Pátek večer. Obvykle v tuto dobu buď odpočívám po náročném týdnu, nebo jsem s přáteli v nějakém klubu,, hospodě, jednoduše na akci. Dnes ne, dnes se musím pořádně vyspat a ještě dodělat pár věcí. Tak trochu nevím, kde mi hlava stojí. Potřebuji dodělat dvě práce do školy a ještě ten večer odeslat, zaplatit jednu věc, sbalit se na víkend a ještě vyřešit pár organizačních záležitostí. Nakonec vše stíhám jen s dvouhodinovým skluzem. Okolo půl dvanácté usínám s očekáváním zítřejšího zajímavého a hlavně zábavného dne.
3:30, budík zvoní, má první myšlenka je, jakého vola napadlo, náš sraz naplánovat tak, že se v podstatě nevyspím. No nic dospím to ve vlaku, možná.. Tak tak stíhám v čas vyjít, na zastávku to standardně trvá tak čtyři minuty, teď to potřebuji stihnout tak za dvě. Mám štěstí, vše nějakým zázrakem stihnu, jsem na nádraží s desetiminutovým předstihem. Rozhlížím se po nějakém hezkém kutíkovi, nikde žádného nevidím. Jaký kutík by dobrovolně jel někam v sobotu v pět ráno..
Nasedám do Pendolina, což je u mě poměrně neobvyklé. Vlaky ČD na trase Ostrava-Praha nemám moc v lásce, ale rychlost Pendolina a čas, ve kterém jede, jsou nyní přednější aspekty. Cesta poměrně rychle utíká a já přemýšlím, jak se zabavit. Většinu času trávím buď skypováním s dalšími členy naší pedogrupy, spánkem nebo čtením knížky. Vzal jsem si sebou jen jednu, Líbali jsme se od Davida Levithana. Vypráví o aktuální gay teen generaci z různých úhlů pohledu a je založena na skutečných událostech. Už jsem ji četl, ovšem některé pasáže si moc rád přečtu podruhé.
Okolo sedmé hodiny jsem mírně za polovinou cestu. Přemýšlím, na koho se nejvíc těším… Jeremyho určitě rád uvidím. Alexe samozřejmě taky, snad ho zase trochu opiju. Myš po delším čase bude super doplnění peogrupy. Filipa bych chtěl více poznat, ale ve větší skupině se nějak moc neprojevuje. Ajax….no to je prostě Ajax, snad se bude chovat méně dětsky než minule. Jan mě minule celkem překvapil tím, jak se choval vcelku normálně, snad si to tentokrát nepokazí. Swejka rád uvidím, ale absolutně nemám představu, jak moc bude zapadat do naší skupiny. Pak je tu ještě Alun, o něm mnoho nevím, psával mi vždy jen totálně opilý s nevhodnými návrhy, takže skutečně netuším, co mám od něj čekat.
Krátce po osmé hodině vystupuji v Praze. Moc mi není příjemné tahat sebou tak velký bágl, ale tak zase nechci trhat partu. Jdu najít metro a hurá směr Florenc za ostatními. Po poměrně dlouhém hledání, kdy jsem ostatní pravděpodobně někde přehlédl, je konečně nalézám, už jsou všichni na místě srazu. Musím říct, že Alun působí normálněji, než jsem čekal. Myš ten vypadá furt stejně, vůbec se nezměnil. U Filipa a Jeremyho nemám moc s čím srovnávat, taktéž u Jana. U Ajaxe si jen pomyslím, že i kdybych se přemáhal, tak tam prostě žádná přitažlivost není. Alex, no ten vypadá možná ještě víc k sežrání než minule, ale k tomu spíše později.
Vyrážíme směr metro, detaily si už nevzpomenu, ale pobavilo mě, jak se menší část skupinky oddělila a pokračovala na špatnou linku, naštěstí po chvíli zjistili, že jdou blbě, že Jeremy…. Po příjezdu na Opatov máme poměrně málo času na přestup na autobus směr aquapark. Během hledání zastávky se nám podaří na chvíli ztratit Aluna, který nutně potřebuje koupit cigarety. Nakonec se bohužel či bohudík včas našel.
Tak snad již poslední zádrhel během cesty, sedíme v autobuse a těšíme se na …no především na kutíky. Už během cesty bych řekl, že se nám v rámci grupy tvoří určité skupinky. Alex se nepřekvapivě má nějak moc k Jeremymu, Myš klasicky ke všem a nikomu zároveň. Filip je tradičně tichý, Ajax vypráví své šílené historky z domu. atd. Ovšem já vnímám hlavně to, jak se ti dva k sobě nějak moc mají, což mi skutečně není příliš příjemné. Před aquaparkem na nás čeká Swejk. Celkem dobře se zapojil do party, rád ho vidím, je to i strategicky dobrá známost.
