo to nejlepší.

Ty i já bysme v případě selhání ztratili hodně. Je ale spousta pedofilů, a vídám je i tady, co nejsou tak intelektuálně vybavení, neměli takové štěstí na jiné životní radosti, vyloženě se v tom plácají, mají děti radi jen po fyzické stránce, nebo mají k pedofilii ještě nějaké další poruchy osobnosti.

A tak pro selhání dokážu mít pochopení. Soucítit s někým je lidské, a můžeš soucítit i s člověkem, se kterým naprosto nesouhlasíš.
Je dobře (a díky ti za to), že ČEPEK existuje a ukazuje těm rizikovějším z nás, že i pedofil může žít spokojený život bez selhání.

[podivin]

To všechno výše popsané ale přece můžu s dítětem zažít i bez sexuálního vztahu.

Ano, jsou lidé, kteří po sexu neprahnout nebo kterým min. sex nechybí. Ale pokud by takových byla vetšina, tak už lidstvo zřejmě vyhynulo. Teď nevím, jaký máš názor na evoluční teorii, když jsi věřící, nevím, jak moc jsi věřící, ale "příroda" (nebo chceš-li, Bůh) chce prostě udržovat život a proto rozmnožování udělala tak, že pro většinu by to mělo být příjemné, aby to právě živočichové dělali.

U člověka se navíc akt rozmnožování stal prvkem projevu náklonnosti a důvěry - alepoň pro mne to tak je. Samozřejmě, existují lidé, kteří sex provozují jako živnost za peníze. Ale osobně si myslím, že pro většinu lidí je sex nejvyšším důkazem a projevem lásky.

Tím se dostávám k tomu, že pokud se zamiluju, tak moje přirozenost tíhne k tomu ten vztah završit tím nejkrásnějším milostným aktem.

A tady právě nastává ten problém, co už jsem několikrát psal, že ten milostný cit bych chtěl včetně toho nejkrásnějšího, ale zároveň si uvědomuju, že to dítě to nebude chápat a pokud už by sex s dospělým mělo, tak nebude cítit to samé, jako ten dospělý k němu. A tohle je prostě pro mě ten boj, kdy uvnitř mě bojuje ten zamilovaný, který by chtěl tu lásku prožít úplně, s tím svědomím, které ví, že s dítětem to nikdy nepůjde.

A co sexualita? Tak tu si můžu řešit úplně stejně jako všichni běžně orientovaní lidé, kteří zrovna nebo taky dlouhodobě němají žádného partnera, se kterým by mohli mít sex… Jak říkal Daniel ve svém světě - Mám pravou ruku, a když bych si to chtěl zpestřit, použiju levou.

Ano, můžeš si vybít tu "nadrženost", ale to ti nenahradí ten akt s někým koho miluješ, kdo by prožil ten krásný pocit s tebou, protože tě také miluje. Autoerotika je jenom o tom uvolnění, ale není o tom projevu citu.

Sexualita a vztahy s druhými lidmi přece nejsou jenom o sexu a fyzických orgasmech. Sexualita ovlivňuje mnoho věcí - jak se chováme, kdo se nám líbí, do koho se zamilujeme, komu budeme věnovat svůj čas… a nemusí jít vůbec o sex.

Jen o sexu a fyzických orgasmech je prostituce - za prachy dostaneš orgasmus. Ale k té prostitutce necítíš žádnou lásku. Sex s tím, koho miluješ, je o nečem jiném.

Myslet si - a někteří pedofilové si to myslí - že dítě přece pozná, co je mu příjemné nebo ne, že přece může rozhodovat o tom, zda s někým bude mít nějaké sexuální aktivity, je trochu mimo reálné uvažování.

Tak já od školky masturboval, tehdy jsem netučil nic o sexu a vůbec jsem netušil, co vlastně dělám. Ale bylo to příjemné, tak jsem to dělal. Takže já jsem veděl, resp. cítil, že to je příjemné. Nepamatuju si, že by mě to někdo učil, ukazoval nebo mi to nějak dělal, prostě jsem na to nějak přišel. Myslím si, že dítě tohle poznat dokáže. Akorát to dítě neví, proč to je příjemné a co to znamená - a to je ten problém. Když ho pak pedofil zneužije, protože mu i třeba sama holčička ukáže a řekne, že zjistila, že tohle hlazení na pipince je jí přijemné, jestli jí to chce zkusit udělat a pedofil se nedokáže ubránit, protože pro něj to je "vyznání lásky", tak je holt problém.

Já bych chápal pocit toho pedofila, který by to udělal. Já sám bych měl asi co dělat, abych se udržel. A proto soucítím s takovými pedofily, kterým se něco takového stane, kteří se dostanou do nějaké situace, ve které pak zneužijí. A tím opravdu nemyslím ty, kteří to udělají proto, že si zrovna nemohli dva dny vyhonit a jsou nadržení - to jsou opravdu sobci a spíš bych je nazval predátory.

Takový člověk je v podstatě sobec. Má svou mysl zastřenou svou sexualitou, která ho - ale to i všechny pedofily - vede k nějakému bližšímu vztahu k dětem. Pedofil, který má takto zastřenou mysl, nevidí a ani možná nechce vidět, že to dítě potřebuje ve vztahu ke své sexualitě svůj klid

Ano, někteří možná dostanou chuť na sex a něco dítěti provedou. Ale to bych spíš řekl, že to budou ti predátoři. Osobně si myslím, že pokud něco provede pedofil, tak buď z nevědomosti nebo že chce tu svoji lásku vyjádřit, když mu dítě samo nějaké intimnosti nabídne, nebo prostě už je tak smutný, že nemůže mít plnohodnotný vztah a nemůže tu lásku vyjádřit právě i tím milostným aktem a ten svůj smutek už nevydrží a prostě tu svojí lásku vyjádří. Nemyslím si, že by pedofilé přestali myslet na dítě a chtěli jen zasunou a "udělat se". Plyšáček přece také neměl styk se všemi těmi holčičkami, ne? Jestli jsem to dobře pochopil, styk měl pouze s tou jednou a ostatní "jenom" osahával. Tím ho ale nesrovnávám s ostatními pedofili, s těmi smutnými kluky, kteří buď nemají kontakt s žádnou holčičkou a s nějakou by si chtěli hrát. Plyšáček měl k holčičkám přístup, asi se postupně osměloval víc a víc, až to podělal. S Plyšáčkem nesoucítím, protože ten to udělal z chtíče a pocitu nadřazenosti.

