15 základních zásad pro pedofilně zaměřené lidi

[Hebeš]

Zde uveřejněné zásady napsal Marco (poznámka: Nejedná se o uživatele Čepeku Marco Freemana) , zakladatel německého webu pro pedofily „Schicksal und Herausforderung“ roku 2004 brzy po té, co si uvědomil své pedofilní zaměření. Jsou zde ponechány v doslovném znění (poznámka: pouze přeložené do češtiny), jelikož jsou autentickým a osobním svědectvím o Marcově životní cestě. Těchto patnáct zásad shrnuje základní postoje, které zastává a bude zastávat „Schicksal und Herausforderung“ (poznámka: postoje Čepeku jsou velmi podobné.)

1. Sex s dětmi je a bude trestný čin. Tady není o čem diskutovat. Pedofilní zaměření není žádná omluva pro sexuální kontakty s dětmi. Každý dospělý musí tyto skutečnosti akceptovat, ať je či není pedofil.

2. Jako pedofil nesmíš svou sexuální touhu realizovat. Zřejmě žádná jiná sexuální orientace nevyžaduje tolik zodpovědnosti, cílevědomosti a charakteru. Přesto máš přes tento těžký osud možnost se svou orientací žít zodpovědně. Tím, že se zřekneš své sexuality, ukážeš, že děti skutečně a upřímně miluješ. Pokud to dokážeš, zasloužíš si respekt a podporu svého okolí.

3. Sexuální násilí vůči dětem je něco strašného. Je důležité, abychom to chápali hlavně my, kteří jsme se svým pedofilním zaměřením vyrovnaní. Když zvládneš chovat se odpovědně, můžeš pomoci ostatním pedofilům, aby to také zvládli. Tímto způsobem můžeš dětem prokázat nesmírně cenou službu. Považuj to za velmi čestnou výzvu. Možná to jednoho dne rodiče a děti ocení. Ukažme lidem, že existují zodpovědní pedofilové, kteří se vzdali realizování svých sexuálních tužeb.

4. Mnozí sexuologové jsou dnes toho názoru, že tvoje pedofilní zaměření je základem tvé osobnosti. Pedofilie patří do tvé vnitřní podstaty a nelze ji odstranit. Tudíž ti nepomůže, když své zaměření budeš odmítat nebo potlačovat. Nikdy nebudeš smět fyzicky realizovat svou sexualitu. Nezakazuj si však své pocity. Tvoje naděje spočívá v tom, aby ses vnitřně sžil s identitou pedofila, který si vystačí bez sexu s dětmi. To však vyžaduje cílevědomost a hodně tvrdé práce na sobě samém.

5. Právě my pedofilové se musíme učit dostat se od genitálně fixované sexuality k humanistické formě lásky. Jedině tak můžeme uniknout vážným potížím. Ale musíme si uvědomit, že taková humanistická forma lásky není žádná legrace. Pravá láska vyžaduje čestnou a tvrdou práci na sobě samém. Může být velmi náročná a může velmi bolet. Jen tak je možnost být čestným člověkem i přes své pedofilní zaměření a milovat děti z celého srdce.

6. Musíš se za každou cenu rozloučit s touhou mít sex s dětmi. Nemusíš se však vzdát toho být na blízku dětem a mít je rád, jelikož existuje mnoho způsobů jak dětem vyjádřit, že je máš rád. Pokud se ti podaří projevovat dětem lásku na nesexuální a neškodné úrovni, můžeš pro děti udělat mnoho dobrého. Můžeš být na blízku dětem a stýkat se nimi, nikoliv sexuálně, ale přátelsky a humánně. Děti dokáží opětovat přátelské sympatie dospělého, a tak může vzniknout vztah plný přátelského respektu vyplývající ze vzájemné úcty. Ale pozor! Takové chování je vůči dětem zodpovědné pouze tehdy, máš-li svou sexualitu plně pod kontrolou. Odměřený a přátelský vztah s dětmi může být tou správnou cestou jak najít útěchu a smysl života. Pro některé pedofily však může jít o nebezpečnou hru s ohněm. Jen ty můžeš vědět, jak velká blízkost dítěte je pro tebe bezpečná. Buď si vědom této velké odpovědnosti a znovu si překontroluj sebe sama. V případě pochybnosti z kamarádství radši vycouvej, i kdyby to pro tebe bylo těžké.

