Vyrůstá první „digitální“ generace. Podle odborníků bude mít velké problémy. Jako každá generace před nimi, mají také tyto děti své označení, říká se jim generace alfa.
Pizzerie v Praze 4. Sobotní oběd. Vedle u stolu sedí čtyřčlenná rodinka. Nemluví.
Táta s mámou si tak nějak každý po svém vychutnávají jídlo, jejich malé děti zase obrazovky mobilů. S pohledy hypnotizovanými svítícími displeji tahají pomalu špagetu za špagetou. Těžko říct, jestli o tom vůbec vědí. Jídlo je jen nutným doprovodem k nekompromisně hlasitým videím na YouTube.
Především holčička celou dobu pouští dokola jednu melodii, apatičtí rodiče ji ani neokřiknou.
Naprosto typický jev, který zažila (nebo ještě zažije) většina rodičů. Podle průzkumu BBC navíc 57 procent dětí s mobily i spí. No a pak se vzbudí a snídají s nimi. „Dávám malému tablet k jídlu už asi od osmi měsíců,“ říká devětatřicetiletý Aleš, když jeho syn drobí svačinu na pohádku Máša a medvěd.
„Jsem ve spirále, ale bez toho už se prostě nenají. Jestli jsem to podělal? Já nevím, jak by ses tomu chtěl vyhnout?“
Jiní rodiče zase argumentují tím, že jejich dítě v restauraci při absenci mobilu udělá do deseti minut ostudu. A tak ho umlčí moderními technologiemi. Je to lepší, než aby se válelo na stole mezi jídlem.
Děti a mobily. Není snad diskutovanější a odborně analyzovanější téma. Vědci chrlí jeden „znepokojující“ výzkum za druhým. Naposledy tento týden v Británii, kdy si BBC nechala vypracovat již zmiňovanou studii. Výsledky jsou jako vždycky varující: více než polovina dětí od sedmi do šestnácti let přiznala, že usínají s mobilem vedle postele a mají ho ve své blízkosti celou noc. Což není úplně zdravé.
30 %rodičů přiznalo, že během jídla kontrolují svůj mobilní telefon.
V Česku podobný výzkum zatím neproběhl, ale čísla budou dost podobná, jelikož tuzemské statistiky vesměs kopírují ty britské – malí Češi jsou například dle nedávného průzkumu Masarykovy univerzity o víkendu na mobilu až sedm hodin denně, britské děti šest hodin.
Právě postel a jídelní stůl by přitom měly být prostory mobilům a tabletům totálně zapovězené.
„Jde o naprosto základní nepřípustné chyby rodičů,“ říká pražský neurolog Martin Jan Stránský, který zároveň působí jako ombudsman pro zdraví a patří mezi nejradikálnější kritiky technologií v rukou dětí.
„Zdůrazňuji, že netlumočím osobní názory, ale zavedená fakta. A ta fakta jsou taková, že žádné malé dítě by nemělo mít mobilní telefon. Žádné,“ tvrdí.
Jako každá správná generace má i ta narozená po roce 2010 (tehdy byl na trh uveden první iPad) svůj název: generace alfa.„
Jsem zvědavý, jak v tomto směru budou vypadat jejich děti,“ obává se Stránský.
Generace alfa je online od narození. V neustálé interakci s technologiemi. Na YouTube můžete najít spoustu videí, jak například tříleté dítě přejíždí po stránkách časopisu prstem v domnění, že jde o tablet.
Vše samozřejmě začíná u rodičů. Když dělala v roce 2018 společnost Huawei průzkum na českém trhu, uvedlo 74 procent dospělých lidí, že alespoň někdy používají smartphone před spaním.
57 %dětí usíná s mobilním telefonem.
A jídlo? Jak píše BBC: přes 30 procent rodičů přiznalo, že během jídla kontrolují svůj mobilní telefon. Až smutný je fakt, že 20 procent dětí řeklo ve výzkumu britské restaurace Frankie & Benny, že rodiče jsou raději se svou elektronikou, než aby si s nimi povídali. Dalších 10 procent dětí dokonce mobil rodičům schovává s nadějí, že si jich pak všimnou. Už máte výčitky?
