Podpořte povědomí o pedofilech a pedofilii vyplněním dotazníku k diplomové práci studentky Policejní akademie ČR → https://pedofilie-info.cz/forum/viewtopic.php?t=9647

Podzimní balada

VLASTNÍ TVORBA slouží ke sdílení vlastní tvorby uživatelů – povídek, črt, básní, písní, kreseb, případně i fotografií a videoklipů zobrazujících veřejně známé osoby v současnosti starší 18 let (narozené do r. 2003 včetně).
Pravidla fóra
  1. Je povoleno vkládání vlastní tvorby uživatelů.
  2. Je přísně zakázáno vkládání tvorby, která je sexuálně explicitní či provokativní.
  3. V případě, že je v rámci vlákna uvedeno audiovizuální dílo zobrazující reálnou osobu, musí se jednat o osobu, která je veřejně známá či na veřejnosti se prezentující a která je v současnosti starší 18 let (narozena do r. 2003 včetně). Fotografie, obrázky a videa je zároveň možné vkládat jen formou odkazů (za využití URL, IMG či VIDEO tagu), při užití IMG tagu je nutné dodat přímý odkaz a zdroj.
  4. Při porušení těchto pravidel dojde k upravení či odstranění vlákna, případně k penalizaci uživatele. V případě nejasností, jaké odkazy můžete v této sekci sdílet, kontaktujte Macka, moderátora AV sekce. Stížnosti na obsah sekce řeší administrátorský tým odpovědný za chod fóra, viz rubriku Kontakt.
Uživatelský avatar
Rapunzel

Podzimní balada

Nový příspěvek od Rapunzel »

Podzimní balada

Toho podzimu listí zmoklé
padalo k zemi do kaluží,
jak území uschlých, zvadlých růží
bilo to srdce uvnitř rokle.

On tu lásku proklínal,
ach, tak rád by objímal
její něžné tělo víly.
Pro tu chvíli, kdy ji mámil,
a ze vzpomínek neodstranil,
i hodiny se zastavily.

A ten podzim, vítr chladný,
pro ten pocit žáru – žádný
pohled nesmí zaplanout.
Jí je sedm, jemu pětadvacet,
lepší se k lásce neobracet,
a jen temnou nocí plout.

Tou nocí, která uvnitř taje,
a na radost z lásky si hraje,
když pálí jako pekla plameny.
A duší je roven si s hříchem?
Když ďábel se dusí smíchem,
svědomí tíží jak kameny.

Buď lásko má – to nesmí říct,
musí se toho citu zříct,
nebo se utopit v zorném poli
všech, kteří sledují, a tak to bolí,
zeptat se nesmí na cokoliv.

Mlčení bude hrobem věčným,
trápení bojem nekonečným,
aby jen spatřit ji směl.
A pak jak roky směle plynou
na tu svou lásku, na jedinou,
aby zas jednou zapomněl.