Kasz píše:...A pokud by se na to náhodou přišlo, pro 15letého kluka je první možnost nebo doživotí v podstatě totožná. Čili on v podstatě ze svého pohledu neměl jinou možnost, než ji zabít a zvýšit tak pravděpodobnost, že se na nic nepřijde....
To všetko sedí, ak to beries tak, že človek vždy pozerá iba na svoje záujmy a neberie do úvahy hodnotu života iných. A ak to tak u chlapca bolo, ťažko možno posudzovať, čo by spravil, ak by boli sadzby iné. Tym všetkým sa ale vonkoncom nesnažím obhajovať tento systém. Je samozrejme morbidny a hlupy, rovnako ako reakcie väčšiny diskutujúcich.
Marco Freeman píše:...Jak jsem včera na chatu psal, tak osudy si řídíme hlavně sami. Se sazbou, která se dostává za zneužití, musel být seznámen již předtím, na to už dost případů proběhlo médii. Rozhodl se přesto dítě zavést k sobě do bytu, ublížit mu a přesto ho zabít. Možná je doživotní trest nespravedlivý, ale i tak si za něj může jen sám. Protože akce má taky reakci a s tím se musí při všem počítat.
Nemyslím, že niekto tu tvrdí, že chlapec spravil niečo zle a zaslúži si trest. Ide o to, že ľudia robia chyby, v tomto pripade extrémny. Ale jednoduche hlavy majú tendenciu riešiť tieto veci spôsobom, že za tak ohavny čin si neazasluzi nič iné ako smrť, najlepšie aby pri umierani este poriadne trpel. Ako bolo ale spomenuté, dôležité je, prečo to spravil, v akom stave, aká je celkovo osobnosť toho chlapca a až v krajnom pripade, za predpokladu, že sa javí ako nenapravitelny, sa dá uvažovať o niečom ako trest smrti.
