Manasek

[Maňásek]

Ahoj..

Jmenuju se maňásek a jsem tady novej Nevím co bych tady měl o sobě moc napsat. Každopádně je mi trochu pod 30. Měl jsem několik dlouhodobých vztahů. Naprosto plnohodnotných. Taky jsem měl hodně moc jednorázových žen pouze na jednu noc. Všechny straší 15ti let. Některé byly o hoodně starší A nehodlám s tím přestat Nicméně dlouho si uvědomuju, že mi taky velmi přitahují mladší holky neřku-li holčičky S dětma nedělám a ani nijak v kontaktu nejsem, ale děti mám rád v tom nejlepším smyslu slova. Ale pro mě je to spíše o koukání a obdivování tý mladičký krásy To je asi tak vše

[Plyšáček]

Maňásku, buď vítán. Jsem moc rád, že jsi dal na moji prosbu z chatu a zaregistroval jsi se u nás. Dokonce sis vybral normální jméno a překrásnou avatarku.

Z těch dospělých žen si nic nedělej. Třeba Tě to přejde. Neboj. Já už Tě připedofilím.

Přeji Ti, aby ses tu s námi cítil dobře.
S potěšením Plyšáček

[Marco Freeman]

Ahoj Maňásku,

vítám tě v naší komunitě a srdečně ti přeji, ať se ti mezi námi líbí.

Měj se hezky,
Marco F.

[Slav]

Maňásek: Ahoj Maňásku, vítej mezi námi.

[asce]

Jmenuju se maňásek a jsem tady novej...
Měl jsem několik dlouhodobých vztahů. Naprosto plnohodnotných. Taky jsem měl hodně moc jednorázových žen pouze na jednu noc. Všechny straší 15ti let. Některé byly o hoodně starší. A nehodlám s tím přestat. Nicméně dlouho si uvědomuju, že mi taky velmi přitahují mladší holky neřku-li holčičky. S dětma nedělám a ani nijak v kontaktu nejsem, ale děti mám rád v tom nejlepším smyslu slova. Ale pro mě je to spíše o koukání a obdivování tý mladičký krásy...

Maňásku, vítej v našem nesourodém klanu. Tedy nevím, jestli můžu napsat to slovo "našem". Já jsem tady totiž takový rebel... Hned ti to osvětlím na příkladu tvého představení se. Z mého pohledu píšeš asi toto: "Zaregistroval jsem se k vám, ačkoliv jsem naprosto normální, možná jen trochu promiskuitní, muž."
Mladinké dívenky se líbí i naprosto normálním mužům. Křivky jejich těl jsou prostě dokonalé a jejich čistota je magneticky přitažlivá. Jak to ale funguje u normálního dospělého muže bych uvedl na příkladu obrazu od Salvadora Daliho. Velmi rád se na takový obraz dívám na PC (něco jsem "upirátil"). Ale proboha, co bych si s jeho miliardovým originálem počal ve svém bytě? Jak bych se vyrovnal s takovým rizikem? A co by mi vůbec poskytl, kromě toho chvilkového pokoukání? Samozřejmě jde o příklad, život je hlavně o vztahu, ale dovolím si tvrdit, že to by byla nejspíš ještě větší blamáž. Tedy shrnuto - normální muž si toto uvědomuje, jen se pokouká a maximálně mu hlavou proběhne krátká úvaha coby, kdyby, kterou ale rychle vytěsní.
Poznámka: Nejsem normální muž.