Kolektivní online myšlení
„Rodič, který dává svému dítěti před oči obrazovku, přispívá k tomu, že ničí jeho mozek,“ říká neurolog Stránský. „Stáváme se tupým superdruhem, který přestává myslet na úrovni jednotlivce a začíná se přizpůsobovat kolektivnímu online myšlení. Základní povinnost rodičů je věnovat se dětem,“ dodává Stránský, který podobné teze před časem řekl i ženskému časopisu Maminka. Zajímavá byla následná reakce čtenářek. Na Facebooku magazínu se strhla hádka, přičemž většina matek Stránského překvapivě kritizovala:
„To je jako s vajíčky! Prvně se nedoporučovalo je jíst, pak doporučovalo. Já to podporuju a děti, které hrají hry, kde se mluví anglicky, mají skvělé výsledky ve škole v jazycích! A nemám pocit, že by nemluvily nebo se neuměly vyjádřit,“ psala jedna maminka a druhá jí notovala: „Taková je prostě doba. Mobil k ní patří. Stejně jako za našeho dětství byl strašák televize.
“10 %dětí se snaží rodičům mobil schovat, protože má pocit, že si jich rodiče nevšímají.
Stránský tyhle názory četl a jen kroutí hlavou: „Nechci to říct pejorativně, ale tohle je prostá neznalost. Důkaz neochoty rodičů se zabývat tím, jak jejich vlastní výchova působí na dítě.“
„Dříve bylo krátkozrakých v Evropě zhruba pět procent, dnes už je postižen každý pátý,“ řekl pro MF DNES oční lékař Jiří Pašta. „Už neplatí, že všechny smysly jsou rovnocenné. Dnes právě zrak představuje minimálně osmdesát procent ze všech používaných smyslů.“
Více a více se zároveň diskutuje o tom, jak přistupovat k mobilům ve školách. Zakázat je i o přestávce? Nebo jen po dobu výuky? Základní škola v Boskovicích na Blanensku loni zkusila kompletní zákaz, ale okamžitě se ozval jeden z tatínků a inspekce mu dala za pravdu: „V čase přestávky totiž žáci nemají povinnost se řádně vzdělávat,“ řekl k tomu náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.
Masarykova univerzita udělala loni na podzim průzkum, jak moc škodí mobily o přestávkách sociální interakci. Ukázalo se, že 93 procent dětí nejčastěji tráví přestávky zábavou se spolužáky.
Spor vědců o tablety a děti
Na druhou stranu, je sice hezké, že se některé školy snaží být represivnější v zabavování mobilů, ale je potřeba také dodat, že samy častokrát neplní jednu ze svých důležitých funkcí: naučit děti hýbat se.
„Rodič, který dává svému dítěti před oči obrazovku, přispívá k tomu, že ničí jeho mozek,“ říká neurolog Stránský.
Velmi přesně to definoval v rozhovoru pro Aktuálně.cz bývalý tenista Radek Štěpánek, nově také člen Národní rady pro sport: „V jedné škole jsem viděl hodinu tělocviku. Když jsem to pozoroval, bylo mi do pláče. Vidět 80 procent dětí v džínách nebo paní učitelku s mobilem pod stromem byla hrůza. Prostě jim hodila dva míče, a ať si dělají, co chtějí,“ stěžoval si.
20 %dětí si myslí, že rodiče více zajímá telefon, než aby si s nimi povídali.
Otázkou samozřejmě také je, kolik vědeckých průzkumů je skutečně relevantních a kolik vzniká jen kvůli citacím v médiích, která mají vědecká čísla ráda a omílají je pořád dokola, čehož jasným příkladem jsou i následující dva články.
Pojďme si ukázat jeden krásný přímý rozpor.
Zpráva francouzské Akademie věd z roku 2013: „Tablety a chytré telefony mohou mít na děti do tří let pozitivní vliv. Když dítě pohybuje prstem po displeji nebo dotykové obrazovce a vyvolává tím různé obrázky, uvědomí si vazbu typu akce–reakce. Probouzí to v něm poznávací schopnosti.“
A pak téma anglického Daily Mail také z roku 2013, kde se psalo o přesném opaku. Citovaná je Lindsay Marzoliová, dětská vývojová terapeutka: „Tablety a chytré telefony mají na děti negativní vliv. Hlavním problémem je, že při manipulaci s dotykovými přístroji dítě využívá pouze některé prsty – a ne celou ruku, čímž dochází k nedostatečnému budování svalové hmoty na rukou, důležité pro psaní.“ Tak si vyberte.
