Týrané či úzkostné děti se při karanténě hůře domáhají pomoci, linky řeší víc případů (Aktuálně.cz)

Diskuze o problematice dětí.
Uživatelský avatar
Cykle02
Člen skupiny ČEPEK
Líbí se mi: Chlapci i dívky
ve věku od: 2
ve věku do: 12
Výkřik do tmy: Nevěřím těm co nevěří na Ježíška.
Příspěvky: 943
Dal: 302 poděkování
Dostal: 613 poděkování

Týrané či úzkostné děti se při karanténě hůře domáhají pomoci, linky řeší víc případů (Aktuálně.cz)

Nový příspěvek od Cykle02 »


Omezení pohybu a uzavření škol dopadají i na děti, které ze dne na den přišly o všechny sociální kontakty kromě těch v úzké rodině. Případné problémy, jako je domácí násilí nebo třeba závislost rodiče, tak nemusí být snadno odhalitelné. Pro dítě je nyní navíc těžší vyhledat pomoc. I proto eviduje Linka bezpečí a jí podobné nárůst případů, děti se na ni ale častěji obracejí přes e-mail nebo chat.

Linky, kam se děti a dospívající v případě ohrožení mohou obrátit, hlásí v posledních týdnech zvýšenou aktivitu volajících. "Oproti roku 2019 je za stejné období nárůst cca o 25 procent u komunikace přes chat a o 14 procent u e-mailové poradny," přibližuje situaci sociální pracovnice Linky bezpečí Lucie Zelenková.

Jen u volání zaznamenali mírný pokles. "Máme za to, že důvodem může být nedostatek soukromí na telefonický hovor. Děti jsou prostě stále doma společně s dalšími lidmi a nemohou si vždy udělat prostor a klid pro telefonát. Psát e-maily a chatovat mohou spíše - přitom je nikdo nemůže poslouchat, co říkají," říká Zelenková.

Nárůst potvrzuje i Hana Regnerová, ředitelka obdobné služby Modrá linka. "Průměrně evidujeme v běžném období cca 20 kontaktů denně, nyní jich máme více než dvojnásobek. Například minulé pondělí jsme měli 48 kontaktů, většinou trvají půl hodiny až jednu a půl hodiny, často na chatu."

Uzavřené prostředí problémy stupňuje

Rizikem je podle odborníků to, co s někde již existujícími problémy udělá uzavřené prostředí. Současná situace vytváří nápor na psychiku všech členů rodiny, který ne každý zvládá. Běžné strategie zvládání stresu, jako například trávit čas i s jinými lidmi, sdílet s nimi své trápení, věnovat se volnočasovým aktivitám a koníčkům, sportu a podobně, teď nemohou využít ani děti, ale ani rodiče.

Mnohde jsou nyní také omezeny odborné služby jako psychologická nebo psychiatrická péče. Ne každý odborník může nabídnout alespoň on-line formu kontaktu a ne vždy je to dostačující. A zdaleka ne každé dítě ho také může využít, například pokud doma nemá klidné místo na terapeutické sezení po Skypu nebo nemá potřebné vybavení.

Tuto možnost ztrácejí i další rodinní příslušníci, kteří by odbornou pomoc potřebovali nebo ji před nouzovým stavem využívali, například i kvůli agresi. Zástupci linek pro děti se shodují, že přibývají hlavně kontakty, které řeší agresivitu v rodině a psychické či fyzické týrání.

"Situace samozřejmě významně ovlivňuje celkové klima rodiny. Děti jsou v rodinném systému ti nejzranitelnější, proto jsou i nejvíce ohrožené," říká Zelenková z Linky bezpečí.

Pomoc existuje i při nouzovém stavu

Kromě linek důvěry jsou důležitou institucí, která musí dětem v těchto situacích pomáhat, orgány sociálně-právní ochrany dítěte (OSPOD), na které se může dítě obrátit samo nebo s komunikací pomůže pracovník linky důvěry.

V případě ohrožení zdraví, či dokonce života je pak nutné volat přímo policii na lince 158 nebo tísňovou linku 112. Policie zatím vyšší počet dětských volání nezaznamenala. "Pokud se na nás dítě obrátí, tak jej vyslechneme a nasměrujeme na oddělení, kde mu dokážou nejlépe pomoci, případně se snažíme spolupracovat i se zákonným zástupcem nebo státní institucí, která je k tomuto příslušná," říká Ondřej Moravčík z Policejního prezidia.

"Riziková situace je pro ohrožené děti v současné době určitě pravděpodobnější, a to v případě ohrožených dětí, které nemohou nyní uniknout do bezpečného prostředí škol, školek, školních družin, volnočasových kroužků, nízkoprahových organizací apod. Od doby vyhlášení krizového stavu jsme ale prozatím v naší městské části větší poptávku po poskytování sociálně-právní ochrany těmto ohroženým dětem nezaznamenali," uvádí za OSPOD Prahy 3 mluvčí Michaela Luňáčková.

Některé dotazy dětí se týkají přímo koronaviru a strachu z nákazy, jak potvrzuje Dana Krousová, vedoucí sociálního odboru v Plzni 1. "Nejčastější problém, který OSPOD nyní řeší, je předávání dětí ke styku mezi rodiči. Obracejí se na nás rodiče, kteří z důvodu koronavirové infekce mají obavy, že druhý rodič nedokáže dítě tak dobře zabezpečit jako oni, a dítě odmítají předat. A naopak, když dítě nebylo rodičům předáno, přestože vše pro dítě zajistili a ošetřili dle nařízení vlády," popisuje.

Problém být sám se sebou

Ve větší míře ale volají i děti, které mají problém být "sami se sebou" - trápí je prázdnota, samota, nuda nebo úzkost. Stav izolace na některé děti i dospívající působí negativně a v kontaktech linek důvěry se tak nyní častěji objevují případy sebepoškozování, přejídání, strachu až úzkosti, problémů se spánkem a zvýšené citlivosti či naopak rezignace.

"U dětí i u dospělých se otevírají jejich citlivá témata, která dříve byli schopni zpracovat už třeba tím, že měli určitou pravidelnost, jistotu, základní povinnosti i sociální kontakt," vysvětluje šéfka Modré linky Hana Regnerová.

Vedoucí Linky důvěry Dětského krizového centra Helena Juklová varuje také před přemírou času stráveného u internetu. "Zvyšuje se zejména riziko zneužití dětí na sociálních sítích, protože často svůj čas tráví právě tam."

"Ve většině případů funguje struktura času, prostoru i aktivit. Vstávat rozumně ráno, dát si splnitelné cíle na celý den a pak si říct, jaké činnosti udělám jako první. Střídat povinnosti se zábavou a odměnou a nejlépe si hrát a odpočívat jinde, než se učím. U některých pomáhá psaní deníku nebo napsat e-mail či zprávu kamarádům, známým či na nějaký portál - například Alík.cz, kde také odpovídáme v poradně," vyjmenovává Regnerová, co volajícím nejčastěji radí.

Pravidla je ale nutné navázat na konkrétní situaci a hlavně na vlastnosti a osobnost člověka, shodují se odborníci. Jinak obecné rady mnohdy selhávají.

"Proto bych doporučila se hlavně svěřit a nebýt na to sám - rodiče, sourozenci, ale i kamarádi a příbuzní na dálku. Pokud dítě nemá okolo sebe osobu, které důvěřuje, jsou tu právě linky důvěry, které pomohou si ujasnit, co by byla ta konkrétní cesta a způsob pomoci," dodává Regnerová.