A tohle, bych řekl, byla hlavní myšlenka, co chtěla Michaela sdělit. Že pedofilé dokáží soucítit s jinými pedofily, kteří někoho zneužili, protože právě jen pedofil ví, jak těžké to je se ovládnout. Ano, ty můžeš být výjimka, když máš denně přístup k holčičkám, baví se s tebou, můžeš jim tu lásku vyjadřovat přávě tím přátelstvím a pomocí a oni tobě vyjadřují přátelství nebo i tu dětskou lásku, a máš také Alleinku, se kterou zřejmě taky budete jednou v budnoucnu provozovat sex jako nejvyšší bod vaší lásky. Jenže spousta kluků tady nemá nikoho, koukají na Internetu na krásné princezničky, které nikdy neuvidí v reálu a venku mohou pouze letmo rychle zkouknout nějaké holčičky, které projdou kolem a nesmí nic udělat, aby náhodou na sebe neupoutali negativní pozornost (jak má někdo ve výkřiku do tmy "Jé, mami, ten pán se na mě usmál"). Tihle klucí v sobě dusí tu lásku, nemají jak ji vyjadřovat, ani třeba jen tím, že si s nějakou holčičkou budou hrát. A tihle pak mohou selhat.

Jasně, můžeme se hádat, někteří pedofilové mají jiný názor. Ale pokud mají skutečně rádi děti (a ne jenom sebe), tak udělají všechno proto, aby žádnému dítěti v tomto směru nikdy neublížili.

Oni mu nechtějí ublížit, jen už nedokážou v sobě dusit tu lásku a když to nezvládnou, tak udělají problém.

Nevím, proč bych měl celý život žehrat na to, že jsem pedofil a že nikdy nezažiju to, co bych chtěl? To ale nezažije mnoho i běžně orientovaných lidí… to, co by chtěli.

Rozdíl je v tom, že normální lidi tu možnost mají a mohou to zkoušet. Pedofil, pokud nebude chtít ublížit a jít do vězení, NEBUDE MÍT NIKDY NIC - tohle je jisté jako smrt. Ostatní lidi se mohou pokoušet, třeba i ten sex si s novou známostí užijí, než se třeba rozejdou. Ale pedofil ví jistě, že NIKDY NIC.

Člověk si musí najít něco, co ho bude aspoň trochu těšit, něco, co mu bude dávat smysl se snažit, smysl žít. A že po něčem toužím ještě neznamená, že k tomu, abych byl šťastný, musí v každém případě ta touha dojít naplnění. ... Pedofil se v tomto smyslu nijak neliší. A smyslem jeho života třeba opravdu může být to, že se nějak bude věnovat dětem a třeba se i smíří s tím, že nebude mít s nikým partnerský vztah. Ano, obecně pedofilové to v tomto mají složitější, ale zase ne nemožné nebo o moc víc složitější než některé jiné skupiny lidí, pro které taky z nějakých důvodů je obtížnější najít si životního partnera.

Ale ano, právě že se pedofilé v tomhle liší a to právě tím, že to mají složitější, protože oni si NIKDY ŽÁDNÉHO PARTNERA NAJÍT NEMŮŽOU A NESMÍ. Ostatní mohou hledat, mohou zkoušet a ať už je jejich šance jakkoliv malá, tak není nulová jako u pedofilů. Ano, pedofil se může snažit najít si nějakou náplň života, která mu přebije jeho touhu po partnerovi. Ale pořád to v něm bude. Jak to vím? Protože jsem to zažíval. Když jsem asi kolem 25 učil děti v kroužku a doučoval i soukromě doma, tak se mi některé holčičky líbily, tehdy jsem myslím o tom moc nepřemýšlel, ale přebíjel jsem to koníčkem - počítačema, takže jsem si neuvědomil, že jsem pedofil. Ale celý život jsem byl smutný a naštvaný (jojo, smál jsem se vtípkům, ale celkově svůj život hodnotím jako smutný a prázdný). Když jsme jezdili na dovolené, tehdy jsem ještě nevěděl, proč koukám po holčičkách a proč jsem z toho naštvaný. Až teď jsem to všechno pochopil, protože jsem s nima nemohl být, nemohl jsem jim vyznat lásku. Ale protože jsem to většinu času přebíjel koníčkem/prací, tak jsem na to nepřišel. Ano, můžeš to zkusit něčím přebít, ale pořád to v tobě zůstane.

Ne vždy je tam přítomno nějaké zoufalství, ale dost často jakési přesvědčení o ublížení světa, o nějaké křivdě, a dost často také přesvědčení o tom, že zas až tak o nic závažného nejde, a hlavně - "vždyť to dítě miluju, tak je to z lásky, a láska je vyšší mravní princip než nějaké potroublé zákony, které tohle zakazují. A vždyť tomu dítěti se to i líbí, takže určitě nedělám nic špatného…"
A bohužel tyto názory, toto přesvědčení, se mezi pedofily i u nás v komunitě vyskytuje velmi často. Až si říkám, kde je chyba. Proč ti lidé nedohlédnou, že ani dobrovolný a dítětem chtěný sexuální kontakt není v pořádku, že má potenciál tomu dítěti ublížit (v pubertě, až si uvědomí, že vlastně někdo zneužil jeho dětskou naivitu), že to dítě z toho může mít v dospělosti závažné následky pro budoucí život?

