Komunikace rodičů s dětmi o internetu (Události ČT)

[Cykle02]

Čeští rodiče se málo zajímají o to, co jejich děti dělají nebo sledují na internetu. Podle průzkumu v devatenácti evropských zemích - mezi víc než dvaceti pěti tisíci dětí - dopadlo Česko nejhůř.


https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/220411000100210/obsah/749718-komunikace-rodicu-s-detmi-o-internetu

[Cykle02]

Zpráva EU Kids Online 2020 v článku na iDnesu

Sexuálně laděnou zprávu dostane každé třetí dítě. Jsme v evropské špičce
10. února 2020 16:13
České děti také v porovnání s jinými často přijímají sexuálně laděné zprávy. Za poslední rok je obdržela přibližně třetina z nich, vyplývá z mezinárodního výzkumu EU Kids Online 2020. Podle odborníků se však v mnoha případech jedná o přirozenou součást dospívání, při kterém je nicméně třeba naučit děti být opatrné.

Zprávu se sexuálním obsahem dostalo podle výzkumu za poslední rok 34 procent českých dětí. „Tady jsme poměrně vysoko ve statistikách. Předběhly nás jen děti z Vlámska,“ uvedl psycholog David Šmahel z Masarykovy univerzity, který je koordinátorem studie. Například v Itálii se tak s takovými zprávami setkalo pouze osm procent dětí zapojených do výzkumu.

„Dostávat sexuální zprávy může být chtěné a nechtěné. Vyměňovat si sexuální zprávy může být přirozenou součástí vývoje a dospívání. To neznamená, že v tomto dospívající nemají být opatrní. Především je třeba odlišit komunikaci s neznámými lidmi a s kamarády či partnery – toto chování nemusí být nijak výjimečné nebo nutně špatně,“ dodal. Šmahel ale dodal, že sexuální obsah zpráv jich podle průzkumu rozrušil asi dvě pětiny, a většině tedy nevadil.

Poukázal také na rozdíl mezi mladšími a staršími dětmi. Zprávu se sexuálním obsahem obdrželo v posledním roce 50 procent dětí ve věku od 15 do 16 let. U dětí od 12 do 14 to byla čtvrtina.

Podle Šmahela však může být na žebříčku mezi ostatními zeměmi tak vysoko zejména proto, že Česká republika je liberální země a děti se tuto skutečnost nebojí přiznat. Jiné to může být u dětí ve více katolickém Polsku.

Celkem sedm procent český dětí taktéž přiznalo, že minimálně jednou měsíčně po nich někdo chtěl intimní informace, a to i když je nechtěly posílat nebo na dotazy odpovídat.

Dvojnásobek času

Až na dvojnásobek vzrostl za posledních deset let čas, který tráví děti na internetu. Podle Šmahela tato skutečnost souvisí zejména s rozvojem a dostupností mobilních telefonů, díky kterým mohou být děti online každý den.

V porovnání s výsledky předchozí studie uskutečněné v roce 2010 se ve většině zemí ukázalo, že čas, který děti na internetu tráví, je téměř všude dvojnásobný – například ve Španělsku se zvýšil z jedné na téměř tři hodiny, v Norsku z asi dvou na tři a půl hodiny a v České republice z necelých dvou hodin na téměř tři hodiny, konkrétně na 172 minut.

Ve srovnání s jejich vrstevníky z jiných zemích využívají internet méně často k práci do školy a naopak častěji jsou na sociálních sítích.

Rodiče nekomunikují
Výzkum pak odhalil ještě další skutečnost: téměř 60 procent dětí říká, že s nimi o tom, co dělají na internetu, rodiče nemluví buď vůbec nebo téměř nikdy. Podobně málo se s dětmi baví o tom, jak se na internetu chovat bezpečně. Čeští rodiče v tom patří k nejhorším v EU.

„Aktivní komunikace mezi dětmi a rodiči v Česku probíhá málo, vnímám to jako nejhorší zjištění našeho průzkumu.“ Například ve Francii se s dětmi o internetu baví 50 procent jejich rodičů.

„Média a internet přináší spoustu příležitostí, ale i rizik. A když rodiče neví, co jejich děti na internetu dělají, tak samozřejmě děti na ta rizika mohou narazit, ale nemusí se s nimi umět úplně vypořádat. Rodič by měl mít přehled o tom, co dítě na internetu dělá.“

„Právě aktivní přístup k výchově dítěte, který zahrnuje i diskusi o tom, co dítě zažívá online, je velmi důležitý. Hodně rodičů se spoléhá spíše na restrikce a omezování, což je bez aktivního přístupu a sdílení zkušeností méně efektivní,“ doplnila Hana Macháčková, jedna ze spoluautorek studie a psycholožka z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

V porovnání s ostatními zeměmi jsou české děti v online prostředí vystaveny i relativně vysokému podílu zpráv se škodlivým obsahem: s informacemi o sebepoškozování se v nich v Česku setkalo 18 procent dětí, evropský průměr je 10.

České děti se také často setkávají s nenávistnými zprávami – vyšší expozici těmto obsahům mělo jen Polsko. I to je podle vědců argumentem pro vyšší pozornost ze strany škol, učitelů a tvůrců vzdělávacích politik.

Výzkumu se zúčastnilo 19 evropských zemí, celkem se zapojilo do výzkumu EU Kids Online 2020 25 tisíc dětí, za Českou republiku 2 825. Podle jeho autorů se jedná o největší výzkum, který se v tomto ohledu na světě dělal. Zúčastnily se jej děti ve věku 9 až 16 let.
Autor: lre
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/deti-internet-masarykova-univerzita-eu-kids-online-2020-sexualni-zpravy.A200210_131843_domaci_lre