Aloha
-
- Člen skupiny ČEPEK
- Líbí se mi: Muži
- ve věku od: 25
- ve věku do: 50
- Kontakt: [email protected]
- Výkřik do tmy: Kasz ♥
- Příspěvky: 256
- Dal: 434 poděkování
- Dostal: 445 poděkování
Re: Aloha
I děti jsou kruté. I dítě může zabít/zneužít svého spolužáka. Taky trest smrti? Protože udělalo to nejhorší, co může udělat?
https://youtu.be/q5ptZJej62A
https://youtu.be/q5ptZJej62A
-
- Registrovaný uživatel
- Líbí se mi: Chlapci
- ve věku od: 11
- ve věku do: 15
- Kontakt: [email protected]
- Výkřik do tmy: "And I'm young enough to look at
and far too old to see..." - Příspěvky: 208
- Dal: 41 poděkování
- Dostal: 67 poděkování
Re: Aloha
Ako som už napísal - na deti mám iný meter. Lenže dokedy je dieťa dieťaťom? Podľa mňa od 15 by mali niesť plnú trestnoprávnu zodpovednosť. A ten vek nesúvisí s mojou preferenciou len som jednoducho toho názoru, že všelijakí "ľudomilovia" a aktivisti a podobná pakáž to zneužíva a veľmi zľahčuje závažné delikty mladistvých. Tak sa môže stať, že skutočne zlý a až perverzne krutý jedinec vyviazne so smiešne nízkym trestom...
Sú indivíduá, ktoré sú neprevychovateľné alebo možno prevychovateľné za neúnosné úsilie spoločnosti a nemôžu byť do nej trvalo začlenené. Nie sú nijakým prínosom, naopak môžu byť trvalou hrozbou a takýchto jedincov sa je potrebné zbaviť. Veď niektorí sa doslova narodili so "zlom" v sebe. Akokoľvek metafyzicky to môže znieť. Sú prípady, kedy za ich patologické konanie vôbec alebo len minimálne nesie zodpovednosť okolie. Sú to skrátka defektné biologické druhy
V takomto prípade odpadá prevýchovný charakter trestu, ostáva len jeho punitívna zložka. A ja na rozdiel od proklamovaného - odňatie slobody a prísny režim znamená hrozný trest - tomu neverím. Podľa mňa je to príliš, príliš mierne a navyše je tu vždy možnosť, že dotyčný sa dostane na slobodu, medzi ľudí. Milosrdenstvo si môže dovoliť Boh, človek ak chce prežiť, musí jednať tvrdo a rázne. Na prvom mieste by mala byť spravodlivosť až potom milosrdenstvo.
A skutočne by som ocenil ak by sa táto diskusiu presunula do samostatného vlákna. Pripadám si ako chlap v krčme, ktorý rieši populistické témy o svetovom mieri Ešte tak spomenúť migrantov, zlacňovanie ropy a nejaký škandál popovej hviezdy
Sú indivíduá, ktoré sú neprevychovateľné alebo možno prevychovateľné za neúnosné úsilie spoločnosti a nemôžu byť do nej trvalo začlenené. Nie sú nijakým prínosom, naopak môžu byť trvalou hrozbou a takýchto jedincov sa je potrebné zbaviť. Veď niektorí sa doslova narodili so "zlom" v sebe. Akokoľvek metafyzicky to môže znieť. Sú prípady, kedy za ich patologické konanie vôbec alebo len minimálne nesie zodpovednosť okolie. Sú to skrátka defektné biologické druhy
V takomto prípade odpadá prevýchovný charakter trestu, ostáva len jeho punitívna zložka. A ja na rozdiel od proklamovaného - odňatie slobody a prísny režim znamená hrozný trest - tomu neverím. Podľa mňa je to príliš, príliš mierne a navyše je tu vždy možnosť, že dotyčný sa dostane na slobodu, medzi ľudí. Milosrdenstvo si môže dovoliť Boh, človek ak chce prežiť, musí jednať tvrdo a rázne. Na prvom mieste by mala byť spravodlivosť až potom milosrdenstvo.
A skutočne by som ocenil ak by sa táto diskusiu presunula do samostatného vlákna. Pripadám si ako chlap v krčme, ktorý rieši populistické témy o svetovom mieri Ešte tak spomenúť migrantov, zlacňovanie ropy a nejaký škandál popovej hviezdy
-
- Čestný člen skupiny ČEPEK
- Bydliště: Ostrava/Praha
- Líbí se mi: Chlapci a muži
- ve věku od: 13
- ve věku do: 29
- Kontakt: [email protected]
- Příspěvky: 683
- Dal: 297 poděkování
- Dostal: 543 poděkování
Re: Aloha
Ahoj, taky tě vítám na foru, doufám, že se ti tu bude líbit. S tím rozporem mezi fantaziemi a realitou ti rozumím mám to podobně.
Chtěl bych hlavně reagovat na téma trestů, které se tu rozjelo.
Osobně mi aktuální systém připadá relativně v pořádku. Jsem proti vysokým trestům a to z jednoho prostého důvodu, ničemu absolutně nepomáhají. Prioritní smyslem trestu odnětí svobody je ochrana společnosti před patologickým jedním, nikoliv samotný tresty. Nedá se ani tvrdit, že by tvrdé tresty vedly k větší prevenci, protože je v podstatě prokázáno, že pachatel v době páchání zločinu nemyslí na případný trest. Stačí se podívat na systém v USA a člověku dojde, že to moc preventivní účinek nemá.
Další věc je, co má oběť z toho, jestli je pachatel ve vězení 10 nebo 20 let? V podstatě nic z mého úhlu pohledu. Považuji za nezbytné dívat se na problematiku trestů v širším kontextu, ano je naprosto v pohodě možné dostat za násilný trestný čin méně než za zpronevěru a za nesmysl to nepovažuji. Vždy se totiž posuzují okolnosti trestného činu, to je nicméně na hodně dlouhou debatu.
Trest smrti je další téma, ve kterém nemůžu příliš souhlasit. Mám za to, že jsem v podstatě nikdy neslyšel nějaký pádný argument pro trest smrti. Uvádíš, že by se měl používat pouze v případech, kdy je to 100%, nicméně to je možné jen na úrovni teorie. Tohle do zákona nikdy nijak nedostaneš a jakmile jednou trest smrti v systému umožníš, máš v podstatě jistotu, že někdy dojde k odsouzení nevinného.
Dále uvádíš, že by mělo jít o případ nepřevychovatelných jedinců. Před pár lety jsem na toto téma diskutovali na právnické fakultě a v dospěli jsme k závěru, že nepřevychovatelný jedinec je vlastně psychický nemocný člověk. Opravdu chceme zabíjet nemocné lidi?
Argument o finanční výhodnosti trestu smrti bych moc nezmiňoval, protože např. v USA vyjde trest smrti dráž než doživotní vězení daného kriminálníka.
Zmiňuješ taky, že v Československu od politických procesů nedošlo k odsouzení k trestu smrti nevinného, nicméně toto nelze říci s jistotou. Problém je, že tvá argumentace stojí na obyčejném laickém pohledu, který neodráží praxi justice u nás i ve světě.
Závěrem bych řekl, že nazývání jiných lidí odpadem opravdu nepovažuji za úplně košer. Vcelku nedávno jsem na tématiky morálky obhajoby a humálnosti diskutoval s jedním poměrně významným soudcem z ČR(nebudu jmenovat) a daný soudce tvrdil, že většina např. vrahů se kterými se v průběhu soudcovské i advokátní praxe setkal, byla do určité míry obětí společnosti a jejího špatného či téměř žádného fungování. Neříká, že to obhajuje, to co spáchali, ale vrhá to na zmíněné případy trochu jiné světlo.
Ještě jedna věc, nazývat lidi s odlišným názorem na věc pakáží nepovažuji za vhodné.
Chtěl bych hlavně reagovat na téma trestů, které se tu rozjelo.
Osobně mi aktuální systém připadá relativně v pořádku. Jsem proti vysokým trestům a to z jednoho prostého důvodu, ničemu absolutně nepomáhají. Prioritní smyslem trestu odnětí svobody je ochrana společnosti před patologickým jedním, nikoliv samotný tresty. Nedá se ani tvrdit, že by tvrdé tresty vedly k větší prevenci, protože je v podstatě prokázáno, že pachatel v době páchání zločinu nemyslí na případný trest. Stačí se podívat na systém v USA a člověku dojde, že to moc preventivní účinek nemá.
Další věc je, co má oběť z toho, jestli je pachatel ve vězení 10 nebo 20 let? V podstatě nic z mého úhlu pohledu. Považuji za nezbytné dívat se na problematiku trestů v širším kontextu, ano je naprosto v pohodě možné dostat za násilný trestný čin méně než za zpronevěru a za nesmysl to nepovažuji. Vždy se totiž posuzují okolnosti trestného činu, to je nicméně na hodně dlouhou debatu.
Trest smrti je další téma, ve kterém nemůžu příliš souhlasit. Mám za to, že jsem v podstatě nikdy neslyšel nějaký pádný argument pro trest smrti. Uvádíš, že by se měl používat pouze v případech, kdy je to 100%, nicméně to je možné jen na úrovni teorie. Tohle do zákona nikdy nijak nedostaneš a jakmile jednou trest smrti v systému umožníš, máš v podstatě jistotu, že někdy dojde k odsouzení nevinného.
Dále uvádíš, že by mělo jít o případ nepřevychovatelných jedinců. Před pár lety jsem na toto téma diskutovali na právnické fakultě a v dospěli jsme k závěru, že nepřevychovatelný jedinec je vlastně psychický nemocný člověk. Opravdu chceme zabíjet nemocné lidi?
Argument o finanční výhodnosti trestu smrti bych moc nezmiňoval, protože např. v USA vyjde trest smrti dráž než doživotní vězení daného kriminálníka.
Zmiňuješ taky, že v Československu od politických procesů nedošlo k odsouzení k trestu smrti nevinného, nicméně toto nelze říci s jistotou. Problém je, že tvá argumentace stojí na obyčejném laickém pohledu, který neodráží praxi justice u nás i ve světě.
Závěrem bych řekl, že nazývání jiných lidí odpadem opravdu nepovažuji za úplně košer. Vcelku nedávno jsem na tématiky morálky obhajoby a humálnosti diskutoval s jedním poměrně významným soudcem z ČR(nebudu jmenovat) a daný soudce tvrdil, že většina např. vrahů se kterými se v průběhu soudcovské i advokátní praxe setkal, byla do určité míry obětí společnosti a jejího špatného či téměř žádného fungování. Neříká, že to obhajuje, to co spáchali, ale vrhá to na zmíněné případy trochu jiné světlo.
Ještě jedna věc, nazývat lidi s odlišným názorem na věc pakáží nepovažuji za vhodné.