Ale Michaela nechce takové lidi omlouvat. Jen se zamýšlí nad tím, proč se navzájem dokážeme pochopit. Nevím, jestli dokážeš pochopit, pokud někdo selže (a mrzí ho to). Pokud jsi v pohodě, máš kontakt s dětmi, tak asi taky nevíš, jaké to je, žít každý den "sám", nemít si s kým povídat, s kým se pomazlit. To je to, co těm klukům chybí a co jim právě může způsobit problém. Když si pedofil začne myslet "Co je to za život, když si nemůžu s žádnou holčičkou ani povídat nebo hrát, natož se s ní aspoň mazlit? To už se můžu rovnout zabít", tak už je to potom jen kousek k dovětku "Tak než se zabiju, tak aspoň jedné holčičce tu lásku vyjádřím". Nebo v situaci, kdy se končeně k pedofilovi bez holčičky nějaká holčička dostane, tak si může pomyslet "musím jí ukázat, jak moc jí miluju, aby mne neopustila" a pokud taková holčička začne vyjadřovat svojí náklonnost a pedofil to špatně pochopí, tak může také udělat špatnou věc. A tohle je to, co aspoň já chápu. Sice jakž takž kontakt mám, min. s dcerkou, ale i tak se cítím sám, protože vím, že ten skutečný vztah ... NIKDY NIC!!!

Je pro mě rozdíl, jestli dítě zneužije někdo, kdo se bál si přiznat, že je pedofil, protože společnost tento pojem obecně vnímá v jisté negativní konotaci. A je rozdíl, když dítě zneužije někdo, kdo o sobě ví, že je pedofil, a kdo tuto vědomost využije k tomu, aby měl s dětmi sex. U toho prvního budu nadávat na to, že není žádná osvěta a toho "chudáka" svým způsobem budu možná litovat, ale ve druhém případě proč bych ho litoval?

Tak já nebudu litovat ani jednoho, pokud to udělají pro vlastní potěšení. Ten první ví, že sex s dětmi je trestný a pokud si nechce přiznat, že je pedofil, tak by se měl zamýšlet nad tím, proč chce sex s dítětem. Já si taky krátce před mým uvědoměním myslel "přece nejsem pedofil, ale ty holčičky se mi líbí", ale veděl jsem, že nemůžu intimně dívenky kontaktovat. A ten druhý, pokud za sexem šel cíleně, tak si taky nezaslouží slitování. Já osobně lituju ty, kteří se to snaží vydržet a pak selžou, např. nedokážou odmítnout, pokud se jim naskytne příležitost, tím myslím třeba, že se dívka k nim přitulí a oni to špatně pochopí, že vyjadřuje lásku a budou ji chtít vyjádřit nějak eroticky, nebo pokud jim sama dívka nabídne dělat něco intimního a oni nedokáží odmítnout. A pak je to mrzí a litují toho.

Protože se choval jako sobec, který nedohlédne dál, než na svůj vlastní pohlavní orgán?

Ano, tohle bych taky odsoudil.

Vím, že názory nebo přesvědčení typu "Pokud je to z lásky, tak je to v pořádku, hlavní je, aby se na to nepřišlo." jsou i v naší komunitě mezi některými pedofily dost rozšířené, a nejvíc mi na tom vadí to, že to může ovlivnit i nově příchozí pedofily.

Soucítím jen s těmi, kdo říkají "Udělal jsem něco špatného, nedokázal jsem se tomu ubránit, protože jsem chtěl vyjádřit lásku. Vím, že to je špatné, lituju toho a už to nechci nikdy udělat".

[Rapunzel]

Ano podivíne, má úvaha je věnována právě takovým to lidem, kteří nemají třeba štěstí na kontakt s dětmi, a je to jen úvaha, PROČ by mohli věci být, jak jsou...oceňuji pohledy a názory ostatních, kteří řeknou zase to svoje a o to přesně šlo.

[Kasz]

… pro většinu lidí je sex nejvyšším důkazem a projevem lásky ...
… ten milostný cit bych chtěl včetně toho nejkrásnějšího, …
… provozovat sex jako nejvyšší bod vaší lásky.

Podivíne, tvůj příspěvek vyznívá přesně tak, aby z pedofilů udělal ty "chudáčky, kteří selžou, protože nemohou vyjádřit tu nejvyšší a nejkrásnější formu lásky - sex". Hm, tak to bychom klesli hodně hluboko, kdyby sex byl tím nejvyšším důkazem a projevem lásky!

Pro mnoho lidí je sex spojen s chtíčem, uvolněním, příjemným okamžikem, a s vyjádřením lásky z většiny případů ani nemusí mít něco společného. Skoro se mi zdá, že sex až moc zveličuješ.

Ano, můžeš si vybít tu "nadrženost", ale to ti nenahradí ten akt s někým koho miluješ, kdo by prožil ten krásný pocit s tebou, protože tě také miluje.

Je ten akt až tak důležitý? Lásku můžu vyjádřit tolika možnými způsoby a nepotřebuji k tomu vůbec žádný sex. Naopak sex mohu prožít tak, že vůbec nebude vyjádřením lásky.

To, co s dětmi prožívám, mi sice nedokáže nahradit ten příjemný pocit, který cítím při orgasmu, ale dokáže mi nahradit všechno ostatní - to, o čem psala Míša. Blízkost, intimitu, spojení duší… To je přece mnohem důležitější než nějaký zveličený a mnohdy i vlastně zprofanovaný "akt lásky".

Když ho pak pedofil zneužije, protože mu i třeba sama holčička ukáže a řekne, že zjistila, že tohle hlazení na pipince je jí přijemné, jestli jí to chce zkusit udělat a pedofil se nedokáže ubránit, protože pro něj to je "vyznání lásky", tak je holt problém.

