Fyzická vs. psychická přitažlivost

[Teenbl]

Vím, že tu podobné téma už dříve bylo, ale jsou to už nějaké tři roky, takže by se nejspíš hodilo nové.
Zajímalo by mě, jak moc psychická přitažlivost ovlivnuje Vaši fyzickou přitažlivost a jak vůbec obecně vnímáte vztah mezi těmito přitažlivostmi.
Já to mám obecně vcelku zvláštní, když vezmu jen fyzickou přitažlivost, tak by preference byla o něco níž než uvádím, fyzicky mě rozhodně zaujme desetiletý-jedenáctiletý víc než osmnáctiletý. Nicméně psychická přitažlivost je úplně jinde, tam mi v naprosté většině vůbec děti z mého preferenčního věku nesedí (výjímky jsou). Když si například vezmu i své minulé lásky, tak jsem zjistil, že to na čem to mé zamilování stálo, byla především a výhradně charakter a chování těch kluků, bez toho bych se zamilovat nedokázal. Pokud bych necítil šanci na to s tím klukem sdílet téměř vše(což by ve věku 11-13,14) opravdu moc nešlo, tak by zamilování nemělo šanci. Přitom po fyzické stránce by to zamilování bylo o hodně jednoduší u těch mladších.
Takže i když mám (i podle ppg) částečně pedofilní preferenci po fyzické stránce, tak po psychické to začíná tak nejdřív v 14 letech. Těžko určit přesně, myslím, že se může najít i výjimka. I proto z mého pohledu tvrdím, že láska dospělého a menšího dítěte bude vždy jiná než dvou dospělých či dospívajících lidí, protože součásti lásky a zamilování je sdílení běžných lidských problémů, přátelství, naprostá důvěra a ta jednoduše s dítětem na této úrovni není a nebude nikdy možná.
Jak to vnímáte Vy?

[Marco Freeman]

Zajímalo by mě, jak moc psychická přitažlivost ovlivnuje Vaši fyzickou přitažlivost a jak vůbec obecně vnímáte vztah mezi těmito přitažlivostmi.

Je samozřejmé, že první, čeho si na dítěte všimnu, je jeho vzhled. A podle jeho vzezření se můžu v duchu rozplývat nad tím, jak nádherné má vlásky a oči. Můžu se na pár hodin či dní pobláznit, můžu na něj stále myslet... Ale to je tak vše. Dokud nepoznám charakter a chování toho chlapce, nic jiného než líbivost a dočasné pozbláznění tam nehraje roli.

Protože čtyřletý kutík může být sebekrásnější, může mít sebenádhernější oči, sebepříjemnější hlásek, ale pokud je rozmazlený, pořád křičí, vzteká se, dupe nohou a nikdy se neumí chovat normálně... tak je sice pěkný, ale i ta líbivost a přitažlivost opadává na bod mrazu, kdy mě daný kutík přestane zajímat úplně.

Druhý případ je ten, kdy se mi chlapec ani příliš "nelíbí". Ne, že by byl ošklivý (zastávám názor, že žádné dítě není ošklivé), ale není na něm nic, co by mě zaujalo na první pohled, co by upoutalo naplno můj zrak, co by mě okouzlilo, pobláznilo... ale potom jej poznám a zjistím, jaký perfektní charakter má. Jaký je milý, roztomilý, upřímný, hravý, mazlivý... A díky tomu se z právě téhle lásky k jeho charakteru vyvine později i přitažlivost k jeho vzhledu. Začne se mi líbit - jenže tím způsobem, který po pár hodinách či dnech neopadne. A myslím, že po čase bych se do kutíka dokázal naplno zamilovat.

A třetí případ je ten, kdy mě hoch nejdříve zaujme svým kouzelným vzhledem, který mi až vezme dech, a potom mě překvapí svým nádherným pro mě přitažlivým charakterem. U takového kutíka se po nějaké kratší době prvotní přitažlivost a pobláznění mění v lásku, skutečné hluboké zamilování. Které přetrvává i tehdy, když kutík vyroste, přesně tak to mám u Prcka.

