Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje rozšířit výčet činů, jejichž neoznámení či nepřekažení je trestné, o různé podoby sexuálního násilí, od znásilnění po sexuální nátlak. Kdo by spáchání některého z vyjmenovaných činů zamlčoval před úřady, riskuje až tříletý pobyt za mřížemi. Postih se samozřejmě netýká samotné oběti.
O plánované změně trestního zákoníku informoval jako první server Česká justice. Šéfka resortu Michaela Marksová serveru iDNES.cz sdělila, že novelizace míří primárně na případy související se zneužíváním dětí.
„Je to v souladu s Úmluvou Rady Evropy o ochraně dětí proti sexuálnímu vykořisťování a pohlavnímu zneužívání v rámci takzvané Lanzarotské úmluvy, kterou Česká republika ratifikovala v roce 2016,“ vysvětlila Marksová.
Podle návrhu se má katalog tresných činů, jejichž neoznámení je trestné, rozšířit nejen o znásilnění, ale také o činy související se zneužíváním dětí či nakládání s dětskou pornografií. V některých případech má občan navíc povinnost spáchání činu překazit (viz box). Podle zákona je možné trestný čin překazit i jeho včasným oznámením policii nebo státnímu zástupci.
Návrh bude řešit až nová vláda
Změna by se měla promítnout do chystané novelizace trestního zákoníku. Ministerstvo se však dohodlo s resortem spravedlnosti, že navrhované připomínky se budou řešit až po vzniku nové vlády. „Vláda tedy pro tuto chvíli bude jednat o návrhu novely trestního zákoníku bez zapracovaných připomínek, které jsme za resort vznesli,“ uvedl mluvčí MPSV Petr Habáň.
Povinnost nahlásit či překazit spáchání trestného činu platí již nyní pro skutky vyjmenované v paragrafech 367 a 368 trestního zákoníku. Svědci takového jednání mají povinnost nahlásit je polici či státnímu zástupci, jinak jim hrozí až tři roky vězení.
Oznamovací povinnost se vztahuje na všechny osoby, které se o spáchání činu dozvěděly, kromě oběti a pachatele. Výjimka platí pro případy, kdy by člověk vystavil sebe nebo blízké nebezpečí smrti, ublížení na zdraví nebo trestního stíhání.
Další výjimka, ale pouze z oznamovací povinnosti, platí pro advokáty a jejich zaměstnance (pokud se o činu dozvěděli v souvislosti s výkonem práce) a duchovní (pokud se o činu dozvěděli v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství).
Autor: Barbora Janáková