Ano, ale právě proto ten starší člověk by měl vědět, že i když ho ta holčička bude instruovat, že jí vyhovět nesmí. Že toto "vyznání lásky" do vztahu k tomu dítěti nepatří. Protože je velká pravděpodobnost, že jí tím ublíží, a ublíží také sobě - sexuální dotýkání na dítěti je z tohoto důvodu trestné. Když mám někoho rád, nechci mu ublížit, a to ani vyznáním lásky. Proto taky nemůžeš úplně na plnou hubu 10leté holce vyznat lásku, protože to prostě nebude chápat tak, jako by to chápala, kdyby byla starší.

… pokud něco provede pedofil, tak buď z nevědomosti nebo že chce tu svoji lásku vyjádřit, když mu dítě samo nějaké intimnosti nabídne, nebo prostě už je tak smutný, že nemůže mít plnohodnotný vztah a nemůže tu lásku vyjádřit právě i tím milostným aktem a ten svůj smutek už nevydrží a prostě tu svojí lásku vyjádří.

To bychom se hádali, jestli je to skutečně o vyjádření lásky, hlavně i ze strany toho dítěte. To je právě ono - to dítě to dělá, protože je mu to příjemné, a s nějakým vyjádřením lásky to vůbec nemá spojené. A taky ani nezažívá ty pocity, které zažívá, když je dospělý. Orgasmus 4leté nebo 10leté holčičky bude asi kvalitativně na jiné úrovni než orgasmus dospělé ženy. A to ostatní, co píšeš v té větě - to zní opět jako omlouvání onoho "chudáčka, který je smutný, že nemůže mít plnohodnotný vztah, a kvůli smutku vyjádří lásku sexem s dítětem" - hm, tohle je láska? Lásku můžu dítěti vyjádřit milionem různých jiných věcí, než je sex.

Neměl by právě pedofil přemýšlet, jakými jinými formami může těm dětem prospět? Neměl by přemýšlet, jak tomu dítěti dát najevo lásku přiměřeným způsobem, u kterého nehrozí žádné ublížení?

Tihle klucí v sobě dusí tu lásku, nemají jak ji vyjadřovat, ani třeba jen tím, že si s nějakou holčičkou budou hrát. A tihle pak mohou selhat.

Tihle právě nesmí selhat. Nic je neomlouvá - to, že někdo v sobě dusí lásku, neznamená, že vezme zbraň a vystřílí školu plnou lidí nebo nákupní centrum. Už jsem psal - soucítím trochu tak možná s těmi, kteří o sobě neví, že jsou pedofilové, a dostanou se do nějaké situace, na kterou nebyli připravení, a v té situaci pod návalem sexuálního pudu (nikoliv kvůli potřebě vyznat lásku nejvyšším způsobem) prostě na to dítě sáhnou. U těchto mám částečně pochopení. Avšak u těch, kteří to o sobě vědí, tak u těch už pochopení nemám.

Oni mu nechtějí ublížit, jen už nedokážou v sobě dusit tu lásku a když to nezvládnou,

Zase, přesně tohle má být pro ně nějaké ospravedlnění? Řidič, který nevytočil zatáčku, vjel do protisměru, tak toho také budeme omlouvat, že nechtěl ublížit, ale jen neodhadl rychlost, jakou může zatáčku bezpečně projet? Lidé jsou zodpovědní za svoje činy. I když nechtějí jinému ublížit, i tak mohou ublížit, a bude to jejich vina. Ani řidič nemůže říct "Já tudy jel poprvé a nevěděl jsem, že ta zatáčka je tak prudká." Dost často ale za takovou nehodu může třeba překročení nejvyšší dovolené rychlosti nebo nevěnování se řízení. Soudkyně Křikavová řekla, že Plyšáček měl za svou historii mockrát příležitost udělat něco proto, aby zastavil své jednání. Měl k dispozici dostatek vnějších podnětů. To ale nestačilo, a tak se dostal před soud a dostal hned 9 let.

Plyšáček přece také neměl styk se všemi těmi holčičkami, ne? Jestli jsem to dobře pochopil, styk měl pouze s tou jednou a ostatní "jenom" osahával.

Ne, se všemi ne, jen se čtyřmi - u těch se to ale počítalo jako znásilnění (zneužití bezbrannosti). Už by ses taky mohl přihlásit do VIP sekce a rozsudek si přečíst.

Pedofil, pokud nebude chtít ublížit a jít do vězení, NEBUDE MÍT NIKDY NIC - tohle je jisté jako smrt. Ostatní lidi se mohou pokoušet, třeba i ten sex si s novou známostí užijí, než se třeba rozejdou. Ale pedofil ví jistě, že NIKDY NIC. … právě že se pedofilové v tomhle liší a to právě tím, že to mají složitější, protože oni si NIKDY ŽÁDNÉHO PARTNERA NAJÍT NEMŮŽOU A NESMÍ. Ostatní mohou hledat, mohou zkoušet a ať už je jejich šance jakkoliv malá, tak není nulová jako u pedofilů.

No to je právě tvůj pohled na věc, který ale neshledávám jako správný (to, že pedofilové jsou chudáčci, kteří nebudou mít nikdy nic, kteří si nemohou najít žádného životního partnera atd.). Pokud vnímáš sex s tím, na koho je zaměřena tvoje sexualita, jako to nejdůležitější, nejvyšší bod lásky a nejvyšší bod života, tak ano, pak tvoje úvahy platí. Jenže právě proto se zde snažíme ukázat, že pedofil může mít mnoho jiných a zcela plnohodnotných naplnění této své lásky a může prožívat šťastný život. A dokonce může mít i toho životního partnera nebo partnerku, i pedofil má naději. Nesouhlasím s tím, že pedofil nikdy žádného partnera najít nemůže a nesmí. Co jsi napsal, je právě ta "blbost", která pak uvrhuje ty pedofily přesně do těch depresí. Říkej člověku, že jeho život nemá smysl - a on tomu uvěří a podle toho se zařídí. Od toho tady ale nejsme. My jsme tu od toho, abychom pedofilům pomáhali ten smysl života najít a dát jim naději, že mohou být šťastní. Samozřejmě za předpokladu, když pro ně sex nebude nejvyšší životní prioritou a naplněním.