Když jsem se ještě při studiu na Moravě dostával do styku s Maličkým, čtyřletým synem mé známé, který mě okamžitě vzhledově a následně i charakterově okouzlil, neměl jsem daleko k tomu, abych se zamiloval. Nebýt toho, že jsem se odstěhoval, a toho, že jsem stále miloval svou bývalou lásku, jsem nyní zřejmě zamilovaný právě do něj. Nicméně přerušením kontaktu s ním má mysl po čase zapomněla. A nyní jsem v lásce nadále věrný svému úplně prvnímu kutíkovi, do něhož jsem se v poslední době následkem událostí, kdy jsem o něj měl neskutečný strach, zamiloval snad podruhé. Nyní možná až silněji, než předtím, jelikož teď je to založeno na charakterové přitažlivosti.

Proto pro mě není důležitý vzhled, ale povaha. Co s kutíkem, který by vypadal jako princ, ale neuměl se chovat? Co bych pak miloval, až by byl nad mým preferečním věkem?

Díky za zajímavé téma.

S přáním hezkého víkendu,
Marco F.

[Scopi]

Mě asi více záleží na té fyzické přitažlivosti, ale i tam to není jediné, na čem mi záleží. Jak už psal Marco, taky bych se asi nedokázal plně zamilovat do holčičky, která by byla bit třeba nejkrásnější na zemi, ale rozmazlená, neustále se vztekající, neumějící se vůbec chovat apod. (stejně tak ale i naopak).
A teď k tomu hlavnímu, na co ses ptal. Pro mě má psychická vliv i na fyzickou přitažlivost (jestliže mě psychicky přitahuje, tak poté o něco více i fyzicky). U holčičky která mě vzhledově ničím nezaujme nebo se mi dokonce nelíbí, to však má opravdu minimální efekt.

[Plyšáček]

Poutavé a přitažlivé téma. Teenble, děkuji za založení. Sledoval jsem, jak to v tobě zraje již na chatu. Rád tě prostřednictvím tvých příspěvků stále více poznávám. Opravdu to nemáš jednoduché - se svým SMS.

Marco, píšeš líbivě, ale, z mého hlediska, ve svém předchozím příspěvku mícháš více věcí dohromady, což nevede k projasnění dané problematiky.

Pokusím se nastínit svůj pohled na dané téma i o osobní sdílení...

PŘITAŽLIVOST
Toto slovo se obvykle užívá ve spojení se slovy erotická nebo sexuální a vyjadřuje intenzivnější působení ATRAKTIVITY - složky SMS (sexuálně motivačního systému). Budu-li se vyjadřovat o přitažlivosti, budu brát na zřetel složku erotickou - tedy fyzickou přitažlivost TĚLA. V těchto případech řešíme spíše EROS, možná i chtíč, nikoliv lásku.

SYMPATIE a SOUZNĚNÍ
Těmito slovy se vyjadřuje kvalita navázaného vztahu, který je vnímán na úrovni DUŠEVNÍ, tedy PSYCHICKÉ, jako ZAMILOVANOST a LÁSKA. Nebudu mluvit a psát o psychické přitažlivosti, ale o vlastnostech charakteru (v mém případě holčiček), které jsou mi u dětí sympatické, se kterými REZONUJI. Jde o typologii osobnosti, která vystihuje projevy a chování partnerek mnou preferované.

Někdo může být neuvěřitelně přitahován a vzrušován dítětem, které splňuje všechny ideály dané nastavením jeho SMS, přesto s ním nebude šťastný, protože si duševně - povahově - charakterově nesednou. Hledáme-li "romantického" partnera (dospělého) pro společný intimní život, měli bychom hledat především Srdcem. I Eros by měl ovšem sehrát svoji roli. Jinak se nám při milování a v něžnostech asi moc nepovede...

Život každého člověka je jedinečný a každý z nás to máme trochu nebo úplně jinak. O to náročnější to mají ti, kteří jsou přitahováni jedinci jednoho věkového intervalu a psychicky jim vyhovují jedinci z jiné věkové podmnožiny. K tomu se nemohu více vyjadřovat, u mne to naštěstí funguje konzistentně... Oni pak zřejmě musejí hledat jedince tělesně - vývojově zaostalejší nebo naopak psychicky - vývojově vyzrálejší, než odpovídá normě.

