Školní známky obětí koronaviru? Je čas hodnotit slovně, cítí jejich odpůrci (iDnes.cz)

Školní známky obětí koronaviru? Je čas hodnotit slovně, cítí jejich odpůrci (iDnes.cz, Štěpán Sochor)

Předseda Výboru pro vzdělávání Senátu Jiří Drahoš sepsal výzvu, ve které apeluje na ministerstvo, aby kladlo více důrazu a podpory na slovní hodnocení. Vzdělávací organizace EDUin prosazuje opustit současný systém známkování dlouhodobě. I ministerstvo školství doporučilo hodnotit výkon žáků za poslední měsíce slovně, zatím je to však na školách.

Výzva za spravedlivější známkování se minulý týden obrátila na ministerstvo školství, aby v následujících týdnech mnohem výrazněji veřejně podpořilo slovní a formativní známkování ve školách. Zároveň situaci považuje za příležitost, jak české vzdělávání zlepšit.

Kromě členů senátního Výboru pro vzdělávání se pod výzvu podepsali také někteří poslanci. Například Petr Gazdík (STAN), Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nebo Marek Výborný (KDU-ČSL).

Alternativní hodnocení

Koronavirus znamenal pro české školství těžkou zkoušku. Zároveň dal ale příležitost k pokroku a modernizaci tuzemského vzdělávacího systému. V květnu se část žáků vrací do škol, zbytek ale zůstává dál doma.

Ministerstvo školství uvedlo, že by uvítalo kdyby školy upřednostnily na vysvědčení slovní hodnocení, a to zejména u předmětů, jako je výtvarná či hudební výchova. Zda k tomu dojde, záleží ale stále na jednotlivých školách.

„Celé je to o tom, že vás známkování nutí orientovat se na poměrně krátkodobý výkon. To je to, že se děti učí od známky ke známce, od testu k testu. Nadrtí se to, jakmile to napíšou, tak to zapomenou, a pak se drtí na něco jiného,“ říká programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký.

„My upozorňujeme, že je systém formativního hodnocení pedagogicky modernější, vstřícnější k dětem a vede k tomu, o co by ve vzdělávání mělo jít – ne o soutěžení a poměřování výkonu, ale o rozvoj osobnosti a vnitřní motivaci,“ dodává.

Alternativa k současnému „sumativnímu hodnocení“ je tzv. „formativní hodnocení“. Touto metodou učitel hodnotí, jak moc se jednotliví žáci zlepšili oproti jejich předchozím výkonům, a neporovnává je s ostatními.

„Já osobně, jakožto učitelka na gymnáziu, bych známky nejraději zrušila. Podle mě nemají moc vypovídající hodnotu,“ tvrdí předsedkyně Učitelské platformy, která je členem expertního týmu senátora Drahoše, Petra Mazancová. „Každý učitel známkuje jinak. To, co je u někoho jednička, může být u někoho klidně trojka,“ dodává.

Známky nejsou efektivní

Podle zastánců formativního hodnocení známky dostatečně nevypovídají o znalostech žáků a vedou je k tomu, aby se učili jenom kvůli tomu, aby dostali jedničky.

„Známka je v absolutní většině výsledkem nějaké sumativního hodnocení. To znamená, že hodnotí váš výkon ve srovnání s ostatními v dané skupině. Existuje nějaký ideál, který představuje sto procent, a podle toho, kolik procent se vám nepovede, se to hodnotí,“ říká Mazancová.

Předsedkyně Učitelské platformy tvrdí, že známka žádným způsobem nepracuje s tím, co žák neumí nebo čemu nerozumí. Číselné ohodnocení mu neřekne nic o tom, jak moc zásadní věci mu v testu chyběly.

Známky prý představují vnější motivaci. Žák se učí kvůli tomu, aby měl dobrou známku, a ne kvůli tomu, aby se zlepšil nebo se něco naučil. Roli může hrát také strach přinést domů špatnou známku.

„Podle mého názoru to velmi zabíjí vnitřní motivaci, se kterou všechny děti přicházejí do první třídy. Někteří ji ztrácí už v prvním půl roce, protože je převedeme na tu motivaci vnější, což jsou známky,“ doplňuje Mazancová.

Podle Hřebeckého vede současný systém (sumativní hodnocení) k soutěživosti mezi žáky a zároveň je učí dělat věci za odměnu v podobě dobré známky.

Nahradí známky slova?

Učitelé zatím zůstávají u známek. Největší překážkou se zdá být zakořeněný pohled na známkování jako takové. Učitelé by tedy museli „přeprogramovat“ své myšlení. Kromě toho formativní hodnocení také zabere více času.

Podle programového ředitele EDUinu budou začátky složité a je možné, že bude formativní hodnocení učitelům dělat problémy, je však potřeba to zkusit.„Někdy se začít musí. A kdy jindy, než v téhle zcela výjimečné době,“ tvrdí Hřebecký.

Aktuální situaci zároveň považuje za promarněnou příležitost. Kdyby se přešlo na formativní hodnocení před měsícem, mohla už touto dobou existovat metodika pro učitele. „Byl by to pokus, který by v mnoha případech nevyšel. Ale jak jinak to chceme zkusit, než že to začneme dělat,“ dodává.

Známky podle programového ředitele EDUinu v aktuální situaci nemohou fungovat, protože hodnotí více rodinu žáka, než jeho samotného. A to proto, že může úkoly dělat někdo z rodičů, nebo mu naopak nemusí poskytnout dostatečné kvalitní zázemí k výuce na dálku. Školy by si prý mohly na základě této zkušenosti uvědomit nefunkčnost současného známkování.

Ministerstvo školství se odkazuje na to, že v metodických pokynech poskytnutých školám doporučuje, aby učitelé výuku, která kvůli koronaviru probíhala na dálku, hodnotili formativně. Zároveň resort poukazuje na to, že už dnes mohou školy podle zákona formativní hodnocení využívat, pokud chtějí.

„Jde o to, že jsme aktuálně pořád ještě ve školském systému, který je definovaný známkami, výkonem,“ říká předsedkyně Učitelské platformy Mazancová. Výzva za spravedlivější známkování má mít přesah i do budoucna, jak vylepšit české školství.