Já osobně lituju ty, kteří se to snaží vydržet a pak selžou, např. nedokážou odmítnout, pokud se jim naskytne příležitost, tím myslím třeba, že se dívka k nim přitulí a oni to špatně pochopí, že vyjadřuje lásku a budou ji chtít vyjádřit nějak eroticky, nebo pokud jim sama dívka nabídne dělat něco intimního a oni nedokáží odmítnout. A pak je to mrzí a litují toho.
…
Soucítím jen s těmi, kdo říkají "Udělal jsem něco špatného, nedokázal jsem se tomu ubránit, protože jsem chtěl vyjádřit lásku. Vím, že to je špatné, lituju toho a už to nechci nikdy udělat".

Kolik ale takových je? Spíš se setkávám s těmi, kteří jsou přesvědčení, že "pokud je to z lásky, tak je to v pořádku, to jen ta společnost kolem nás nemá pro tento druh vztahu pochopení". A litují nikoliv toho činu, ale toho, že pro jejich láskyplný vztah společnost nemá pochopení. A jsou přesvědčení, že oni jen milovali, a ten, kdo ublížil, jsou policie a soudy. A že by bylo bývalo lepší, kdyby se na to nepřišlo.

Závěrem: Mě prostě vadí, když se dělají z pedofilů chudáčci, kteří selhali, protože … Protože takové ospravedlnění by mohl použít vždycky každý na něco. Řidič: "Já jsem nevěděl, že ta zatáčka je tak prudká, myslel jsem si, že ji vyberu." Zloděj: "Já byl nezaměstnaný a potřeboval jsem peníze…" Vrah: "Ona mi zahýbala a chtěla ode mě odejít, tak mě to naštvalo, že jsem ji zabil." Budeme tyto "chudáčky" omlouvat, anebo budeme hledat východiska, jak pomoci lidem, aby mohli být pokud možno šťastní a přitom se chovali k druhým lidem zodpovědně?

[Rapunzel]

Pro mě třeba sex neznamená vůbec nic, možná spíše nechutnou tělesnou zábavu...ale chápu, že někteří, zvláště pak muži, po sexu dokáží velmi toužit a je to pro ně vyznání lásky. Nicméně je právě třeba se orientovat jinam a vyznávat jiné hodnoty, než jen tělesnou potěchu. Bez té se opravdu žít dá, když je třeba zastoupená masturbací (a dnes existuje spousta pomůcek, jak si tento akt zpestřit).

A musím říct, že velmi oceňuji muže, kteří mají v sobě kus skutečného citu a něhy, lásky, a nehledí jen na tělesný chtíč. I když mi bylo několikrát popisováno, jak mají někteří muži chtíč velmi silný a mají co dělat, aby se ovládli - a jelikož nejsem muž a nejsem ovládaná testosteronem, nemohu toto hodnotit, stejně jako muži nemohou hodnotit ženiny stavy v období menstruace.

[Kasz]

No přesně tak, Míšo. A obzvlášť pedofilové by se měli prostě soustředit na jiné věci, než jen na ten "sex".

[Rapunzel]

No přesně tak, Míšo. A obzvlášť pedofilové by se měli prostě soustředit na jiné věci, než jen na ten "sex".

Já jako asexuál příliš nechápu, proč je vlastně ten sex pro někoho tak důležitej. Vím, že je, že někdo bez něj nedokáže existovat, ale nevím, JAKÉ to je. Mám dokonce dva hypersexuální kamarády, mají sex nebo sexuální aktivity několikrát denně a prostě by bez toho nebyli schopni existovat. To si asi běžně člověk, který má menší sexuální apetit, nebo žádný, neumí příliš představit.

A chce to jistě v takovém případě velké sebezapření si "nesáhnout" na dítě, ale věřím, že to prostě jde.

[podivin]

… pro většinu lidí je sex nejvyšším důkazem a projevem lásky ...
… ten milostný cit bych chtěl včetně toho nejkrásnějšího, …
… provozovat sex jako nejvyšší bod vaší lásky.

Podivíne, tvůj příspěvek vyznívá přesně tak, aby z pedofilů udělal ty "chudáčky, kteří selžou, protože nemohou vyjádřit tu nejvyšší a nejkrásnější formu lásky - sex". Hm, tak to bychom klesli hodně hluboko, kdyby sex byl tím nejvyšším důkazem a projevem lásky!

Ano, sex je pro mě nejvíce intimní věc, kterou já osobně nechci dělat s kdekým, ale pouze s tou osobou, kterou miluju. A to stejné očekávám od ní - že sex se mnou bude mít proto, že mne miluje. Že to nebude dělat z nějakého jiného důvodu, jako třeba výměnou za to, že jí budu finančně podporovat. Pokud se mohu zeptat, co znamená pro tebe sex a s kým bys byl ochotný mít styk? Pokud tedy nejsi jako Michaela asexuální - to můžeme tuhle debatu rovnou zarazit.

Mrzí mě, jestli to někdo chápe tak, že chci tyto pedofily omlouvat, že selhali, protože jsou "chudinky", protože nemohou svojí lásku vyjádřit tím intimním krásným aktem. To jsem samozřejmě nechtěl, aby to takhle vyznělo a rozhodně ty pedofily omlouvat neci. Já je lituju, protože chápu, jak na tom jsou a co cítí.