7. My pedofilové z celého srdce nechceme nic víc než lásku a přátelství dětí. Pedofilové, kteří děti sexuálně zneužívají, od dětí nezískají lásku ani přátelství, ale naopak pohrdání. Sexuální lásku, kterou si možná od dětí přeješ, nikdy nedostaneš. Respekt a uznání dětí ale získat můžeš. To je však možné pouze tehdy, pokud děti skutečně a upřímně miluješ. Jinými slovy, musíš děti chránit před svou sexualitou. I jako pedofil si můžeš vytvořit vztah s dětmi založený na vzájemné úctě a respektu. Sice to nedává sexuální uspokojení, ale není mnohem krásnější pocit se dívat do dětských očí bez výčitků svědomí? Jedině tak si můžeš získat úctu a přátelství dětí, po kterém hluboce toužíš ve svém srdci. Tohle je jediný způsob jak být na blízku dětem. Všechny ostatní způsoby jsou zcestné.

8. Životní filosofie nebo náboženství ti může pomoci zodpovědně nakládat se tvojí sexualitou. Pro pedofily je stabilní etický kodexc nezbytný. Můj humanistický přístup k životu mi hodně pomohl. Humanistické filosofie učí bezpodmínečné a upřímné úcty k druhým lidem. Jedině pak je možné být skutečně šťastný. Takto se mi podařilo najít koncept lásky, který není prvořadě zaměřen na sexuální uspokojení, ale jinak je mnohem hlubší.

9. Když podržíš dveře od obchodu malé holčičce a holčička se usměje a poděkuje, tak je to překrásný způsob, jak ukázat dětem, že je máš rád. Nebo proč nenabídnout místo v autobuse chlapci, který měl náročný školní den? Nebo proč ho nepustit ve frontě před sebe? Když se mě dítě zeptá na směr cesty, budu se mu věnovat, i kdyby mně měl ujet autobus. Možná i ty najdeš své vlastní způsoby vyjádření citů, které jsou společensky akceptované a které navíc prospějí dětem. Závazek být přátelský k dětem je velmi chvályhodný a může ti dodat hodně sil a motivace. Pokud si to můžeš dovolit, spoř peníze pro děti v nemocnici nebo jako čtenář piš dopisy do časopisů a v nich prosazuj přátelský vztah dospělých vůči dětem. To vše ti může pomoci najít smysl života a vykompenzovat tvou sexualitu.

10. Nauč se mít radost z maličkostí. Mě nejvíce baví hrát si s dětmi v šachovém klubu. Pokaždé se na to těším. Nauč se užívat si takové malé okamžiky a být za ně rád. Raduj se nad každým kontaktem s dítětem, klidně i zběžným a krátkým, a považuj ho za naprosto výjimečný dárek. Poděkuj tiše dítěti, jaký krásný den jsi s ním měl. Tiše mu děkuj, že strávil svůj čas povídáním nebo hraním s tebout. Vděčnost je vždy hluboká forma uznání a respektu. Myslím si, že pro nás pedofily může být životní štěstí jen malé a všední. Každý, kdo chce nedosažitelné, již prohrál.

11. Pokud se přátelíš s nějakým dítětem, příliš k němu nepřilni. Vždy mu nech dostatek prostoru. Nebylo by dobré trávit společně každý den. Dvakrát nebo nanejvýš třikrát týdně je plně dostačující. Více by pro oba dva nebylo dobré. Nejdůležitější je, že tvůj malý kamarád/malá kamarádka potřebuje dostatek kontaktu s ostatními dětmi. Na druhou stranu se musíš naučit být otevřený i pro ostatní dospělé lidi.

