Potřebujete pomoci? Trápíte se a nevíte si rady? Vyzkoušejte kontaktní terapii či online krizovou intervenci → PARAFILIK.CZ

Dokument o zneužívání na internetu "V síti" (crowdfunding)

Diskuze o důležitých či zajímavých tématech, jež přímo nesouvisí s dětmi, pedofilií či reakcemi na články v médiích.
Uživatelský avatar
Silesia
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 8
ve věku do: 13
Příspěvky: 821
Dal: 266 poděkování
Dostal: 167 poděkování

Re: Dokument o zneužívání na internetu "V síti" (crowdfunding)

Nový příspěvek od Silesia »

nooo chapu ale to by bylo docela ...... složité pro všechny strany k dokazování
Uživatelský avatar
Cykle02
Člen skupiny ČEPEK
Líbí se mi: Chlapci i dívky
ve věku od: 2
ve věku do: 12
Výkřik do tmy: Nevěřím těm co nevěří na Ježíška.
Příspěvky: 1865
Dal: 380 poděkování
Dostal: 894 poděkování

Re: Dokument o zneužívání na internetu "V síti" (crowdfunding)

Nový příspěvek od Cykle02 »


Debata nad filmem V síti tvůrců Víta Klusáka a Barbory Chalupové

Do debaty o snímku V​ síti se zapojili filmový kritik Martin Šrajer (MŠ) z časopisu Film a doba, který přispívá také na webový portál A2larm, filmový vědec Jan Kršňák (JK), působící v platformě Digiděti jako „zklidňovatel digidětí a digidospělých“ v době digitalizace společnosti a věnující se také intuitivní pedagogice, a psycholožka Hedvika Boukalová (HB), která pracuje jako forenzní psycholožka, konzultantka a psychoterapeutka (mimo jiné pro studenty FAMU) a na akademické úrovni se na Katedře psychologie pražské filozofické fakulty zabývá sociální psychologií včetně problematiky pachatelů a jejich motivace.

Jaký je V síti vlastně film? Jak byste ho charakterizovali?


JK Je to film-akt. Film, který chce změnit realitu, přetvořit ji. Na film v prvních týdnech přišel tak masivní počet lidí, jelikož pracuje s tématy sexu a strachu o děti – což jsou dva spouštěče, které spolehlivě do kina přitáhnou lidi, tedy pokud zrovna není koronavirus. Navíc tvůrci spustili ve všech typech médií masivní kampaň. V síti je úspěšný proto, že to není dokumentární, ale multimediální film. Využívá digitálních technologií a sociálních sítí k tomu, aby všichni o problému sexuálních predátorů na síti věděli: dvě verze filmu, web, kniha, řízené projekce v kinech, rozhovory snad ve všech médiích. Narozdíl od běžného dokumentu není cílem změnit vnímání tématu, jenž byl dosud pro společnost neviditelný, ale pokud možno téma filmu zcela zrušit.

Souhlasíte, že jde o film-akt?

Vnímám to jako multimediální projekt, jako průsečík různých aktivit, které se sbíhají k filmu, jenž na sebe strhává nejvíc pozornosti a generuje největší společenský ohlas a diskuzi. Film samotný je nadesignovaný tak, aby k sobě strhnul pozornost a vyvolal silné emoce. Úspěšnější je v tom, že vzbuzuje odezvu, než v nabízení kontextových informací a dělání osvěty, o to se starají vedlejší aktivity, které běží paralelně – například projekce pro školy či kniha. Klíčové slovo je strach. Poslední scéna filmu je přímo výstražná, kamera se vzdaluje od nočního sídliště, kde svítí jedno okno. Jde o jednu z mála scén snímku, která pracuje s evokací, není doslovná, ale spoléhá na to, že si za oknem představíme patrně predátora chatujícího právě s nezletilou dívkou. Jako by náš touto scénou film zaváděl do temnoty mimo kontrolované prostředí studia či kaváren, kde jsou vždy nablízku filmaři či ochranka. Konec kontrastuje s prologem, kdy sledujeme rodiče s dětmi za dne.

Celý narativ filmu je strukturovaný tak, že nás vede ze světla do tmy, což v sobě má až pohádkový nádech. Dobro versus zlo, tři dívky oproti monstrům... S tím pracovala i marketingová kampaň k filmu, když například vyšla lehce bizarní explikace k plakátu filmu objasňující pohádkové motivy Karkulky a jednorožce s falickým rohem.

Ano, ta explikace k plakátu mi přišla až absurdní. Tyto významy v něm asi málokdo najde.

V kontextu výstavby filmu mi to vysvětlení zase tak absurdní nepřijde. Tvůrci podávají takřka archetypální, hodně černobílý příběh: na jedné straně stojí zlí muži, dopouštějící se potenciálních trestných činů, a na druhé straně jsou nevinné dívky – oběti. Z většiny scén není cítit příliš velká ambivalence, ani snaha, aby o nich divák nějak víc přemýšlel. Divák je situován do takové pozice, aby snímek vnímal tak jako tvůrci – proto vidíme často prostřihy například na tvář Víta Klusáka, které nám mají ukázat, jak na situace a interakce ve filmu máme coby diváci reagovat. Měli bychom být zděšeni, dojati, pobaveni… Extrémem je pak scéna s velkým detailem tváře plačící dívky, dojaté z jediného slušného muže na síti, z protagonisty Lukáše. Film situuje diváka s pomocí filmařů, hudby a střihu do pozice, která je jasně vymezená.

JK To je všechno pravda. Ale V síti není film, není to jen filmové vyprávění, které zviditelňuje neviditelné jako každý jiný film. V tomto případě chtějí tvůrci změnit společnost. V síti má ambici rozpouštět téma skrze jednotlivé kanály do společnosti a přetavit ho do skutečného jednání. Filmové vyprávění a dívání se na něj se tu proměňují v přímou akci – v osvětu, pomoc postiženým, snahu eliminovat nepřijatelné chování. Dařilo se to, dokud do toho nepřišel koronavirus.

O to tvůrcům bezesporu šlo. Zároveň se snažím ten film vnímat jako umělecký artefakt a zkoumat ho jako určitý systém. Zamýšlet se, čím je inspirativní z formálního hlediska. Z tohoto hlediska mi jako filmovému kritikovi příliš podnětný nepřišel.

JK Jenže jedna věc je film a druhá věc je současná digitální společnost. Zde najednou není plátno s filmem a divák sedící proti němu. Filmový prostor vystupuje z kina nebo z videa směrem do kapsy nebo do ruky každého dítěte. Do jeho života. Každé dítě je dnes hercem, kameramanem a režisérem svého vlastního filmu. Jde o součást jeho identity, obzvlášť během puberty, kdy je neskutečně složité dítě odtrhnout od mobilu. Ten film, kyberprostor, má podobu digitální sítě, v níž jsi ty a s tebou i cizí postavy, pro něž se můžeš stát věcí sloužící k jejich uspokojení. Cílem filmu V síti je zkrátka zvednout ze země téma a je pak na nás, jak si s tím poradíme.

Co ale může člověk udělat s predátorem na síti? Jak zařídit, aby provozovatelé sociálních sítí zamezili, aby se na jejich sítích něco podobného dělo? Co jako společnost můžeme udělat, aby mezi námi nežilo tisíce rozbitých chlapíků, kteří jsou tak zoufalí, že dokážou akorát zneužít internetový obraz dvanáctileté holky? Co nás takhle rozbíjí? Těch důvodů, které generují nemocné a nesebevědomé lidi, je víc. Takové otázky film V síti spouští.

Pojďme tedy k těm důvodům. Jaký psychologický profil podle vás vykazují predátoři zobrazení ve filmu?

HB Je obecně známo, že neexistuje jeden typ pachatelů, ale motivace je velmi různorodá. Ti muži, které jsme měli možnost vidět ve filmu, spadali spíš mezi lidi, kteří nemají zábrany ubližovat protějšku či dítěti, jsou ochotni jít přes nátlak a vyhrožování i přes nezájem o potřeby druhého a o to, zda ho svým jednáním můžou poškodit. Řada z nich, alespoň tak, jak jsem to vnímala, šla poměrně přímočaře a rychle za vlastním sexuálním uspokojením. Není to typické pro všechny pachatele, kteří vstupují do kontaktu s dětmi. Někteří s nimi chtějí udržovat kontakt, nechtějí jim ubližovat, nicméně je třeba také nějakým způsobem využívají pro sebe a pro své potřeby. Ale nejdou tak přímočaře k věci, bez zájmu o to, co to s dítětem udělá. Měla jsem z dokumentu pocit, že jde o lidi, kteří mají limitovanou empatii a ohledy na druhé lidi, kteří jsou zaměřeni na svoje potřeby. Z té osobní konfrontace s jedním z pachatelů bylo dobře vidět, jak ten člověk pracuje s vinou, jak ji svádí na rodiče, kteří podle něj dítě nevychovali. Jsou různé strategie, jakými se pachatel může viny zbavovat. Porozumění tomu, jakým způsobem mohu dítěti ublížit s použitím nátlaku, je důležitá komponenta práce s pachateli.

Není nedostatek empatie způsoben tím, že se komunikace odehrává na anonymní síti?

JK Zajímavé je, že často nejde o anonymní setkání. Ti lidé v dokumentu většinou vystupovali pod svým jménem a jen minimum z nich mělo potřebu se skrývat. Já se zabývám vlivem technologií na lidský život. Technologie jsou reálné, jde o skutečnou komunikaci. Právě proto v rámci ní může dojít ke skutečnému znásilnění či k něčemu, o čem se díky tomuto filmu můžeme bavit, co to vlastně je. Naše společnost se digitalizuje a přináší to spoustu změn. Jednou z nich je ztráta empatie a nové typy komunikace a vztahů.

Není problémem právě forma internetové komunikace a sociálních sítí, která vytváří odstup? Není to stejné, jako naživo, jak jsme ve filmu viděli při konfrontacích predátorů s dívkami v kavárně...

JK Nedostatek empatie je mimo jiné také důsledkem porna. V pornu diváka nezajímá, jaká je pornoherečka osobnost, nevytváří si k ní osobní vztah, jen díky ní uspokojuje svou potřebu. Pro predátory jde o žánr porna, který se odehrává na sociálních sítích a je bohužel spíš realizovatelný u dvanáctiletých holek než u pětadvacetiletých žen. Proto tam ta empatie není.

Máte pocit, že se pro podobně komunikující lidi stírá hranice mezi fikcí a realitou, respektive pornem a živým chatem?

JK Z toho, co říkají tvůrci filmu a odborníci, kteří se na filmu podíleli, nemá drtivá většina těch predátorů sexuální deviaci. Jde o lidi předávkované pornem. Porno funguje jako droga, potřebujete stále větší dávku a po určité době vás to přestane bavit. Sociální síť typu Lide.cz je pro takové lidi jen další pornostránka. To přesně zachycuje situace ve filmu V síti, kdy má jeden chlapík party v bytě, zamkne se na záchodě a komunikuje s dvanáctiletou holkou.

