Denník N: Gayové jsou lepší rodiče, říká autor meta-analýzy

[Myš]

Deti, ktoré vychovávajú gejovia, netrpia a darí sa im lepšie ako deťom heterosexuálov (Dennikn.sk)

Gejovia môžu byť viac pripravení na výchovu detí, lebo sú vysoko motivovaní byť skvelými rodičmi. Na deti by pozitívne mohlo vplývať aj to, že rodičovské roly si gejovia delia viac rovnomerne, vraví psychológ.

Argument, že manželstvá gejov by sa nemali povoliť, lebo sú proti záujmom detí, je chybný, vraví pre Denník N psychológ Benjamin Graham Miller z University of Tennessee at Knoxville.

Vedec dodal: „Máme veľmi málo dôkazov o akýchkoľvek rozdieloch medzi deťmi rodičov, ktorí sú gejovia a heterosexuáli. V skutočnosti je to tak, že podľa väčšiny výskumov, ktoré ukazujú na existenciu nejakého rozdielu, sú na tom deti gejov lepšie.“

V marci publikoval Miller a jeho kolegovia meta-analýzu, podľa ktorej deti vychovávané gejmi dosahovali lepšie výsledky ako deti heterosexuálov v parametroch, ako sú problémy so správaním, psychosociálne problémy, sebaúcta, hyperaktivita alebo emocionálne problémy.

Miller povedal, že aj keby deti homosexuálov dosahovali horšie výsledky, nebol by to dobrý argument, prečo adopcie a manželstvá homosexuálov nepovoliť. „Vieme o mnohých demografických faktoroch, ktoré sa týkajú farby pleti, náboženstva rodičov, ich socioekonomického statusu alebo bydliska, ktoré vplývajú na horšie výsledky detí. Ale to nie je dôvod zakázať týmto skupinám ľudí manželstvo.“

Regnerusova štúdia

Autori zozbierali viacero štúdií o vplyve výchovy detí gejmi, ktoré vznikli po roku 2005. Aby ich autori zaradili do meta-analýzy, štúdie museli spĺňať viacero kritérií: okrem iného museli obsahovať kontrolnú skupinu či štatistické údaje potrebné na ďalšiu analýzu.

Z ostatného dôvodu, vysvetlil nám Miller, nezaradili do svojho výskumu slávnu štúdiu Marka Regnerusa z roku 2012, podľa ktorej výchova gejmi a lesbami deti poškodzuje. Mark Regnerus, sociológ z univerzity v texaskom Austine, bol nedávnym hosťom na Bratislavských Hanusových dňoch.

Ako sme napísali v minulosti, Regnerusova štúdia obsahovala také chyby, že sa od nej dištancovala univerzita, kde autor pôsobí. ...

V marci publikoval Miller a jeho kolegovia meta-analýzu, podľa ktorej deti vychovávané gejmi dosahovali lepšie výsledky ako deti heterosexuálov v parametroch, ako sú problémy so správaním, psychosociálne problémy, sebaúcta, hyperaktivita alebo emocionálne problémy.

Miller povedal, že aj keby deti homosexuálov dosahovali horšie výsledky, nebol by to dobrý argument, prečo adopcie a manželstvá homosexuálov nepovoliť. „Vieme o mnohých demografických faktoroch, ktoré sa týkajú farby pleti, náboženstva rodičov, ich socioekonomického statusu alebo bydliska, ktoré vplývajú na horšie výsledky detí. Ale to nie je dôvod zakázať týmto skupinám ľudí manželstvo.“

Jestli to platí i pro homosexuální pedofily se nedozvíme, ale některá zdůvodnění patří i pro nás, např.: vyšší motivace být rodiči

Plný článek můžu zájemcům poslat SZ.

[Jednorozec]

"Z ostatného dôvodu, vysvetlil nám Miller, nezaradili do svojho výskumu slávnu štúdiu Marka Regnerusa z roku 2012, podľa ktorej výchova gejmi a lesbami deti poškodzuje. "
Tak jestli tomu dobře rozumím tak on si vybral studie, někoho jiného z nichž vytáhl data pro svou analýzu. Přičemž jeodtázka nakolik nestranně...

Ono je třeba být opatrný už po přečtení věty "Máme veľmi málo dôkazov o akýchkoľvek rozdieloch medzi deťmi rodičov, ktorí sú gejovia a heterosexuáli."