Pro mnoho lidí je sex spojen s chtíčem, uvolněním, příjemným okamžikem, a s vyjádřením lásky z většiny případů ani nemusí mít něco společného. Skoro se mi zdá, že sex až moc zveličuješ.

No, je možné, že to tak v dnešní době je. Zajímalo by mě, co sex znamená pro tebe. Ale já jsem podivín, sice masturbuju a koukám na dospělácké porno, abych se vypustil napětí, ale sex pro mne opravdu znamená to, co jsem psal.

Je ten akt až tak důležitý? Lásku můžu vyjádřit tolika možnými způsoby a nepotřebuji k tomu vůbec žádný sex. Naopak sex mohu prožít tak, že vůbec nebude vyjádřením lásky.
To, co s dětmi prožívám, mi sice nedokáže nahradit ten příjemný pocit, který cítím při orgasmu, ale dokáže mi nahradit všechno ostatní - to, o čem psala Míša. Blízkost, intimitu, spojení duší… To je přece mnohem důležitější než nějaký zveličený a mnohdy i vlastně zprofanovaný "akt lásky".

Ano, někdo sex vůbec nepotřebuje, někdo sex bere jen jako sport a dělá si čárky, do kolika ženských zasunul a hned po aktu se vypaří nebo je pošle k vodě.

Ano, duševní lásku můžeš vyjadřovat spoustou různých věcí.

Ano, přírodu nějaké pocity zřejmě nezajímají. Sex udělala přijemný, jen aby se to množilo.

Ale ano, pro mne je opravdu ten styk natolik intimní věc, že bych ho chtěl pouze s těma, které miluju. Ale samozřejmě, to že někoho miluju není jen o tom, že se mi líbí vzhledově a hurá na sex. Samozřejmě jako základ je to porozumnění, blízkost, spojení duší, ale právě pokud je tohle všechno, tak už zbývá ten sex. Chápu, že někteří asexuální jedinci nebo mniši tam nahoře ten sex nemají.

Já mám takovou zvlášnost. Sexuální představy mám s porno herečkami a občas s některými staršími dívkami, ale co jsem byl třikrát (jak ríkám) "zamilovaný", tak jsem si s těmi dívkami nikdy nedokázal představovat sex. Prostě pro mě byly takovou láskou, že jsem s nimi sex neměl ani v představách. Ale samozřejmě kdybych s nimi měl vztah, tak bych sex s nimi chtěl mít, ale ne takový ten rychle se udělat, ale prostě se mazlit a pak pomalu při mazlení. Ale samozřejmě by to musela ona chtít také tak. No, asi se teď smějete, ale prostě jsem divnej podívín, tak se smějte. A stejně tak to cítím u holčiček, jen prostě u těch vím, že by to nedošlo k žádnému milostnému vztahu.

Ano, ale právě proto ten starší člověk by měl vědět, že i když ho ta holčička bude instruovat, že jí vyhovět nesmí.

Ale Kaszi, já je nechci omlouvat! Souhlasím s tím, že oni musí vědět, že to udělat za žádných okolností nesmí a když to udělali, tak souhlasím s tím, že udělali špatnou věc. Já jen píšu, že je chápu, že selhali a je mi líto, že to nezvládli.

A to ostatní, co píšeš v té větě - to zní opět jako omlouvání onoho "chudáčka,

Dobře, tobě to zní jako omlouvání, ale není to omlouvání! V žádném případě to není omlouvání! Je to jen pochopení, soucit, že se mu to stalo. O tom Michaela psala a o tom tu diskutujeme. Žádné omlouvání.

Neměl by právě pedofil přemýšlet, jakými jinými formami může těm dětem prospět? Neměl by přemýšlet, jak tomu dítěti dát najevo lásku přiměřeným způsobem, u kterého nehrozí žádné ublížení?

Ano měl, ale ne všichni jsou dokonalí. To je rozhodně neomlouvá, ale mám s nimi soucit, pokud toho sami litují a udělali to opravdu z chvilkového selhání. Pokud někdo cíleně jednal s dítětem tak, aby ho dostal do pozice, kdy mohl vykonat zneužití a pak si to ještě pochvaloval a plánoval další, s těmi ani nesoucítím.

Tihle právě nesmí selhat. Nic je neomlouvá

Přesně tak! Nemluvíme o omlouvání. Mluvíme o vcítění se do jejich duševního stavu a pochopení jejich selhání. A právě lituju a soucítím s těma, kteří si tu chybu uvědomí a je samotné to pak tíží.

soucítím trochu tak možná s těmi, kteří o sobě neví, že jsou pedofilové, a dostanou se do nějaké situace, na kterou nebyli připravení, a v té situaci pod návalem sexuálního pudu (nikoliv kvůli potřebě vyznat lásku nejvyšším způsobem) prostě na to dítě sáhnou. U těchto mám částečně pochopení.

Tak u těhle pochopení nemám vůbec. Pokud někdo vykoná sex s někým, koho nemiluje a jen je prostě nadrženej, tak mi je jedno, jestli to bude dělat s dítětem nebo s dospělým, tohle je prostě opravdu jen sex z pudu, to si může udělat někde na záchodě sám nebo si zaplatit prostitutku. Takže naopak s dítětem by vůbec neměl, pokud už neví, že tím tomu dítěti ublíží, tak musí vědět, že to je zakázané.

Avšak u těch, kteří to o sobě vědí, tak u těch už pochopení nemám.

Já jen u těch, jak jsem psal, kteří nemají nikoho a najednou se jim objeví dívka a případně u těch, kteří ztratí životní sílu. Mám pro to pochopení, je mi jich líto, že se neovládnou a udělaji chybu. Nemám pochopení pro to, že to udělali a rozhodně je nebudu omlouvat. Vlastně ten soucit je způsob jak tu beznaděj a smutek vysvětlit ostatním, jak zdůvodnit, proč to udělali. Ale není to omluva.