-
- Registrovaný uživatel
- Líbí se mi: Chlapci
- ve věku od: 11
- ve věku do: 15
- Kontakt: [email protected]
- Výkřik do tmy: "And I'm young enough to look at
and far too old to see..." - Příspěvky: 208
- Dal: 41 poděkování
- Dostal: 67 poděkování
Re: Aloha
Och, toto bude na dlho
Tak najskôr, aby som upresnil svoje SM. Nevyskytuje sa v mojich fantáziách ublíženie na tele. Je to skôr znehybňovanie, poníženie, ovládnutie toho druhého. Kontrola nad ním a jeho bezmoc ma vzrušuje. Znásilnenie, zneužitie, to sa tam vyskytuje dominantne. Spôsobovanie telesnej bolesti, taká tá forma fyzického násilia či mučenie, to vôbec nie. Často si naopak seba predstavujem v submisívnej pozícii či v roli pozorovateľa (takýto voyeuristický pohľad je oveľa častejší než než moja aktívna úloha). To len na vysvetlenie, tým sa nechcem nijako obhajovať, je to takisto odporné a neprípustné ako každé iné sexuálne násilné jednanie v realite.
Potom - nie je možné ma presvedčiť, neustúpim;) Tento môj názor je silne integrovaný do mojej osobnosti a je prakticky nemenný od mojich detských liet. Ale takisto ja tu nechcem "EVANJELIZOVAŤ" Nikoho nemienim presviedčať.
To, čo ma formovalo, to čo vo mne rezonovalo od útleho veku (najranejšie spomienky na toto mám od troch rokov) bol archetyp bojovníka. Silného muža, starosvetského hrdinu. A ten koná. Jeho krédom je spravodlivosť, milosrdenstvo prenecháva duchovenstvu či je vykázané mimo tento (fyzický) svet. Samozrejme, som schopní milosrdenstva. Sám som odpustil ľuďom, ktorí mi ublížili. Nebolo to našťastie nijako veľké ublíženie, nič dramatické, ale mohol som im odpustiť až po tom, čo som videl, že sa zmenili k lepšiemu, či potom, čo sa ospravedlnili, po tom ako oľutovali svoj čin. Otázka teda je, či je toto ešte možné nazvať milosrdenstvom.
Inak uznávam jedine starozákonné oko za oko. Môže to niekomu prísť nehumánne. Ale ak budeme slabí, budeme vždy len obeťou. Kto by chcel byť obeťou? Tým nemyslím, že treba byť násilníkom!!! Ale čo rytierstvo, džentlmenstvo, ktorého je teraz tak málo? Nikdy nezaútočíš prvý, ale akú dostaneš, takú vrátiš. A čo je najušľachtilejšie, budeš brániť tých slabších, tých, čo sa nevedia obrániť samí pred vlkmi v ľudskej koži. Proti zlu sa je vhodné a prínosné brániť ako intelektuálstvom, tak aj fyzičnom. Ako argumentami, tak aj päsťami. Opäť sa vrátim k romantickým dvorským ideálom stredovekého rytiera - kresťana bojovníka. Juraja drakobijcu. Taký kresťan nikdy nenastaví druhú tvár. Ale nikdy, nikdy ani nevytiahne meč prvý. Avšak vie vládnuť aj mečom ak treba a vie to robiť šikovne, hoci ho to nijako neteší. Je veľmi ťažké sa k tomuto pravzoru aspoň príbližiť v súčasnom svete (niežeby sa mi to darilo , ale ako hovorím, mojím vzorom je Drsný Harry a nie Máhathmá Gándhí )ale fascinuje ma to až extaticky od dôb najútlejšieho detstva.
Aj vďaka tomu som dokázal svoje slabé, útle telo vypracovať, aj vďaka tomu som sa z bojazlivého, precitliveného chlapca stal pomerne tvrdým a psychicky odolným mužom. Lebo slabé hynie, silné prežíva. Je to až tak jednoduché. A je potom na rytieroch, aby slabé, krásne kvetiny, ktorým nenarástli pichliače, bránili
Tak najskôr, aby som upresnil svoje SM. Nevyskytuje sa v mojich fantáziách ublíženie na tele. Je to skôr znehybňovanie, poníženie, ovládnutie toho druhého. Kontrola nad ním a jeho bezmoc ma vzrušuje. Znásilnenie, zneužitie, to sa tam vyskytuje dominantne. Spôsobovanie telesnej bolesti, taká tá forma fyzického násilia či mučenie, to vôbec nie. Často si naopak seba predstavujem v submisívnej pozícii či v roli pozorovateľa (takýto voyeuristický pohľad je oveľa častejší než než moja aktívna úloha). To len na vysvetlenie, tým sa nechcem nijako obhajovať, je to takisto odporné a neprípustné ako každé iné sexuálne násilné jednanie v realite.
Potom - nie je možné ma presvedčiť, neustúpim;) Tento môj názor je silne integrovaný do mojej osobnosti a je prakticky nemenný od mojich detských liet. Ale takisto ja tu nechcem "EVANJELIZOVAŤ" Nikoho nemienim presviedčať.
To, čo ma formovalo, to čo vo mne rezonovalo od útleho veku (najranejšie spomienky na toto mám od troch rokov) bol archetyp bojovníka. Silného muža, starosvetského hrdinu. A ten koná. Jeho krédom je spravodlivosť, milosrdenstvo prenecháva duchovenstvu či je vykázané mimo tento (fyzický) svet. Samozrejme, som schopní milosrdenstva. Sám som odpustil ľuďom, ktorí mi ublížili. Nebolo to našťastie nijako veľké ublíženie, nič dramatické, ale mohol som im odpustiť až po tom, čo som videl, že sa zmenili k lepšiemu, či potom, čo sa ospravedlnili, po tom ako oľutovali svoj čin. Otázka teda je, či je toto ešte možné nazvať milosrdenstvom.
Inak uznávam jedine starozákonné oko za oko. Môže to niekomu prísť nehumánne. Ale ak budeme slabí, budeme vždy len obeťou. Kto by chcel byť obeťou? Tým nemyslím, že treba byť násilníkom!!! Ale čo rytierstvo, džentlmenstvo, ktorého je teraz tak málo? Nikdy nezaútočíš prvý, ale akú dostaneš, takú vrátiš. A čo je najušľachtilejšie, budeš brániť tých slabších, tých, čo sa nevedia obrániť samí pred vlkmi v ľudskej koži. Proti zlu sa je vhodné a prínosné brániť ako intelektuálstvom, tak aj fyzičnom. Ako argumentami, tak aj päsťami. Opäť sa vrátim k romantickým dvorským ideálom stredovekého rytiera - kresťana bojovníka. Juraja drakobijcu. Taký kresťan nikdy nenastaví druhú tvár. Ale nikdy, nikdy ani nevytiahne meč prvý. Avšak vie vládnuť aj mečom ak treba a vie to robiť šikovne, hoci ho to nijako neteší. Je veľmi ťažké sa k tomuto pravzoru aspoň príbližiť v súčasnom svete (niežeby sa mi to darilo , ale ako hovorím, mojím vzorom je Drsný Harry a nie Máhathmá Gándhí )ale fascinuje ma to až extaticky od dôb najútlejšieho detstva.
Aj vďaka tomu som dokázal svoje slabé, útle telo vypracovať, aj vďaka tomu som sa z bojazlivého, precitliveného chlapca stal pomerne tvrdým a psychicky odolným mužom. Lebo slabé hynie, silné prežíva. Je to až tak jednoduché. A je potom na rytieroch, aby slabé, krásne kvetiny, ktorým nenarástli pichliače, bránili
-
- Registrovaný uživatel
- Líbí se mi: Chlapci
- ve věku od: 11
- ve věku do: 15
- Kontakt: [email protected]
- Výkřik do tmy: "And I'm young enough to look at
and far too old to see..." - Příspěvky: 208
- Dal: 41 poděkování
- Dostal: 67 poděkování
Re: Aloha
K tomu trestu - uvedomujem si, že zrejme nemá valnú odradzovaciu schopnosť. Ekonomicky nevýhodný je len v prípade západných štátov - v takej Čine sa s kriminálnikni nemaznajú - donedávna to tam fungovalo takto: sériový vrah bol popravený hneď ten týždeň po zadržaní a perverzné hyenistické médiá mali o detailoch zločinu zakázané písať. Bohužiaľ, odskákali si to rovnakou mierou aj politickí väzni...
Ak mám mať nejaký argument proti hrdelnému trestu, tak jedine to, že je príliš mierne. Áno, mierne, dobre počujete. Pretože pri niektorých beštiálnych vraždách by bolo jedinou adekvátnou odpoveďou trest smrti umučením. Som ale proti niečomu takémuto celým svojím zmýšľaním, pretože tým by sa trestajúci znížil na úroveň páchateľa. Navyše by to bolo čisté zlo - myslím to aj v metafyzickej rovine, nielen etickej keďže nie som materialista. Preto by som navrhoval najskôr pracovné tábory. Veľmi tvrdé podmienky by tak-či tak pôsobili ako trest smrti len s odkladom, navyše by odsúdení boli aspoň prospešný pre spoločnosť.
Prečo som tak za tresty, ktoré majú trestať? Je to zákon akcie a reakcie. A keď na agresívnu, nepredstaviteľnú a neľudskú, doslova protiľudskú činnosť nezareagujeme adekvátne, tak sa rútime do záhuby ako spoločnosť. Ak ťa niekto brutálne zmláti je adekvátne vhodné len ho napomenúť? Pretože toto je podľa mňa ekvivalent trestu, ktorý ty menuješ. To, že utrpenie spôsobené obeti sa musí premietnuť do utrpenia, ktoré musí byť vrátené páchateľovi. Lebo len skrze utrpenie je možné ho prevychovať a ak nie je možná prevýchova. čo často nie je, je tak aspoň zachovaná rovnováha. Pre mňa je to nemenný zákon ako to, že deň strieda noc. Či si myslíš, že je normálne, že za beštiálnu vraždu niekto dostane 20 rokov, nebodaj 10? A ty ako napríklad nechutne, bezcitne zneužitý - bolo by ti jedno či páchateľ dostane desať alebo dvadsať rokov a zdalo by sa ti to zodpovedajúce závažnosti činu? Ale aby to nebolo egocentrické, nehovorme o seba, nech to nemá príchuť pomsty. Hovorme o svojich blízkych. Kým sa ti nestane niečo také, dobre sa o tom teoretizuje. Moja kamarátka bola znásilnená. Dotyčný nebol pre nedostatok dôkazov a údajnú nevierohodnosť!!! súdený. Ak by tu bola čo len trochu tá možnosť, že by ma nechytili - čo by ma určite chytili (a odskákal by som si to ja rovnako ako moji blízki) zabil by som ho. A mám výčitky, avšak preto, že som to nespravil a preto, že to neurobím - pokiaľ tu nenastane divoký západ či skôr divoký východ
Som toho názoru, že každý, aj ten s momentálne zníženými či dlhodobo oslabenými vôľovými schopnosťami nesie plnú zodpovednosť za svoje činy. Teda nie poľahčujúcu okolnosť za alkohol, to skôr priťažujúcu, pretože si ten alkohol dal. A navyše ak vie, že to môže spôsobiť rizikové správanie.