12. Ujisti se, že nejsi příliš fixován na děti. Pro všechnu lásku a přátelství s dětmi bys měl vědomě hledat kontakt s ostatními dospělými. Snaž se podnikat pravidelně něco s dospělými. Nepovažuj to za otravnou povinnost, ale za hravý úkol. Stanov si zvládnutelné a realistické cíle. Nenuť se jít s dospělým/dospělou do postele, jen aby ses řídil normou. Přesto jsi dospělý člověk, který potřebuje dospělý protějšek. Měl bys přijmout a ocenit své dospělé stránky, stejně tak jako dětské proporce. Hledej kontakt s dospělými, kterým důvěřuješ, kteří jsou citliví a nezaujatí. Určitě tímto způsobem může vzniknout přátelství. Pravděpodobně pro tebe nebude snadné spojit své dětské a dospělé proporce, ale můžeš to zvládnout.

13. Hledej dospělé, kteří sice nejsou pedofilové, avšak také mají rádi děti. Mohou to být také pedagogičtí pracovníci. Mohou to být matky a otcové nebo lidé, o nichž je obecně známo, že jsou přátelští k dětem nebo mají rádi děti. K nim najdeš přístup nejsnadněji. S nimi se můžeš bavit o tom, jak jednat s dětmi, co děti potřebují a co nepotřebují. Dozvíš se tak hodně o tom, jak lidé, kteří nejsou pedofilové, o dětech uvažují a jak s dětmi zacházejí. To ti může pomoci získat rozsáhlý, přirozený a nezaujatý vztah k dětem. Můžeš si také číst časopisy nebo knihy o dětech. Nabídka rodičovských časopisů, výchovných poradců a pedagogické literatury je rozsáhlá. Tam najdeš mnoho různých úhlů pohledu, jimiž můžeš rozšířit svůj pohled na svět.

14. Tvá pedofilie je tvým problém, nikoliv problémem dětí. Je jen na tobě jak se s tím vypořádáš. Nemáš právo děti zatěžovat svými problémy nebo si přivlastnit dítě ke svým účelům. Děti mají naprosto vlastní potřeby, na které musíš brát ohled a musíš se o ně postarat. Upřímně milovat dítě je velmi krásná věc. To také může patřit do přátelství s dětmi. Pokud se dítě s tebou cítí dobře a nikdy se jej sexuálně nedotkneš, je to naprosto v pořádku. Neměj dítěti za zlé, že váš kontakt jednoho dne skončí. Nemůžeš za to od dítěte požadovat žádné ospravedlnění nebo omluvu. Potřeby dětí jsou nepochybně důležitější než tužby pedofilů. Řekni dítěti, že respektuješ jeho rozhodnutí a poděkuj mu za skvělé zážitky.


15. V neposlední řadě: Pokud se i přes všechny dobré úmysly obáváš, že tvoje sebekontrola opadne, vyhledej bezpodmínečně odbornou pomoc! V tomto případě by to byl největší důkaz lásky, který by jsi dětem mohl dát. Dnes existují léky, které mohou v naléhavých případech účinně snížit sexuální pud. Bude to pro tebe stále menší zlo než ublížit dítěti.


Tento článek byl převzat z webu https://schicksal-und-herausforderung.de/, přeložil Hebeš. Odkaz na originální text v němčině.

Článek na webu

[Hebeš]

Celý jeden den o víkendu jsem to překládal. Obecně s těmi zásadami souhlasím, ale ne vším se řídím (samozřejmě se řídím tím, co se týká přímo dětí). Samozřejmě bych doplnil další zásady, zejména nebýt pod žádným vlivem alkoholu nebo jiných omamných látek s dětmi.