V aquaparku nastane menší problém s batohy, ten se ale nakonec hravě vyřeší, taktéž Jeremy dobře vyřeší Myšákův problém se skříňkou. Pomalu už se teda přesouváme do bazénové části areálu. Tam začíná první nepříliš dobrý pocit z toho, že se všichni nějak rychle rozprchnou, nejdřív do divoké řeky, pak všude možně, nakonec se všichni setkáme u vlnobití.
Proč u vlnobití? To je ale hloupá otázka, přeci protože je tam plno kutíků. Žádný mě tam ale víc nezaujme, na jednu stranu je ten aquapark fajn, ale dochází mi, že jsem si přijel na sraz především popovídat. Při blbnutí v bazénu si opět všimnu, jak se má Alex k Jeremymu, no nic pokusím se to ignorovat. Ono po čase se ukáže, že Alex stojí o pozornost každého, kdo mu jeho pozornost opětuje. Někdo z party se mě tam i pokusí utopit, ale protože si nejsem jist, kdo to byl, nechám to bez bližšího komentáře. (Byl to Alex). Poté se přesouváme na tobogany, skluzavky, atp. Moc v oblibě zmíněné atrakce nemám, bývají na ně dlouhé fronty a za ten pár minutový zážitek mi půlhodina čekání skutečně nestojí, ale na ty bez front přeci jen zajdu.
Tobogány jsou opět momentem, kdy se naše parta poměrně rozdělí. Po čase potkávám swejka, Ajaxe, Filipa. Chvilku pokecáme, já tedy nejvíce se swejkem, kterého znám z dané sestavy asi nejlépe. Poté se zase objeví Alex a ostatní ztracení. Alexe zmiňuji, protože donesl kameru, aspoň myslím, že to bylo v tu dobu. Něco se natočí, ale nemám pocit, že by z toho vzniklo něco extra zajímavého.
Poté se v plné sestavě rozhodneme jít na oběd. Při jídle mě zase netěší skutečnost, jak moc se má Alex k Jeremymu, probírám to šeptem s Ajaxem a Filipem, taky je to pěkně štve. No nechám to být, s Jeremym si to vyřídím později

Po obědě si nejsem úplně jistý, kam jsme šli jako první, ale mám dojem, že jsme se vydali hledat saunu a trochu se díky dětské sauně ztratili Swejkovi, Alunovi a Janovi. Upřímně mi to zas tak nevadilo, hlavní parta zůstala. Mírně mě překvapilo, že většinu saun v Aquapalace tvoří venkovní sauny, ale vůbec to nevadilo. Jinak co v Sauně? Kutíci, tam moc nebyli, takže jsme si většinu času povídali.
Kdybych měl říct, na koho se mi v saunách nejlépe dívalo, vítěz je jednoznačný a to Alex… Nicméně myslím, že to nikoho nepřekvapí, fakt se na něj výborně koukalo. Nejvíc roztomilý byl, když si lehl na břicho na ručník a jinak byl úplně nezakrytý .

Jinak sauny moc nemusím, na můj vkus jsme tam byli až moc dlouho, ale tak když je na co se dívat, tak to zase tolik nevadí. Fajn změnou bylo, když jsme šli do vířivky. Samozřejmě i díky Alexovi. Tam mě trochu štval tím, jak blbnul s Myší. Nějaké chvaty spolu zkoušeli, ale nijak zásadně mi to nevadilo. Po pár hodinách v saunovém světě jsme se zase vydali zpátky do vodního světa, údajně hledat swejka, ten už byl tou dobou bohužel doma.
Po chvíli jsme potkali Jana a Aluna a zase jsme byli kompletní. Za moment jsme se zase rozdělili díky tomu, že Alex a Jeremy se seznámili s kutíky hrajícími fotbálek. Ne že by mi to nějak vadilo, to vůbec. Jen se ukázalo, že to bude na dlouho, tak jsme šli s Alunem, Janem a Ajaxem někam na drink. Debata s nimi mě přesvědčila o pár věcech. I Alun by mi byl asi nakonec bližší než Ajax, s Janem se dalo vcelku normálně mluvit.
Po asi půl hodině se k nám opět přidal zbytek, což vzhledem k tomu, že jsme seděli u stolu, který byl původně pro čtyři, působilo poměrně komicky. Pak si dál v průběhu dne pamatuji momenty, kdy Ajax nebo Myš šli někam sami s Alexem, což mě celkem štvalo. I když u obou vím, že se v tomto kontextu nemám čeho bát. Ajax se Alexovi určitě nelíbí a Myš je moc frigidní (s nadsázkou) .