HB Já bych dodala, že k tomu je třeba, aby měl člověk nějakou osobnostní dispozici. Řada lidí dokáže dobře odlišit, co je porno či konsensuální erotická komunikace, a co už ne. V tomhle hraje velkou roli osobnost. Řada konzumentů porna by měla zábrany udělat podobné věci, i kdyby se jim dívka líbila. Proto si myslím, že většina predátorů ve filmu byla osobnostně disponovaná tohle necítit. Říká se, že v trestné činnosti páchané na dětech hraje menší roli pedofilie a větší osobnost člověka a nezájem o city druhého. Je však zajímavé, že když pracuji s digitálními nahrávkami z vyšetřování, na kterých jsou obvykle interakce policisty a vyšetřované osoby, tak je to pro lidi hrozně působivé, i když tam zdaleka není tolik vidět, jako ve filmech. V řadě momentů se psychologicky ukazuje, že lidé rozlišují digitální realitu od naší skutečnosti – například násilné filmové scény vnímají s odstupem, ale autentickou situací z vyšetřování jsou mnohem víc zasaženi.

JK S tím souvisí popularita seriálů podle skutečných krimi příhod, které se snaží být co nejreálnější. To ukazuje, jak je těžké udržet si kritický odstup klasického diváka, kdy nám kinematografické postupy říkají, že tady je obraz, který má nějaký rám, jenž končí tam, kde začíná „já“. Zkušenost lidí v kyberprostoru ale ukazuje, že toto subjektivně-objektivní paradigma se definitivně rozpadá. Není možné už vnímat „já“ jako cosi odděleného, soběstačného a nezávislého na vnějšku. Není jasné, kde končí pohled a kde začíná obraz. To se ukazuje právě v tom, co jste nyní popsala. Celá západní filozofie posledních pěti set let vychází z jedince, ale žijeme v době, kdy se člověk začíná rozpouštět do nových tvarů. Film V síti narazil na to, že toto rozpouštění může být zraňující. Jaké pocity má dítě, které tohle prožije? Co si z toho odnese?

HB To je individuální podle toho, co ta která dívka na internetu hledá. Někdo touží po komunikaci, jiný po obdivu, což není nic špatného. Údajně podle odborných studií narůstá mezi lidmi pocit osamění a lidem prý chybí především každodenní hlubší smysluplný hovor.

To je zajímavá otázka, co děti na seznamovacích chatech hledají. Tento pohled film nezohledňuje, protože najímá herečky a chytá predátory. Vzájemná komunikace dítě-predátor se v něm neproblematizuje, přitom dítě tomu jde také svým způsobem vstříc, když si svůj profil zakládá a konverzaci udržuje.

HB Přijde mi důležité v tomto kontextu zmínit, že i děti mají sexualitu a že to není vždy jenom hledání kamaráda na popovídání, ale i experimentování a zájem. Pro řadu rodičů je to asi neakceptovatelné, protože je to pro ně nepříjemné. Děti jsou ale zvědavé a na chatu pak získají často zkušenost, která je může spíš vyděsit.

JK Internet byl vynalezen na komunikaci s cizími lidmi. Všichni na internetu jsme a komunikujeme a děti to vnímají jako normální stav. Z výzkumu vyplývá, že jen třetina dětí má nepříjemné pocity, když najde sexuální obsah na internetu, čtyřicet procent dětí s tím nemá problém a zbytku se to líbí. Problém těch výzkumů je, že jsou prováděny mezi dětmi ve věku 9 až 16 let, takže tam spadají i teenageři. Jen čtrnáct až sedmnáct procent dětí je údajně zdrcených, když vidí nějaký sexuální obsah. To ještě neznamená, že jde hned o trauma či zneužití, možná jen dostalo nevyžádanou esemesku od svého kamaráda. Ta čísla neříkají, že kdykoliv dítě najde na internetu sexuální obsah, tak se z toho zhroutí a je znásilněné. Tenhle dojem film V síti ale vyvolává. Přijdou pak na něj rodiče, které to ještě víc vystraší. A naopak rodiče ze sociálně slabších či vyloučených rodin mine, i když ti by ho potřebovali nejvíc vidět.

Od toho by ale mohla být verze V síti za školou, která je určená pro děti od dvanácti let a pro školní projekce s diskuzemi...

JK Já jsem tu verzi viděl. Podle mě je důležité, že se desatero, které herečky ve školní verzi říkají, objevilo na YouTube. Film V síti by měl být hlavně na síti, aby něco dokázal změnit. Problém verze pro školy vidím v tom, že není určena přímo do škol, ale do kin, kam mají školy přijít a kde by mělo být promítání doprovázeno debatou s tvůrci či odborníky. To dost limituje, aby film viděly všechny děti, protože pochybuji, že se k němu dostanou ty z maloměstských škol. Navíc když deset tříd přijde na film do kina a objeví se tam nějaký případ retraumatizace, tak se oběť v takovém prostředí jen těžko otevře a někomu svěří, není tam na to prostor, protože to vyžaduje spíš psychoterapeutické sezení s odborníkem.

HB Jsou snahy, aby do promítání škola začlenila svého školního psychologa či metodika prevence. To je dobrá cesta. Psycholog má možnost individuálního sezení a může nasměrovat dítě i rodiče na další systematickou práci.

JK Problém je, že zdaleka ne všechny školy mají takové odborníky a v českém školském systému není tato role upřednostňovaná. Na institucionální rovině to je nyní problém, ale je možné, že se to změní díky filmu V síti a díky tomu, že se o tématu mluví. Český systém neumožňuje vybudovat důvěru mezi žákem a dítětem, na to není čas, prostor ani vůle. Ani na straně pedagogů. Je třeba si říct, že to má větší váhu, než třeba výuka chemie nebo nástup Habsburků na český trůn. Počet sebevražd u dětí netvoří zanedbatelné číslo...

Pojďme zpět k filmu, jehož pozitivním efektem může být, že je v dobrém slova smyslu návodný. Děti mohou predátory začít také lovit, jako tvůrci – vyfotit třeba jejich přirození a vydírat je s ním.

JK Existují dokonce youtube kanály, které trolí predátory. Třeba kanál King of Soul, který spravuje jedna dívka soustavně od roku 2018. Jednou za čas uveřejní video, jak si dopisuje s nějakým chlapíkem, který po ní chce fotky, a ona mu posílá fotky hřbitovů. Dokud ho to nepřestane bavit. Youtubeři mají určité žánry, které používají, a jedním z nich se teď určitě stane trolení sexuálních predátorů. Chvíli to bude populární, youtubeři chtějí pomoct. Ovšem většinou se nedrží kodexu, jak s predátory mluvit, jako tomu bylo v případě filmu V síti. To je důležité. Protože pak youtubeři predátory mohou provokovat a svádět. Děti toho dokážou využít. Dokument je ale bohužel návodný i negativně – říká, že děti nemají nikomu posílat své nahé fotky, i když jim za to někdo nabízí peníze, z čehož někteří vyvodí, že za svoje fotky můžou získat peníze, a zkusí to.

HB Některé děti skutečně distribuují pornografii, když se dostanou přes tu zákonem stanovenou věkovou hranici a zjistí, že to je obchodovatelné.

V tom můžou sehrát důležitou roli i rodiče, kterým film může otevřít oči, když zjistí, jaké problémy na síti dětem hrozí. Mohou o tom s dětmi mluvit...

JK Bohužel výsledkem toho filmu je z pohledu normálního rodiče pocit strachu. To nacítění se na postavy a situace ve filmu nemůžete z pohledu rodiče neperzonifikovat a nebrat si je osobně. Máte strach a chcete ochránit vlastní dítě. Strach generuje pocit, že rodič situaci musí vyřešit, a tím pádem začne dítě kontrolovat. Jenže na internetu nemůžete své dítě ochránit kontrolou. Praktičtější je budovat důvěru. Nemůžete předem zabránit, aby se něco podobného vašemu dítěti nestalo, ale můžete mu pomoci, když se to začne dít a dítě se vám s tím svěří. Můžete říct dítěti, že existuje na síti takový problém, který se může stát i jemu, a když se mu stane a bude z toho špatné, ať za vámi přijde. Pak to můžete vyřešit, zastavit predátora, pořešit psychologii dítěte. Ale ono nepřijde, když jste ho celé dětství jen kontrolovali, zabraňovali mu používat sociální sítě nebo kritizovali to, co na internetu dělá. To všechno ničí vaši vzájemnou důvěru. Dítě si myslí, že vás jeho chování v kyberprostoru nezajímá.

Budování důvěrného vztahu probíhá už zhruba od sedmi let věku dítěte, protože v pubertě už je pozdě, to je rodič ten nejméně pravděpodobný člověk, za kterým dítě přijde. Proto je třeba se zajímat, co dítě v kyberprostoru dělá. Zajímat se, ale nekontrolovat to a nehodnotit. V momentě, kdy přijdu jako rodič vystrašený z filmu V síti a hodím ten strach na dítě, tak až se mu to stane, tak za mnou nepřijde, protože nechce ten strach ve mně znovu vyvolat. Film je ale naštěstí dobře udělaný, je vtipný, takže z něj nejdeme úplně rozsekaní. Tvůrci ho dokázali natočit tak, že nepůsobí jako horor. Je co možná nejlidštější a nejklidnější, jak v rámci tématu může být.

To je dobrý postřeh. Film působí sice apelativně, ale diváci z něj neodcházejí zničeni, je ukoukatelný, a to především proto, že to je „hra na jako“. Nejsou tam skutečné děti, kterým se to děje, jsou to dospělé herečky. Jde o sociální experiment, past na predátory. Neustále vidíme ochranku dívek-hereček i deziluzi natáčení s pohledem na tvůrce. Proto jsem měla co se týče dívek pocit naprostého bezpečí. Na autentické materiály by diváci asi nedokázali koukat. Souhlasíte?

Ta filmová „hra na jako“ nabízí divákovi určitou úlevu, díky ní je film snesitelnější. S pomocí vtipných momentů je udělán tak, aby se na něj dobře dívalo, což je trochu paradoxní vzhledem k tématu. Diváka tolik nevykolejí to, co vidí, neboť je zvyklý na postupy narativního filmu a tento film funguje podobně. Respektuji ale, že šlo o záměr tvůrců a bylo by pošetilé po nich chtít, aby byl ten film experimentální či pracoval víc s náznaky, jako to dělaly jiné filmy Víta Klusáka, které byly v tomto ohledu podle mě odvážnější, nejednoznačnější, bylo v nich víc otázek, na které nenabízely jednoznačné odpovědi. Tady je vždy jednoznačné, proč na sebe Klusák otočí kameru, jaký cíl tím sleduje, kam nás chce dovést.

JK Podle mě důvodem, proč tak často vidíme ve filmu reakce štábu, je instalace problému na scéně, přičemž tím tu scénu otevíráme z filmu směrem ven. Vy stále vnímáte ten film jako něco uzavřeného, stominutového, co probíhá na plátně. Ale to není případ tohoto filmu. Ten se odehrává i teď, my jsme v tom filmu! Vít Klusák není vůbec centrem filmu, jen vykopává. A následně potřebuje k tomu stovky dalších lidí, kteří budou s tématem dál pracovat v terénu. Sociologicko-psychologické pozadí toho problému je tak velké, že se nedá zpracovat v jednom filmu, a nemělo by to ani smysl. Protože my žijeme v diegetickém prostoru toho filmu, jmenuje se kyberprostor. A ten není ohraničený plátnem.