[Kasz]

Zásady jsem již četl. Jsou soukromým doporučením jednoho tamního člena. Některé, zdá se mi, že se opakují. Některá sousloví, myslím, že by šlo napsat i lépe, protože například:

ad 1) Bez výhrady souhlasím.

ad 2) Nesouhlasím s tím, že bych se měl zříct své sexuality. Naopak, zříct se jí nechci. Ale měl bych energii, kterou mi dává, umět využít k dobru jiných lidí, především dětí. Čeho by se měl pedofil zříct, tak to je určitě sex s dětmi a vůbec jakékoliv fyzické dotýkání se dětí za účelem vzrušování sebe nebo dítěte.

ad 3) Pedofilové, kteří se vzdali realizování sexuálních tužeb. No já mám sexuální tužby, Allein by mohla povídat, ale taky je nemůžu realizovat vždy a všude, že jo. Spíš by tam mělo být "vzdali realizování sexuálních tužeb s dětmi"... ale to už jsme tu měli v bodu 2). A pozor - i masturbace nad fantaziemi může být realizace sexuálních tužeb, takže ještě by se mělo vyspecifikovat, že se nejedná o fantazijní realizování doma při soukromé masturbaci.

ad 4) Pedofilie patří do tvé vnitřní podstaty a nelze ji odstranit, ale v bodu 2) psal, že se mám své sexuality zříct. Tak trochu si to odporuje. O tom, že nebudu nikdy moct realizovat svou sexualitu, to už je v podstatě zahrnuto v bodu 3), který jsem zkritizoval, protože realizovat můžu - s osobou nad zákonnou věkovou hranicí nebo v soukromí se svou rukou. A to, aby se pedofil vnitřně sžil s tím, že si vystačí bez sexu s dětmi, to už bylo výše v podstatě také řešeno.

ad 5) S bodem 5 v zásadě souhlasím, jsem také toho názoru, že milovat, znamená chtít pro druhého dobro, a to znamená někdy i to, že se nebudu snažit získat druhého pro sebe. Tj. může se stát, že se zamiluju do dítěte, ale neměl bych jakkoliv očekávat, že mi bude něco z této mé "zamilovanosti" opětovat. Láska pak znamená i to, že když uvidím, že o mě přestává mít zájem, tak se stáhnu a popřeji mu v dalším životě vše dobré. A to může být opravdu pro mnoho lidí dost těžké.

ad 6) Neřešili jsme tu sexuální touhu už někde v bodě 2 nebo 3 nebo 4? Opět se to zde opakuje. Nicméně pominu-li první větu tohoto bodu, pak s těmi dalšími souhlasím.

ad 7) Tento bod je podobný bodu 6), asi by se daly tyto dva body nějak přeformulovat skloubit do jednoho.

ad 8) Souhlasím, může to někomu pomoci. Ale zas pokud je někdo ateista, tak tento bod pro něj příliš význam nemá.

ad 9) Proti tomuto bodu nemám, co bych vytkl, dalo by se toho pro děti udělat hodně, je to pravda.

ad 10) Také pěkné. Mě skoro každý den potěší ve škole nějaké dítě. Co ale člověk, který kontakt s dětmi má jen ve velmi omezené míře, někdy i vůbec? Pro takového to může být složitější, ty radosti z maličkostí.

ad 11) Souhlasím.

ad 12) Také souhlasím, určitě to je důležité mít kontakt s dospělými.

ad 13) Souhlasím.

ad 14) Také souhlasím.

ad 15 ) Rovněž souhlasím.

Tak jsem podrobil to patnáctero pravidel kritice. Asi by se dalo mnoho z nich nějak zestručnit a zobecnit a možná i zredukovat počet, protože hlavně ze začátku se mi zdá, že se to trochu opakuje. A přidal bych třeba jedno z "mých pravidel" a doporučení, které by znělo v tomto duchu: "Chovej se k dětem vždy tak, aby mohly komukoliv (především tedy doma rodičům) cokoliv říct o tom, co jste spolu dělali, kde jste byli apod." A druhé: "Je dobré se též seznámit s rodiči dětí, se kterými kamarádíš." Různých konkrétních rad by potom mohlo být přehršel.