Ďalej, áno, myslím si, že sadisti či rôzni iní nebezpeční devianti by mali byť fyzicky eliminovaní, a to aj keď nič nespravili. Ak ma niekto označí za nacistu, tak by si mal uvedomiť, že som za to, aby nacisti boli eliminovaní tiež
A ak si niekto myslí, že by som sa stal obeťou vlastného systému, tak ako skončili sami revolucionári, tak možno áno, a vlastne by to bolo dobre. Pretože tiež som defektný jedinec a snažím sa svoju existenciu ospravedlniť aspoň tým, že sa usilujem žiť slušne a čestne.
Je ďalej ľahké nadávať na spoločnosť a hovoriť aké sme obete. Sme! Do určitej miery všetci. Ale to je strašne slabošský pohľad, ktorý nie je možné akceptovať. Aspoň trochu kvalitný jedinec sa prestane vyhovárať na svoje okolie a začne pracovať na sebe samom.
Ako hovorí režisér Kurosawa ústami svojich filmových hrdinov v snímke Túlavý pes, kedy dvaja policajti idú po stope nebezpečného vraha (parafrázujem): našou úlohou nie je smútiť nad tým ako hlboko skončil ani filozofovať nad tým prečo, to nechajme spisovateľom, našou úlohou je zastaviť ho, zneškodniť.
Takisto je integrálnou súčasťou môjho presvedčenia to, že ľuďmi sa nerodíme, ale stávame. A môžu za to naše činy, náš charakter. Preto ten slovník. Skrátka, nie každého, kto behá po dvoch nohách považujem aj za ľudskú bytosť.
Aby som neskĺzol k sprofanovanému Nietzschemu nadčlovekovi, myslím tým Človeka, ale s veľkým Č. Môžeme sa ním stať a mali by sme sa o to aj usilovať. Neustálou prácou na sebe (to je napríklad sféra, kde totálne zlyhávam, pretože mám sklony k zaháľke a lenivosti). Nikdy skrátka nemôžema ni len porovnať napríklad jedného môjho priateľa, ktorý je skutočne čistou dušou, veľkým duchom a nejakým "človekom" ktorý sa práva ako zviera, žije ako zviera... pre mňa je len zviera. Ospravedlňujem sa zvieratám to bolo myslené väčšmi metaforicky než reálne, zvieratá mám odjakživa veľmi rád a uprednostňujem ich pred ľuďmi.
Nenazývam ľudí s odlišnými názormi pakážou preto, že s nimi nesúhlasím a chcel by som ich zhodiť, ale preto, že dnes je ľudomilstvo (či skôr to naivné, infantilné ľudomilstvo teda slniečkárstvo) "trendy" a keď takíto aktivisti bez rozmyslu konajú dobro, robia skôr to zlé. Sú to tí Leninovi "užitoční idioti"...
Ak mám mať nejaký argument proti hrdelnému trestu, tak jedine to, že je príliš mierne. Áno, mierne, dobre počujete. Pretože pri niektorých beštiálnych vraždách by bolo jedinou adekvátnou odpoveďou trest smrti umučením. Som ale proti niečomu takémuto celým svojím zmýšľaním, pretože tým by sa trestajúci znížil na úroveň páchateľa. Navyše by to bolo čisté zlo - myslím to aj v metafyzickej rovine, nielen etickej keďže nie som materialista. Preto by som navrhoval najskôr pracovné tábory. Veľmi tvrdé podmienky by tak-či tak pôsobili ako trest smrti len s odkladom, navyše by odsúdení boli aspoň prospešný pre spoločnosť.
Prečo som tak za tresty, ktoré majú trestať? Je to zákon akcie a reakcie. A keď na agresívnu, nepredstaviteľnú a neľudskú, doslova protiľudskú činnosť nezareagujeme adekvátne, tak sa rútime do záhuby ako spoločnosť. Ak ťa niekto brutálne zmláti je adekvátne vhodné len ho napomenúť? Pretože toto je podľa mňa ekvivalent trestu, ktorý ty menuješ. To, že utrpenie spôsobené obeti sa musí premietnuť do utrpenia, ktoré musí byť vrátené páchateľovi. Lebo len skrze utrpenie je možné ho prevychovať a ak nie je možná prevýchova. čo často nie je, je tak aspoň zachovaná rovnováha. Pre mňa je to nemenný zákon ako to, že deň strieda noc. Či si myslíš, že je normálne, že za beštiálnu vraždu niekto dostane 20 rokov, nebodaj 10? A ty ako napríklad nechutne, bezcitne zneužitý - bolo by ti jedno či páchateľ dostane desať alebo dvadsať rokov a zdalo by sa ti to zodpovedajúce závažnosti činu? Ale aby to nebolo egocentrické, nehovorme o seba, nech to nemá príchuť pomsty. Hovorme o svojich blízkych. Kým sa ti nestane niečo také, dobre sa o tom teoretizuje. Moja kamarátka bola znásilnená. Dotyčný nebol pre nedostatok dôkazov a údajnú nevierohodnosť!!! súdený. Ak by tu bola čo len trochu tá možnosť, že by ma nechytili - čo by ma určite chytili (a odskákal by som si to ja rovnako ako moji blízki) zabil by som ho. A mám výčitky, avšak preto, že som to nespravil a preto, že to neurobím - pokiaľ tu nenastane divoký západ či skôr divoký východ
Som toho názoru, že každý, aj ten s momentálne zníženými či dlhodobo oslabenými vôľovými schopnosťami nesie plnú zodpovednosť za svoje činy. Teda nie poľahčujúcu okolnosť za alkohol, to skôr priťažujúcu, pretože si ten alkohol dal. A navyše ak vie, že to môže spôsobiť rizikové správanie.
Ďalej, áno, myslím si, že sadisti či rôzni iní nebezpeční devianti by mali byť fyzicky eliminovaní, a to aj keď nič nespravili. Ak ma niekto označí za nacistu, tak by si mal uvedomiť, že som za to, aby nacisti boli eliminovaní tiež
A ak si niekto myslí, že by som sa stal obeťou vlastného systému, tak ako skončili sami revolucionári, tak možno áno, a vlastne by to bolo dobre. Pretože tiež som defektný jedinec a snažím sa svoju existenciu ospravedlniť aspoň tým, že sa usilujem žiť slušne a čestne.
Je ďalej ľahké nadávať na spoločnosť a hovoriť aké sme obete. Sme! Do určitej miery všetci. Ale to je strašne slabošský pohľad, ktorý nie je možné akceptovať. Aspoň trochu kvalitný jedinec sa prestane vyhovárať na svoje okolie a začne pracovať na sebe samom.
Ako hovorí režisér Kurosawa ústami svojich filmových hrdinov v snímke Túlavý pes, kedy dvaja policajti idú po stope nebezpečného vraha (parafrázujem): našou úlohou nie je smútiť nad tým ako hlboko skončil ani filozofovať nad tým prečo, to nechajme spisovateľom, našou úlohou je zastaviť ho, zneškodniť.
Takisto je integrálnou súčasťou môjho presvedčenia to, že ľuďmi sa nerodíme, ale stávame. A môžu za to naše činy, náš charakter. Preto ten slovník. Skrátka, nie každého, kto behá po dvoch nohách považujem aj za ľudskú bytosť.
Aby som neskĺzol k sprofanovanému Nietzschemu nadčlovekovi, myslím tým Človeka, ale s veľkým Č. Môžeme sa ním stať a mali by sme sa o to aj usilovať. Neustálou prácou na sebe (to je napríklad sféra, kde totálne zlyhávam, pretože mám sklony k zaháľke a lenivosti). Nikdy skrátka nemôžema ni len porovnať napríklad jedného môjho priateľa, ktorý je skutočne čistou dušou, veľkým duchom a nejakým "človekom" ktorý sa práva ako zviera, žije ako zviera... pre mňa je len zviera. Ospravedlňujem sa zvieratám to bolo myslené väčšmi metaforicky než reálne, zvieratá mám odjakživa veľmi rád a uprednostňujem ich pred ľuďmi.
Nenazývam ľudí s odlišnými názormi pakážou preto, že s nimi nesúhlasím a chcel by som ich zhodiť, ale preto, že dnes je ľudomilstvo (či skôr to naivné, infantilné ľudomilstvo teda slniečkárstvo) "trendy" a keď takíto aktivisti bez rozmyslu konajú dobro, robia skôr to zlé. Sú to tí Leninovi "užitoční idioti"...
-
- Registrovaný uživatel
- Líbí se mi: Chlapci
- ve věku od: 4
- ve věku do: 14
- Příspěvky: 155
- Dal: 37 poděkování
- Dostal: 42 poděkování
Re: Aloha
Dlho som mal veľmi podobné názory, a myslím si, že tvoj krutý pohľad na svet korení v sebanenávisti, tak, ako u mňa. Máš "hrdinské" predstavy o neľudskom trestaní tých, ktorých nepovažuješ za ľudí a tvoj sadizmus v kombinácií s tým, že nemáš rád sám seba, ti vplýva na osobnosť a preto ťa tak fascinuje myšlienka "hrdinu", ktorý neodpúšťa, ale trestá tých, ktorých považuje za zlých. V jadre nie si zlý človek, no tvoja nenávisť k sebe samému v tebe vyvoláva ideu rýchlej a jednoznačnej "spravodlivosti", ktorou prenášaš tieto negatívne pocity na druhých.
Spýtam sa ťa, nepovažuješ niekde v hĺbke svojej duše sám seba za monštrum? Aby bolo jasné, tiež som BL so sklonom k SM. A ešte k tomu aj mám rád roztomilé veci.
Spýtam sa ťa, nepovažuješ niekde v hĺbke svojej duše sám seba za monštrum? Aby bolo jasné, tiež som BL so sklonom k SM. A ešte k tomu aj mám rád roztomilé veci.
-
- Registrovaný uživatel
- Líbí se mi: Chlapci
- ve věku od: 11
- ve věku do: 15
- Kontakt: [email protected]
- Výkřik do tmy: "And I'm young enough to look at
and far too old to see..." - Příspěvky: 208
- Dal: 41 poděkování
- Dostal: 67 poděkování
Re: Aloha
Ahoj.
Tak nenazval by som svoj pohľad krutým, pretože nevinných by nijako nepostihoval. Je ale určite tvrdý. A v mnohom nekompromisný. Nie je to však u mňa nejaká prechodná adolescentná fáza, je to môj dlhodobý svetonázor.