Dále se mi už trochu plete, co následovalo po čem, ale asi to není moc podstatné. Chvíli jsme zase byli na vlnobití, pak zase sauny atp. Tam mě zase značně pobavil a potěšil Alex, který když si zapůjčil prostěradlo, nevěděl, jak si ho má dát, aby s ním mohl normálně chodit, takže několik desítek minut trávil tím, že si ho různě zkoušel uvázat, což působilo velice komicky a roztomile.
Následně jsme šli na menší svačinku do restaurace. Už nevím, jak k tomu přesně došlo, ale nabídl jsem Alexovi, že ho pozvu. Tak se taky stalo. Jen Alexova věta – co za to budu chtít, mě trochu překvapila. Nemám tento styl uvažování moc rád, proč bych měl chtít něco za to, že pozvu kamaráda? Měl bych pak pocit, že si jeho pozornost kupuji a to skutečně nemám rád. Na druhou stranu jsem si díky tomu připomněl atmosféru na gymplu a na VŠ, kde je vzájemné zvaní na pití ale i na jiné věci mnohem větší samozřejmostí, ale na druhou stranu tam fungovalo a funguje silně snobské povrchní prostředí.
Při svačině jsem si docela dobře pokecal s Jeremym a Myší, trochu mě mrzelo, že se Alexovi nepodařilo víc zapojit do debaty, byla to fakt škoda. Ani ne že bych mu to vyčítal, to vůbec, spíš mě mrzí, že jsme ho nejspíš nudili. Navíc jsem si až zpětně uvědomil, že jeho provokování mě, Myši a dalších bylo o tom, že žádal pozornost, které se mu nedostávalo. Ještě ke všemu si Myš od něj odsedl a šel si sednout blíže k nám.
Po svačině jsme šli na chvíli do saun a pak do relaxační místnosti. Tam si vybavuji jeden moment, který mě celkem naštval. Alex byl trochu naštvaný, že mu nevyšlo lehnout si vedle Jeremyho, zase zájem o Jeremyho…ach jo. I když možná to nebyl zájem ani tak o Jeremyho jako o to sedět blíž ostatním.
Jinak jsme si v relaxační místnosti poměrně dobře pokecali. Hezky se mi potvrdilo, že s Myší i Jeremym si mám co říct, mluvili jsme o studiu, práci, názorech, všem možném. Alexe to ale bohužel asi celkem nudilo a usnul. Musím uznat, že koukat na něj spinká, mě velice bavilo. Ty očička, vlásky, tvář, bříško…
Poté jsme už jen střídali bazén u saun, vířivky a sauny. Ovšem Alex mi připadal nějaký nesvůj. Byl trochu protivný a celkově rozladěný, první si toho všiml zase Jeremy. Těžko říct, proč to tak bylo, ale kupříkladu usnul i v sauně. Sauny už mě přestávali bavit, napravil to později jen jeden kutík, ale ne nějak zásadně. Už jsem se pomalu těšil na nějakou změnu. Později k večeru si vybavuji 2x moment, kdy jsem se pořádně naštval na Ajaxe. Záměrně spěchal, aby si zabral místo vedle Alexe ve vířivce a vzhledem k jeho výrazu, který potom vždy měl, je mi jasné, že se v tomto nepletu a že to byl prostě záměr a naschvál. Chvíli jsem si říkal, zda mu nevrazit, ale nakonec jsem tu zavrhl.
Po celý den mě taky značně bavilo, jak Ajax pořád řešil, zda a kdy má napsat rodičům. Nakonec díky absenci signálu jim nenapsal vůbec. Když už jsme plánovali poslední aktivity v aquaparku, tak Alex jako jediný chtěl jít ještě do venkovních saun, kdybych nebyl tak šíleně utahaný, tak bych s ním i sám do těch saun zašel jen proto, abych mu udělal radost, ale za dané situace to bylo skutečně nemyslitelné.
Následně jsme teda už opouštěli aqaupark, odchod se obešel bez nějakých zásadnějších problémů. Pouze Ajax se dočetl, že po něm jde policie. Tedy že ho hledají rodiče, ale podařilo se mu to celkem dobře a rychle urovnat. Odjezd pak už byl celkem bez emocí, jen jsme se potřebovali někde najíst. Nakonec jsme zapadli do nějaké čínské restaurace na Václaváku. Jídlo nic moc, ale seděl jsem vedle svého oblíbence, který i celkem provokoval, takže jsem se cítil celkem fajn. Jinak si už z dané restaurace už moc nepamatuji, nejspíš jsme debatovali o proběhlém dni a plánovaném přespání. Už nám ale chyběl Ajax, což jsem ale neshledával zásadním.