[Hebeš]

Tak na to také napíši svůj názor

1. S tím naprosto souhlasím, jen bych před slovo "bude" doplnil "doufám". Ona se morálka mění poměrně rychle a kdo ví, co bude v budoucnu možné. Každopádně doufám, že sex s dětmi nikdy nebude v Evropě legální.

2. Realizováním sexuality se pravděpodobně nemyslí masturbace, takže souhlasím.

3. Souhlas. Vést ostatní pedofily ke vhodnému chování je dobročinná činnost.

4. Souhlasím. Pedofilie je i věc osobnosti, charakteru, pocitů. Například když se něco vážného (například nemoc) děje dítěti, které sotva znám, tak mě to rozesmutní daleko více, než když se něco ještě horšího děje dospělému, kterého znám,

5. Souhlasím.

6. Přesně. Není nic krásnějšího než se kamarádit s holčičkou.

7. Ano, osobní zkušenosti.

8. Jsem ateista a v nic nepřirozeného nevěřím, ač některé názory s křesťanským náboženstvím sdílím. Ale takovou formou životní filosofie mohou být určité zásady- například právě, jak se chovat k dětem.

9. Souhlas. Také mě teoreticky napadlo, jestli by nebyl dobrý způsob, jak si před společností pomoci a zároveň pomoct dětem, uspořádat nějakou sbírku pro nemocné děti a to tak, aby se vědělo, že peníze vybírali pedofilové.

10. Souhlas. Kdo chce moc, nemá nic. Jen bych ale toto nešířil mimo pedofilní komunitu, protože my mladí pedofilové bychom byli rodiči mnohem více podezíráni, že jsme pedofilové. Ale plně s tím souhlasím. Velmi rád trávím čas s dětmi a je to to nejkrásnější, jak čas trávit. Jde mi o dobro dětí a to daleko více, než o dobro ostatních. Dětem jsem rovným kamarádem, samozřejmě pro ně chci být (v tom, v čem to jde) také kladným vzorem (například co se týče návykových látek. Například nedávno jsem říkal jedné holčičce, že kdyby jednou začala kouřit, tak by se to blbě odnaučovala.) Samozřejmě krom vážných situací nechci být dítěti pánem, který ho k něčemu nutí, ale vzorem a příkladem a hlavně, aby jí to se mnou bavilo a mohla mě ve všem věřit.

11. Souhlas, ale někdy kvůli tomu musím holčičkám lhát, že nemám čas. Občas nějaká chce se mnou trávit čas výrazně častěji.

12. No...tím se neřídím

13. Souhlasím.

14. Souhlas, ale samozřejmě to může být mimořádně psychicky těžké.

15. Já jsem se do takové situace nikdy nedostal, ale nepochybně jsou tací, kteří ano. Tudíž souhlasím.

[Kasz]

Jen bych ale toto nešířil mimo pedofilní komunitu, protože my mladí pedofilové bychom byli rodiči mnohem více podezíráni, že jsme pedofilové.

A ještě bych jednu věc bych zahrnul do svých pravidel: Jedině pravda může přemoct zlo a nenávist. Jedině pravdivým přístupem získáš skutečnou a opravdovou důvěru lidí. A klidně ať jste podezíráni, pokud se budete chovat k dětem dobře, není důvod, aby rodič jakkoliv zasahoval. Pravdivá informovanost společnosti je důležitější a je důležitá i pro ochranu samotných dětí. Je mi příjemnější vědomí, když rodičům bude hlodat v hlavě myšlenka, zda ten oblíbený učitel jejich dítěte ve škole je možná pedofil, ale řeknou si "možná je to ten "hodný pedofil", když naše dítě o něm mluví jen v dobrém", než kdyby nějaký zlý, kterého nikdo nebude podezřívat z důvodu obecné neinformovanosti, nějakému dítěti ublížil.

