Moje dlouhé mlčení (Erika Bezdíčková)

KNIHY slouží ke sdílení recenzí a tipů na zajímavá knižní díla.
Pravidla fóra
  1. Je povoleno vkládání recenzí na jakékoliv knihy a následná diskuze k nim.
  2. Jestliže bude v rámci recenze knihy uvedeno jméno osoby v současnosti mladší 18 let (narozené od r. 2004 do současnosti), je nutné toto jméno zkrátit na křestní jméno a iniciálu příjmení.
  3. V rámci recenzí je možné vkládat odkazy na fotografie obálek knih, příp. fotografie autorů, a to jen formou odkazů (za využití URL nebo IMG tagu), při užití IMG tagu je nutné dodat přímý odkaz a zdroj. Je-li autor v současnosti mladší 18 let, anebo je-li na jeho fotografii společně s ním jiná osoba v současnosti mladší 18 let, odkaz na fotografii nemůže být zveřejněn.
  4. Při porušení těchto pravidel dojde k upravení či odstranění vlákna, případně k penalizaci uživatele. V případě nejasností, jaké odkazy můžete v této sekci sdílet, kontaktujte Macka, moderátora AV sekce. Stížnosti na obsah sekce řeší administrátorský tým odpovědný za chod fóra, viz rubriku Kontakt.
Uživatelský avatar
Allein
Administrátor
Líbí se mi: Muži
ve věku od: 25
ve věku do: 50
Kontakt: [email protected]
Výkřik do tmy: Kasz ♥
Příspěvky: 252
Dal: 437 poděkování
Dostal: 435 poděkování

Moje dlouhé mlčení (Erika Bezdíčková)

Nový příspěvek od Allein »

Název: Moje dlouhé mlčení
Autor: Erika Bezdíčková
Žánr: Podle skutečné události

Obrázek

Erika Bezdíčková byla ve 13 letech v roce 1944 spolu se svou rodinou a mnoha jinými lidmi transportována do nacistického vyhlazovacího koncentračního tábora Osvětim, kde se jí po dlouhých útrapách povedlo přežít. Přežila však jako jediná ze své rodiny. Spolužačky a spolužáky, kteří přežili spolu s ní, bychom napočítali na prstech jedné ruky. Její maminka byla poslána do plynu hned, ona přežila jen díky náhodám, důvěřování, neskutečné odvaze a pevné vůli.

Kniha však nezpracovává jen její pocity z Osvětimi, ale i její život poté, jelikož po traumatické zkušenosti a navíc jako Židovská dívka to neměla lehké ani za doby komunismu, který nastal chvíli poté. Z prací ji často vyhazovali, její vlastní manžel, kterého si vzala ve velmi mladém věku, ji opustil a vzal jí i jejího syna, se kterým se mohla začít stýkat až v pozdějších dobách, kdy si to vydobyl syn sám.

Je zajímavé, jak nejen krutá společnost, ale i traumatická záležitost dokáže na mladé 13leté psychice zanechat trvalé následky a jaké následky k nim patří. Už jen proto, že je dobré, aby se o podobných tématech hovořilo, doporučuji knížku k přečtení. Paní Erika ji napsala velmi srozumitelně, i když je vyprávění mnohdy smutné.

Paní Erika Bezdíčková vyjma této knihy vystupuje i v několika dokumentech, v současné době dostupných na YouTube. Pokud si nechcete knihu přečíst, ale chcete jen slyšet její kratší svědectví, mohu jej doporučit:

Neznámí hrdinové:


Ke knize Moje dlouhé mlčení:


A k tématu Osvětimi může být ještě dobrý dokument zachycující vzpomínky Kataríny Grünsteinové, taktéž osvětimské přeživší:

Dokument Katarína Grünsteinová vzpomíná: