Leslia Silková o genderových stereotypech mezi indiány

KNIHY slouží ke sdílení recenzí a tipů na zajímavá knižní díla.
Pravidla fóra
  1. Je povoleno vkládání recenzí na jakékoliv knihy a následná diskuze k nim.
  2. Jestliže bude v rámci recenze knihy uvedeno jméno osoby v současnosti mladší 18 let (narozené od r. 2004 do současnosti), je nutné toto jméno zkrátit na křestní jméno a iniciálu příjmení.
  3. V rámci recenzí je možné vkládat odkazy na fotografie obálek knih, příp. fotografie autorů, a to jen formou odkazů (za využití URL nebo IMG tagu), při užití IMG tagu je nutné dodat přímý odkaz a zdroj. Je-li autor v současnosti mladší 18 let, anebo je-li na jeho fotografii společně s ním jiná osoba v současnosti mladší 18 let, odkaz na fotografii nemůže být zveřejněn.
  4. Při porušení těchto pravidel dojde k upravení či odstranění vlákna, případně k penalizaci uživatele. V případě nejasností, jaké odkazy můžete v této sekci sdílet, kontaktujte Macka, moderátora AV sekce. Stížnosti na obsah sekce řeší administrátorský tým odpovědný za chod fóra, viz rubriku Kontakt.
Uživatelský avatar
Myš
Čestný člen skupiny ČEPEK
Bydliště: Mám
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 8
ve věku do: 15
Kontakt: [email protected]
Výkřik do tmy: Všimli jste si letos, kolik se urodilo jmelí?
Příspěvky: 875
Dal: 146 poděkování
Dostal: 757 poděkování

Leslia Silková o genderových stereotypech mezi indiány

Nový příspěvek od Myš »

Koupil jsem si knížku od Leslie Marmon Silkové. Zabývá se tématikou původního obyvatelstva Severní Ameriky a sama pochází z lidu Pueblo. V části své knihy naráží na své setkávání se s genderovými stereotypy. S mnohými se setkala až při studiu na univerzitě, ačkoli i v té době už byl lid Pueblo velmi jiný, než býval kdysi. Řekl jsem si, že kousek přeložím a možná to vyvolá zajímavou diskuzi o tom, jak se na genderové role díváme my. Bohužel, jak to bylo v našem prostředí před příchodem křesťanství, se už asi nedozvíme.
Když jsem vyrůstala, ve vedlejší vesnici žil mladý muž, který si lakoval nehty, nosil dámské halenky a natáčel si své dlouhé vlasy. Lidé věnovali jeho vzhledu pramálo pozornosti, byl stále částí skupiny mladých mužů ze své vesnice. Nikdo si z něj nikdy nedělal srandu. Komunity Pueblanů byly a stále jsou na sobě vzájemně závislé, ale také jsou tolerantní k individuálnosti, protože přežití skupiny znamená, že všichni musí spolupracovat.

Ve starém světě Pueblanů byly rozdíly oslavované jako laskavost Matky Tvůrkyně. Lidé s neobvyklými fyzickými nebo sexuálními rozdíly byly vysoce respektováni, protože jejich rozdílnost jim dávala zvláštní pozici zprostředkovatelů mezi tímto světem a duchovním světem. Velký léčitel z kmene Navajo z 20. let 20. století měl velký hrb a nemohl chodit rovně, ale dovedl léčit i nejtěžší případy.

Před příchodem křesťanských misionářů se muž mohl oblékat jako žena, pracovat s ženami a dokonce si vzít muže bez jakéhokoli problému. Stejně tak se žena mohla oblékat do mužského oblečení, pracovat s muži nebo si ženu vzít. Pueblanský pohled na svět v sobě zahrnuje, že jsme všichni kombinací muže a ženy a sexuální identita se konstantně mění. Sexuální tabu začala vznikat až po rozšíření křesťanství. Před dobou příchodu puritánů, manželství neznamenalo konec sexu s jinými lidmi, manželství bylo o spolupráci a sociální vazbě. Těhotenství bylo vždy oslavováno a pokud se tak stalo před sňatkem, považovali to Pueblané za dobré znamení."
(...)
Muži se v některých vesnicích dodnes při posvátných ceremoniích převlékají za ženy, aby jim vzdali hold a napojili se na ženskou energii duchovních bytostí.
"Life is a waterfall, we're one in the river and one again after the fall
swimming through the void we hear the word
we lose ourselves but we find it all..."
SOAD