Sexuální zneužití dítěte zasáhne nejen oběť, ale i její okolí. Zůstane po něm rána, která nikdy nezmizí. Jak k něčemu takovému dojde? Co všechno to vyvolá a zapříčiní? A jak se s tím dá naučit žít? Odpovědi nabízí hrdinka dokumentu Zpověď.
Když jí bylo jedenáct let, zneužíval ji kněz, který se přimkl k její rodině. Sice se mu záhy dokázala postavit, jenže sexuální násilí dětem naruší vznikající osobnost na všech jejích rovinách. Výsledkem jsou např. tendence k sebepoškozování, k závislostem, deprese, úzkosti nebo opakování škodlivých vztahových vzorců.
Hrdinka dokumentu Zpověď chce z pochopitelných důvodů zůstat v anonymitě. Sešly jsme se spolu mnohokrát. U ní doma, u mě, v kanceláři, ve studiu, samy i spolu s dalšími lidmi s podobnou zkušeností. Když vypráví o tom, co se jí stalo, cítím strašnou nespravedlnost. V jejím příběhu trpí oběti, a ne agresoři, vinu cítí jenom ti, na kterých se provinili jiní, odpuštění se nedává, ale vyžaduje.
Hrozně moc ji obdivuji. Za její sílu, odhodlání, neústupnost a přímočarost, i za její křehkost a za to, jak neúnavně pracuje se svým zraněním. Při tom nespouští ze zřetele své milé a blízké. Má toho za sebou hodně. Zestárla příliš rychle, přišla o dětství, o prepubertu. A nejen ona. Agresor, který ji zneužíval, ukradl tenhle čas také jejím rodičům a dalším blízkým.
Hrdinka dokumentu vzpomíná, že poprvé ji napadlo jít ven se svým příběhem v souvislosti s kampaní #metoo, právě kvůli tomu, že v Česku na ni reagovali spíše (potenciální) agresoři, kteří se vůči ní tvrdě vymezovali, než samy oběti, které by se k ní přidávaly a o svých zkušenostech mluvily.
Téma sexuálního zneužívání dětí v církvích se v Česku aktuálně začíná otevírat, ovšem velmi pozvolna. Dokument Zpověď dává hlas těm, kdo většinou zahanbeně mlčí. Místem, kde mohou promluvit bez obav, jsou svépomocné skupiny pro přeživší sexuálního útoku. Např. SASA nebo svépomocná skupina spolku Konsent. Setkání nenahrazují individuální terapii, ale poskytují bezpečný prostor pro sdílení.
Může být odstrašující pro potenciální pachatele. Rozhodně stojí za to si pustit mluvené slovo, kde je rozhovor s ní. Stačí rozkliknout nadpis článku.