Hledali jsme celkem dlouho, kde přespat, protože jsme na popud Myši chtěli z hecu vyzkoušet spaní pod širákem. Nakonec jsme našli celkem hezké místo k přespání. Les kousek od centra Prahy. Trochu mě mrzí, že už jsme nic netropili během noci, já na to byl moc unavený. Bylo hold moc pozdě. Myšákova ohnivá show…celkem mě mrzí, že jsem neustále odbíhal pozorností k telefonu, kde jsem něco aktuálního řešil, ale určitě šlo o fajn zpestření večera.
Usínání ve dvou spacácích pak už bylo v pohodě. Ještě navíc, když jsem byl vedle Alexe. To bylo moc fajn plus. Mírně mě štvalo, že jsem zbytečně tahal deku, ale nakonec ji někdo(Alex) využil. Dost jsem se budil, ale celkově jsem se vyspal dobře a teplo mi vcelku bylo. Navíc kdykoliv jsem se vzbudil, tak se mohl podívat na spícího andílka vedle mě .
Ráno bylo celkově v pohodě, jen tam prudil nějaký pes a chyběla mi ranní sprcha. Vlastně jsem rád, že jsme takto přespali, byl to fajn zážitek a historka, takže jsem rád, že to Myš takto navrhl. Za chvíli mi už volal Jan, a ptal se, kde jsme. Řekl jsem mu to, a šli jsme sehnat něco na snídani. Poté jsme se vydali směr centrum a těsně jsme se tam minuli s Janem, který jel směrem k nám, takže jsme na něj čekali na hlavním nádraží. Z daného čekání si nejvíc vybavuji Alexovo provokování a vůbec takové fyzicky kontaktní blbnutí, které mi bylo moc příjemné. U jedné věci, si nejsem úplně jist, čeho chtěl docílit, ale možná radši nevědět vše, každopádně to bylo moc a moc příjemné. Nejsem vůbec zvyklý na podobné blbnutí, ale z jeho strany mi to fakt přišlo sympatické a roztomilé.
Jan za chvíli dojel a po chvíli se připojil i Ajax, šli jsme sednout již do naší oblíbené restaurace. Po příchodu mě potěšila zmínka, že si sedneme tak jako minule, což by málem nevyšlo nebýt Jeremyho, který to Alexovi při usazování připomněl. Takže zase jsme do sebe pár desítek minut rýpali. Nejvtipnější bylo, když jsem si odskočil a Alex se prohodil s Myší. To jsem si myslel, že je zaškrtím. Hlavně Alexe, protože to bral jako dobrou provokaci, ale já to tak rozhodně neviděl. Následně se ale vrátil, jenže já se už s Alexem moc nebavil, z čehož měl srandu, ale zároveň si mě vtipně snažil udobřit, byl zase celkem přítulný.
Ovšem v restauraci se stalo ještě něco zajímavého. Výborně jsem se tam opět pobavil s Myší a Jeremym a Alex se u našeho povídání značně nudil, což mě hodně mrzelo, ale hlavně mi to přivedlo k úvaze , zda bychom si spolu dlouhodobě měli co říct Nevím, možná, chtělo by to Alexe někdy potkat samotného, jen my dva, pak by se vidělo.
Kdybych se měl pokusit nějak shrnout sraz, z pohledu povídání jednoznačně vítězí Jeremy a Myš. Z pohledu vzhledu Alex. Nejhůře se mi bavilo asi s Ajaxem. Za nejpodstatnějšími kontakty ve skupině považuji Alexe, Jeremyho, Myš, ale i bez Filipa a Ajaxe a Jana si to nějak neumím představit. Myš je super doplnění původní sestavy. Kdyby chyběl někdo z té výše uvedené trojice, tak by výlet byl diametrálně jiný.
U Jeremyho, Myši a myslím, že i Filipa jsem dospěl k závěru, že je mi s nimi dobře i díky tomu, že na podstatná témata máme podobné názory a vcelku se mi líbí jejich přístup k věcem. U Alexe se to neodvážím nějak víc zhodnotit, je ještě dost mladý. Jediné co u něj můžu s jistotou říci, že není tak povrchní (spíš naopak), jak na první pohled zdá. Ano, záleží mu na vzhledu, ale to nějak negativně nepoznamená fakt, jak je na ostatní lidi milý, hodný a celkově upřímný. Navíc mám pocit, že sám nemá dost sociálního kontaktu a je vlastně vděčný za tu pozornost, kterou mu obecně všichni dáváme. U Ajaxe mám celkem problém najít přednosti, je hodný a chytrý, ale celkově je na mě moc dětský a nevyspělý. Jan je fajn, jen by se měl trochu ustálit a nemít tak velké výkyvy nálad, ty jsou totiž opravdu značně o nervy. Vyzní to blbě, ale i když některým ze skupiny něco závidím, s nikým z nich bych nechtěl měnit. Vlastně jsem si toho zažil celkem hodně, co jiní ne.