Jihokorejka se setkala se svou zesnulou dcerou. Díky virtuální realitě (iDnes.cz)

Jihokorejka se setkala se svou zesnulou dcerou. Díky virtuální realitě (iDnes.cz, jhr)

Pro matku zřejmě není nic horšího než přijít o své dítě. Touto smutnou zkušeností si prošla i korejská žena jménem Jang Li-Sung. Technologie virtuální reality použitá v experimentálním pořadu jihokorejské televize jí umožnila opětovné setkání se zesnulou dcerou. Žena uvedla, že to byl nejkrásnější sen jejího života.
Programátoři za pomocí virtuální reality zprostředkovali matce setkání s její...

Jihokorejka Jang Li-Sung je matkou čtyř dětí. Její třetí, sedmiletá dcera Nayeon, zemřela v roce 2016 na vzácnou nemoc. Matka si na její památku nechala vytetovat její jméno a datum narození. Nosí taky na krku náhrdelník s dceřinými pozůstatky, jednou měsíčně navštěvuje hřbitov, kde ji pochovali uvádí web Aju Business Daily.

Nyní se se svou milovanou dcerou opětovně setkala v rámci experimentálního dokumentu jihokorejské televizní stanice MBC nazvaném „Potkala jsem tě“. Po osm měsíců produkční tým implementoval Nayeoninu tvář, tělo a hlas na digitální model ve virtuální realitě. Pomocí technologie Motion-Picture pak nasnímal pohyby dětské herečky, díky nimž se zesnulá dívka mohla ve virtuální realitě hýbat a mohla reagovat.

Emotivní setkání matky s virtuální dcerou proběhlo ve virtuálním parku. Ten byl složen z míst, které měla malá Nayun ráda. Zatímco matka byla ve virtuální realitě před zeleným pozadím, zbytek rodiny sledoval její virtuální zážitek na obrazovkách ve studiu.

Nejprve slyší zpěv své dcery, matka se zoufale otáčí a volá dceřino jméno. Ta k ní vyběhne a křičí: „Mami!“.

„Kde jsi byla, maminko? Myslíš na mě,“ ptá se ve videu zveřejněném na YouTube virtuální dívka.

„Každou vteřinu“, odpovídá Jang. „Hodně jsi mi chyběla,“ říká následně dívka. „Ty mně taky,“ odpovídá matka.

Matka kromě brýlí pro virtuální realitu dostala také speciální rukavice, díky nimž byla schopna „držet“ dívčinu ruku. Později spolu dokonce oslavili narozeninovou oslavu, na které si dívka přeje, ať její matka už nepláče a její otec ať přestane kouřit.

Jihokorejka se ve virtuální realitě setkala se svou zesnulou dcerou:

Korejka se zúčastnila dokumentu proto, aby pomohla někomu, kdo ztratil dítě stejně jako ona anebo někoho blízkého. „Možná je to jenom sen,“ okomentovala své setkání s dcerou Jang. „Ale setkání s Nayeon, která mě oslovila s úsměvem, patřilo k těm nejkrásnějším chvílím mého života. Byl to sice jen sen, ale nejhezčí, jaký se mi kdy zdál,“ napsala matka na svém blogu, který v čase od odvysílání dokumentu do následujícího dne navštívilo více než 200 000 lidí.

I tak byly reakce diváků na dokument rozpačité. Někteří uživatelé sociálních sítí si v komentářích stěžovali, že televizní stanice využívá matčin smutek pro zvýšení sledovanosti. Nejsou si též jisti, zda taková technologie umožní pozůstalým se vypořádat se ztrátou milovaných. Jiní se obávají, aby pak živí raději netrávili čas se zemřelými ve virtuálním světě než v tom skutečném.

Podle webu Futurismus by takovým případům mohla zabránit dostatečná regulace. Navrhuje, aby technologie byla dostupná jen těm, kteří předtím uskuteční sezení s psychologem.

Existují však i zastánci této technologie. „Protože víte, že daný jedinec už nežije, akceptujeme virtuální realitu jako uklidňující prvek. Na tom není nic špatného ani neetického,“ tvrdí profesor neurovědy z princetonské univerzity Michael Graziano. Podle něj funguje virtuální realita se zesnulými stejně, jako když v online světě zůstávají fotky či komentáře od lidí, kteří už nežijí.