Už jsem si uvědomil svou orientaci ale co dál? (MalejDejv)

[MalejDejv]

Už jsem si uvědomil svou orientaci ale co dál? - dotaz v poradně

Dobrý den, jsem MalejDejv a tady v komunitě už mě znají, protože jsem sem delší dobu docházel, zjistil jsem totiž, ze mě přitahují kluci (8-13let). Přišel jsem sem, ale nevím, jak to popsat ... nějak sem pobytem zde zapomněl na svou úchylku (bral jsem ji jako nic). Ale minulý týden to začalo, mám úzkosti a děsný strach, že někomu ublížím. Do toho se rodiče začínají ptát, proč sem ještě neměl ani jednu holku. Mám strach, kdy mi na dveře zaklepe policie, i když vím, že v pc žádné nahé fotky nemám. Hledal jsem nějakého psychologa, ale nemám na něj finance. Co mám dělat.

Katerina Klapilova, Ph.D. odpovídá:

Milý MalejDejve,

nejsi kvůli své orientaci v jednoduché situaci. Je skvělé, že hledáš podporu, abys to zvládnul - bez úzkostí a jiných problémů. Také by ses mohl poradit jak reagovat na rodiče a okolí. Bohužel nepíšeš kolik ti je let ani odkud jsi. I psycholog může být proplácen ze zdravotního pojištění.

Je-li to pro tebe organizačně schůdné, doporučuji se objednat na sexuologický ústav (ze sexuologů např. MUDr, Brzek nebo MUDr. Procházka, nebo k psychologovi Prof. Weissovi) nebo do Sexuologické ambulance v Bohnické léčebně (MUDr. Brichcín, MUDr. Řeřichová nebo doporučí někoho z místních psychologů, co mají zkušenosti s odlišnostmi sex. preference).

V případě, že jsi z jiného regionu, podívej se na mapu sexuologů tady na ČEPEKU a neboj se tam zajít.

Držím pěsti při zvládání vlastní sexuality

Kateřina Klapilová

[nintropan]

Ahoj malej Dajve,
chtěl jsem o sobě něco napsat, ale musím napsat tobě, abys neprovedl nějakou nepředváženost. Mě bylo taky špatně, ale je prostě potřeba se naučít s žít. Zastavit se a dělat něco pro sebe. Já vím, není to lehké. Viděl jsem děti, kterým ubližovalovali není to hezky pohled, a nebyli to všichni pedofilové.
Ale abych to shrnul, pan doktror má pravdu.

[Little Hero]

Ahoj Dejve, sice tě skoro neznám, ale myslím si, že to takříkajíc "moc hrotíš". Pokud nemáš nějaké sexuální choutky spojené s touhou je realizovat, a do PC si nestahuješ závadné soubory, tak na tebe žádná policie klepat nebude (není důvod). Asi máš strach, že je na tobě tvá orientace nějak vidět, ale sám určitě racionálně víš, že to není možné. Přirozeně vstřícné chování k dětem také není nic špatného, na tom nic nápadného není. Uklidni se a dej si aspoň na čas oddych od těchto myšlenek. Jak psala paní Klapilová, psycholog může být hrazený i ze zdravotního pojištění, a do kolonky zdravotního výkonu by se napsalo třeba "psychologické poradenství", což je de facto pravda. Před nějakým časem tady někdo něco takového i psal. To už by se domluvilo přímo s tím psychologem. Nejspíš by ti někdo poradil i na chatu, na jakého se máš obrátit, kdybys napsal, ze kterého kraje třeba jsi, a možná, že by tam s tebou třeba i na prvních pár sezení zašel. Nevěš hlavu, žádná kaše není tak horká, jak se uvaří.

Držím palce.

[Myš]

Little Hero, on když má někdo silnou úzkost, fakt mu nepomůžeš, když řekneš, že to moc hrotí. To si pak třeba člověk uvědomí zpětně, ale v tu chvíli umí být ty myšlenky tak obklopující a intenzivní, že to tak člověk prostě cítí, jsi v módu, kdy tam není prostor pro racionální analýzu.

Za sebe bych poradil tohle:

Psychologa i psychoterapeuta může hradit zdravotní pojištění. Podívej se ve svém okolí, jestli nějaký takový je. A jestli není, můžeš zkusit i někoho placeného a pokusit se domluvit na snížené ceně nebo péči nehrazenou. jednoho klienta za čtrnáct dní psycholog/psychoterapeut zvládnout může, sám jsem si takhle výrazně sníženou cenu kdysi domluvil. A i kdyby na to ten člověk neměl kapacitu, třeba ti poradí někoho hrazeného z pojištění.

U hledání odborné pomoci se mi vyplatilo toho hodně napsat do e-mailu a když jsem pak měl dobrý pocit z odpovědi, tak jsem se s tím člověkem domluvil a bylo to fajn. Můžeš si tak přibližně otestovat reakci člověka na tvůj problém.

Rodiče v tom procesu můžou hrát složitou roli. Nemám univerzální radu, jak to s nimi vyřešit. Já jsem to v jednu řekl, jak to bylo, což nakonec našemu vztahu jen prospělo. Ale jestli se na to zatím necítíš, cest je více, včetně toho, že řekneš, že jsi na kluky, ale nebudeš to dál rozebírat. Ale tvé rodiče fakt neznám.

Velmi by mi zajímalo, odkud se berou ty myšlenky, které v tobě způsobují obavy a strach. Z mojí zkušenosti mi ve větším náhledu pomohlo nepříjemné myšlenky analyzovat, ptát se sám sebe, odkud se berou a co znamenají. Mohou odkazovat k nějakému přesvědčení, niterné obavě, nedostatku sebevědomí i různým traumatům.