Řekl bych že to bude něco jako ty statistiky co ukazovali že pedofilové mají menší průměrné IQ než zbytek populace. Akorát že to iq se zjišťovalo od vzorků pedofilů co skončili v base...

Nevidím nejmenší sůvod proč by sexuální orientace měla zhoršovat rodičovské funkce. Prostě to dle mne závisí na jiných věcech.

[Silesia]

Tak gayove budou vic motivivaní o tom asi žádná

[Jednorozec]

Jenže je otázka jestli ta motivace bude ke prospěchu věci. Vnější tlak může působit i negativně...
Ppravdě když se tak zamyslím jak bych asi dopadl ve školním kolektivu mít doma dva tatínky tak se bojím že za mých dětských let bych to asi docela odnesl. Děti umí být v tomhle "zlé" (i když si třeba neuvědomují jak moc špatnou věc dělají).

[Silesia]

Umí to beze sporu. Ale zase dnes se již najdou děti co mají stejnou zkusenost a nejdou se i přátelské skoly, tak že podle me to řešitelné je a pokud mu bude lépe než v ústavu proč to nezkusit

[Gabriel Svoboda]

Takže kdybychom vytáhli průměrného homosexuála a nechali ho stát se rodičem, není vůbec jisté, že by byl stejně dobrým nebo lepším rodičem než heterosexuál. Homosexuálové jsou lepšími rodiči jen proto, že je nic (společnost ani biologie) nenutí mít děti, takže děti mají jen ti nejlepší z nich, zatímco z heterosexuálů pořád mají děti stále téměř všichni, tedy i ti špatní. To není argument proti rodičovství homosexuálů; jen je potřeba počítat s tím, že jak se rodičovství mezi homosexuály bude šířit, budou se rodiči stávat stále horší a horší homosexuálové, průměrný homosexuální rodič tedy bude stále horší a bude tedy potřeba dělat stále nové a nové studie, abychom měli aktuální údaje.

(Je to podobný důvod, proč jsou registrovaná partnerství stabilnější než manželství - homosexuály do registrovaných partnerství společnost nenutí, takže ho uzavřou jen ti nejlepší z nich, zatímco na heterosexuály je pořád nějaký společenský tlak, i když mnohem menší než dříve, aby manželství uzavřeli. Poctivé by bylo zkoumat stabilitu homosexuálních vztahů a heterosexuálních vztahů obecně, bez ohledu na to, zda je dotyčný pár sezdaný.)

Toho, co napsal Jednorožec, se taky obávám. Pokud by se dětem homosexuálních rodičů vedlo hůře než dětem heterosexuálních rodičů, vůbec by to neznamenalo, že je to vina těch homosexuálních rodičů. Může to být i vina okolní společnosti. Jenže společnost jen tak převychovat nelze a ten homosexuál, který má děti opravdu (rodičovsky) rád, to musí pochopit a o adopci cizího dítěte neusilovat. Pokud studie ukazují, že se dětem homosexuálních rodičů hůře nevede, pak je to dobře, ale opět je potřeba to poctivě a opakovaně zkoumat (je asi jasné, že když tento problém budou studovat např. ve Švédsku, nebudou výsledky takové studie jen tak přenositelné např. do Polska).

A každý si musí uvědomit, že když dítě z dětského domova dáme homosexuálního páru, dáváme mu ho na úkor jiného heterosexuálního páru, který na adopci dítěte bude nadále marně čekat. To není nutně špatně, ale je potřeba to vědět a nepoužívat nepoctivé argumenty (většinou z nevědomosti, ale u některých homosexuálních aktivistů to musí být úmyslně; není možné, že by to nevěděli). Není to tak, že když dítě nedáme homosexuálnímu páru, zůstane v dětském domově; heterosexuálních zájemců o adopci je nadbytek.

[Myš]

Jenže je otázka jestli ta motivace bude ke prospěchu věci. Vnější tlak může působit i negativně...
Ppravdě když se tak zamyslím jak bych asi dopadl ve školním kolektivu mít doma dva tatínky tak se bojím že za mých dětských let bych to asi docela odnesl. Děti umí být v tomhle "zlé" (i když si třeba neuvědomují jak moc špatnou věc dělají).