Díky bezpočtu vztahů i mnoha psychickým zraněním ve svém životě jsem se "naučil", snad spíše "přizpůsobil" nastaveným podmínkám, a zamilovávám se pouze do těch dívčinek, které o mne samy projevují zájem. A zamilovanost držím na takové úrovni, abych sice vztah rozvíjel a obohacoval, ale nepřekračoval vhodné hranice a zároveň neutrpěl ztrátou, pokud by o mne šmudlinka ztratila zájem. Jsem zde - pro kohokoliv, kdo má "zájem", pro koho mohu sehrát důležitou roli, a tyto vztahy jsou poté skutečným vyjádřením lásky. A Eros tam nemusí hrát roli. I kdybych byl sebevíce sexuálně přitahován a vzrušován vzhledem nějakého fyzického těla holčičky, nedovolím si se jí ani dotknout, pokud neucítím, že si to přeje, a pokud ke mně nebude vysílat podprahové signály (atraktivita), budu respektovat její právo na nedotknutelnost a budu s ní komunikovat na jiné úrovni než s těmi, které by mě "láskou sežraly". Pro někoho může být toto velice náročné - nechat si "zajít chuť", ale volní složkou se to dá značně ovlivnit a je možné naučit se poručit sám sobě.

Takže shrnutí za mne: Pokud vnímám jakoukoliv lidskou bytost, snažím se o celostní pohled a nezaměřuji se jen na jeden aspekt. Nehodnotím jen podle křivek povrchu lidského těla, podle oblečení, jen podle chování. Sleduji spíše celkové "vyzařování (aury)" a "klima" kolem ní. U holčiček velice významnou roli hraje "jiskření pohledu" a "ladnost pohybu" - jak kráčí, jak nese své tělo, jak se "vlní", zda laškovně dětsky poskakuje. Dosti negativně na mě působí, když se snaží působit jako starší a když si "hraje na dospělou". Odpuzuje mě (ne ve smyslu antipatií, ale spíše zastavením "dvoření"), když se chová jako kluk nebo když je pasivní či negativní vůči mým vysílaným signálům.

Jinak jsem nesmírně vděčný za to, že jsem pro holčičky většinou velice atraktivní. Asi bych se zbláznil, kdybych jim nic neříkal...
Tolik za mne.

[Forst Jan]

Již párkrát jsem říkal, že u mě fyzický vzhled nehraje téměř žádnou roli, ale teď to zkusím vzít víc do hloubky.

Je hezké, že lidé říkají, že jim nejde o vzhled, že je důležitá duše a podobně. Ale duše není na první pohled vidět. Pokud přijdeme do společnosti dvou cizích osob, kde jedna bude atraktivnější, je přirozené, že takové osobě budeme věnovat více pozornosti a tak bude mít i víc šancí nás okouzlit i osobností. A díky tomu si nemusíme všimnout, že ta méně atraktivní osoba má osobnost ještě mnohem krásnější.
Já mám v tomhle menší "výhody" neboť já sám jsem spíše fyzicky neatraktivní, takže bývám dívkami přehlížen, a tak mohu z povzdálí sledovat jejich počínání a tak vidím často lépe a více, než ti "krásní" co jsou jim příliš blízko.

Jinak jako puberťák (15-16 let) jsem se párkrát "zamiloval" do krásné dívky se špatným charakterem, ale takové zamilování nikdy nemělo dlouhého trvání, vždy jsem velmi brzo poznal, že ač je krásná, s takovou dívkou bych nikdy život trávit nechtěl. Od té doby pokaždé, když jsem se zamiloval, tak čistě z psychické přitažlivosti. A vím i o jedné dívce, kterou jsem miloval a o které mohu říct, že fyzicky mě vůbec její tělo nepritahovalo. Jenže její úžasná osobnost zářila tak silně, že přes tu záři jsem viděl jen toho nejúžasnějšího anděla. Tuším že existuje nějaká americká komedie "Těžce zamilovaný" (nebo tak nějak) která vlastně o něčem podobném vypovídá. Její hlavní hrdina, který celý život je zaměřen spíše na povrchní krásu, se zamiluje do dívky ve které díky lásce vidí štíhlou modelku, i když ve skutečnosti je to velmi obézní dívka.

