Lze být šťastný? (Klára)

[Klára]

Lze být šťastný? – dotaz v poradně

Zdravím, jmenuji se Klára a je mi 21 let. Přítel se mi před pár dny svěříl, že je pedofil, přitahují ho děvčátka od zhruba 8 do 14 let. Jsme spolu již 3 roky, ale poslední 2 jsou co se týká sexuálního života celkem na prd. Začalo to nehodou, kdy praskl kondom a všimli jsme si toho pozdě. Dělá mu problém se mnou dosáhnout orgasmu, což jsem ještě donedávna přisuzovala právě té nehodě.

Poslední dobou se to však horší a techniky, které dřív šly, už nezabírají. Bojím se toho, že se to bude dál horšit, že ho časem přestanu naprosto přitahovat. Jsem malého vzrůstu, což sice napomáhá mladšímu vzhledu, ale přeci jen budu dál stárnout. Navíc mám problém se přenést přes myšlenku, že jsem náhražka toho, co by doopravdy chtěl, že nikdy nebudu to, po čem vlastně touží, že jsem jen dostačující. Je vůbec možné, abychom byli oba dva šťastní a spokojení? Jak se s těmito myšlenkami srovnat?
Děkuji za jakoukoli radu.

Kuba Myš (s konzultací Jana Forsta) odpovídá:

Pan Brzek zatím odpověď neposlal, a ač jako pedofil se necítím být úplně kompetentní vám radit se vztahem, nějaké myšlenky k tomu taky mám

Základem dobrého vztahu je podle mě otevřená a upřímná komunikace. V první řadě je však podstatné mít jasno v sobě. Skutečně je problém v sexu, nebo jde spíš o ty obavy, že nikdy nenaplníte představy vašeho partnera? Zkuste to s ním otevřeně probrat a třeba zjistíte, že vaše obava je úplně zbytečná a jedná se o zbytečnou domněnku.

Sex a fyzická přitažlivost jsou ve vztahu jistě důležité, ale jedná se jen o jednu ze složek. Je dobré mít jasno, jak moc důležitá je zrovna ve vašem vztahu. Faktorem sex ovlivňujícím mohou být ale i ony obavy, nejistoty a strachy, které se do sexu mohou promítat a ubírat tak na jeho kvalitě. Je i možné, že váš partner má spíše medicínský problém s dosažením orgasmu obecně a vůbec nejde o vás.

Zkuste na vztahu taky hledat a pojmenovávat pozitiva vašeho soužití, vzájemně se s přítelem oceňujte a nezapomeňte ocenit i sebe samotnou, třeba za to, že jste i přes to, že je přítel pedofil, do vztahu šla a přijala ho. To rozhodně nedokáže každý.

Kuba Myš

[Daniel]

Milá Kláro,

jmenuji se Daniel, je mi přes čtyřicet let, jsem heterosexuální pedofil a už více jak 15 let žiji ve šťastném manželství. Vítám vás tady a těší mne, že jste zavítala na naše fórum.

Rád bych zde napsal něco ke slově "náhražka". Ženil jsem se v necelých třiceti letech s o něco málo starší snoubenkou. A otevřeně se přiznávám, že by se mi líbilo, kdybych si býval mohl vzít za manželku šestiletou holčičku. Vážně by se mi to líbilo. Nebudu lhát, že ne. Napadá mě ale přitom hodně otázek.

Byla by si ta holčička vědomá, do čeho vlastně jde? Bylo by to z její strany svobodné rozhodnutí její vůle? Mohla by mi být rovnocennou partnerkou, která při mne bude stát a v případě potřeby mne podpírat, nebo mi naopak oponovat? Mohl bych s ní vést normální sexuální život? Kolik let by trvalo, než by vystudovala základní školu, střední školu, popřípadě nějakého bakaláře, pak si něco odpracovala, aby získala praxi, abychom pak mohli začít uvažovat o rodině a o dětech? Kolik by mi asi bylo, když by naše nejstarší dítě šlo na vysokou školu? Byl bych v té době ještě dostatečně výkonný v práci, abych mohl financovat studia? Kolik by mi proboha bylo, až by se naše nejmladší dítě ženilo (vdávalo)? Užil bych si vůbec vnoučata? S ohledem na to, že se ženy dožívají vyššího věku, tak o kolik let by mne manželka přežila a nejspíše žila sama jako vdova?

A závěr otázka, která vlastně měla být na začátku, jak dlouho by ta šestiletá holčička zůstala tou šestiletou holčičkou?

Pokud mám na všechny otázky odpovědět co nejstručněji, pak bych řekl jen: Blbost. Možná nemám to, po čem toužím. Jenže problém je, že to, po čem toužím, zkrátka neexistuje. Věkově přiměřená manželka pro mne tedy není náhražka. Je to jediná cesta ke smysluplnému vztahu a funkční rodině.

Co se týče vašich obav z toho, že budete stárnout, tak tyto obavy mohou časem postihnou každou ženu. Preferenční věk většiny mužů je totiž mezi necelými dvaceti a necelými třiceti lety. Má to jisté biologické opodstatnění, ženy jsou v tomto věku na vrcholu plodnosti, příroda se nás snaží přimět k tomu, abychom nevyhynuli, takže je přirozené, že jsou muži k této věkové kategorii přitahováni nejvíc. Přesto je hodně padesátiletých i starších mužů, kteří žijí se stejně starými manželkami, mají je rádi a nemají potřebu cokoliv měnit.

Nicméně vaše sexuální problémy bych bral vážně. Sám si jako chlap neumím představit, že by mi moje manželka nepřipadala krásná a sexuálně mě nepřitahovala. Možná bych si to uměl představit, pokud by to bylo oboustranné, např. pokud bych byl gay, chtěl mít děti a normální rodinu a bral si stejně smýšlející lesbičku, takže bychom oba dopředu věděli, že náš intimní život nebude žádné terno, ale že to tak chceme oba a že si nebudeme mít vzájemně co vyčítat.

Tady pro vás bohužel nemám žádnou radu, protože moje životní zkušenost je odlišná. Za celou dobu našeho manželství jsme žádné problémy v našem intimním životě neměli. A pokud přeci jenom ano, pak za tím nikdy nestála moje sexualita, ale vždy neřešené nahromaděné problémy v našem vztahu.

Takže jediné, co mohu poradit, je otevřeně si o všem popovídat. A pokud ani to nepomůže a pokud oba budete stát o pokračování vašeho vztahu, tak pak vám mohu poradit jen odložit ostych a vyhledat odbornou pomoc u sexuologa. Nakonec se třeba může ukázat, že problémy vašeho přítele mají fyziologický původ a že se dají vhodnými medikamenty léčit.

Doufám, že vám moje odpověď nějak pomohla.

Daniel