Děti mají tendenci se posmívat, když dojde na nejrůznější odlišnosti. Mám štěstí na školní prostředí, kde se takové věci dějí minimálně, ale stačí si vzpomenout na svá školní léta. V kolektivu se mi dostávalo nepříjemné pozornosti pro obnošené oblečení z charity, občasný nedostatek peněz na školní výlety, obtloustlou postavu atd. Stejné pozornosti se na běžných školách může dostat komukoli, stačí matka samoživitelka, matka "biomatka" či otec "biootec", rodič z Afriky, vychovávání v křesťanské nebo jakékoli jiné víře... Ale to nikdy nemůže sloužit jako argument proti tomu, aby lidé odlišní od většiny vychovávali děti. Dětí s heterosexálními rodiči se to týká také a podstatná není ani tak to, jaké "nevětšinové" skupiny se to týká více (což je stejně odlišné kolektiv od kolektivu) jako spíše postoj rodiny a dítěte.

U posmívání jde hlavně o sebeúctu a sebejistotu dítěte. Díky tomu se ho posmívání vůbec nemusí dotknout a působit nepříjemné emoce, nebo se může prožívání posměšků výraně zmenšit. To pochází především z rodiny, ale bezpochyby může napomoci, nebo naopak uškodit školní prostředí, viz třeba legalizace šikany zasedlým učitelem. Ale když dítě do školy jde, je na rodičích, jsou-li základy sebeúcty a sebejistoty položeny. A pokud je dítěti doma poskytovaná náležitá podpora, objeví-li se ve školním kolektivu problém, tak rodiče přispějí ke zlepšení situace.

[Gabriel Svoboda]

Ale to nikdy nemůže sloužit jako argument proti tomu, aby lidé odlišní od většiny vychovávali děti.

Samozřejmě to není argument pro to, aby sociálka uměle rozbíjela rodiny odlišné od většiny, které již vznikly. Ale určitě to může být argument proti tomu, aby stát rodiny odlišné od většiny vytvářel uměle (skrze adopci cizího dítěte z dětského domova). Dítě z přirozeně vzniklé rodiny odlišné od většiny je sice šikanované (mínus), ale alespoň je se svými sociálními rodiči (plus). Dítě z uměle vytvořené rodiny odlišné od většiny je šikanované (mínus) a vychovávají ho cizí lidé (mínus). Můžeme se pokusit zbavit ho alespoň toho prvního mínusu tím, že ho nebudeme dávat cizím lidem, kteří jsou odlišní od většiny a tudíž přitahují šikanu, a dáme ho jiným cizím lidem, kteří jsou většinoví. Možná bude šikanované i pak, ale s menší pravděpodobností.

Ideálně by se asi šikana řešila jiným způsobem, ale v ideálním světě nežijeme a děti nemají být pokusnými králíky ve jménu vyššího dobra. Rada, ať získám sebejistotu a sebeúctu a tak se vyhnu šikaně, je pro mě asi stejně snadno splnitelná, jako by byla splnitelná rada, ať získám modré z nebe a tak se vyhnu šikaně. Získání sebejistoty a sebeúcty může v některých případech fungovat, ale není to univerzálně uplatnitelné řešení, se kterým by měl stát počítat při vytváření zákonů o adopci.

[Myš]

Rada, ať získám sebejistotu a sebeúctu a tak se vyhnu šikaně, je pro mě asi stejně snadno splnitelná, jako by byla splnitelná rada, ať získám modré z nebe a tak se vyhnu šikaně. Získání sebejistoty a sebeúcty může v některých případech fungovat, ale není to univerzálně uplatnitelné řešení, se kterým by měl stát počítat při vytváření zákonů o adopci.

To nebyla rada, ale konstatování. Snad tě, Gabrieli, nemusím přesvědčovat, že to není tak jednoduché, že šikanovanému dítěti řekneš "vybuduj si sebeúctu" a vše bude cajk, jak to prezentuješ. To by byl ten ideální svět... Je to spíše obecně platná informace o tom, že prevence šikany začíná v rodině, která má na dítě a jeho vliv zdaleka největší. Ani jsem se nezmiňoval, že dle výzkumů se na svobodných školách dlouhodobá šikana nevyskytuje, ale to už není k článku, narodíl od vlivu rodiny na to, jak dítě bude v pohodě v kolektivu.

Jinak souhlas, vidím smysl v tom, že funkční heterosexuální rodiny budou mít přednost před funkčními homosexuálními rodinami u dětí, které si o tom nedokáží rozhodnout sami. Když si chce dítě rozhodnout, v jaké rodině bude, nechal bych to na něm. Další zajímavým tématem je pak právní volnost dětí. Možná, že kdyby se změnily zákony a více dětí by bylo právně volných k adopci, stala by se adopce homosexuálními páry větším tématem.