Určite nie som zlý človek Milé, že si to pripustil to si vážim. Ak som niekomu za svoj život ublížil, tak nikdy vážne a nikdy úmyselne (teda aspoň dúfam!!! do kelu,... no, párkrát aj úmyselne ) naopak, snažím sa programovo konať dobro,ak to môžem takto pateticky povedať. Samozrejme je rozdiel ak niekoho len považuješ za zlého, možno mylne, alebo je dotyčný naozaj zlý. Prosím, nerelativizujme. Je dobro a zlo. Často namiešané v rôznych kombináciách, ale aj vtedy niečo prevláda. Je teda možné hovoriť o dobrých a o zlých ľuďoch. Dnes sa každý bojí uraziť toho druhého, všetko je zošnurované, prečo teda nenazvať veci pravým menom?!
V minulosti som o sebe zvykol uvažovať ako o vlkolakovi (aj v rámci hlbinnej psychológie to je pomerne výstižný symbol) alebo ako o Dr. Jekyllovi a pánovi Hydeovi. Večný súboj medzi svetlom a temnotou, medzi ľudskou a animálnou zložkou psyché. Ten obraz je dosť pravdivý, teraz sa však vnímam skôr ako nepodarok nie, nie, prosím, hlavne žiadne sebaľutovanie a bolestínstvo to mi je protivné. Nemôžem však neporovnávať. A to aj ľudí. A tak ako je niekto inteligentnejší, šikovnejší, tak je niekto aj lepší - celkovo, charakterovo, svojím správaním. Ja mám pokrivenú, abnormálnu sexualitu, moja hodnota ako človeka, je samozrejme a celkom logicky menšia, než niekoho iného. Chabo sa to snažím vyvážiť svojím odkazom a pôsobením. Veľmi chabo... Ako príklad - je skrátka jedno, že Carroll či Foglar boli pedálovia, boli to predovšetkým výborní a kvalitní ľudia a skvelí spisovatelia. Ak by ale nič nevytvorili a nenechali po sebe žiaden odkaz, nespravili by svet lepším cez svoje diela, ich cena ako ľudí by bola oveľa, oveľa menšia.
Samozrejme teda, že sa nemám rád. Ale myslím si, že ani zdravý jedinec ak nechce byť nejaký narcista nemôže o sebe uvažovať v zmysle "ako sa ľúbim". To je smiešne a gýčové. Pripomína mi to tú nadýchanú, ružovú ezoterickú literatúru plnú neistých ľudí s nízkym sebavedomím... Ak má byť niečo ružové a nadýchané, tak len anime postavička či plyšové zvieratko
Aby som mohol samého seba aspoň rešpektovať, tak musím dosiahnuť určité ciele. Viem dobre, aký má na to názor psychológia a že to považuje za patologické. Pre mňa je to však len logické. Ako mantra sa na každom kroku objavuje to popkultúrne "som aký som a som na to hrdý". Ale moja osobná filozofia je v príkrom rozpore s týmto sebastredným prehlásením. Podľa mňa by sa mal každý zlepšovať, mal by na sebe pracovať a nemal by sa uspokojiť s tým aký je.
Inak, podarilo sa ti ma brilantne rozanalyzovať pár vetami. To nemyslím ironicky. Ja si to ale dobre uvedomujem, viem byť k sebe úprimný. Áno, skutočne projektujem seba do druhých. A ako hovorí to ľudové porekadlo - súdim teba podľa seba. Otázka pre mňa znie - prečo by som to nemal robiť?
Na záver ešte - to hrdinstvo či tvrdosť môže mať spojitosť s mojou psychosexualitou a zrejme aj má. Ale má to aj inú príčinu. To heroické ma doslova fascinovalo od môjho raného veku. Archetyp princa bojujúceho s drakom a snažiaceho sa zachrániť princeznú je zrejme zakotvený hlboko v ľudskom nevedomí. Verím, že nie som z chlapcov jediný, ktorého to tak nesmierne vzrušovalo.
Druhý aspekt - tvrdosť. Pokiaľ nie je človek tvrdý, bude celý život len obeťou. Druhých aj samého seba. Asertivita ja samozrejmosť, tvrdosť je ešte lepšia. Myslím, že každý muž by sa mal usilovať byť tvrdým. Aby mohol byť oporou slabším. Tak ako sa o to ľudia snažili v minulých érach. Skrátka ten, kto nebol v staroveku tvrdý, jednoducho neprežil. Dobre, starovek už pominul, ale niektoré veci sa nezmenili.
Moje motto je, že muž by mal mať silné telo, ale nežné srdce.
Slabosi sa mi doslova bridia. Nakoniec to, čo je slabé v prírode hynie. A slabí ľudia sa môžu pri živote udržiavať jedine v rozvinutej civilizácii. Tam môžu požívať jej výdobytky. Aj teraz ale, ak by došlo k nejakej prírodnej pohrome, kultúrnemu a civilizačnému úpadku kvôli vojne (napríklad) a čo hoci len krátkodobo by sa to vrátilo k "primálnemu" stavu vecí, tak ak by slabí nezosilneli, neprežili by...
Slabosť, krehkosť, precitlivenosť sú mi u mužov tak protivné aj kvôli tomu, že presne takým som kedysi bol.
Tak nenazval by som svoj pohľad krutým, pretože nevinných by nijako nepostihoval. Je ale určite tvrdý. A v mnohom nekompromisný. Nie je to však u mňa nejaká prechodná adolescentná fáza, je to môj dlhodobý svetonázor.
Určite nie som zlý človek Milé, že si to pripustil to si vážim. Ak som niekomu za svoj život ublížil, tak nikdy vážne a nikdy úmyselne (teda aspoň dúfam!!! do kelu,... no, párkrát aj úmyselne ) naopak, snažím sa programovo konať dobro,ak to môžem takto pateticky povedať. Samozrejme je rozdiel ak niekoho len považuješ za zlého, možno mylne, alebo je dotyčný naozaj zlý. Prosím, nerelativizujme. Je dobro a zlo. Často namiešané v rôznych kombináciách, ale aj vtedy niečo prevláda. Je teda možné hovoriť o dobrých a o zlých ľuďoch. Dnes sa každý bojí uraziť toho druhého, všetko je zošnurované, prečo teda nenazvať veci pravým menom?!
V minulosti som o sebe zvykol uvažovať ako o vlkolakovi (aj v rámci hlbinnej psychológie to je pomerne výstižný symbol) alebo ako o Dr. Jekyllovi a pánovi Hydeovi. Večný súboj medzi svetlom a temnotou, medzi ľudskou a animálnou zložkou psyché. Ten obraz je dosť pravdivý, teraz sa však vnímam skôr ako nepodarok nie, nie, prosím, hlavne žiadne sebaľutovanie a bolestínstvo to mi je protivné. Nemôžem však neporovnávať. A to aj ľudí. A tak ako je niekto inteligentnejší, šikovnejší, tak je niekto aj lepší - celkovo, charakterovo, svojím správaním. Ja mám pokrivenú, abnormálnu sexualitu, moja hodnota ako človeka, je samozrejme a celkom logicky menšia, než niekoho iného. Chabo sa to snažím vyvážiť svojím odkazom a pôsobením. Veľmi chabo... Ako príklad - je skrátka jedno, že Carroll či Foglar boli pedálovia, boli to predovšetkým výborní a kvalitní ľudia a skvelí spisovatelia. Ak by ale nič nevytvorili a nenechali po sebe žiaden odkaz, nespravili by svet lepším cez svoje diela, ich cena ako ľudí by bola oveľa, oveľa menšia.
Samozrejme teda, že sa nemám rád. Ale myslím si, že ani zdravý jedinec ak nechce byť nejaký narcista nemôže o sebe uvažovať v zmysle "ako sa ľúbim". To je smiešne a gýčové. Pripomína mi to tú nadýchanú, ružovú ezoterickú literatúru plnú neistých ľudí s nízkym sebavedomím... Ak má byť niečo ružové a nadýchané, tak len anime postavička či plyšové zvieratko
Aby som mohol samého seba aspoň rešpektovať, tak musím dosiahnuť určité ciele. Viem dobre, aký má na to názor psychológia a že to považuje za patologické. Pre mňa je to však len logické. Ako mantra sa na každom kroku objavuje to popkultúrne "som aký som a som na to hrdý". Ale moja osobná filozofia je v príkrom rozpore s týmto sebastredným prehlásením. Podľa mňa by sa mal každý zlepšovať, mal by na sebe pracovať a nemal by sa uspokojiť s tým aký je.
Inak, podarilo sa ti ma brilantne rozanalyzovať pár vetami. To nemyslím ironicky. Ja si to ale dobre uvedomujem, viem byť k sebe úprimný. Áno, skutočne projektujem seba do druhých. A ako hovorí to ľudové porekadlo - súdim teba podľa seba. Otázka pre mňa znie - prečo by som to nemal robiť?
Na záver ešte - to hrdinstvo či tvrdosť môže mať spojitosť s mojou psychosexualitou a zrejme aj má. Ale má to aj inú príčinu. To heroické ma doslova fascinovalo od môjho raného veku. Archetyp princa bojujúceho s drakom a snažiaceho sa zachrániť princeznú je zrejme zakotvený hlboko v ľudskom nevedomí. Verím, že nie som z chlapcov jediný, ktorého to tak nesmierne vzrušovalo.
Druhý aspekt - tvrdosť. Pokiaľ nie je človek tvrdý, bude celý život len obeťou. Druhých aj samého seba. Asertivita ja samozrejmosť, tvrdosť je ešte lepšia. Myslím, že každý muž by sa mal usilovať byť tvrdým. Aby mohol byť oporou slabším. Tak ako sa o to ľudia snažili v minulých érach. Skrátka ten, kto nebol v staroveku tvrdý, jednoducho neprežil. Dobre, starovek už pominul, ale niektoré veci sa nezmenili.
Moje motto je, že muž by mal mať silné telo, ale nežné srdce.
Slabosi sa mi doslova bridia. Nakoniec to, čo je slabé v prírode hynie. A slabí ľudia sa môžu pri živote udržiavať jedine v rozvinutej civilizácii. Tam môžu požívať jej výdobytky. Aj teraz ale, ak by došlo k nejakej prírodnej pohrome, kultúrnemu a civilizačnému úpadku kvôli vojne (napríklad) a čo hoci len krátkodobo by sa to vrátilo k "primálnemu" stavu vecí, tak ak by slabí nezosilneli, neprežili by...
Slabosť, krehkosť, precitlivenosť sú mi u mužov tak protivné aj kvôli tomu, že presne takým som kedysi bol.
-
- Registrovaný uživatel
- Líbí se mi: Dívky
- ve věku od: 4
- ve věku do: 12
- Výkřik do tmy: Jsi můj večer, jsi můj den.
Jsi moje skutečnost, jsi můj sen.