Nemá rám.

JK Ano, ten film je kolem nás a v každém z nás. Jedna z velkých otázek dneška je, jak do tohoto „nerámu“ a „neprostoru“ zavádět děti tak, aby to bylo zdravé. Je třeba řešit velké otázky, co je člověk či individualizovaná společnost, která se čím dál víc tříští na jednotky neschopné komunikace, empatie, soucitu, zohledňování pohledu toho druhého. Jsme tak rozbití, že už nevíme, kdo jsme.

HB Potkávám se s tím, že znejistění člověka vzniká v raném dětství, na bázi primárních vztahů. Pokud rodiče či pečovatelské osoby vytvářejí v dítěti dobrý pocit, že ho mají rádi a že se může mít rád, tak v životě nejistý není.

JK To je klíčové! Nemáme pocit, že jsme přijati ani těmi nejbližšími osobami. Žijeme navíc v individualizované společnosti a rodiče na děti nemají čas. Navíc je nepouštějí ven, protože je to tam nebezpečné, protože jsme jako společnost vytvořili tak nebezpečný svět, že se do něj bojíme pouštět vlastní děti. Takže děti sedí doma, jsou na internetu, který jim omezujeme, čímž jim omezujeme možnost komunikovat s jejich kamarády...

HB Venku to na mnoha místech není, jako to bývalo. Dříve si děti celé odpoledne hrály venku, dnes tomu nepřeje ani urbanistické uspořádání měst.

Náš prostor je přesouvá do kyberprostoru. A závislí na něm jsme především my dospělí, nejen naše děti...

JK Tomu říkám digitalizace společnosti. Své přednášky začínám slovy, že děti v názvu mého semináře byly jen marketingovým tahem a jde hlavně o to, jak to mají s technologiemi jejich rodiče.

Ve své kritice filmu V síti na A2larm tvrdíte, že „film podstatu problému míjí“. Nyní po této debatě se chci zeptat, zda byste pozměnil něco na své kritice?

Určitě tu padlo spoustu důležitých věcí, které se vztahují k tématu filmu, ale můj pohled na film je stále stejný, možná omezený neoformalistickým přístupem, kdy film vnímám primárně jako uzavřený artefakt a zkoumám to, co provádí s divákem. Není to špatný film, naplnil to, co si tvůrci v rámci daného konceptu vymezili. Ale při tomto pohledu mu lze vyčítat třeba to, jak neústrojně mísí různé dokumentární mody – odborníci nám v něm vykládají informace a vedle toho tam je výrazný reflexivní modus, snaha vzbuzovat silné emoce. Střídání různých přístupů ubližuje dynamice vyprávění.

JK Co je podle vás tedy ta podstata problému, kterou film míjí?

Širší společenský kontext toho, z něhož ten problém vychází. Tím, jak film vykreslil sexuální predátory, nezohledňuje fakt, co je to za lidi. V jakém prostředí žijí, co je k jejich chování motivuje. Může za tím být společenské nastavení, to, k čemu jsou dnes vedeni muži ve společnosti a jak se mají chovat k lidem, kteří jsou vůči nim v submisivní roli, a tím pádem ve zneužitelné pozici, přičemž nemusí jít jen o ženy. Není to problém jen sexuálních predátorů, to je pouze krajní projev širšího problému, který má hlubší kořeny a týká se v jisté míře celé společnosti, což film nezohledňuje. Netýká se jen dětí a komunikace na síti , jde o kulturu, ve které žijeme a která nás obklopuje. Média, reklamy, škola. Všechno, co podporuje daný mindset. A ten kontext je ve filmu jen naznačen a mnoho diváků kvůli jeho absenci například vnímá ty predátory ve filmu jako pedofily – viz diskuze k filmu na Facebooku nebo ČSFD. A to přesto, že ve filmu zazní, že o pedofily nejde. Vyvolat obavu z chování určité skupiny lidí, v tom je film úspěšný, ale nenutí nás k zamyšlení nad dalekosáhlejšími souvislostmi, opomíjí, že díl zodpovědnosti neseme všichni.

HB V této souvislosti je třeba dodat, že dnes ve společnosti sílí přesvědčení, že je legitimní sebe prosazení na úkor druhých. Jsme vedeni k tomu, že když si půjdeme za tím, co chceme, dosáhneme v řadě oborů úspěchu. Tohle je z mého pohledu také nějaký kontext pro ta jednání z filmu, tito muži-predátoři podobné strategie používají třeba úspěšně v práci, a tak je zkusili použít i zde, když chtějí být rychle úspěšní ve svém sexuálním uspokojení.

JK Chtěl bych reagovat na kritiku pana Šrajera. To, co říkáte, tedy ten širší společenský kontext, mi chyběl zejména na webové stránce filmu v sekci pro predátory, kde jsou sice rady, kam se obrátit, když má člověk pocit sexuální deviace, ale není tam zmínka o tom, proč se takové věci vůbec mohou dít. Přitom to má nějaký sociologický důvod, společnost generuje takové lidi. Tam by ten kontext být měl.

Otázka moci je klíčová, abychom jako lidé ustáli digitalizaci společnosti. Máme bohužel zažitou představu moci jako nadvlády nad někým, což podemílá schopnost člověka uvědomit si vlastní moc… Predátoři uplatňují nadvládu, protože ve skutečnosti se cítí velmi bezmocní. Moc může být definovaná jako anglické „I can“, “moci”, „moci žít svůj život“. Taková moc neroste s kontrolou a silou, ale narůstá sdílením – čím víc moci dám, tím víc ji mám. V rámci výchovy to předáváme dětem tím, že s nimi sdílíme důvěru. Učíme je mít zodpovědnost samy za sebe. Tím jim dáváme důvěru v ně samotné. S důvěrou to funguje stejně jako s mocí – čím víc důvěry dám, tím víc ji mám. Proto mi nepřijde špatná cesta trolení predátorů. Dáváme dětem moc. Predátoři se pak třeba vrátí k pornu a nebudou obtěžovat dvanáctileté dívky na internetu.

To je hezká vize. V knize Kdo chytá v síti je rozhovor s jedním z predátorů, který tvrdí, že zbavit se této závislosti je těžké a že si není jistý, zda film či trestní stíhání filmem započatá mohou predátory v jejich aktivitě zastavit.

HB Věřila bych, že nějaká část pachatelů tím může být odrazena nebo mohou lépe nahlédnout, že jejich chování může ubližovat. Trest je nejméně efektivní motivace, důležité je pracovat s tím uvnitř sebe sama, že jim třeba dojde, jak moc tím dětem ubližují. Ale bude určitě řada těch, kteří sebereflexe schopni nejsou a budou se tak chovat dál.

JK Jestli se díky tomuto filmu situace zneužívání dětí na síti neposune, tak už nevím, jakou formu by takový film měl mít, aby něco dokázal ovlivnit. Navíc poté, kolik energie a pozornosti se tomu věnovalo. Ale filmová verze pro školy by měla být na internetu dřív, než se objeví v televizi. Je zodpovědností autorů, aby zajistili nelegální kopie na internetu, pokud chtějí, aby to mělo skutečný vliv.
Uživatelský avatar
podivin
Člen skupiny ČEPEK
Líbí se mi: Dívky a ženy
ve věku od: 2
ve věku do: 40
Výkřik do tmy: Srdce plné lásky přetéká v slzách očima *** Když někoho miluješ, znamená pro tebe víc než ty sám a chceš pro něj jen to nejlepší, ikdyby to tobě mělo působit bolest *** Ikdyž jsou to "jen" děti, mají mou úctu a chovám se k nim slušně *** Moc, peníze ani sex nemůžou nahradit dětskou radost, smích a lásku. *** Čiň, co chceš, pokud nikomu neškodíš *** Každý čin se ti třikrát vrátí
Příspěvky: 665
Dal: 519 poděkování
Dostal: 358 poděkování

Re: Dokument o zneužívání na internetu "V síti" (crowdfunding)

Nový příspěvek od podivin »

Cykle02 píše: sobota 26. 9. 2020, 9:55:17 JK Nedostatek empatie je mimo jiné také důsledkem porna. V pornu diváka nezajímá, jaká je pornoherečka osobnost, nevytváří si k ní osobní vztah, jen díky ní uspokojuje svou potřebu. Proto tam ta empatie není.
To bych neřekl, že nedostatek empatie je důsledek porna. Porno sleduju dlouho a musím říct, že naopak nemám rád ty nejhorší typy s ponižováním žen (napr. bu...e), dokonce ani plácání přes zadek se mi nelíbí, u některých videí si říkám, že na to ta žena vůbec přistoupila. Takže osobně si myslím, že ten nedostatek empatie je spíš vrozený.
Cykle02 píše: sobota 26. 9. 2020, 9:55:17HB Já bych dodala, že k tomu je třeba, aby měl člověk nějakou osobnostní dispozici. Řada lidí dokáže dobře odlišit, co je porno či konsensuální erotická komunikace, a co už ne. V tomhle hraje velkou roli osobnost. Řada konzumentů porna by měla zábrany udělat podobné věci, i kdyby se jim dívka líbila. Proto si myslím, že většina predátorů ve filmu byla osobnostně disponovaná tohle necítit. Říká se, že v trestné činnosti páchané na dětech hraje menší roli pedofilie a větší osobnost člověka a nezájem o city druhého.
Ano, tomu bych věřil. Prostě ten člověk takový je. Možná to není tolik vidět v běžném životě, ale zrovna při vztahu s dítětem se to projeví - jestli ten člověk upřednostvní svoje chutě před druhým.

Osobně se mi spíš zdá, že tihle lidé prostě chtějí něco nového, možná i chtějí mít pocit moci, udělat si čárku za úlovek, cítit se jako king/macho. A dneska ženy už nejsou puťky a nenechají jen tak lehce manipulovat, tak se tyhle prasata musí soustředit na děti.
Uživatelský avatar
Cykle02
Člen skupiny ČEPEK
Líbí se mi: Chlapci i dívky
ve věku od: 2
ve věku do: 12
Výkřik do tmy: Nevěřím těm co nevěří na Ježíška.
Příspěvky: 1865
Dal: 380 poděkování
Dostal: 894 poděkování

Re: Dokument o zneužívání na internetu "V síti" (crowdfunding)

Nový příspěvek od Cykle02 »


01:07:00 Predátoři a dokument V síti (Petr Weiss)

Přepis dotyčné pasáže:

- V kinech běží film V síti o takzvaných internetových predátorech. A společnosti, i když čtu třeba komentáře na sociálních sítích, tak společnost tyto predátory chce trestat. A moje otázky zní: chápeme příčinu toho jejich chování, abysme je mohli trestat?