A co se dětí týká, tak děti mě přitahují právě pouze fyzicky, ale to po čem ve vztahu toužím je romantika, láska, podpora, rovnocený vztah, který s dětmi není možný. Proto zamilovat se dokážu do (psychicky) dospělé osoby. Ano mám rád dětskou upřímnost, bezprostřednost, hravost,.. Ale ne tak, aby to umožnilo se do dítěte "zamilovat".

[Honda]

Osobně dávám přednost té fyzické přitažlivosti , když mne nějaký klučina zaujme, tak svým vzhledem , ale není to to jedniný čeho si na chlapcích všímám, všímám si i chovaní, vystupování to jak se chová k druhým atd,to, když je nějaký chlapec hezky, ale chovaní má hrozný, tím moje sympatije k němu klesnou, naopak když je chpalec hezky a ještě k tomu se umí dobře chovat sympatije k němu rostou, ale určitě mně k chlapcům táhne ta fyzická přitažlivost.

[Daniel]

Myslím si, že obecně platí, že muži si nejprve uvědomují fyzickou přitažlivost a až potom přitažlivost emocionální a intelektuální, zatímco u žen bývá pořadí obrácené. U nás s manželkou tomu tak bylo. První věc, která mě na mojí budoucí ženě zaujala, byla její malá výška a vzhled neodpovídající jejímu věku. Až teprve pak jsem začal přemýšlet nad tím, jací jsme, jakou máme povahu, z jakých prostředí pocházíme, a jestli těch rozdílů mezi námi přeci jenom není trochu moc. Oproti tomu první věc, která zaujala mou budoucí manželku, byla skutečnost, že pomáhám starat se o umírajícího člena rodiny. A dále to, že na začátku našeho vztahu jsem byl ten, kdo projevil iniciativu a ucházel se o ni. Až teprve pak začala přemýšlet nad tím, jak vypadám a jestli by chtěla chodit s klukem, který se tak naprosto nemožně obléká.

Aby mě osoba opačného pohlaví přitahovala, ať už se jedná o dospělou ženu nebo prepubertální holčičku, musí být pro mě alespoň trochu přitažlivá fyzicky. Bez toho to prostě nejde. Následující psychická přitažlivost pak může k celkové přitažlivosti přispět, nebo ji naopak srazit až do záporných hodnot.

Prepubertální holčičky obecně shledávám sexuální přitažlivějšími než dospělé ženy, a to jak po fyzické, tak to psychické stránce. Existuje ale jedna věc, která může dospělou ženu učinit v mých očích přitažlivější, a kterou bych u malých holčiček hledal těžko, a to zjištění, že i já jsem přitažlivý pro ni. Ostatně i do mojí budoucí manželky jsem se vlastně zamiloval až v okamžiku, kdy jsem zjistil, že je ona zamilovaná do mě.

A když už mluvíme o vztahu fyzické a psychické přitažlivosti, vzpomněl jsem si na zajímavou pasáž z jedné knížky a dovoluji si ji sem vložit. Omlouvám se, že se jedná o čistě gynekofilní text, ale bohužel obdobnou pedofilní literaturu nemám k dispozici. Tak jen doufám, že si v tom nějaký pedofilní ekvivalent také najdete.

Spřízněná duše je člověk, který má jedinečnou schopnost dostat z nás to nejlepší. Spřízněná duše není dokonalá, ale je dokonalá pro nás. Dokáže z nás dostat to nejlepší, ale dovede-li dobře komunikovat, může z nás dostat i to nejhorší - a my právě tak. Nevábí nás to k ní jen fyzicky, i naše duše je k takovému člověku přitahována.