Oni mu nechtějí ublížit, jen už nedokážou v sobě dusit tu lásku a když to nezvládnou,

Zase, přesně tohle má být pro ně nějaké ospravedlnění? Řidič, který nevytočil zatáčku, vjel do protisměru, tak toho také budeme omlouvat, že nechtěl ublížit, ale jen neodhadl rychlost, jakou může zatáčku bezpečně projet?

Ale kruci, Kaszi, já nikoho neomlouvám!!! Ano, řidič, který vjel rychle do zatáčky a způsobil nehodu, je odpovědný za svůj čin a musí si odpykat trest! Ale když bude svého činu litovat a vysvětlí, že spěchal do nemocnice, protože jeho dítě srazilo jiné auto, tak ho budu chápat, bude mi ho líto, že kvůli nehodě své dcery způsobil on také nehodu. Ale když to bude nějakej kretén, kterej dostal od svýho táty manažera nový porsche a chtěl se vytáhnout před kamarádama, tak mi ho líto vůbec nebude.

Soudkyně Křikavová řekla, že Plyšáček měl za svou historii mockrát příležitost udělat něco proto, aby zastavil své jednání.

Ano, a proto taky píšu, že s Plyšáčkem ani nesoucítím! Natož abych omlouval jeho činy. Plyšáček toho udělal hrozně moc špatného, ten neselhal jen jednou proto, že chtěl vyjádřit lásku. On prostě vědomě sprostě ty holčičky zneužíval!

Plyšáček přece také neměl styk se všemi těmi holčičkami, ne? Jestli jsem to dobře pochopil, styk měl pouze s tou jednou a ostatní "jenom" osahával.

Ne, se všemi ne, jen se čtyřmi - u těch se to ale počítalo jako znásilnění (zneužití bezbrannosti).

No právě, takže jim tu lásku asi nevyznával. A ikdyby to říkal jako že jim všem vyznával lásku, tak mu to věřit nebudu a nebudu ho litovat. Sice mám neutrální vztah k polygamii, ale sám bych radši monogamii.

No to je právě tvůj pohled na věc, který ale neshledávám jako správný (to, že pedofilové jsou chudáčci, kteří nebudou mít nikdy nic, kteří si nemohou najít žádného životního partnera atd.).

No, ale je to pravda. Pedofil nebude mít jako životního partnera 6-8 letou dívku. Ikdyby to zákon někdy povolil nebo se nějaký pedofil s nějakou dívenkou seznámil a měl jí u sebe žít, ona ho nikdo jako živnotního partnera nebude vnímat - to píšeš sám, že ty děti to tak nikdy chápat nebudou:

Že toto "vyznání lásky" do vztahu k tomu dítěti nepatří. Protože je velká pravděpodobnost, že jí tím ublíží, a ublíží také sobě - sexuální dotýkání na dítěti je z tohoto důvodu trestné. Když mám někoho rád, nechci mu ublížit, a to ani vyznáním lásky. Proto taky nemůžeš úplně na plnou hubu 10leté holce vyznat lásku, protože to prostě nebude chápat tak, jako by to chápala, kdyby byla starší.

Jenže právě proto se zde snažíme ukázat, že pedofil může mít mnoho jiných a zcela plnohodnotných naplnění této své lásky a může prožívat šťastný život.

Ano, může najít částečné uspokojení v jiných činnostech s dětmi. Pokud pro něj není sex nejdůležitější, tak je to v pohodě, nic se nestane.

Ale bavíme se právě o těch, pro které je ten sex důležitý, ať už jako u mne nejvyšší akt lásky spolu s porozumněním a blízkostí, nebo jen prostě jako naplnění jejich vlastního pocitu lásky. Když tihle lidě sílou nějakého momentu jednou selžou a litujou toho, tak je mi to líto a mám pro ně pochopení, že to nezvládli. Pokud to ale někdo bude dělat opakovaně a bude se vymlouvat na selhání, tak to už mít soucit a pochopení nebudu.

A dokonce může mít i toho životního partnera nebo partnerku, i pedofil má naději. Nesouhlasím s tím, že pedofil nikdy žádného partnera najít nemůže a nesmí. Co jsi napsal, je právě ta "blbost", která pak uvrhuje ty pedofily přesně do těch depresí. Říkej člověku, že jeho život nemá smysl - a on tomu uvěří a podle toho se zařídí. Od toho tady ale nejsme. My jsme tu od toho, abychom pedofilům pomáhali ten smysl života najít a dát jim naději, že mohou být šťastní.

Ano, určitě je dobré hledat pro ně nějaké řešení nebo aspoň naději. Ale zkus teda napsat, jak si najde pedofil životního partnera? Co jsem tak viděl, tak většina z nich nejsou schopní se s nějakou starší dívkou nebo dokonce ženou seznámit, hodně klukům připadaji starší ženy odpudivé. Tak ženy si asi jako partnerky nenajdou. Tak myslíš, že si najdou holčičky? Tak do 13 let jim možná vydrží kamarádství, pak se holčička začne ohlížet po mladším. Leda by to byla nějaká gerontofilka (to pro nás starší) a nebo někdo jako Alleinka. A těch je málo. Takže ano, snažim se klukům občas taky radit, jak se dostat k holčičkám, aspoň je pozorovat nebo jak se s nima seznámit. Ale když ty klucí mají ještě nějaké psychické zábrany, třeba se bojí, že to na ně praskne, což je chápu, tak je to opravdu těžké. Já mám štěstí, že mám vlastní děti, tak se můžu vymlouvat "že mi ta holčička připomíná mojí dcerku, když byla malá".

Samozřejmě za předpokladu, když pro ně sex nebude nejvyšší životní prioritou a naplněním.

A jsme zase u toho - musel bys zjistit, co tady pro lidi sex znamená, jestli jen uvolění, zábavu, vyplnění nudy nebo akt lásky. Osobně bych se bál u těch, pro které bude sex jen zábava, uvolnění.