[Hebeš]

A klidně ať jste podezíráni, pokud se budete chovat k dětem dobře, není důvod, aby rodič jakkoliv zasahoval.

Bylo by to hezké, kdyby to tak fungovalo, ale realita je jiná. I mladý pedofil, co se nikdy nechoval k dětem nevhodně, mívá od rodičů přátelství s dětmi mnohdy buď omezené nebo v horším případě zakázané (samozřejmě mnohdy to lze obejít). Naopak o něco starší děti, o kterých je ve čtvrti obecně známo, že jsou grázlové (rvačky, ublížení na zdraví, šikana, cigarety, alkohol, veřejné pomluvy na Instagramu atd), nepředstavují dle rodičů problém. Stejné je to například s pedofilními učiteli nebo pedofilními vedoucími na táborech, i když samozřejmě existují i rodiče, kteří je tolerují, ale je to výjimka.

[Kasz]

Bylo by to hezké, kdyby to tak fungovalo, ale realita je jiná.

Realita je taková, že máš strach. A ze strachu lidé neudělají mnoho nejrůznějších dobrých věcí.

Mám ve svém okolí několik rodičů, kterým to, že jsem pedofil, nevadilo a nevadí, a naopak - mnoho lidí mi do očí řeklo, že mi věří a že by mi dítě na hlídání svěřili a že se nebojí, když jsem s jejich dětmi. Však i proto, že mi věřila, mi maminka Markétky nezakázala se s její dcerou vídat poté, co jsem jí řekl nejenom to, že jsem pedofil, ale i to, že jsem do její 11leté dcery zamilovaný. Jiný rodič (matka) mi řekla, že by chtěla, aby její dítě ve škole učil pedofil. A to řekla se vší vážností. A víš proč? Protože PRAVDA a LÁSKA je ta, která vítězí nad lží a nenávistí. Těm lidem jsem nic nezatajil, a setkal jsem se s velkou důvěrou a také s velkou láskou z jejich strany.

Když se lidé setkají s reálným pedofilem, kterého předtím dobře znají jako člověka, pak je pro ně to, že je pedofil, v podstatě nepodstatná věc. Samozřejmě pokud jim řekneš tu pravdu - pravdivé informace. Podstatné pak pro ně je, jak se ten člověk k jejich dětem chová a co se o něm dozví od svých dětí. Na těch jednoznačně pozná, jestli se neděje něco "divného" nebo možná i "špatného".

[Dreamer]

2. Jako pedofil nesmíš svou sexuální touhu realizovat. Zřejmě žádná jiná sexuální orientace nevyžaduje tolik zodpovědnosti, cílevědomosti a charakteru. Přesto máš přes tento těžký osud možnost se svou orientací žít zodpovědně. Tím, že se zřekneš své sexuality, ukážeš, že děti skutečně a upřímně miluješ. Pokud to dokážeš, zasloužíš si respekt a podporu svého okolí.

Já mám sexuální představy o dětech neustále, a nevidím důvod proč se jich vzdávat. Jejich realizování v soukromí BEZ DĚTÍ mi umožňuje žít spokojený život a zároveň snižuje mé sexuální napětí, a tedy snižuje riziko mého selhání. Chápu, že čistě platonické pocity by pro společnost byly akceptovatelnější (a je to něco co bychom jako komunita měli vyzdvihovat), ale při potlačování sexuality bych dřív nebo později asi explodoval.

Jasně, společnost by mou smrt explozí pravděpodobně ocenila - ale nejspíš jen pokud by v okolí nebyly žádné děti. No, nemá to s námi jednoduché, ta společnost...

[Hebeš]

Souhlasím s Dreamerem. Ono to tak nejspíš bylo v originále myšleno, že pedofil nesmí žít sexualitu s dětmi.