Tak dnes je to přesně 3 měsíce, neboli celá jedna čtvrtina roku, co se s vámi setkávám na stránkách Čepeku. Nějak mi přijde, že je to odjakživa. Ale je to o mnoho méně než 0,5 % z doby, kdy se neustále učím plavat v té všeobjímající louži zvané život.
Během svého plavání jsem zažil mnoho hezkého, i chvíle, které bych raději nějakým zmizíkem vygumoval. Zažil jsem také okamžiky, které byly tak nádherné, že je neumím ani vypovědět a které se ovšem proměnily na něco tak hořkého, že chinin by proti tomu byl slaďounkým cukrlátkem a nutily mne i k úvaze, zda má vůbec smysl plavat dál... Dospěl jsem k názoru, že tyto mé zkušenosti by mohly někomu napomoci, aby se u některé křižovatky své vlastní cestičky více zamyslel, protože třeba něco podobného již je zde popsáno... Pokud by se nenašla osoba, pro kterou by mé příběhy byly inspirací kudy třeba ano a kudy ne, má vlákno Asceho výběr střípků životních a pozdně nočních úvah význam aspoň pro mne - slouží mi k lepšímu pochopení sebe sama. Ony totiž některé věci rázem vypadají dost jinak, když je začnete dávat na "papír", než když je pouze držíte v mysli... Proto vás tímto prosím o trochu shovívavosti s mým exhibicionismem...
Než jsem vstoupil na Čepek, setkal jsem se s třemi osobami, které aspoň v nějakém smyslu bych označil za pedofily. Jedno ne zcela ideální setkání jsem zlehka naznačil v mém povídání o nemocnici. Druhý, tentokrát dost detailně sepsaný příběh z mých 12 let, na který také nevzpomínám moc rád, je připravený k publikování na konci tohoto týdne. Třetí setkání bylo konečně příjemné - šlo o nápadníka mé dcery. Toho ovšem kupodivu vnitřně chápu jako pedofila z celé té trojice nejméně. Spíš vůbec. Prostě starší a solidní nápadník mé velmi mladé dcery...
Zde na Čepeku mám konečně možnost si s podobně orientovanými lidmi jako jsem já sám, vyměňovat názory. Některá zjištění jsou pro mě velmi překvapivá. Zjistil jsem, že někteří pedofilové jimi vlastně vůbec nejsou a opakují stále dokola zcela neplatné předsudky mainstreemu. Naopak někteří jsou tak pedofilní, že ve srovnání s nimi bych se vlastně za pedofila vůbec neměl považovat. Zvláštní je - tedy ono to je vlastně normální, jen to mnoho lidí nechápe - že právě těmto pedofilům bych s naprosto klidným svědomím svěřil i své děti. A to narozdíl od některých fanatických hlasatelů "jasných pravd".
Protože Čepek je pro všechy pedofily, mám zde možnost číst názory či diskutovat i s homosexuálně zaměřenými soukmenovci. Toto je také pro mě velmi zajímavé. Již dříve jsem napsal, že vůči homosexuálům mám určité předsudky a že nejsem schopen se do nich vcítit. Tím více je komunikace s těmito lidmi pro mne přínosná. Já nechci mít k nikomu předsudky. Jsem ale jen obyčejný člověk, a tedy mám je. To, že spolu můžeme hovořit, mi pomáhá rozšířit obzory, posunout své vnitřní hranice...
Děkuji kolektivu Čepeku a jednotlivým členům za to, že s vámi mohu být. Doufám, že to se mnou ještě nějaký měsíc vydržíte, když už jste zvládli ty tři...
Posílám foto z mého oblíbeného čističe hlavy (vlastní foto z parku, který sponzoruji)