V zásadě existují čtyři druhy vzájemného působení, jakési osobnostní chemie, mezi dvěma, kteří spolu chodí: tělesné, emocionální, intelektuální a spirituální. Tělesná chemie probouzí touhu. Emocionální chemie vyvolává náklonnost. Intelektuální chemie probouzí zájem. Spirituální chemie podněcuje lásku. Spříznění duší zahrnuje všechny čtyři.

Tělesná chemie sama o sobě je velice krátkodobá. Muže snadno zvábí svůdná žena, která mu slibuje sexuální uspokojení bez jakýchkoli závazků. V mnoha mladých mužích už samotná příležitost k sexuálnímu styku vyvolává tělesné reakce. Po několika málo vyšlehnutích tělesné vášně se toto působení rychle rozplyne.

Jako konzultanta mě překvapilo, když jsem zjistil zarážející okolnost. Velmi často si ženy, které jsou mimořádně přitažlivé, které vypadají jako modelky nebo filmové hvězdy - a v mnoha případech jimi také jsou - stěžují na jedno a totéž. Nevábí své partnery sexuálně. Byl jsem ohromen. Nedovedl jsem si představit žádného muže, kterého by tyto ženy nepřitahovaly. A přece to je pravda. A brzy jsem si uvědomil proč.

Muži, kteří se o tyto ženy ucházeli, k nim byli přitahováni sexuálně, ve skutečnosti však je neznali. Když muž cítí sexuální chemii, velmi často se domnívá, že ženu zná; cítí zájem o ni, líbí se mu, možná si dokonce myslí, že ji miluje. Skutečný důkaz, jestli se mu stále líbí a jestli ji stále miluje, muž dostane, teprve když ženu pozná. Třebaže mu to možná jako láska připadá, není to nutně skutečná a trvalá láska. Teprve když vztah vydrží zkoušku časem, může jít o skutečnou lásku.

Tito muži, které partnerky přestaly přitahovat, je neklamou. Vinu na tom nesou oba. Kladli příliš velký důraz na fyzickou stránku svého vztahu a nevytvořili si příležitost poznat se a milovat dost dlouho, aby zjistili, jsou-li duševně spřízněni.

Není-li tělesná chemie podepřena chemií mysli, srdce a duše, brzy se rozplyne. Tělesná přitažlivost vydrží na celý, život jen tehdy, pramení-li rovněž z chemie mysli, srdce a duše.

Mimochodem, když jsem viděl film Kinsey, zaujalo mě, že jeho tým dotazníků zjistil obdobnou věc, a totiž že mezi fyzickou a celkovou přitažlivostí neexistuje přímá úměra a že paradoxně vzhledově méně přitažlivé ženy často vedly intenzivnější sexuální život.

[Plyšáček]

Existuje ale jedna věc, která může dospělou ženu učinit v mých očích přitažlivější, a kterou bych u malých holčiček hledal těžko, a to zjištění, že i já jsem přitažlivý pro ni.

Pročpak? Jsi pohledný muž. Myslím, že takové holčičky žijí i v tvém okolí.
Pokud to myslíš obecně, naprosto s tebou nesouhlasím. Mnoha malým holčičkám se líbí dospělí muži, GL speciálně.
Myslím, že ve většině případů mnohem více (erotičtěji), než malým chlapcům dospělé ženy.

Omlouvám se, že se jedná o čistě gynekofilní text, ale bohužel obdobnou pedofilní literaturu nemám k dispozici. Tak jen doufám, že si v tom nějaký pedofilní ekvivalent také najdete.

Že bych něco sepsal?

Mimochodem, když jsem viděl film Kinsey, zaujalo mě, že jeho tým dotazníků zjistil obdobnou věc, a totiž že mezi fyzickou a celkovou přitažlivostí neexistuje přímá úměra a že paradoxně vzhledově méně přitažlivé ženy často vedly intenzivnější sexuální život.