Kolik ale takových je? Spíš se setkávám s těmi, kteří jsou přesvědčení, že "pokud je to z lásky, tak je to v pořádku, to jen ta společnost kolem nás nemá pro tento druh vztahu pochopení". A litují nikoliv toho činu, ale toho, že pro jejich láskyplný vztah společnost nemá pochopení. A jsou přesvědčení, že oni jen milovali, a ten, kdo ublížil, jsou policie a soudy. A že by bylo bývalo lepší, kdyby se na to nepřišlo.

No, ale pro tyhle pochopení nemám.

Závěrem: Mě prostě vadí, když se dělají z pedofilů chudáčci, kteří selhali, protože … Protože takové ospravedlnění by mohl použít vždycky každý na něco. Řidič: "Já jsem nevěděl, že ta zatáčka je tak prudká, myslel jsem si, že ji vyberu." Zloděj: "Já byl nezaměstnaný a potřeboval jsem peníze…" Vrah: "Ona mi zahýbala a chtěla ode mě odejít, tak mě to naštvalo, že jsem ji zabil." Budeme tyto "chudáčky" omlouvat, anebo budeme hledat východiska, jak pomoci lidem, aby mohli být pokud možno šťastní a přitom se chovali k druhým lidem zodpovědně?

Určitě ty činy neomlouvat - stalo se to, je to špatné.

Soucit je něco jiného. Soucítím s těmi, co udělaji chybu ve stresové situaci, kdy nemohli čistě uvažovat a litují svého činu. Jako příklad "Já byl nezaměstnaný a potřeboval jsem peníze" - nesoucítím, protože jsou organizace a úřady, které mu mohli pomoct. "Moje dítě umíralo na ulici a musel jsem ho rychle odvézt do nemocnice, proto jsem tomu člověku sebral auto a moc mě to mrzí" - s tímhle soucítím, ale jeho čin to neumlouvá a takový člověk by se určitě poškozenému omluvil a litoval by toho a zřejmě by dostal nižší trest. Proto také nejsou tresty pevně na určitou sazbu, ale jsou rozmezí. Když někdo něco udělá vědomě, z nedbalosti, plánuje trestný čin, nelituje toho, tak dostane vyšší trest než ten, který něco provede ve stresové situaci, lituje toho, omlouvá se. Pro takového člověka je největší trest jen ta samotná vzpomínka na to, že to udělal a vězení mu je jedno. Alespoň tak to cítím já - pokud bych někdy selhal, tak mi bude úplně jedno, na jak dlouho mě soud pošle do vězení, protože pro mne bude ten trest ta vzpomínka na to, že jsem něco tak hrozného udělal. Osobně tomuhle říkám "peklo" - ta vzpomínka na ten špatný čin.

Takže ještě naposledy: Michaele a mě nejde o omlouvání toho činu a toho pedofila, ale o soucit s jeho situací a tím, co provedl a pochopení, proč to udělal. Samozřejmě jen za situace, že to bylo jednou, on sám si svou chybu uvědomuje a lituje toho.

[Mathias8]

Sexualita a vztahy s druhými lidmi přece nejsou jenom o sexu a fyzických orgasmech.

ten bol dobry..

Cely svet sa toci iba o sexe vsade kde prides pocuvas tupe reci o tom kto skym kedy a kde a kolko ich bolo.. pokial ti nezacnu hovorit svoje zivotne pribehy do detailu.

Dovod, preco mam rad radsej detsky svet ako ten dospelich.. pretoze som unaveny z tich reci. Mam ich po krk..

[Rapunzel]

Cely svet sa toci iba o sexe vsade kde prides pocuvas tupe reci o tom kto skym kedy a kde a kolko ich bolo.. pokial ti nezacnu hovorit svoje zivotne pribehy do detailu.

Někdy jsem taky přesycená všudedýchající sexualitou. Prostě se občas stane, že mi to začne lézt na nervy...

[Mathias8]

Este som teda nepocul hovorit dospeleho chlapa o dievcati v takom style ze paci sa mi na nej jej usmev, jej oci to ako na mna pozera a podobne veci co sa tyka lasky. Vzdy je to to same. Paci sa mi jej zadok juj tu by som pototo alebo pofa**** by ma mohla. Alebo na lasku sa vykasli pozeraj na to z akej je rodiny kolko maju penazi ci to niesu hlupy ludia.. a co ked je skareda.. na hlavu das igelit a podobne.. je toho hodne co clovek pocuje az je mu z toho smutno a pripada si akokeby nepatril do tohto sveta...

[Rapunzel]

Este som teda nepocul hovorit dospeleho chlapa o dievcati v takom style ze paci sa mi na nej jej usmev, jej oci to ako na mna pozera a podobne veci co sa tyka lasky. Vzdy je to to same. Paci sa mi jej zadok juj tu by som pototo alebo pofa**** by ma mohla. Alebo na lasku sa vykasli pozeraj na to z akej je rodiny kolko maju penazi ci to niesu hlupy ludia.. a co ked je skareda.. na hlavu das igelit a podobne.. je toho hodne co clovek pocuje az je mu z toho smutno a pripada si akokeby nepatril do tohto sveta...

Prosím Tě, to jsou takový chlapský řeči. Normální vyzrálý muž umí mluvit i jinak.

[Hebeš]

ten bol dobry..
Cely svet sa toci iba o sexe vsade kde prides pocuvas tupe reci o tom kto skym kedy a kde a kolko ich bolo.. pokial ti nezacnu hovorit svoje zivotne pribehy do detailu.
Dovod, preco mam rad radsej detsky svet ako ten dospelich.. pretoze som unaveny z tich reci. Mam ich po krk..

Je to smutné, ale ani u dětí člověk mnohdy nenalezne útočiště před zvrácenostmi naší společnosti. Už i některé devítileté holčičky ví, co to je pornografie