- Já jsem posuzoval většinu těch predátorů takzvaných, mužů, kteří byli zachyceni v tom filmu. Tak jsem je znalecky posuzoval z hlediska sexuologického a musím konstatovat jednu věc: ani jeden z nich nebyl pedofil. Ani jeden z nich nebyl člověk, který eroticky preferuje jako sexuální objekty děti. Jsou to lidé, kteří jsou šišatí jinak. Ne sexuálně. Osobnostně, sociálně a podobně. A to je velmi důležité, abychom si uvědomili jednu věc. Asi jenom jeden z deseti, těch co zneužijí jakýmkoliv způsobem dítě, dětský objekt, je pedofil, to znamená člověk, který má poruchu sexuální preference ve smyslu pedofilie. Devět z deseti jsou právě lidé jiní osobnostně, nebo pod vlivem alkoholu a tak dále. Na druhou stranu víme, že pouze velmi malá část pedofilů se dopustí sexuálního zneužití dítěte. To znamená množina pachatelů sexuálního zneužití a množina deviantů/pedofilů se vůbec nekryje. Kryje se jen z malé části. A co je důležité, je, že tito lidé, kteří jsou pedofilní, vědí to o sobě a nikdy nezneužili nikoho, se v naprosté většině případů se stydí nebo bojí přijít za odborníkem a trpí. Vlastně by potřebovali pomoc, ale nechtějí, aby se někde objevily jejich chorobopis s diagnózou a na pojišťovnu aby to šlo a tak dál. Dosud tito lidé vlastně neměli kam se obrátit. Proto jsme s kolegy z Národního ústav duševního zdraví rozběhli projekt pod názvem Parafilik, který právě v budoucnu si klade za cíli pomoct, jako poradensky, tak terapeuticky a hlavně anonymně právě těmto lidem. Už během tohoto podzimu vlastně už funguje internetová poradna Parafiliku. Už se chystají a trénují terapeuti. Na které se mohou pak tito lidé obrátit.

- Chápu dobře že Parafilik, což je případ těch predátorů z filmu?

- Není. Ti právě parafilní nejsou.

- Pojďte mi vysvětlit, co to je. Mají nějakou diagnózu tito lidé?

- Nemají žádnou diagnózu, jsou plně odpovědní za to co dělají. Jsou nezdrženliví, agresivní, bezohlední.

- Takže to je deviace…?

- Není to deviace. Deviace možná osobnostní, to znamená úchylka možná osobnostní, ale rozhodně ne sexuální. Sexuálně jsou v pořádku, naprostá většina z nich. Osobnostně jsou šišatí.

- My jsme nedávno natáčeli rozhovor na téma svobodná vůle, zdali člověk má svobodnou vůli a zodpovědnost za svoje činy. A nebo je před-determinován, tím jaké geny získá, jak ho rodiče vychovají, jaké traumata během dětství získá. Tak na jednu stranu chápu, že tito predátoři mají nést následky svého jednání na internetu vůči dětem. A na druhou stranu je mi jasné, že úplně takhle se normální člověk nechová jako oni. Že tam přece jenom je něco špatně. A já nevím co to je to špatně. Vyprodukovali jsme to my jako společnost, tadyto špatně? Neseme za to zodpovědnost jako společnost?

- Proboha ne. Zodpovědnost nesou plně ti, co to dělají. Jak společnost? Nikdo je k tomu nenutí. Oni jsou normální. Oni nejsou duševně nemocní. Oni netrpí sexuální deviací. Oni nejsou inteligenčně handicapovaní. Nesou plnou odpovědnost za své chování. Tam neexistuje žádná omluva, tam neexistuje, z hlediska trestního, žádné polehčující okolnosti. Takže já si myslím že tito lidé, kteří se dopustí něčeho podobného, musí si být vědomi a musí také eventuálně nést následky svého chování. Tady to je, Já myslím, naprosto jednoduchá věc. Pokud by byli pedofilové, tak v tom případě bychom navrhovali, jako odborníci v rámci znaleckého posouzení, takzvané podstatné snížení ovládacích schopností. Protože zkrátka trpí poruchou sexuálního zdraví.

- Takže izolovat a léčit, ne trestat.

- Ne. I trestat. I samozřejmě, proč ne. Oni to nedělají v bezvědomí. Kdyby to dělali pod vlivem duševní choroby, ve smyslu psychózy, nebo pod vlivem nějakého těžkého organického postižení mozku. Tak prosím, pak jenom léčit. Ale tady je ideální kombinace trestu a ochranné sexuologické léčby. Mimochodem ta specializovaná ochranná sexuologická léčba, ten český model, který u nás funguje od roku 74, má velmi vysokou úspěšnost. Recidivuje po absolvování léčby pouze 17% pacientů, zatím co bez léčby až 80%.

- Vy, když říkáte, že tito lidé jsou normální, tak já se normálně zděsím, když to říkáte. Protože všichni vědí, že tohle jednání normální není.

- Jsou sexuálně normální, osobnostně jsou šišatí. Ale to, že někdo je taková nebo maková osobnost, to není choroba.

- A když jsou osobnostně šišatí, co to vlastně znamená?

- Že se z hlediska struktury osobnosti a jejich projevů liší od obvyklé, přijaté normy. Ale to, že někdo je zvýšeně agresivní, ještě neomlouvá to, že někoho bude mlátit na ulici. To, že někdo je odlišný v jiné nějaké osobnostní oblasti, třeba že je schizoidní, to znamená, že je stažený ve svém vnitřním světě, ještě neomlouvá to, že pak teda na internetu bude obtěžovat malé děti. A tak dále, a tak dále. Takže z toho hlediska forenzního, soudně znaleckého, osobnostní struktura nezakládá podstatné snížení ovládacích nebo rozpoznávacích schopností.

- Ta šišatost asi vznikne jak? Je tam asi i genetický i nějaký předpoklad výchovy?

- My ještě nevíme, jak vlastně dochází k tomu, že někdo skutečně trpí třeba právě poruchou osobnosti. Je pravděpodobné, že určité dispozice budou vrozené, a je možné, že k tomu přispívají pak i některé faktory získané během života, učením, výchovou a podobně. Nebo traumatizací v minulosti. Ale podle těch posledních názorů psychologů na podíl toho vrozeného a získaného, tak je velmi pravděpodobné, že právě ty vrozené dispozice jsou rozhodující, ale pouze jako dispozice. Můžou zůstat celoživotně latentní, neprojeví se. Ale v některých případech se projeví a v některých případech tímto negativním způsobem.
...a o jakých tématech se po dnešním Googlení začne na ČEPEKu mluvit?
Uživatelský avatar
Cykle02
Člen skupiny ČEPEK
Líbí se mi: Chlapci i dívky
ve věku od: 2
ve věku do: 12
Výkřik do tmy: Nevěřím těm co nevěří na Ježíška.
Příspěvky: 1865
Dal: 380 poděkování
Dostal: 894 poděkování

Re: Dokument o zneužívání na internetu "V síti" (crowdfunding)

Nový příspěvek od Cykle02 »


Už 1. října najdete nejúspěšnější dokument v české historii například na Aerovod, O2 TV videotéce, DAFilms CZ, Prima PLAY nebo třeba na iTunes.

Spolu s online distribucí jsme připravili i DVD filmu, které navíc obsahuje soundtrack na samostatném CD, rozsáhlé video bonusy a také Zásadní desatero (deset zásad pro děti, jak se bezpečně chovat na internetu).

Děkujeme vám všem za přízeň a podporu, kterou za poslední měsíce cítíme. 🦄
...a o jakých tématech se po dnešním Googlení začne na ČEPEKu mluvit?
Uživatelský avatar
Cykle02
Člen skupiny ČEPEK
Líbí se mi: Chlapci i dívky
ve věku od: 2
ve věku do: 12
Výkřik do tmy: Nevěřím těm co nevěří na Ježíška.
Příspěvky: 1865
Dal: 380 poděkování
Dostal: 894 poděkování

Re: Dokument o zneužívání na internetu "V síti" (crowdfunding)

Nový příspěvek od Cykle02 »


Nalaďte si dnes živé vysílání diskuze k dopadům snímku V SÍTI. Těšit se můžete na režiséra Víta Klusáka, hlavní protagonistky i odborníky na kyberšikanu.

(ČEPEK ani pedofílie ve videu zmíněná není)

I na YouTube
...a o jakých tématech se po dnešním Googlení začne na ČEPEKu mluvit?
Uživatelský avatar
Cykle02
Člen skupiny ČEPEK
Líbí se mi: Chlapci i dívky
ve věku od: 2
ve věku do: 12
Výkřik do tmy: Nevěřím těm co nevěří na Ježíška.
Příspěvky: 1865
Dal: 380 poděkování
Dostal: 894 poděkování

Re: Dokument o zneužívání na internetu "V síti" (crowdfunding)

Nový příspěvek od Cykle02 »

...a o jakých tématech se po dnešním Googlení začne na ČEPEKu mluvit?
Uživatelský avatar
Cykle02
Člen skupiny ČEPEK
Líbí se mi: Chlapci i dívky
ve věku od: 2
ve věku do: 12
Výkřik do tmy: Nevěřím těm co nevěří na Ježíška.
Příspěvky: 1865
Dal: 380 poděkování
Dostal: 894 poděkování

Re: Dokument o zneužívání na internetu "V síti" (crowdfunding)

Nový příspěvek od Cykle02 »


Dnešním dnem startuje online distribuce a vy si tak můžete pustit nejúspěšnější dokument v české historii z pohodlí domova. Náš film najdete na Aerovod, O2 TV videotéce, DAFilms CZ, Prima PLAY nebo třeba na iTunes.

(No nejen tam *sarcastic* )
...a o jakých tématech se po dnešním Googlení začne na ČEPEKu mluvit?
Uživatelský avatar
podivin
Člen skupiny ČEPEK
Líbí se mi: Dívky a ženy
ve věku od: 2
ve věku do: 40
Výkřik do tmy: Srdce plné lásky přetéká v slzách očima *** Když někoho miluješ, znamená pro tebe víc než ty sám a chceš pro něj jen to nejlepší, ikdyby to tobě mělo působit bolest *** Ikdyž jsou to "jen" děti, mají mou úctu a chovám se k nim slušně *** Moc, peníze ani sex nemůžou nahradit dětskou radost, smích a lásku. *** Čiň, co chceš, pokud nikomu neškodíš *** Každý čin se ti třikrát vrátí
Příspěvky: 665
Dal: 519 poděkování
Dostal: 358 poděkování

Re: Dokument o zneužívání na internetu "V síti" (crowdfunding)

Nový příspěvek od podivin »

Cykle02 píše: pátek 2. 10. 2020, 9:20:18(No nejen tam *sarcastic* )
Hmm, no jo, vidim
Na uživatele, který sem nelegálně umístil tuto kopii filmu V SÍTI, právě podáváme trestní oznámení. Hypermarket Film, producent filmu
Nejste oprávněni bez souhlasu majitele autorských a souvisejících práv tento film dále komerčně ani nekomerčně šířit, včetně jeho veřejného sdílení v síti Internet. Neoprávněné šíření filmu je spojeno s povinností nahradit vzniklou škodu i bezdůvodné obohacení a může být též kvalifikováno jako spáchání trestného činu dle ust. § 270 trestního zákoníku, za které hrozí trest odnětí svobody v délce trvání až 8 let.
Koukám, že Klusák nepožene k soudu jen predátory :)
Uživatelský avatar
Mathias8
Registrovaný uživatel
Varování: 1
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 7
ve věku do: 12
Příspěvky: 1047
Dal: 130 poděkování
Dostal: 412 poděkování

Re: Dokument o zneužívání na internetu "V síti" (crowdfunding)

Nový příspěvek od Mathias8 »

No jo. Uspesne stiahnute. Momentalne si to pozriet nemozem, ked budem moct na to skouknu. Som zvedavy ake to bude. Mozno hodim potom nazor. Uvidim.
Uživatelský avatar
Gabriel Svoboda
Na trestné lavici
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 4
ve věku do: 12
Kontakt: svoboda.gabriel@centrum.cz
Výkřik do tmy: https://www.youtube.com/watch?v=y19uKiha-fw
Příspěvky: 7973
Dal: 1063 poděkování
Dostal: 9 poděkování

Re: Dokument o zneužívání na internetu "V síti" (crowdfunding)

Nový příspěvek od Gabriel Svoboda »

Cykle02 píše: čtvrtek 26. 3. 2020, 17:33:52
Režisér Vít Klusák bude v pátek ve 20.30 diskutovat na internetu s diváky o filmu V síti, který odhaluje sexuální agresory útočící na děti na internetu.