U holčiček je to podobně - co se přirozené dětské sexuality týče. Vzhled přímo nesouvisí se sexuální aktivitou. I když jsou jisté typy, které mají již "kvalitou těla" (proporce, pružnost, citlivost, vitalita, energetické dráhy v těle) zajištěnu jistou nadstandardní výkonnost.
Pokud bychom hodnotili jejich zájem a intimní (ne nutně erotické) vztahy s muži, ty půvabnější a smyslnější jsou nicméně často sebevědomější, odvážnější a některými muži - zejména GL - více vítány a podporovány (probouzeny), případně až zneužívány.

[Kasz]

Pokud to myslíš obecně, naprosto s tebou nesouhlasím. Mnoha malým holčičkám se líbí dospělí muži, GL speciálně. Myslím, že ve většině případů mnohem více (erotičtěji), než malým chlapcům dospělé ženy.

A já zase nesouhlasím s tebou. Uděláme výzkum mezi dospělými ženami ohledně toho, jak vnímaly dospělé muže, když byly malé. Myslím si, že erotika v tom zaujetí bude jen velice výjimečně, a u malých dětí (5 a méně) vůbec.

Mě se ve 4. třídě líbila paní učitelka, ale eroticky jsem o ní vůbec nesmýšlel. Erotické představy jsem měl až o rok později, a to o vrstevnicích - spolužačkách.

[Plyšáček]

Původně jsem odpovídal do tohoto vlákna. Jelikož však nechci narušit Teenblovo tématické zaměření, přesměrovávám diskusi o Dětské sexualitě do exkluzivního nového tématu.

[Plyšáček]

V podstatě totéž téma bylo řešeno již v roce 2012 v tématu Rozpor mezi fyzickou a duševní přitažlivostí.
Teenbl to i v úvodu zmiňuje. Jen mi přijde dobré mít zde odkaz na související vlákno...

[I9II]

Kdybych si mel vybrat na chozeni psychiku podle veku, tak bych asi jenom obecne mohl rici, ze se nachazi ve veku 12 - 30 let. Na prezrale zkusene zeny nejsem a ty male maji spis v hlave konicky a panenky nez nejake vztahy(vztahy jako tema k debate) S psychikou pod 12 lete bych rekl ze by to moc dlouho nemohlo klapat.

Ve fyzicke pritazlivosti stale nemam jasno. Nevim do jake miry mi u deti hraje vzruseni ze zneuzivani a do jake z ciste fyzicke pritazlivosti. Obcas mam pocit posledni dobou, ze je mozne ze bez pocitu zneuzivani bych pocit vzruseni u deti nezazival. Starsi, tak 12 az 30 se mi moc libi, jejich nohy, dekolt, pokozka, usmevy, smyslnost, kdyz nahodi takove ty pohyby jenom pro me, jakoby pocitovaly vzruseni nebo co , treba z provokace, tim me vzdy dostanou. Ale obcas me doteky ke starsim odpuzuji, kterymz duvodem si moc nejsem jisty. Mozna ze z castych depresi, ve spatne nalade se mi nechce myslet a pak mi nejde baleni. A kdyz nejde baleni a ja presto do toho jdu tak pocitim neco jako zklamani a to si jiz uvedomuji predem v depce a tak me odpuzuje. Hmmm. Zajimave ale je ze me v depce nenabudi pekna zena jak psychicky tak fyzicky tak jako dite. M;zna protoze sadismus mi v depkach ulevuje vic. Naproti tomu kdyz se zadivam/zamyslim nad holymi tely deti, tak me odpuzuji take.

Mou predstavu protejsku vidim treba ve filmech a to fyzicky i psychicky soucasne a jak mezi malymi tak i starymi. I stejne tak v realu. V pritazlivosti na veku asi ani moc nesejde. Na chozeni mi jsou nejblizsi asi 12-20.

[asce]

Ve fyzicke pritazlivosti stale nemam jasno. Nevim do jake miry mi u deti hraje vzruseni ze zneuzivani a do jake z ciste fyzicke pritazlivosti. Obcas mam pocit posledni dobou, ze je mozne ze bez pocitu zneuzivani bych pocit vzruseni u deti nezazival. Starsi, tak 12 az 30 se mi moc libi, jejich nohy, dekolt, pokozka, usmevy, smyslnost, kdyz nahodi takove ty pohyby jenom pro me, jakoby pocitovaly vzruseni nebo co , treba z provokace, tim me vzdy dostanou. Ale obcas me doteky ke starsim odpuzuji, kterymz duvodem si moc nejsem jisty...

Mnoho věcí prociťuji jinak, ale dal jsem ti poděkování za to, že v tvém příspěvku jsou myšlenky, které mne nutí k přemýšlení. Tedy, že sis dal práci a vyjevil intimní věci, které jdou do tvého nitra.

[Plyšáček]

m00n. Tvůj příspěvek mě rovněž nutí k zamýšlení.
Dokonce mi ani nepřijdeš pedofilní. Bude to dle mého o (jiných) psychických poruchách.

Nevim do jake miry mi u deti hraje vzruseni ze zneuzivani a do jake z ciste fyzicke pritazlivosti. Obcas mam pocit posledni dobou, ze je mozne ze bez pocitu zneuzivani bych pocit vzruseni u deti nezazival.

Takže ty zneužíváš? Mohl bys to trochu rozvést či vyjasnit? Toto mě opravdu zajímá...

[Kasz]

Takže ty zneužíváš? Mohl bys to trochu rozvést či vyjasnit? Toto mě opravdu zajímá...

Já jsem tedy jeho text pochopil jednoznačně jako zneužívání v představách, v myšlenkách, ve fantaziích.

[asce]

Takže ty zneužíváš? Mohl bys to trochu rozvést či vyjasnit? Toto mě opravdu zajímá...

Já jsem tedy jeho text pochopil jednoznačně jako zneužívání v představách, v myšlenkách, ve fantaziích.

Já jsem to pochopil tak, že děti jej nevzrušují vůbec. Respektive vrušují jej pouze tehdy, když se dívá (nebo si představuje), jak je to dítě zneužíváno. Už jsem se s takovým prociťováním setkal (u své přítelkyně)...

[Kasz]

Respektive vrušují jej pouze tehdy, když se dívá (nebo si představuje), jak je to dítě zneužíváno.

Přesně tak jsem to pochopil i já.

[asce]

Respektive vrušují jej pouze tehdy, když se dívá (nebo si představuje), jak je to dítě zneužíváno.

Přesně tak jsem to pochopil i já.

Právě proto je pro mě cenné, že to bylo sděleno. Myslel jsem, že to je tak jen u mé přítelkyně, ale vidím, že to nemusí být jen její "specialita". Proto by mě zajímalo více podrobností. Třeba u té přítelkyně to bylo jen jedno období života, a když jsem jí to nedávno připomněl, tak se tvářila dost nevraživě. Tedy chtěl bych vypátrat, jestli je to nějaká hlubší vlastnost jedince a co je spouštěčem takového prožívání…

[I9II]

Dite nezneuzivam ale pritahuje me na nich zneuzivani. A jasno moc v nicem uplne nemam.
To ze me pritahuje na nich zneuzivani jsem si dlouhou dobu neuvedomoval. Ale s casem jak jsem si zacal vice pripoustet sadismus a vice se o tuto svou cast zajimat, tak si zacinam myslet, ze je dost pravdepodobne, ze me pritahuji deti prave kvuli zneuzivani. Jsou male, lehko zneuzitelne, sladke, nevinne,... Na druhou stranu obcas mi detska tela prijdou naprosto dokonala.

[Lolitovník]

U mňa je to dosť zložité.Dlhodobo som vnímal iba fyzickú príťažlivosť dievčat a tú citovú som úplne ignoroval.Ak sa zameriam len na fyzickú príťažlivosť tak som jednoznačne hebefil a priťahujú ma najviac dievčatá v rannej puberte od 12 do 15.Od vtedy čo som si priznal, že som zaľúbený do deväť ročného dievčatka som si začal všímať citovú stránku života.Začal som sa dívať aj na mladšie.Musím priznať že aj tie ma priťahujú ale jednoznačne prevažuje citová príťažlivosť.Odvtedy čo vnímam aj citovú stránku som omnoho nešťastnejší ako som býval.Aspoň, že to vyvažujú občasné chvíle neopísateľnej radosti a šťastia.