Jsi moje všechno, jsi moje nic
a já ti chci říct,
že už mi scházíš čím dál tím víc!!! - Příspěvky: 479
- Dal: 141 poděkování
- Dostal: 213 poděkování
Re: Aloha
Proč chceš eliminovat lidi kteří nic neudělali?Pipo píše: Ďalej, áno, myslím si, že sadisti či rôzni iní nebezpeční devianti by mali byť fyzicky eliminovaní, a to aj keď nič nespravili. Ak ma niekto označí za nacistu, tak by si mal uvedomiť, že som za to, aby nacisti boli eliminovaní tiež
A podle čeho soudíš kdo je nebezpečný a kdo ne?
To rovnou můžeš eliminovat "zloděje který nic neukradli", "vrahy který nikoho nezabili", a pod.
Kdo tu potom zbude?
Amor non est sanabilis
-
- Registrovaný uživatel
- Líbí se mi: Chlapci
- ve věku od: 11
- ve věku do: 15
- Kontakt: [email protected]
- Výkřik do tmy: "And I'm young enough to look at
and far too old to see..." - Příspěvky: 208
- Dal: 41 poděkování
- Dostal: 67 poděkování
Re: Aloha
Pretože - ak si videl Taxikára (1976) sú špinou, ktorú treba zmyť
A nie zlodeji, prepána! Len potenciálne nebezpeční devianti, ktorí sa môžu stať delikventami - riskoval by si to? Ak by si mal šancu odhaliť psychopatov a sadistov, u ktorých by bolo zvýšené riziko recidívy, tak možná by bola aj celoživotná kontrola, ale nákladnejšia... Každopádne v mojej matematike - život muža je menej než život dieťaťa.
A nie zlodeji, prepána! Len potenciálne nebezpeční devianti, ktorí sa môžu stať delikventami - riskoval by si to? Ak by si mal šancu odhaliť psychopatov a sadistov, u ktorých by bolo zvýšené riziko recidívy, tak možná by bola aj celoživotná kontrola, ale nákladnejšia... Každopádne v mojej matematike - život muža je menej než život dieťaťa.
-
- Registrovaný uživatel
- Líbí se mi: Dívky
- ve věku od: 4
- ve věku do: 12
- Výkřik do tmy: Jsi můj večer, jsi můj den.
Jsi moje skutečnost, jsi můj sen.
Jsi moje všechno, jsi moje nic
a já ti chci říct,
že už mi scházíš čím dál tím víc!!! - Příspěvky: 479
- Dal: 141 poděkování
- Dostal: 213 poděkování
-
- Člen skupiny ČEPEK
- Líbí se mi: Muži
- ve věku od: 25
- ve věku do: 50
- Kontakt: [email protected]
- Výkřik do tmy: Kasz ♥
- Příspěvky: 256
- Dal: 434 poděkování
- Dostal: 445 poděkování
Re: Aloha
Znám jak pedofilní osoby, tak i "normální" heterosexuální osoby, které jsou ve svých sexuálních představách sadisticky zaměřené. Naprostá většina z nich nikomu nikdy neublížila. Ne snad proto, že by k tomu neměli příležitost, pár z dotyčných dokonce pracuje v zájmovém kroužku či v něčem podobném s dětmi, nikdy by si však nedovolili dítěti nějak ublížit, protože by tímto zklamáním hlavně zlomili sami sebe.
To, co si dotyční pedofilové či nepedofilové představují ve svých intimních chvílích při masturbaci nebo při sexu s člověkem 15+, to je mi vcelku jedno, je to jejich věc a já se v tom šťourat nebudu, pokud na to nezavedou pokec sami s tím, že si o tom chtějí s někým pohovořit.
Sklony k sadismu skutečně samy o sobě nejsou nic špatného. To, jestli je dotyčný zvládne ukočírovat, je věc druhá. Tady mi ale dovol poznámku, že ukočírovat své pudy nemusí zvládnout ani pedofil, jehož zaměření je naprosto nesadistické. Jestli dotyčný pedofil cítí, že nedokáže být v přítomnosti dětí bez puzení ke "špatným věcem", měl by navštívit sexuologa, poradit se s ním a možná i zvážit, že by se od dětí (třeba na nějaký čas, než jej puzení způsobované třeba jen návalem hormonů v pubertálním období přestane obtěžovat) na nějakou dobu distancoval, pro dobro jak jejich, tak i své.
Ale pokud s přítomností dětí nemá problém, nevidím důvod, proč je nějak eliminovat. Mimochodem, sadistické představy má minimálně z části hodně lidí, to je všechny zabijeme, protože "coby kdyby"? Tak to rovnou můžeme eliminovat všechny lidi, protože každému může "přepnout" v hlavě...
To, co si dotyční pedofilové či nepedofilové představují ve svých intimních chvílích při masturbaci nebo při sexu s člověkem 15+, to je mi vcelku jedno, je to jejich věc a já se v tom šťourat nebudu, pokud na to nezavedou pokec sami s tím, že si o tom chtějí s někým pohovořit.
Sklony k sadismu skutečně samy o sobě nejsou nic špatného. To, jestli je dotyčný zvládne ukočírovat, je věc druhá. Tady mi ale dovol poznámku, že ukočírovat své pudy nemusí zvládnout ani pedofil, jehož zaměření je naprosto nesadistické. Jestli dotyčný pedofil cítí, že nedokáže být v přítomnosti dětí bez puzení ke "špatným věcem", měl by navštívit sexuologa, poradit se s ním a možná i zvážit, že by se od dětí (třeba na nějaký čas, než jej puzení způsobované třeba jen návalem hormonů v pubertálním období přestane obtěžovat) na nějakou dobu distancoval, pro dobro jak jejich, tak i své.
Ale pokud s přítomností dětí nemá problém, nevidím důvod, proč je nějak eliminovat. Mimochodem, sadistické představy má minimálně z části hodně lidí, to je všechny zabijeme, protože "coby kdyby"? Tak to rovnou můžeme eliminovat všechny lidi, protože každému může "přepnout" v hlavě...
-
- Registrovaný uživatel
- Líbí se mi: Chlapci
- ve věku od: 11
- ve věku do: 15
- Kontakt: [email protected]
- Výkřik do tmy: "And I'm young enough to look at
and far too old to see..." - Příspěvky: 208
- Dal: 41 poděkování
- Dostal: 67 poděkování
Re: Aloha
Dobrý príspevok. Obsažný, podnetný, ďakujem.
Je mi skrátka zle z ľudí - z ľudskej povahy, prirodzenosti či "prirodzenosti", (áno, hodnotím druhých podľa seba) myslím si, že ak by sme ako druh vymreli, nič také strašné by sa nakoniec nestalo. Bolo by mi ľúto iba detí, pretože mnohé z nich sú ozaj nevinné v zmysle, že tá nevinnosť je v nich obsiahnutá. A potom ľudí, voči ktorým cítim lásku, ale tých nepovažujem za ľudí;) tí sú pre mňa niečím viac, možno aj preto, že ľúbim Ľudí kvalitných charakterovo, nie zďaleka len na základe záujmovej či pokrvnej príslušnosti. Je to pohľad Lucifera, rebélia voči absurdnosti mnohých aspektov života, ja viem. Tým dobrým, čo v sebe máme nikdy nevyvážime to zlo. Človek môže spraviť sto dobrých skutkov, ale jediný zlý to všetko zmaže...
To nie je mizantropia, ale nepochopenie nepochopiteľného.
Je mi skrátka zle z ľudí - z ľudskej povahy, prirodzenosti či "prirodzenosti", (áno, hodnotím druhých podľa seba) myslím si, že ak by sme ako druh vymreli, nič také strašné by sa nakoniec nestalo. Bolo by mi ľúto iba detí, pretože mnohé z nich sú ozaj nevinné v zmysle, že tá nevinnosť je v nich obsiahnutá. A potom ľudí, voči ktorým cítim lásku, ale tých nepovažujem za ľudí;) tí sú pre mňa niečím viac, možno aj preto, že ľúbim Ľudí kvalitných charakterovo, nie zďaleka len na základe záujmovej či pokrvnej príslušnosti. Je to pohľad Lucifera, rebélia voči absurdnosti mnohých aspektov života, ja viem. Tým dobrým, čo v sebe máme nikdy nevyvážime to zlo. Človek môže spraviť sto dobrých skutkov, ale jediný zlý to všetko zmaže...
To nie je mizantropia, ale nepochopenie nepochopiteľného.
-
- Čestný člen skupiny ČEPEK
- Bydliště: Ostrava/Praha
- Líbí se mi: Chlapci a muži
- ve věku od: 13
- ve věku do: 29
- Kontakt: [email protected]
- Příspěvky: 683
- Dal: 297 poděkování
- Dostal: 543 poděkování
Re: Aloha
Zase milion věcí k reakci, no nic vezmu to postupně.
Nejdříve krátce k mému pohledu na princip oko za oko, zub za zub. Nikdy mi to nepřipadalo jako nejlepší přístup a ne z důvodů toho, že by to nebylo humální, o to moc nejde. Jde mi o to, že pokud něco považuji za chybné či společensky nežádoucí, tak podobným způsobem nemůžu trestat. Nepovažuji to ani za slabost. Neříkám, že se není potřeba bránit, ano ale je velmi potřeba vážit jakými prostředky.
K tomu příkladu té bestiální vraždy. Proč by byl jediným adekvátním trestem trest umučení? Skutečně nechápu a asi nepochopím. Mluvíš o spravedlnosti, řeknu ti jak já vnímám spravedlnost, ačkoliv je to velmi abstraktní pojem. Jedná se o princip, který má udržet určitou rovnost a práva v rámci společnosti a zabránit určitému patologickému jednání, nabídnout všem lidem bez rozdílu stejné práva a povinnosti. Princip oko za oko zub za zub nemá podle mě se spravedlností nic společného už jen z toho důvodu, že nejde objektivně nikdy porovnat například fyzické ujmy, ale hlavně protože pokud společnost něco neschvaluje, neměla by to schvalovat ani v případě trestů. Nemyslím si, že utrpení by mělo jakýkoliv převýchovný účinek.
Pokud někdo nebyl odsouzený pro nedostatek důkazů je to v pořádku. Pokud by byl odsouzen, tak do značné míry hrozí, že budou odsouzení i lidé, kteří jsou nevinní, což považuji za mnohem větší zlo z pohledu vývoje společnosti než neodsouzení pachatele. Braní spravedlnosti do vlastních rukou považuji za (povětšinou) společensky dost nežádoucí i z toho důvodu, že každý považuje za spravedlnost něco trochu jiného, od toho je tu právní řád.
K tomu, že každý nese za své jednání plnou zodpovědnost moc není co říct. Podobný přístup popírá existenci schizofrenie a mnohých dalších podobných onemocnění, které prostě už z principu plnou odpovědnost znemožňují, protože daný člověk vidí věci, které nejsou skutečností.
Ovšem za nejproblematičtější výrok tvého textu považuji eliminaci nevinných lidí. Už jen to, že podle každého by do takové škatulky spadal někdo jiný je neuvěřitelný problém. Uvedu na příkladu. Znám lidi, kteří by neradi eliminovali všechny pedofily, jiní i všechny gaye, jiní všechny cikány, černochy, muslimy, muslimové(někteří!) zase všechny křesťany, kam bychom se dostali....Navíc daný princip popírá jeden z nejpodstatnějších principů spravedlnosti - presumpci neviny a jednoduše trest jen za něco, co člověk spáchá.