Podle pořadatelů účastníci debaty mohou nejen klást otázky, Vít Klusák připravil i nezveřejněné ukázky z filmu a bonusy. Akce proběhne v rámci projektu Moje kino LIVE, za kterým stojí kina Aero, Bio OKO a Světozor z Prahy, Bio Central z Hradce Králové a Univerzitní kino Scala z Brna.

Během týdne se promítaly například výherci posledních dvou Oscarů pro nejlepší film Parazit a Zelená kniha, diváci zhlédli i dvě filmové premiéry – tituly Malá lež a Raoul Taburin.

„Diváci si zakoupí e-vstupenku na webu svého oblíbeného kina a spolu s dalšími se podívají na stream snímku, který kino nabízí v programu. Na film si musí vyhradit daný čas, sledují ho díky tomu pozorněji a bez pauz, stejně jako v kině. Prostředí kina navodí vedle samotného výběru filmu i úvody dramaturgů, debaty a další přidružené formáty, které mají co nejvíc všem kinofilům připomínat jejich přirozené prostředí,“ vysvětlila Magdaléna Novotná.

Během projekce můžou lidé chatovat a sdílet své dojmy jako v kině.
V sobotu 3.10.2020 ve 20:30 pořádá Moje kino LIVE podobnou akci a tentokrát by to měl být opravdu film V síti s následnou debatou, ne pouze debata.

https://goout.net/cs/v-siti-15++diskuse-s-vitem-klusakem/szegpyq/

http://www.mojekinolive.cz/#funguje
Uživatelský avatar
Mathias8
Registrovaný uživatel
Varování: 1
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 7
ve věku do: 12
Příspěvky: 1047
Dal: 130 poděkování
Dostal: 412 poděkování

Re: Dokument o zneužívání na internetu "V síti" (crowdfunding)

Nový příspěvek od Mathias8 »

Je krasne vidiet v tom dokumente, ze to nie su pedofili. Pretoze, ked sa prechadza Tereza po izbe je vidiet jej velky zadek 😁 a vobec mi nepride ako 12 rocna. Vlastne dve z nich mi nepridu ako 12-stky. 12-stky vyzeraju inak. Ak by boli ozaj pedofili tak by si to urcite podla mna vsimli. A dalsia vec. Ak by som prisiel ja na schodzku a uvidel ne to je jedno ktoru prchal by som, pretoze by som si myslel, ze to je urcite nejaka nasita buda na mna. No oni sedia a v pohode sa snimi rozpravaju. Ked sedia za kompom tak to nieje az tak vidiet, ale v reali ked sa stretnu je to krasne vidiet. Jedna z nich ma sakra dobry detsky hlas sakra dobre hraje a vyzorovo vyzera ovela blizsie k veku 12 ako tie ostatne herecky. Ale ajtak. Skutocne 12-stky vyzeraju inak. Oni vyzeraju skor ako DDLG. Je vidiet na tvari, ze to je dospela zena, ktora sa hraje na holcicku.

Ten chlapik, co si s tou jednou volal bez sex. narazok a dojal tu herecku bol frajer.
Uživatelský avatar
Cykle02
Člen skupiny ČEPEK
Líbí se mi: Chlapci i dívky
ve věku od: 2
ve věku do: 12
Výkřik do tmy: Nevěřím těm co nevěří na Ježíška.
Příspěvky: 1865
Dal: 380 poděkování
Dostal: 894 poděkování

Re: Dokument o zneužívání na internetu "V síti" (crowdfunding)

Nový příspěvek od Cykle02 »

Mathias8 píše: sobota 3. 10. 2020, 7:59:52Je krasne vidiet v tom dokumente, ze to nie su pedofili.
Tak teď jsi to vyřešil. Tak málo pedofilů v tom dokumentu bylo, protože to prostě prokoukli :D
...a o jakých tématech se po dnešním Googlení začne na ČEPEKu mluvit?
Uživatelský avatar
Cykle02
Člen skupiny ČEPEK
Líbí se mi: Chlapci i dívky
ve věku od: 2
ve věku do: 12
Výkřik do tmy: Nevěřím těm co nevěří na Ježíška.
Příspěvky: 1865
Dal: 380 poděkování
Dostal: 894 poděkování

Re: Dokument o zneužívání na internetu "V síti" (crowdfunding)

Nový příspěvek od Cykle02 »


Ještě na začátku letošního roku by asi málokdo čekal, že kina po celé zemi ovládne dokumentární film. Tvůrcům V síti se ale podařilo přijít s poutavým a celospolečensky relevantním tématem, které pohltilo veřejnou diskuzi. Odhalování sexuálních predátorů na českém internetu do sálů přitáhlo už přes 400 tisíc diváků a nyní se vydává online.

Od dnešního dne si je možné na českých VOD platformách jako Dafilms, Aerovod i na DVD zakoupit tu nejpopulárnější verzi dokumentu V síti, tedy verzi nevhodnou pro diváky mladší patnácti let. Právě ta letos v únoru způsobila poprask ve společnosti, když divákům z perspektivy mladých dívek umožnila nahlédnout na temnější stránku internetu.

Pouhé dva týdny v kinech (před zrušením všech kulturních akcí) stačilo k tomu, aby se V síti stalo nejnavštěvovanějším dokumentem v české historii a nasbíralo přes 300 tisíc diváků. V následujících měsících po znovuotevření kin už počet diváků tak rychle nerostl, podle dat Unie filmových distributorů se nicméně vyšplhal na aktuálních 411 tisíc. Díky tomu je V síti v Česku momentálně zdaleka nejnavštěvovanějším filmem roku.

Vít Klusák, jeden z jeho tvůrců, v rozhovoru pro CzechCrunch v kontextu podobných statistik zdůraznil, že „návštěvnost není přímo úměrná kvalitě.“ Úspěch ho ale samozřejmě těší. „Daří se nám to téma otevírat a šířit ho společností. Neukájíme se tím ale ve smyslu, že čím víc lidí, tím lepší film,“ dodává.

Zároveň snaha dominovat žebříčkům popularity neměla být primárním důvodem, proč tvůrci nevyslyšeli naléhání některých diváků pro předčasné vydání filmu na internetu. Na jednu stranu zde byly pochopitelně závazky distributorům, partnerům a v neposlední řadě hrozba příliš velkého dopadu pirátství. Výrazná motivace pro zachování standardní prodlevy mezi premiérou na plátnech a na streamovacích službách ale byla také cinefilská.

Důležitá je sociální zkušenost projekcí u dospělých i dětí

„My jsme se především chtěli do kin vrátit, protože nejsilnější je podle nás sdílený zážitek, když všichni sedí spolu v sále,“ vysvětluje Klusák. Jako filmař vzhlíží k romantickému i praktickému aspektu filmové projekce, která vyžaduje si vše naplánovat, vyhradit si čas a vynaložit určité úsilí. „Už v tom gestu se někam vydat a prožít něco společně s dalšími lidmi spatřuji velkou hodnotu, kdy je film událostí, ne jen kliknutím,“ komentuje režisér.

Pro V síti je nejdůležitější konkrétní dopad, jaký má na diváky. Proto na internetu vychází prozatím pouze verze od patnácti let a ta nejexplicitnější, vhodná až pro publikum starší osmnácti let, se má objevit až v případě, že se podaří zajistit nedostupnost dětem. Opačně je to zase s projekcemi verze pro děti s podnázvem Za školou. U nich prý konzultace s odborníky vedly ke zdůraznění kontextu kolem filmu a následným diskuzím jak s tvůrci, tak s proškolenými herečkami.

Takové řešení v praxi znamená poměrně pravidelné objevování dalších případů sexuálního obtěžování na internetu. „Statisticky je logické, že se v publiku musí nacházet dítě, které to potkalo,“ poznamenává Klusák a zmiňuje konkrétní zkušenost Terezy Těžké, jedné z hereček. Na ni se po jedné z nedávných brněnských školních akcí postupně obrátilo sedm dívek se špatnými zážitky.

Ve vzdělávání dětí a obecnějším šíření povědomí o tématu dokumentu chtějí tvůrci pokračovat i nadále, nejlépe nezávisle na možných omezeních způsobených pandemií. S distribuční společností Aerofilms se proto podílejí na obnoveném programu Moje kino LIVE, o němž jsme psali už dříve.


„Myslím, že málokdy záleží na tom, že se to téma otevírá, ale spíš jaký klíč k tomu použijete.“

Skrze něj se školy mohou na dálku zúčastnit jedné z mnoha plánovaných projekcí a následné živé diskuze s alespoň jedním z režisérského dua Vít Klusák–Barbora Chalupová a herečkami. Učitelé zároveň mají přístup k vytvořeným metodickým materiálům, které mají pomoci v případném dalším vzdělávání.

Z dlouhodobějšího hlediska je podobné nasazení tvůrců pochopitelně neudržitelné už proto, že jejich primární profesní zaměření leží jinde. Proto jednají s vysoce postavenými úředníky ministerstva školství o možnosti témata spojená s ochranou dětí na internetu zařadit do učebních plánů. „Byli bychom rádi, kdyby se to stalo součástí běžné výuky a aby se děti už mezi osmým a devátým rokem dozvídaly, jak se zodpovědně chovat v online prostředí,“ říká Klusák.

Takový věk se může zdát příliš nízký, podle diskuzí s odborníky se ale prý právě tehdy u dětí vytvářejí příslušné návyky a na jejich učení je proto například ve třinácti už pozdě. Jde přitom jak o rozeznávání falešných profilů a sdílení fotografií zmíněné v desateru na webu filmu, tak o širší mediální gramotnost. Diskuze o zařazování témat jako falešné zprávy, cílená reklama a podobně do rámcových vzdělávacích programů základních a středních škol ostatně probíhají už dlouho.

Vít Klusák, který má sám jedenáctiletou dceru, pak zdůrazňuje význam proaktivnějšího přístupu ze strany rodičů. Ačkoliv se sami někdy rádi oddávají infantilní zábavě mobilních her, sociální sítě jako TikTok stojí mimo jejich rozlišovací schopnost. Je ale důležité se o online život jejich potomků zajímat a snad v něm i participovat. „V takovém případě je mnohem pravděpodobnější, že se to dítě rodiči svěří, když tam zažije něco nepříjemného,“ říká režisér.

Kontroverzní merch a emočně silné sdělení

Naopak se vymezuje vůči nařčení z infantilizace důležitého sdělení jejich filmu a humorné memy považuje za pozitivní. Pokud s nimi totiž přijde do styku člověk, který V síti viděl, připomene si svou původní zkušenost. Někdo, kdo film nezná, zase může být přirozeně motivován se o zdroji humoru informovat. „Nedovedu si představit někoho, kdo film viděl a zasáhl ho, ale v reakci na vtípek si pak řekne, že ten problém tak velký není,“ poznamenává Klusák.

Jako ještě více nesmyslnou vnímá argumentaci mířenou proti oblečení s nápisy typu „12, tak to je pohoda“. Podle tvůrce může merchandising snímku spíše než jako znevažování tématu nebo lákání sexuálních predátorů fungovat jako určitá forma obrany: „Nošením trika se holka vztahuje k filmu a vysílá do světa, že se k němu hlásí a nedovolí okolí na ni takovým způsobem útočit.“

Navíc je zde aspekt udržování tématu V síti ve společnosti odkazem na dobře známé konkrétní příklady. Dokument totiž sice nepředstavil zvlášť originální nápad ani neodkryl překvapivá zákoutí internetu, přesto však v zásadě jako první vyvolal silné reakce. Vít Klusák tento rozdíl mezi tím, co bylo tušeno, a reakcí na skutečné odhalení přisuzuje zvolenému zpracování, které je diváky schopno emocionálně pohnout.

„Myslím, že málokdy záleží na tom, že se to téma otevírá, ale spíš jaký klíč k tomu použijete,“ vysvětluje režisér. Formát využívající hledisko dívek a zobrazující jejich autentické zkušenosti je podle něj efektivnější než například americká reality show To Catch a Predator, kterou tvůrci V síti mimochodem objevili až ve střižně. Oba se zabývají stejným problémem, zahraniční zpracování ale do centra staví moderátora spíše než dívky a jejich prožitky.

Možná právě díky specifickému přístupu byl až český dokument schopen u široké veřejnosti vznítit zájem o řešení problému sexuálního zneužívání na internetu. „Platforma dokumentárního filmu, který nepřenáší jen informace a fakta, ale má moc zprostředkovat i emoce a příběh, je pro to skvělý nástroj,“ míní Klusák.

Dodává, že dnešní zahlcení informacemi může vyvolávat určitou formu apatie: „Myslím, že filmový dokument s delší stopáží a možností se nějak ztotožnit s postavami je dobrý prostředek k tomu, abychom některým z nich konečně dopřáli pozornost a nějak je k sobě pustili.“

...a o jakých tématech se po dnešním Googlení začne na ČEPEKu mluvit?
Uživatelský avatar
Cykle02
Člen skupiny ČEPEK
Líbí se mi: Chlapci i dívky
ve věku od: 2
ve věku do: 12
Výkřik do tmy: Nevěřím těm co nevěří na Ježíška.
Příspěvky: 1865
Dal: 380 poděkování
Dostal: 894 poděkování

Re: Dokument o zneužívání na internetu "V síti" (crowdfunding)

Nový příspěvek od Cykle02 »


Rozhovor s dokumentaristou Vítem Klusákem, přesně po roce od dokončení radikálního sociálního experimentu, který otevřel tabuizované téma zneužívání dětí na internetu a dal vzniknout fenomenálnímu dokumentu V síti. Dokumentu, díky němuž první polapení sexuální predátoři již čekají na verdikt soudu a osvěta s ním spojená, pomáhá ochránit další možné dětské oběti on-line násilí. Ojedinělý formát nyní chtějí odkoupit zahraniční produkce, o jeho odvysílání mají zájem také v Japonsku, v zemi, kde sexuální násilí oficiálně takřka neexistuje.

Nakolik se celá náročná akce dotkla samotného spoluautora dokumentu V síti, jak sám vnímá prostředí sociálních sítí, nebo jaký je jeho rodičovský recept na odklonění dětí od toho, že jim sexuální výchovu budou vysvětlovat strýčkové na webu?

Sedíte ve vlaku. Kolik lidí ve vašem okolí právě kouká do mobilu?

Schoval jsem se kvůli klidu a COVIDU v kupé, je tady jen jedna slečna a ta neustále telefonuje. Vysvětlila mi, že si pořídila lístek do tichého oddílu, ale musí něco vyřídit, tak jsem to schytal já.

Děláte to, že po natočení dokumentu V síti hledáte v mužích v okolí případného násilníka? Osobní deformace?

Tohle mě naštěstí nepronásleduje. Paradoxně si víc všímám dětí, co jsou třeba v metru a tramvaji lapené v záři svých mobilů.

Váš sociální experiment vyvrátil vžitou představu o podobě sexuálního násilníka, který podle ní musí zákonitě mít diagnózu. Většina takových mužů je ale psychosexuálně zcela zdravá. Jak se díky vašemu dokumentu změnil obraz sexuálního predátora? Změnil se? Jezdíte po školách, jste v kontaktu s dětmi, mluvíte s učitelkami.

Náš film ukazuje, že se nejedná o nějaké snadno rozpoznatelné odpudivé úchyly, ale že jsou to často na první pohled mladí sympaťáci, kterým nedělá problém s nabídkou virtuálního sexu oslovit dítě. V tomhle je V síti výstrahou už jen tím, že boří tu stereotypní představu pána s rozhaleným baloňákem.

Jak se teď stavíte k běžným vtípkům a sexistickým narážkám, když víte, čím mohou dívky a ženy procházet?

Podobně jako předtím. Nepovedenej slizkej vtip zůstane vždycky nepovedeným slizkým vtipem.

Kauza #Meetoo ukázala, že sexuální násilí zažívají ve velké míře i chlapci. Proč jste se nezaměřili V síti i na ně?


Vedly nás k tomu dva důvody. Nedařilo se nám najít dospělého herce, který by byl herecky přesvědčivý, a přitom ještě nemutoval a nerostly mu vousy a mohl tedy představovat chlapce kolem dvanácti let. Klukům se vůbec daleko výrazněji promění rysy s nástupem dospělosti. A pak tam ještě přibývá motiv sexuální orientace. Kluci, kteří si v tomhle věku píší s cizími muži, ohledávají hranice své sexuální identity. A to už by byla příliš velká odbočka od našeho tématu.

Jak se V síti potvrdilo, sexuálního násilí na dětech se dopouštějí i ženy. Často zastávají roli zprostředkovatelek a průvodkyň k erotické tužbě muže. Byli jste dostatečně připraveni na to, že mezi predátory budou i ženy?


Ženy to dělají naprosto výjimečně a jak potvrzuje policie i odborníci na sexuální zneužívání v on-line prostředí, jejich motivem je spíš vydírání, nikoliv touha po sexuálním uspokojení. Tahají z kluků třeba video s masturbací a pak pod pohrůžkou zveřejnění požadují peníze. Přesto přiznávám, že žena, která ve filmu doprovodila svého partnera na schůzku se Sabinou Dlouhou, dostala do kolen i nás, kteří jsme toho v té době viděli hodně. Už jen to, s jakou samozřejmostí se domnělého dítěte vyptávala na menstruaci.

Policie už zasahuje, ale jak se k problému postavily sociální sítě jako Lidé.cz, na kterých jste experiment točili?

Zástupce společnosti Seznam jsme kontaktovali několik měsíců před uvedením filmu do kin, seznámili jsme je s tím, co se nám podařilo natočit mimo jiné i na jejich serveru. Vzpomínám si, že na mě působili, že ten šok v nejmenším nepředstírají. Dokonce k nám po pár dnech prosáklo, že se chystají Lidé.cz zavřít. Ale nestalo se nic. Snad aspoň posílili administrátorský dohled, doufám, ale těžko říct. Na diskusích po filmu potkávám mnoho diváků, kteří mi mají potřebu říct, že tenhle web byl peklo už před deseti lety, tudíž radikální proměně příliš nevěřím.

Viděla film třeba vaše maminka, která je z generace off-line? Jaké byly její reakce i jako babičky vnučky a vnuka?

Moje máma Jana Klusáková film pochopitelně viděla, a to na předpremiéře i slavnostní pražské premiéře. Máma je nesmlouvavý dramaturg, ale V síti přijala bez výtek, baví ji prolínání závažnosti toho tématu s humorem, který se tam překvapivě vyskytl. Jsem synem své matky – vztahujeme se k tomu tématu obdobně. Vybavuju si ze svého dětství, že máma nikdy nebyla prudérní, stran sexu jsem se mohl zeptat na cokoliv a bylo mi popravdě odpovězeno. A tohle praktikujeme s Marikou, s našimi kluky i s Julií z mého předchozího manželství a troufám si tvrdit, že to je nejlepší návod, jak děti odklonit od toho, že jim to budou vysvětlovat strýčkové na webu…

Na Facebook se nebojíte dát fotky s vlastními dětmi, nelitujete toho zpětně? Díky Facebooku tak víme, co měla v březnu vaše dcera Julie na nástěnce v pokojíčku.

Myslím, že je to věc míry. Nefotím děti, abych je vystavoval na netu, ale občas se někde objeví, protože s námi žijí a cestují a samy chtějí být součástí i toho, co žijeme virtuálně. Osobně dávám na FB spíš výroky a postřehy našeho nejstaršího Ondry, nikoliv fotky.

Jak se vám žije jako muži a otci, když víte, v jakém světě vyrůstá vaše dcera?

Naprosto bez obav. Jedenáctiletá Julie je právě chráněna tím, že film už několikrát viděla a probrali jsme to zprava zleva. Navíc už máme za sebou i prověrku dopadu. Nějaký chlapík jí psal na Instagramu (který by ještě vůbec v tomhle věku neměla mít, vím to, ale zakazujte jí to, když tam jsou všechny spolužačky): ,Copak provádíš?' – A Jul si to zbrkle přečetla a odvětila: ,Já nic neprodávám.' – Cha! – A on, že jí to moc sluší. A Jul zasmečovala: ,Asi bych vám měla říct, že můj táta o úchylech dělá filmy… '– A tím to skončilo.

Máte představu, kolika dětí a učitelů už osvětový film V síti: Za školou vidělo?

Osvětovou verzi filmu vidělo okolo 60 000 diváků, ale nebýt COVIDU, bylo by to mnohem více, už dvakrát (květen–červen, září–říjen) jsme rušili stovky projekcí pro školy… je to i důvod, proč se teď distributor filmu, společnost Aerofilms, rozhodl, že zorganizuje on-line promítání pro školy. Přípravy jsou v běhu.

Mění se při promítání filmu V síti: Za školou reakce dětí?

