Já mám problém už se samotným pojmem liberální demokracie. Aneb jak kdysi někdo řekl, pokud vám někdo nabízí řízek s přívlastkem, můžete si být prakticky jisti, že se jedná o karbanátek, pokud vám někdo nabízí demokracii s přívlastkem, můžete si být prakticky jisti, že se jedná o diktaturu. Demokracie pro mě znamená vláda většiny (byť značně komplikovaná), respektování výsledků voleb (byť musím se skřípěním zubů sledovat, jak třetina obyvatel země volí Babiše) a respektování dohodnutých kompromisů (na jejich případné shazování máme ústavní soud). Diktatura pro mě znamená vládu menšiny. Menšiny s těmi jedinými správnými lidově demokratickými/liberálně demokratickými/(doplňte si sami) názory a smýšlením. Zdání demokracie může zůstat zachováno, stačí nežádoucí opozici odříznout od médií, vhodně onálepkovat a vytlačit na periferii politického života, nebo rovnou zakázat.
A pro doplnění, západ je také masivní migrace, postupující islamizace a trkání hlavy do písku před problémy, které ji doprovázejí. Mám za to, že to, co můžeme v příštích desetiletích od západu očekávat bude mnohem horší než to, co v minulých desetiletích přišlo z východu.
Souhlasím s Gabrielem. Středoevropské národy v minulosti prokázali schopnost se semknout, pokud se ocitli v ohrožení. A pak se dál řezat mezi sebou v okamžiku, kdy nebezpečí pominulo. Naši budoucnost bych rád viděl ve spolupráci v rámci V4. A mimochodem, kdyby se k této skupině přidalo i Rakousko, máme zpátky bývalou protiosmanskou koalici.Gabriel Svoboda píše: ↑pondělí 15. 7. 2019, 10:28:36Pokud ovšem naši prozápadní politici budou tvrdit, že buď jsme západoevropský mainstream, nebo jsme Rusko, a nic mezi tím není, tak se to stane sebenaplňujícím proroctvím a mnoho lidí si vybere Rusko, přestože kdyby prozápadní politici zbytečně nevyhrocovali veřejnou debatu, stačilo by těmto lidem být okrajovou součástí Západu, což navrhuji já.