Celkem mě i zaujalo tvé porovnávání lidí. Nemyslím si, že by sexualita ovlivňovala hodnotu člověka, hodnotu člověka ovlivňují pouze jeho činy.
Toť prozatím asi vše, možná ještě něco doplním.
Nejdříve krátce k mému pohledu na princip oko za oko, zub za zub. Nikdy mi to nepřipadalo jako nejlepší přístup a ne z důvodů toho, že by to nebylo humální, o to moc nejde. Jde mi o to, že pokud něco považuji za chybné či společensky nežádoucí, tak podobným způsobem nemůžu trestat. Nepovažuji to ani za slabost. Neříkám, že se není potřeba bránit, ano ale je velmi potřeba vážit jakými prostředky.
K tomu příkladu té bestiální vraždy. Proč by byl jediným adekvátním trestem trest umučení? Skutečně nechápu a asi nepochopím. Mluvíš o spravedlnosti, řeknu ti jak já vnímám spravedlnost, ačkoliv je to velmi abstraktní pojem. Jedná se o princip, který má udržet určitou rovnost a práva v rámci společnosti a zabránit určitému patologickému jednání, nabídnout všem lidem bez rozdílu stejné práva a povinnosti. Princip oko za oko zub za zub nemá podle mě se spravedlností nic společného už jen z toho důvodu, že nejde objektivně nikdy porovnat například fyzické ujmy, ale hlavně protože pokud společnost něco neschvaluje, neměla by to schvalovat ani v případě trestů. Nemyslím si, že utrpení by mělo jakýkoliv převýchovný účinek.
Pokud někdo nebyl odsouzený pro nedostatek důkazů je to v pořádku. Pokud by byl odsouzen, tak do značné míry hrozí, že budou odsouzení i lidé, kteří jsou nevinní, což považuji za mnohem větší zlo z pohledu vývoje společnosti než neodsouzení pachatele. Braní spravedlnosti do vlastních rukou považuji za (povětšinou) společensky dost nežádoucí i z toho důvodu, že každý považuje za spravedlnost něco trochu jiného, od toho je tu právní řád.
K tomu, že každý nese za své jednání plnou zodpovědnost moc není co říct. Podobný přístup popírá existenci schizofrenie a mnohých dalších podobných onemocnění, které prostě už z principu plnou odpovědnost znemožňují, protože daný člověk vidí věci, které nejsou skutečností.
Ovšem za nejproblematičtější výrok tvého textu považuji eliminaci nevinných lidí. Už jen to, že podle každého by do takové škatulky spadal někdo jiný je neuvěřitelný problém. Uvedu na příkladu. Znám lidi, kteří by neradi eliminovali všechny pedofily, jiní i všechny gaye, jiní všechny cikány, černochy, muslimy, muslimové(někteří!) zase všechny křesťany, kam bychom se dostali....Navíc daný princip popírá jeden z nejpodstatnějších principů spravedlnosti - presumpci neviny a jednoduše trest jen za něco, co člověk spáchá.
Celkem mě i zaujalo tvé porovnávání lidí. Nemyslím si, že by sexualita ovlivňovala hodnotu člověka, hodnotu člověka ovlivňují pouze jeho činy.
Toť prozatím asi vše, možná ještě něco doplním.
-
- Čestný člen skupiny ČEPEK
- Líbí se mi: Chlapci a ženy
- ve věku od: 8
- ve věku do: 15
- Kontakt: e-mail: [email protected]
- Výkřik do tmy: Jsem produkt dekadentního světonázoru a jakožto takový na slepé větvi vývoje.
- Příspěvky: 1276
- Dal: 474 poděkování
- Dostal: 568 poděkování
Re: Aloha
K tomu, abych někoho odstrašil od nežádoucího jednání, nemusím použít odplatu oko za oko, zub za zub. Mnohdy stačí výrazně nižší trest, jindy je potřeba výrazně vyšší trest. Pokud by za jízdu na černo byla trestem pokuta ve výši jízdného, jezdili by na černo takřka všichni. Zatímco když budu chtít dát někomu přes hubu, tak mě může odradit už to, že i když ho zvládnu zmlátit víc, tak nějakou ránu asi taky schytám. Škoda pro druhého se nemusí rovnat zisku pro mě. A pak jsou tu různá zkreslení, lidé mají tendenci podceňovat jistá rizika a nadhodnocovat jiná, navíc ztráta nebolí přímo úměrně její velikosti, činy nejsou vždy promyšlené atd.
-
- Registrovaný uživatel
- Líbí se mi: Chlapci
- ve věku od: 11
- ve věku do: 15
- Kontakt: [email protected]
- Výkřik do tmy: "And I'm young enough to look at
and far too old to see..." - Příspěvky: 208
- Dal: 41 poděkování
- Dostal: 67 poděkování
Re: Aloha
Právny štát. Dobre, to učite áno, a v prvom rade, ale čo v prípadoch, keď nedostojí svojim povinnostiam? Nakoniec sa všetko redukuje len na poškodeného a páchateľa. Ak obídeme byrokratický aparát a úradníkov, zase ostaneme na dvoch ľudoch. Je to až tak prosté. Chcete mi povedať, že ak vašemu blízkemu niekto ublíži a príslušné orgány páchateľa nepotrestajú, a vo veci nepôjde nič zmeniť, že aspoň vy sa nebudete snažiť, že aspoň vy nebudete chcieť niečo zmeniť??? Fúha, a to si hovoríte chlapi?
Čo by ste robili? Dali by ste sa na vieru, mali plné reči o milosrdenstve a láske? Alebo navštevovali psychológa a cez víkendy robili s rodinou barbacue ako by sa nič nestalo?
Tomuto zas ja nerozumiem.
Ak to mám vohnať do extrému, vychádza mi z toho takýto verdikt: Vyrástla nám tu generácia mužov, ktorí by ani za svet nevstúpili do armády a hoci by bola ich krajina napadnutá, dokonca oni sami osobne s rodinami, stále by zastávali svoje pacifistické fantázie. Nie, buďme radšej ako ovce vedené na porážku, pekne pokojne, hlavne nenásilne!, to je dôležité Pretože aj toto je jeden z dôsledkov toho vášho presvedčenia, nie je to veru "mimo mísu". Nechceli by ste nejakému primitívovi, násilníkovi, opici v ľudskej koži, vymerať päťročný trest s komfortnou celou a zavedeným internetom a po prepustení mu zaplatiť aj psychológa a ubytovanie (ako v niektorých severských štátoch)? Panebože, takmer odmietam uveriť tomu, že takí Švédi či Nórovia sú potomkami tých obávaných vikingských bojovníkov, ktorí boli ako z ocele. História je plná paradoxov a bohovia majú zjavne zmysel pre (čierny) humor
Niekto ťa udrie? Vráť mu to. Ak bude pokračovať, vráť mu to tak silno a hnusne, že už nikdy nebude mať možnosť zopakovať to. To je jediné, čo platí. A ak sám nemáš možnosť, nedokážeš to, nevieš to, tak si zožeň niekoho, kto to spraví za teba.
Ešte som nepočul o nikom z môjho okolia, ktorí sa týmto aj riadili, že by sa im táto filozofia nevyplatila.
Nezmením svoje názory. To vy si uvedomte, že aj človek sčítaný a vzdelaný môže obdivovať mentalitu pištoľníka a vyznávať ju. Nie je to doména len pobudov a otrhancov
Už aj na mňa ale začína byť táto téma poriadne temná. A ja som inak aj celkom milý chlapík.
Napríklad predvčerom som mal milý rozhovor s chlapcom, ktorý rád číta, o knižkách. Takýmito vecami žijem a to ma napĺňa...
Čo by ste robili? Dali by ste sa na vieru, mali plné reči o milosrdenstve a láske? Alebo navštevovali psychológa a cez víkendy robili s rodinou barbacue ako by sa nič nestalo?
Tomuto zas ja nerozumiem.
Ak to mám vohnať do extrému, vychádza mi z toho takýto verdikt: Vyrástla nám tu generácia mužov, ktorí by ani za svet nevstúpili do armády a hoci by bola ich krajina napadnutá, dokonca oni sami osobne s rodinami, stále by zastávali svoje pacifistické fantázie. Nie, buďme radšej ako ovce vedené na porážku, pekne pokojne, hlavne nenásilne!, to je dôležité Pretože aj toto je jeden z dôsledkov toho vášho presvedčenia, nie je to veru "mimo mísu". Nechceli by ste nejakému primitívovi, násilníkovi, opici v ľudskej koži, vymerať päťročný trest s komfortnou celou a zavedeným internetom a po prepustení mu zaplatiť aj psychológa a ubytovanie (ako v niektorých severských štátoch)? Panebože, takmer odmietam uveriť tomu, že takí Švédi či Nórovia sú potomkami tých obávaných vikingských bojovníkov, ktorí boli ako z ocele. História je plná paradoxov a bohovia majú zjavne zmysel pre (čierny) humor
Niekto ťa udrie? Vráť mu to. Ak bude pokračovať, vráť mu to tak silno a hnusne, že už nikdy nebude mať možnosť zopakovať to. To je jediné, čo platí. A ak sám nemáš možnosť, nedokážeš to, nevieš to, tak si zožeň niekoho, kto to spraví za teba.
Ešte som nepočul o nikom z môjho okolia, ktorí sa týmto aj riadili, že by sa im táto filozofia nevyplatila.
Nezmením svoje názory. To vy si uvedomte, že aj človek sčítaný a vzdelaný môže obdivovať mentalitu pištoľníka a vyznávať ju. Nie je to doména len pobudov a otrhancov
Už aj na mňa ale začína byť táto téma poriadne temná. A ja som inak aj celkom milý chlapík.
Napríklad predvčerom som mal milý rozhovor s chlapcom, ktorý rád číta, o knižkách. Takýmito vecami žijem a to ma napĺňa...
-
- Čestný člen skupiny ČEPEK
- Bydliště: Ostrava/Praha
- Líbí se mi: Chlapci a muži
- ve věku od: 13
- ve věku do: 29
- Kontakt: [email protected]
- Příspěvky: 683
- Dal: 297 poděkování
- Dostal: 543 poděkování
Re: Aloha
Zrovna v případě trestního řízení bych moc případ neredukoval na pachatele a poškozeného. Už z důvodu toho, že žalobcem je v daném případě stát a jde o ochranu společnosti, nějaké vyrovnání s objetí je druhořadé.
Neříkám, že není někdy pochopitelné vzít spravedlnost do vlastních rukou, nicméně v odosobněném pohledu v tom vidím problém a povětšinou nežádoucí jev, už jen protože pro každého je spravedlivé něco jiného.