Doprovází ho široká škála emocí a největší radost mám z toho, když vidím, že to děti baví. To je totiž ta nejlepší možná půda pro to, aby se ty zaseté poučky, které jsou v tom filmu ukryté, uchytily. Debata po těchto projekcích nikdy netrvá méně jak hodinu, děti nás nechtějí pustit.

Je v dokumentu nějaká scéna, která děti vysloveně zarazí? Děti se obvykle choulostivým věcem smějí.

Myslím, že je to moment, kdy vezme Tereza Těžká spravedlnost, respektive malinovku do vlastních rukou a zchladí predátora, který si přiléhavě říkal Sneeky. Dětem v tu chvíli v jediné vteřině dojde, že i ony můžou takovému jednání řici „ne“. Že nejsou jen hříčkou v rukách někoho jiného, ale že je to i jejich zodpovědnost nesetrvávat v sociální roli oběti.

Osvěta je více než chvályhodná, ale... řada učitelek se například dodnes pýří, když má jen vyslovit slova, jako je penis, a jsou hlavně off-line! Jaké jsou vaše zkušenosti?

Bohužel v pár případech obdobné, jak popisujete. Proto jsme pro učitele vytvořili obsáhlé metodické materiály, které je připraví, jak s dětmi mluvit před projekcí filmu, jak po ní, jak se k těmhle citlivým tématům stavět atd. Lze si je stáhnout na osvětovém webu vsitifilm.cz. A pak jsem taky potkal řadu skvělých, především mladších pedagogů, kteří umí se svými svěřenci mluvit a jsou k nim zcela otevření. Vybavuji si učitele, který mi popisoval, že v hodině sexuální výchovy svým žákům v deváté třídě navrhl, že se můžou zeptat na cokoliv, když nebudou probíraná témata pubertálně shazovat. Třída na to přistoupila a jeden student hned zvedl ruku a zeptal se: Jak vylízat holku, aby se jí to líbilo? – Ptal jsem se toho nesmírně sympatického učitele se vzezřením sečtělého intelektuála, jak si s tím poradil. S povzdechem odvětil: Nezbylo než dodržet slovo, ale pojal jsem to pokud možno co nejvkusněji.

Novinkou je, že film bude promítán v Japonsku! Platí tato zpráva z vašeho Facebooku?

Platí a máme z toho velkou radost. Jedná se o uvedení jak v japonských kinech, tak v jedné z jejich televizí. A během pár dnů film vyrazí do německých kin, za tímhle účelem byl dokonce nadabován do němčiny, aby byl snáz koukatelný pro německou mládež.

Jak se vám podařilo dostat dokument o tabuizovaném tématu o zneužívání dětí na internetu do země, kde sexuální násilí oficiálně takřka neexistuje?

Japonci se naší world sale agentce ozvali sami. Film už oběhl několik festivalů, díky nimž se o něm ví i v zahraničí. Nebýt koronaviru a řady zrušených festivalů, šlo by to podle všeho ještě lépe. Vedle zájmu o samotný film nás zaskočil zájem o tzv. formát. Ozvalo se nám několik produkcí – namátkou z Maďarska, Ruska a USA, že by si rádi natočili svoje V SÍTI se svými herečkami, a tedy i se svými predátory… Je to logické, dopad na jejich společnost tak bude výraznější, než kdyby se jen dívali, jak se to odehrává kdesi v Čechách.

Od dokončení filmu o experimentu V síti uběhl rok. Padají první obvinění.

Kolik jste očekával, že se zachycených predátorů podaří vypátrat?


Policie se k dnešnímu dni zabývá 52 muži a jednou ženou. Padlo už 5 rozsudků. Přijde nám to s kolegyní Bárou Chalupovou jako slušný výsledek a vítáme to především jako preventivní výstrahu, neboť novináři ty jednotlivé kauzy sledují a zveřejňují. Aby každý, kdo chce používat děti ke svému uspokojení, věděl, že policie má kapacity a zájem si ho najít.

Tresty za sexuální násilí jsou v České republice jedny z nejnižších v Evropě. „Vašemu“ Sneekymu hrozí 12 let ve vězení. Je ale dost pravděpodobné, že se za mřížemi zdrží mnohem kratší dobu. Jaký trest byste si představoval vy?

Jsem filmař, dokumentarista, nikoliv policista a soudce. Osobně nepřeju vězení nikomu, u něhož by se jeho poklesky daly řešit jinak. Preferoval bych třeba nařízenou terapii nebo alternativní tresty. Ale někdo, kdo skutečně poznamená dítě na mnoho let dopředu, a bohužel se to děje i u zneužívání na internetu, za mříže patří, když jsme zatím nic lepšího nevymysleli.

Jak zpětně hodnotíte nedávnou kontroverzi kolem mikin a dalšího merchandise V síti?

Jako bouři ve sklenici vody. Bylo zajímavé vyzkoušet si být na pár dnů otloukánkem českého Facebooku. Zaujalo nás, že lidé na Instagramu reagovali naprosto odlišně, tedy takřka výhradně pozitivně. Když jsme se s kolegy snažili dobrat, co se to stalo, došlo mi, že je to mezigenerační spor. Kritici z řad rodičů argumentovali, že dítě si nemůže vzít mikinu s nápisem „Nevadí, že je mi 12?“, protože by se tím stalo „terčem pedofilů“. Ale jejich děti to vnímají zcela obráceně. Dávají těmi věcmi najevo svůj vztah k filmu, a tedy i tématu. Že jsou poučené a nenechají se jen tak někým namotat do sítí. Fascinuje mě, kolik rozumných lidí bylo schopno v těch rozhořčených diskusích vykřikovat, že se tím merchem snažíme nenažraně obohatit. Od první chvíle jsme zdůrazňovali, že veškerý zisk poputuje na osvětovou kampaň a hodláme to dodržet včetně veřejně dostupného vyúčtování.

Chování ve společnosti nejspíš značně ovlivní celý stav s koronavirovou pandemií, restrikcemi apod. Dovolíte si odhadnout, jak situace může ovlivnit chování sexuálních predátorů na síti?

Těžko říct. Ale lockdown vypadal tak, že děti zůstaly doma i s rodiči. Nejchoulostivější je situace, když se děti vrátí ze školy a rodiče tam ještě nejsou…

Jak vnímáte názory odborníků, kteří nošení roušek považují až za nebezpečné našemu zdraví. Národ se stal odborníkem na novou epidemiologickou situaci. Na čí straně jste – pro nošení roušek, nebo proti?

Jsem pro rozumné nošení roušek. V tramvaji rozhodně ano, v parku odložit, ale když mě někdo míjí i tam a sám ji má, nemám problém si ji taky rychle nasadit a respektovat jej. Fascinují mě debaty na Facebooku, z nichž je patrné, že řada lidí stále nepochopila, že rouška je především zábrana proti prskání, nikoliv primární ochrana toho, kdo ji má na sobě. Dobře to ilustruje sebestřednost těch, co ji striktně odmítají.

A jak se sám orientujete v nejasných výrocích vrcholných představitelů naší vlády? Jak například vnímáte názorový obrat předních politiků v předvolebním boji o voliče?

Neorientuji a ani se nesnažím, takhle je to přece se vším. Považuji za ignoranci, jestli si někdo teprve až teď všiml, že se Babiš a jeho suita takhle chovají. Vzpomeňte si na Babišův názorový kotrmelec s uprchlíky.

Koho si v současnosti vážíte a respektujete jeho slova – z citovaných odborníků, politiků…

Neupínám se k nikomu jednotlivě. Sbírám informace odevšad a průměruji je zbytky zdravého úsudku…

Máte záložní pracovní plány do případné karantény?

Točíme s mou ženou Marikou Pecháčkovou film – právě o koronaviru a čím je naší společnosti možná překvapivě prospěšný. Pracovní název je VELKÉ NIC. Vycházíme z mentálního obrazu náhlého vzduchoprázdna, které vám umožňuje staré pořádky nově promyslet. Takže se nenudíme ani v karanténě.
...a o jakých tématech se po dnešním Googlení začne na ČEPEKu mluvit?
Uživatelský avatar
Mathias8
Registrovaný uživatel
Varování: 1
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 7
ve věku do: 12
Příspěvky: 1047
Dal: 130 poděkování
Dostal: 412 poděkování

Re: Dokument o zneužívání na internetu "V síti" (crowdfunding)

Nový příspěvek od Mathias8 »

Cykle02 píše: sobota 3. 10. 2020, 8:31:35 Tak teď jsi to vyřešil. Tak málo pedofilů v tom dokumentu bylo, protože to prostě prokoukli
Iba jeden z nich bol podla mojho nazoru pedofil, co jednej z nich volal. Ti ostatni su podla mna normalny heterosexualy. Ten jeden z nich sam priznal, ked sa ho herecka opytala preco to robi, ze to je ine. Vyznelo to tak, ze ho uz nebavi s dospelimi zenami, ale tuzi po zmene takze dieta hlada ako nahradny objekt svojej tuzby.

A dalsich vobec nezaujimala herecka po povahovej stranke - "ale podme sa bavit o niecom inom, o tomto sa porozpravame neskor, ukaz mi prsicka" tak nejako to povedal.

A ten co ho obliala malinovkou bol ozaj magor
Uživatelský avatar
Kasz
Administrátor
Líbí se mi: Dívky a ženy
ve věku od: 4
ve věku do: 27
Kontakt: kasz@protonmail.com
Příspěvky: 5842
Dal: 1092 poděkování
Dostal: 2784 poděkování

Re: Dokument o zneužívání na internetu "V síti" (crowdfunding)

Nový příspěvek od Kasz »

Mathias8 píše: sobota 3. 10. 2020, 7:59:52 Je krasne vidiet v tom dokumente, ze to nie su pedofili. Pretoze, ked sa prechadza Tereza po izbe je vidiet jej velky zadek 😁 a vobec mi nepride ako 12 rocna. Vlastne dve z nich mi nepridu ako 12-stky. 12-stky vyzeraju inak. Ak by boli ozaj pedofili tak by si to urcite podla mna vsimli.
No nevím, já jsem pedofil a 12leté dívky se mi líbí a kdybych takhle přes Skype s někým mluvil, kdo by měl napsáno, že mu bude v létě 13, tak bych si určitě myslel, že mluvím se skutečnou 12letou dívkou a musím taky říct, že všechny tři herečky se mně i jako pedofilovi líbí.

Já si myslím, že to nebyli pedofilové, z jiného důvodu. A to z toho důvodu, že pedofil (tedy ten normální) touží s dítětem "mít vztah" (nemyslím sexuální, ale třeba kamarádský). Pedofil (a zase musím zdůraznit "ten normální") by si prostě chtěl povídat, opravdu by ho zajímalo, co ta dívka prožívá, jaké má zájmy. To, že to nebyli pedofilové, vyplývá z toho, jakým způsobem ty děti použili, jak Klusák vyjádřil "utilitárně" jen na to vyhonění a pak konec. Nulová vztahovost, nulový zájem o duši, po vystříkání prostě kolikrát ani bez rozloučení jen vypli hovor.

Hrozně náročný byl například Ústečan - vemte si, jak s ním bylo těžké komunikovat pro dospělé herečky, a co teprv jak těžké by to musel být pro skutečné 12letá dívky. Odolat něčemu takovému.

