http://zpravy.idnes.cz/rozhovor-se-sexuolozkou-sejbalovou-dvt-/domaci.aspx?c=A160714_145316_domaci_zt
Díky schválení návrhu, který sexuálním deviantům umožní dobrovolně podstoupit chirurgickou kastraci, aniž by předtím spáchali sexuálně motivovaný trestný čin, vznikl tento rozhovor. Rozhovor se točí hlavně kolem probplematiky kastrace a deviace obecně, ale i tak v něm zaznělo dost věcí, na které sami upozorňujeme.
Dá se říct, že deviace po kastraci zmizí?
To ne. Deviace muži zůstává. Pokud máme pedofila, který je eroticky zaměřený na děti a nikdy nebyl schopen mít dospělou partnerku, tak i po kastraci ho budou stále přitahovat děti, ale chuť mít s nimi sex bude kastrací velmi snížená. Po kastraci se bude schopen ovládat, ale pedofilem pořád bude.
Řada pedofilů ale dokáže pud ovládnout i bez kastrace. Velká část z nich dítěti nikdy neublíží...
Ano, to je většina pedofilů. Já hovořím především o těch, kteří něco provedli, byli odsouzeni a soud jim nařídil léčbu.
Součástí navrhované novely je i snížení věku, v němž lze provést chirurgickou kastraci, z 25 na 21 let. Myslíte si, že člověk je v tomto věku zralý na tak zásadní rozhodnutí?
Podle mě ano. Sexuální deviace se začínají projevovat v pubertě, kolem dvanáctého, třináctého roku. S deviací tedy člověk žije tak devět let a může posoudit, jaké důsledky z ní pro jeho život plynou. Navíc, pokud je člověk v jednadvaceti letech způsobilý volit a být volen, je zralý i na takovéto rozhodnutí.
Jak často se stává, že k vám přijde sexuální deviant, který nespáchal žádný trestný čin, a sám žádá o léčbu?
Naštěstí v posledních dvou, třech letech takovýchto dobrovolných klientů značně přibylo. Nevím, zda je to lepší osvětou, nebo naopak strachem člověka, že něco provede a bude potrestán. Většinou se jedná o pedofilní osoby. Dobrovolných pacientů je dnes výrazně více než dříve, což je velmi pozitivní. Tyto klienty mám ráda, protože jsou motivovaní. Ti ostatní k nám docházejí až poté, co jim to nařídí soud, nebo je pošle rodina, když se něco stane. Naprostá většina je pořád nedobrovolných, kterým byla léčba nařízena.
Je deviant schopen mít uspokojivý partnerský život v mezích zákona, například za pomoci pornografie?
Jsou takoví klienti. Jedná se většinou o lidi, kteří nemají poruchu osobnosti, nejsou to psychopati nebo alkoholici. Musí umět dokonale ovládat své erotické puzení, což je velmi složité. Ale je to cíl léčby. Stejně jako homosexuál je schopen mít heterosexuální sex, tak i deviant může mít nedeviantní sex, je to pro něj těžší. Pokud pedofil bude masturbovat a u toho se dívat na porno s dospělými ženami, tak pro něho bude daleko namáhavější docílit erekce, než když si pustí na pornu dítě.
Zejména u pedofilie je poměrně vysoké riziko recidivy v senilním věku kolem šedesátého roku, zatímco u agresorů a sadistů se s věkem zmírňuje agresivita a tím i její sexuální projevy. Šedesátiletý sadista je poměrně raritou, ale vůbec není raritou, když k nám soud pošle pětasedmdesátiletého pedofila, který řekne, že se před třiceti lety léčil, celý život nutkání zvládal, ale v závěru života už ne.
Může mít pedofil vlastní děti bez rizika, že je zneužije?
U pravého incestu, například styku otce s vlastním dítětem, je pedofilie naprostá rarita. Pedofil své vlastní dítě zneužije v naprostém minimu případů. Pokud je to dítě, které s ním od malička vyrůstá, tak obvykle nemá tu touhu.
Jak pohlížíte na možnost legalizace animované dětské pornografie?
Byla bych pro. Pracuji s pedofily a vím, jak je pro ně těžké chovat se tak, aby nepřekračovali meze zákona. Opravdu je lepší, aby se uspokojili u pedofilní pornografie, než aby si našli nějaké živé dítě.
Do vaší ordinace nechodí pouze devianti, ale i pachatelé sexuálního násilí, kteří žádnou úchylku nemají. Kde se u nich stala chyba?
Takových pachatelů je většina. Z praxe víme, že znásilnění páchají v sedmdesáti procentech případů lidé, kteří nejsou devianti. Nejprve u nich zjišťujeme, za jakých okolností ke znásilnění došlo. Nejčastěji se na tom podílí alkohol, který snižuje sebekontrolu a zvyšuje chuť na sex. Vliv má často patologická osobnost nebo mentální retardace pachatele. Velmi často se jedná o situační znásilnění, kdy pachatel s obětí byl předtím v kontaktu, eventuálně spolu tančili, hladili se, líbali se. Žena nechtěla pokračovat a muž její nesouhlas nerespektoval a přes její odpor ji přinutil k sexu.
Zmínila jste, že deviace se začne projevovat ve dvanácti, třinácti letech. Pro dítě to musí být příšerná situace a zmatek v hlavě. Má rodič šanci deviaci u svého dítěte rozpoznat a nějakým způsobem to s ním řešit?
Je to velmi velmi složité. Dítě v pubertě zjistí, že je jiné. Ostatním kamarádům se líbí holky. On chce zapadnout, tak předstírá, že se mu líbí také. Je velmi těžké si přiznat, že jste jiný a líbí se mi něco jiného. Dítě to skrývá před okolím, před rodiči i samo před sebou. Co rodič ví o sexuálních představách svého pubertálního dítěte? Nic.
Lze ale zřejmě obecně s dětmi mluvit o sexuálních deviacích, o tom, co z nich plyne, a o možné léčbě.
To ano. Myslím si, že sexuální výchova na školách není dostatečná. Naprostou většinu informací děti získávají z internetu. A tam se rozhodně nedozvíte, jak vypadá normální sexuální život, právě naopak - tam najdete jen bizarnosti.
Rozhovor s primářkou sexuologie FN Brno Petrou Sejbalovou
Pravidla fóra
PRAVIDLA POUŽÍVÁNÍ IKON:
UPOZORNĚNÍ: Fórum Reakce na média vč. svých podsekcí právě prochází rekonstrukcí. Více informací se dozvíte ZDE.
PRAVIDLA POUŽÍVÁNÍ IKON:
– dobrý článek
– ucházející článek
– špatný článek
– článek z dezinformačního média
-
- Čestný člen skupiny ČEPEK
- Bydliště: Praha
- Líbí se mi: Dívky a ženy
- ve věku od: 3
- ve věku do: 11
- Kontakt: Email: [email protected]
Skype: Forst.Jan.87
Mobil: +420 737 739 767 - Výkřik do tmy: Navždy kamarád, nikdy láska.
- Příspěvky: 457
- Dal: 529 poděkování
- Dostal: 370 poděkování