Co se týče armády
1) Nevstoupil bych už jen ze zdravotních důvodů ne úplně triviálních
2) V systému, kde se počítá pouze s profesionální armádou je branná povinnost v klasickém pojetí vyloučena. Znemožňuje to například i naše členství v NATO, které počítá s profesionální armadou
3) Nejsem nějaký vlastenec, dovedu si představit žít kdekoliv ve vyspělém světě.
Používáš argumenty, které nesouvisí podle mého až tak s tím o čem mluvíme. Ano komfort ve věznicích je přehnaný, ale to podle mě není vůbec předmětem této diskuze.
Máš patrně zvláštní okolí, já můžu říct, že lidi s tímto uvažováním okolo sebe vesměs nemám.
Tak to, že podobné názory může mít i člověk vzdělaný tady nikdo nespochybňuje, ono stačí se podívat teba na docenta Konvičku..
Neříkám, že není někdy pochopitelné vzít spravedlnost do vlastních rukou, nicméně v odosobněném pohledu v tom vidím problém a povětšinou nežádoucí jev, už jen protože pro každého je spravedlivé něco jiného.
Co se týče armády
1) Nevstoupil bych už jen ze zdravotních důvodů ne úplně triviálních
2) V systému, kde se počítá pouze s profesionální armádou je branná povinnost v klasickém pojetí vyloučena. Znemožňuje to například i naše členství v NATO, které počítá s profesionální armadou
3) Nejsem nějaký vlastenec, dovedu si představit žít kdekoliv ve vyspělém světě.
Používáš argumenty, které nesouvisí podle mého až tak s tím o čem mluvíme. Ano komfort ve věznicích je přehnaný, ale to podle mě není vůbec předmětem této diskuze.
Máš patrně zvláštní okolí, já můžu říct, že lidi s tímto uvažováním okolo sebe vesměs nemám.
Tak to, že podobné názory může mít i člověk vzdělaný tady nikdo nespochybňuje, ono stačí se podívat teba na docenta Konvičku..
-
- Registrovaný uživatel
- Líbí se mi: Chlapci
- ve věku od: 11
- ve věku do: 15
- Kontakt: [email protected]
- Výkřik do tmy: "And I'm young enough to look at
and far too old to see..." - Příspěvky: 208
- Dal: 41 poděkování
- Dostal: 67 poděkování
Re: Aloha
Áno, s Konvičkom tiež súhlasím :D:D i keď je to vlastne demagóg...
takže tebe nehovorí nič ten pocit satisfakcie, zadosťučinenia? Orientuješ sa len na spoločnosť? Nuž, ja mám zas všetky tie zložité vzťahy v rámci štátu redukované len na jednotlivcov.
Nemyslím si ale, že spravodlivosť je nastavovaná striktne individuálne podľa akýchsi súkromných mantinelov. Existuje aj akási univerzálna, podobne ako je to s etikou a morálkou. Dajú sa nastaviť akési prirodzené parametre, ktoré sú spoločné pre všetkých. Naprieč všetkými idológiami a vieroukami.
Ide mi o to, že ten, kto spôsobuje bolesť, ten musí aj bolesť spätne okúsiť. Keď kopneš do stromu, odnesie si to aj tvoja noha prečo by to malo byť inak v prípade ľudí? Ak páchateľ odíde nepoškodený, pre mňa sa porušilo základné pravidlo univerza a to potom treba napraviť.
Príklad, ktorý je možné vnímať v prenesenom význame aj úplne doslova - ak ťa niekto dlho terorizuje a ty mu to potom vrátiš päsťou do tváre už len pre ten jeho udivený pohľad to stojí za to. Keď sa z koristi stáva dravec, to je niečo. Keď je prevrátený celý mechanizmus akoby naruby. Je to pocit, ktorý je neopakovateľný. Rovný psychickému orgazmu už aj kvôli tomu sa to oplatí
Poviem príklad z reálneho života, ktorého som bol účastným. Jeden blbý chlapík v krčme bil svojho psa. Ďalší "správňak", to už nevydržal, strhol zo steny bič na dobytok (ktorý tam bol ako dekorácia) a zmlátil s ním dotyčného. A potom mu pekne dával povely - ľahni, sadni! Presne ako to on robil tomu bitému psovi. Poviem vám, to bol pohľad! Bol to rovnako extatický umelecký zážitok, ako keď sa dívate na maľby Sisleyho či Moneta
Sorry, pre mňa nie je možné, aby som mal ten zmierlivý, odpúšťajúci pohľad na svet.
Pozitívne ale na tom je, že mám nekonečný súcit s obeťami, hlavne teda tými detskými...
takže tebe nehovorí nič ten pocit satisfakcie, zadosťučinenia? Orientuješ sa len na spoločnosť? Nuž, ja mám zas všetky tie zložité vzťahy v rámci štátu redukované len na jednotlivcov.
Nemyslím si ale, že spravodlivosť je nastavovaná striktne individuálne podľa akýchsi súkromných mantinelov. Existuje aj akási univerzálna, podobne ako je to s etikou a morálkou. Dajú sa nastaviť akési prirodzené parametre, ktoré sú spoločné pre všetkých. Naprieč všetkými idológiami a vieroukami.
Ide mi o to, že ten, kto spôsobuje bolesť, ten musí aj bolesť spätne okúsiť. Keď kopneš do stromu, odnesie si to aj tvoja noha prečo by to malo byť inak v prípade ľudí? Ak páchateľ odíde nepoškodený, pre mňa sa porušilo základné pravidlo univerza a to potom treba napraviť.
Príklad, ktorý je možné vnímať v prenesenom význame aj úplne doslova - ak ťa niekto dlho terorizuje a ty mu to potom vrátiš päsťou do tváre už len pre ten jeho udivený pohľad to stojí za to. Keď sa z koristi stáva dravec, to je niečo. Keď je prevrátený celý mechanizmus akoby naruby. Je to pocit, ktorý je neopakovateľný. Rovný psychickému orgazmu už aj kvôli tomu sa to oplatí
Poviem príklad z reálneho života, ktorého som bol účastným. Jeden blbý chlapík v krčme bil svojho psa. Ďalší "správňak", to už nevydržal, strhol zo steny bič na dobytok (ktorý tam bol ako dekorácia) a zmlátil s ním dotyčného. A potom mu pekne dával povely - ľahni, sadni! Presne ako to on robil tomu bitému psovi. Poviem vám, to bol pohľad! Bol to rovnako extatický umelecký zážitok, ako keď sa dívate na maľby Sisleyho či Moneta
Sorry, pre mňa nie je možné, aby som mal ten zmierlivý, odpúšťajúci pohľad na svet.
Pozitívne ale na tom je, že mám nekonečný súcit s obeťami, hlavne teda tými detskými...
-
- Čestný člen skupiny ČEPEK
- Příspěvky: 1685
- Dal: 1099 poděkování
- Dostal: 2046 poděkování
Re: Aloha
Jak jsem tak prošel tohle celé vlákno, vypadla mi na mozek hlavně jedna otázka. Ty, Pipo, píšeš, že veškeré tyto... řekněme "nekompromisní" myšlenky máš k dospělým osobám nad patnáct let (nehledě na to, že 15 let neuvádí psychickou vyspělost, naopak, v patnácti, šestnácti, ale i v sedmnácti a osmnácti či devatenácti se dá najít spousta jedinců, jež dosud psychicky nevyspěla), nicméně tvoje myšlenka poněkud neoplývá významem.
Děti opomíjíš, vidíš je jako svou "svátost". Dovol mi například poznámku, že se znám s několika pedofily, kteří nikdy žádné dítě nezneužili, a jež jsou zároveň ve svých představách zaměřeni na sadismus. A ano, teď jsou podle tebe dospělí, takže bys je nechal eliminovat, jenže je tu celkem problém. Většina těch sadisticky zaměřených totiž svoje zaměření pozná v ještě dětském či brzkém pubertálním věku - uvádím například jedenáct, dvanáct, třináct let.
Takže podle tebe je v pořádku, když žije třináctiletý sadista, ale už v pořádku není, když žije sadista šestnáctiletý nebo osmnáctiletý? To mi logika opravdu nebere. Je sice super, že myslíš na děti, jenže ty děti také někdy vyrostou.
V současnosti se setkávám s mnoha dětmi. Některé jsou hodné, milé, jiné spíše zlobivé a provokují. A je možné, že mezi nimi je někdo, kdo někoho někdy šikanoval, někomu ublížil nebo je nějak odlišně orientovaný. Ale znám je i přes jejich povahy jako inteligentní chytré děti, kterým bych do budoucna přál, aby vedly i jako dospělí naplňující a šťastné životy. A u Prcka - mého kutíka - to mám zrovna tak, ještě silněji.
A už teď můžu říct, že jak jemu, tak i ostatním dětem budu přát vše nejlepší i až budou mít patnáct nebo osmnáct, že jim budu do života stejně tak fandit, i když už možná nebudou tak nevinní a nevím co, i když už možná nebudou tak roztomilí a nebudou mi výškově sahat do půlky pasu, tak na ně budu vzpomínat jako právě na ty maličké prcky, co se kolem mě motali, když mi bylo tolik, kolik mi je. A ano, může se stát, že v budoucnu udělají něco hrozného, třeba něco nelegálního nebo někoho napadnou... a ano, v takovém případě si budou zasloužit trest přiměřený jejich provinění a bude dobře, když jej prodělají.
Ale že bych je za to proklínal do konce jejich života, posílal je na "provaz", lámal nad nimi navždy hůl? To fakt ne. Například i člověk, který v mládí zneužil dítě, může být nakonec dobrým člověkem. Znám pár lidí, kteří měli tu smůlu, že opravdu dítě zneužili. Nicméně nyní, když už jsou dospělí, mají na své tehdejší činy jiný názor, vedou jiné životy a snaží se žít šťastně - jsou to fakt někdy dobří lidé. Jen udělali chybu, které dost litují. A mimochodem, taky někdy byli dětmi, stejně jako ty děti, které považuješ za nevinné, Pipo.
Já prostě nevím jak ty, ale já si vážím lidí obecně. Dítě je úžasné, milé, krásné, možná i nevinné a s čistou duší, ale to nic nemění na tom, že život toho dítěte může být stejně podstatný jako život osoby, která má dvacet let a víc.
Několik lidí mi vždy kladlo na srdce, že se mám chovat k ostatním tak, jak chci, aby se oni chovali ke mně. Pokud budeš nenávidět svět, nenávidět sadistické zaměření, nenávidět nedostatečné tresty a nenávidět lidi, co se něčím odlišují, tak holt celý svět bude nenávidět tebe. Život nabere jedovatých barev a přestane být zábava ho žít.