Bohužel se to stává, že pak holka nebo kluk pošle nahé fotky a pak jsou vydíraní. Děckám ve škole vždycky říkám - nikdy nikomu neposílejte žádné intimní fotky, ani svému klukovi nebo holce, protože nikdy nevíte, kdy to ten člověk proti vám použije.
Československá pedofilní komunita – již 10 let s Vámi! ❤️💙
Uživatelský avatar
Cykle02
Člen skupiny ČEPEK
Líbí se mi: Chlapci i dívky
ve věku od: 2
ve věku do: 12
Výkřik do tmy: Nevěřím těm co nevěří na Ježíška.
Příspěvky: 1865
Dal: 380 poděkování
Dostal: 894 poděkování

Re: Dokument o zneužívání na internetu "V síti" (crowdfunding)

Nový příspěvek od Cykle02 »


Městský soud v Praze potvrdil ve středu osmnáctiměsíční podmíněný trest Romanovi B., kterého odhalili tvůrci dokumentu V síti. Herečce představující dvanáctiletou Míšu poslal fotku ztopořeného penisu a snažil se ji přimět k pohlavnímu styku. Podobně komunikoval na Facebooku i se skutečnou třináctiletou dívkou.

Vysokoškolsky vzdělaný IT konzultant oslovil herečku Terezu Těžkou v listopadu 2018 na sociální síti Skype. Štáb režisérů Víta Klusáka a Barbory Chalupové tehdy natáčel dokument o sexuálních predátorech, kteří na internetu kontaktují nezletilé dívky.

Herečka Romanovi B. řekla, že jí je 12 let. Ten pak opakovaně žádal, aby mu poslala fotografii svých prsou. „Chtěl bych ti vyhrnout tričko, abych viděl tvá krásná ňadra, při tom bych tě položil na postel a začal bych ti je hladit a líbat,“ sděloval domnělé dvanáctileté Míše.

Třetí den, kdy spolu komunikovali, napsal, že by jí chtěl jazykem dráždit genitálie. „Zastavil bych se u tvé krásné sladké, mladé růžové dírky a můj jazyk by do ní pomalu vklouzl, zatímco bych jednou rukou svíral tvé stehno a druhou hladil tvá ňadra a bradavky.“ Vzápětí jí poslal fotografii ztopořeného penisu.

Herečku opakovaně žádal, aby mazala historii zpráv. Také ji lákal do cukrárny na „vánoční dortík a trochu horké čokolády“. Setkání pod dohledem kamer proběhlo 6. ledna 2019 v kavárně v Praze 7.

Tam Roman B. pokračoval v sexuálních návrzích. Dívce řekl, že by jí chtěl „šahat na klitoris a masírovat ho“. Ujišťoval ji, že to nebolí a že jí to bude příjemné. Na dotaz, co by měla dělat ona, odpověděl, že by se mohla dotýkat jeho penisu.

Schůzka skončila, když herečka podle stanoveného scénáře oznámila, že se na místo dostaví její otec. Roman B. ji později žádal o fotku z vany a pokoušel se o další setkání, ke kterému již nedošlo.

Policie následně zjistila, že v období od března do května 2019 komunikoval podobným způsobem na Facebooku se skutečnou třináctiletou dívkou. Ta mu na jeho žádosti poslala fotografii odhalených genitálií, on jí zase nejméně čtyři fotky svého ztopořeného penisu. Při následném chatování navrhoval, že by mohl ejakulovat do jejích úst.

Nelze to bagatelizovat, míní soud

„Hodně toho lituji a uvědomuji si vážnost následků. Už to v životě neudělám,“ tvrdí obžalovaný muž. Dnes se u odvolacího soudu pokoušel dosáhnout zrušení osmnáctiměsíční podmínky. Žádal o takzvaný odklon, tedy podmíněné zastavení trestního stíhání, aby neměl záznam v rejstříku trestů. Byl ochoten přijmout dlouhou zkušební dobu.

Jeho obhájkyně zdůraznila, že se k nezákonnému jednání doznal, poslal na konto obětí trestných činů 45 tisíc korun, pečuje o postižené rodiče a po zveřejnění filmu přišel v IT firmě o práci. Dodnes ji nemůže sehnat.

Upozornila, že jejího klienta, ač má ve filmu rozrastrovanou tvář, poznaly desítky lidí. Poté, co o jeho trestním stíhaní informovala média, se psychicky zhroutil. Podle znalců netrpí žádnou sexuální deviací. Muž sám od sebe vyhledal terapeuta.

Státní zástupkyně s podmíněným zastavením trestního stíhání nesouhlasila a navrhla odvolání Romana B. zamítnout. Senát se poradil a dospěl ke stejnému závěru.

„Odklon by byl bagatelizací této trestné činnosti. Jde o dva velmi intenzivní skutky ve směru sexuálního 'kažení' nezletilých, o dosti brutální svádění k sexuálním praktikám, čímž se skutečně narušuje jejich vývoj. Obžalovaný je zralý dospělý muž, který postupoval poměrně rafinovaným způsobem. Jde o závažnou trestnou činnost,“ vysvětlil předseda senátu Jan Kareš.

Doplnil, že s kolegy zvažovali, zda Romanovi B. zmírnit tříletou zkušební dobu, kterou mu uložil obvodní soud. Dospěli však k závěru, že odpovídá nejzávažnějšímu z přečinů, kterých se dopustil, a sice zneužití dítěte k výrobě pornografie, kde je sazba od jednoho do pěti let vězení.

Pokud Roman B. nepovede v následujících třech letech řádný život, stráví za mřížemi 18 měsíců.

Podmínky a sexuální léčení

Podle dostupných informací jde o čtvrtý trest, který v souvislosti s filmovým dokumentem padl. I ve třech předchozích případech skončilo stíhání podmínkou.

Zřejmě prvním potrestaným byl Marek V., který dostal loni v prosinci u Obvodního soudu pro Prahu 3 za navazování nedovolených kontaktů s dítětem deset měsíců vězení. Výkon trestu mu soud podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání tří let. Vydaný trestní příkaz je pravomocný od konce ledna.

Další ze stíhaných, Matouš K., byl v srpnu pravomocně odsouzen ke čtrnácti měsícům vězení s odkladem na tři roky. Soud mu zároveň uložil ochranné sexuologické léčení v ambulantní formě. „Bude na obžalovaném, aby během středně dlouhé zkušební doby svým chováním a způsobem života prokázal, že se jednalo o exces, že se skutečně napravil a že bezprostředního výkonu trestu není třeba,“ napsal do rozhodnutí, které má redakce iDNES.cz k dispozici, předseda odvolacího senátu Tomáš Kubovec.

Romana T. potrestal Obvodní soud pro Prahu 7 začátkem září podmíněně patnácti měsíci vězení se zkušební dobou v trvání 40 měsíců. I on se má ambulantně léčit u sexuologa. „Rozsudek zdejšího soudu dosud nenabyl právní moci,“ zdůraznila mluvčí soudu Tereza Leskovjanová.

Vyšetřování dalších případů buď policie ještě neuzavřela, nebo je soudy teprve projednají.

Agresivní Sneeky

Minulý měsíc podalo státní zastupitelství k Městskému soudu v Praze obžalobu na nejagresivnějšího z natočených mužů vystupujícího pod přezdívkou Sneeky. Policie ho viní ze sexuálního nátlaku, navazování nedovoleného kontaktu s dítětem a šíření pornografie. Hrozí mu až dvanáct let vězení.

Herečka Tereza Těžká pro server iROZHLAS.cz popsala, že Sneeky zprvu vystupoval přátelsky a štábu se zdál pro dokument nezajímavý. Záhy ale radikálně změnil chování a „z ničeho nic přešel do extrému“.

Druhý den poslal figurantce zoofilní porno a když z ní následně vylákal nahé fotografie (šlo o fotomontáž), zveřejnil je na internetu. Vyhrožoval, že dívku znásilní, nebo si na to někoho najme. Obchodoval s jejími fotkami a nutil ji, aby vlastní pornografické snímky prodávala.

Na schůzce, která proběhla loni v únoru, mu měla předat peníze. Herečka v závěru vypadla z role, muži vyčetla jeho chování, naštvaně mu chrstla do tváře malinovku a odešla.
...a o jakých tématech se po dnešním Googlení začne na ČEPEKu mluvit?
Uživatelský avatar
Allein
Administrátor
Líbí se mi: Muži
ve věku od: 25
ve věku do: 50
Kontakt: allein@post.cz
Výkřik do tmy: Kasz ♥
Příspěvky: 251
Dal: 430 poděkování
Dostal: 410 poděkování

Re: Dokument o zneužívání na internetu "V síti" (crowdfunding)

Nový příspěvek od Allein »

Gabriel Svoboda píše: pátek 2. 10. 2020, 17:33:11V sobotu 3.10.2020 ve 20:30 pořádá Moje kino LIVE podobnou akci a tentokrát by to měl být opravdu film V síti s následnou debatou, ne pouze debata.
Na online promítání i následující debatě jsem byla. Film už pro mě překvapením nebyl (viděla jsem ho kolikrát, šestkrát, sedmkrát? :D), ale líbilo se mi, že na závěr ukázali několik scén z natáčení, které ve filmu vůbec nebyly. Diskuze byla trochu krkolomná, návštěvníci mohli psát samozřejmě otázky do chatu, ale ne na všechny otázky, které by mě zajímaly, se dostalo. Jeden z přítomných se tázal, zda si žádný z predátorů nevšiml Terezina (alias „Míšina“) tetování na ruce (kterého jsem si popravdě nevšimla ani já, i když dotyčný tvrdil, že ve filmu jde viditelně vidět). Já jsem se tam tázala na to, proč do filmu nebyly zahrnuté scény s koupelnou, ale buď byl můj dotaz přehlédnut, anebo záměrně nezodpovězen. *dont_know*

Nicméně jeden z diskutujících tam napsal něco ve smyslu „a není to tak dlouho, co byli pedofilové na Pride“, tak jsem mu v diskuzi vysvětlovala, že i ve filmu je zmíněno, že se v drtivé většině ve filmu o pedofily nejedná, a že na Pridu byla skupina pedofilů, která je proti zneužívání dětí a naopak se snaží své členy vést k tomu, aby dětem nebyli vůbec nebezpeční. Tento člověk mi děkoval za odpověď a působil tak, že tomuto porozuměl. :) (Pobavilo mě, jak to Klusák v debatě komentoval slovy: „No, vidím, že vy už si v té debatě povídáte i mezi sebou.“ :D)
Uživatelský avatar
Cykle02
Člen skupiny ČEPEK
Líbí se mi: Chlapci i dívky
ve věku od: 2
ve věku do: 12
Výkřik do tmy: Nevěřím těm co nevěří na Ježíška.
Příspěvky: 1865
Dal: 380 poděkování
Dostal: 894 poděkování

Re: Dokument o zneužívání na internetu "V síti" (crowdfunding)

Nový příspěvek od Cykle02 »


(Asi nejhorší pokus o recenzi, co jsem zatím viděl)
...a o jakých tématech se po dnešním Googlení začne na ČEPEKu mluvit?