Děti opomíjíš, vidíš je jako svou "svátost". Dovol mi například poznámku, že se znám s několika pedofily, kteří nikdy žádné dítě nezneužili, a jež jsou zároveň ve svých představách zaměřeni na sadismus. A ano, teď jsou podle tebe dospělí, takže bys je nechal eliminovat, jenže je tu celkem problém. Většina těch sadisticky zaměřených totiž svoje zaměření pozná v ještě dětském či brzkém pubertálním věku - uvádím například jedenáct, dvanáct, třináct let.
Takže podle tebe je v pořádku, když žije třináctiletý sadista, ale už v pořádku není, když žije sadista šestnáctiletý nebo osmnáctiletý? To mi logika opravdu nebere. Je sice super, že myslíš na děti, jenže ty děti také někdy vyrostou.
V současnosti se setkávám s mnoha dětmi. Některé jsou hodné, milé, jiné spíše zlobivé a provokují. A je možné, že mezi nimi je někdo, kdo někoho někdy šikanoval, někomu ublížil nebo je nějak odlišně orientovaný. Ale znám je i přes jejich povahy jako inteligentní chytré děti, kterým bych do budoucna přál, aby vedly i jako dospělí naplňující a šťastné životy. A u Prcka - mého kutíka - to mám zrovna tak, ještě silněji.
A už teď můžu říct, že jak jemu, tak i ostatním dětem budu přát vše nejlepší i až budou mít patnáct nebo osmnáct, že jim budu do života stejně tak fandit, i když už možná nebudou tak nevinní a nevím co, i když už možná nebudou tak roztomilí a nebudou mi výškově sahat do půlky pasu, tak na ně budu vzpomínat jako právě na ty maličké prcky, co se kolem mě motali, když mi bylo tolik, kolik mi je. A ano, může se stát, že v budoucnu udělají něco hrozného, třeba něco nelegálního nebo někoho napadnou... a ano, v takovém případě si budou zasloužit trest přiměřený jejich provinění a bude dobře, když jej prodělají.
Ale že bych je za to proklínal do konce jejich života, posílal je na "provaz", lámal nad nimi navždy hůl? To fakt ne. Například i člověk, který v mládí zneužil dítě, může být nakonec dobrým člověkem. Znám pár lidí, kteří měli tu smůlu, že opravdu dítě zneužili. Nicméně nyní, když už jsou dospělí, mají na své tehdejší činy jiný názor, vedou jiné životy a snaží se žít šťastně - jsou to fakt někdy dobří lidé. Jen udělali chybu, které dost litují. A mimochodem, taky někdy byli dětmi, stejně jako ty děti, které považuješ za nevinné, Pipo.
Já prostě nevím jak ty, ale já si vážím lidí obecně. Dítě je úžasné, milé, krásné, možná i nevinné a s čistou duší, ale to nic nemění na tom, že život toho dítěte může být stejně podstatný jako život osoby, která má dvacet let a víc.
Několik lidí mi vždy kladlo na srdce, že se mám chovat k ostatním tak, jak chci, aby se oni chovali ke mně. Pokud budeš nenávidět svět, nenávidět sadistické zaměření, nenávidět nedostatečné tresty a nenávidět lidi, co se něčím odlišují, tak holt celý svět bude nenávidět tebe. Život nabere jedovatých barev a přestane být zábava ho žít.
Marco Freeman,
bývalý administrátor komunity ČEPEK / Ex-administrator of ČEPEK Community
bývalý administrátor komunity ČEPEK / Ex-administrator of ČEPEK Community
-
- Registrovaný uživatel
- Líbí se mi: Chlapci
- ve věku od: 11
- ve věku do: 15
- Kontakt: [email protected]
- Výkřik do tmy: "And I'm young enough to look at
and far too old to see..." - Příspěvky: 208
- Dal: 41 poděkování
- Dostal: 67 poděkování
Re: Aloha
Ďakujem, MArco. Vidím, že to myslíš úprimne a dobre. A to, čo píšeš je krásne. Od teba to beriem inak, lebo ty len netoretizuješ, ale vieš o čom hovoríš. Och, kiežby si radšej nevedel...
Možno mi to neuveríš/neuveríte, ale v reálnom styku nie som takýto. Mám dve tváre. Nič z toho nie je pretvárka, som aj taký, aj taký. Tá jedna sa ukazuje, keď osamiem, vtedy vychádza netvor...
Sotva by ste mi uverili, že som k ľuďom vo svojom okolí veľmi milý a veľmi dobrý. Že rád pomôžem, a že som všeobecne obľúbený. Po mojich príspevkoch by ste tomu asi sotva uverili, ale je to tak... Jeden čas som nesmel chýbať v žiadnej partii, bol som takmer až takou miestnou "celebritkou", všetkým bolo so mnou fajn. Mnohých som podržal a trávievali sme spolu krásne chvíle. Mám veľmi veľa známych, dosť kamarátov, a to aj dobrých kamarátov, nielen takých parťákov ku pivu. Mám dokonca blízke duše, skutočných priateľov, s ktorými sa môžme porozprávať o všetkom a aj to robíme.
V reálnom živote som úplný opak toho ako sa tu prezentujem. Drieme to niekde vovnútri a keď osamiem, vytryskne to na povrch. Možno volanie o pomoc? Neviem... Neviem či to je nejaká porucha alebo záležitosť môjho zložitého dospievania, i keď čo to je oproti Tebe, Marco? A to si na tebe vážim - tú zmes jemnocitu a zároveň obrovskej sily, ktorú máš v sebe. A fascinuje ma to.
Som obľúbený aj v práci. Mám zamestnanie (Bože vďaka!), ktoré ma baví, nie, napĺňa! A vidím v ňom vyšší zmysel. Pracujem s ľuďmi. Zákazníci za mnou radi chodia a tešia sa na stretnutie so mnou. Najradšej asi dôchodkyne a puberťáčky - za pekným chlapcom :D:D (i keď ja sa najviac teším na decká) A mňa v minulosti ničilo aj to, že za mnou dievčatá letia, ale ja nie som schopný s nijakou nič mať... veľmi ťažko som sa vyrovnával so svojou sexualitou, to boli roky bolesti...
Verili by ste napríklad, že som tolerantný, pozorný, súcitný a do očí mi voženie slzy nehy len čmeliak letiaci nad kvetom, živé mi je posvätné? A pritom, keď zase osamiem, stráca pre mňa život, človek akúkoľvek hodnotu...
Je to asi extrémna forma obrany, ktorú si vybudovala moja psychika ako odpoveď na zlo, ktoré je v okolí, predovšetkým však vo mne. Človek ako takým, tak ako ja, sa stal v mojich očiach nehodným. Hodným azda len zavrhnutia. A aby som sa mohol na svet dívať oboma svojimi tvárami, aby som mohol aplikovať obe svoje ideológie, začal som ľudí brutálne selektovať.
Najskôr som ti chcel odpovedať v duchu svojich predošlých komentárov, ale zrejme je čas na sebareflexiu.
Zrejme od nikoho iného by som to nezobral. Od teba áno.
Možno mi to neuveríš/neuveríte, ale v reálnom styku nie som takýto. Mám dve tváre. Nič z toho nie je pretvárka, som aj taký, aj taký. Tá jedna sa ukazuje, keď osamiem, vtedy vychádza netvor...
Sotva by ste mi uverili, že som k ľuďom vo svojom okolí veľmi milý a veľmi dobrý. Že rád pomôžem, a že som všeobecne obľúbený. Po mojich príspevkoch by ste tomu asi sotva uverili, ale je to tak... Jeden čas som nesmel chýbať v žiadnej partii, bol som takmer až takou miestnou "celebritkou", všetkým bolo so mnou fajn. Mnohých som podržal a trávievali sme spolu krásne chvíle. Mám veľmi veľa známych, dosť kamarátov, a to aj dobrých kamarátov, nielen takých parťákov ku pivu. Mám dokonca blízke duše, skutočných priateľov, s ktorými sa môžme porozprávať o všetkom a aj to robíme.
V reálnom živote som úplný opak toho ako sa tu prezentujem. Drieme to niekde vovnútri a keď osamiem, vytryskne to na povrch. Možno volanie o pomoc? Neviem... Neviem či to je nejaká porucha alebo záležitosť môjho zložitého dospievania, i keď čo to je oproti Tebe, Marco? A to si na tebe vážim - tú zmes jemnocitu a zároveň obrovskej sily, ktorú máš v sebe. A fascinuje ma to.
Som obľúbený aj v práci. Mám zamestnanie (Bože vďaka!), ktoré ma baví, nie, napĺňa! A vidím v ňom vyšší zmysel. Pracujem s ľuďmi. Zákazníci za mnou radi chodia a tešia sa na stretnutie so mnou. Najradšej asi dôchodkyne a puberťáčky - za pekným chlapcom :D:D (i keď ja sa najviac teším na decká) A mňa v minulosti ničilo aj to, že za mnou dievčatá letia, ale ja nie som schopný s nijakou nič mať... veľmi ťažko som sa vyrovnával so svojou sexualitou, to boli roky bolesti...
Verili by ste napríklad, že som tolerantný, pozorný, súcitný a do očí mi voženie slzy nehy len čmeliak letiaci nad kvetom, živé mi je posvätné? A pritom, keď zase osamiem, stráca pre mňa život, človek akúkoľvek hodnotu...
Je to asi extrémna forma obrany, ktorú si vybudovala moja psychika ako odpoveď na zlo, ktoré je v okolí, predovšetkým však vo mne. Človek ako takým, tak ako ja, sa stal v mojich očiach nehodným. Hodným azda len zavrhnutia. A aby som sa mohol na svet dívať oboma svojimi tvárami, aby som mohol aplikovať obe svoje ideológie, začal som ľudí brutálne selektovať.
Najskôr som ti chcel odpovedať v duchu svojich predošlých komentárov, ale zrejme je čas na sebareflexiu.
Zrejme od nikoho iného by som to nezobral. Od teba áno.
-
- Čestný člen skupiny ČEPEK
- Bydliště: Ostrava/Praha
- Líbí se mi: Chlapci a muži
- ve věku od: 13
- ve věku do: 29
- Kontakt: [email protected]
- Příspěvky: 683
- Dal: 297 poděkování
- Dostal: 543 poděkování
Re: Aloha
Rád bych uvedl některé věci na pravou míru. Pocit satisfakce mi samozřejmě něco říká, ale pokud se bavím o systémových krocích, tak individuální pocit tam nemá co dělat. Dokonce bych řekl, že mám někdy až přílišnou potřebu satisfakce a zadostiučinění. Jeden z přítomných v této diskuzi by mohl vyprávět .
Škoda, že se podle toho očividně nechováš.Marco Freeman píše:Já prostě nevím jak ty, ale já si vážím lidí obecně. Dítě je úžasné, milé, krásné, možná i nevinné a s čistou duší, ale to nic nemění na tom, že život toho dítěte může být stejně podstatný jako život osoby, která má dvacet let a víc.
Několik lidí mi vždy kladlo na srdce, že se mám chovat k ostatním tak, jak chci, aby se oni chovali ke mně.