Ten můj

[goldenrose]

Bylo mi 5 let, když jsme se před stěhováním do domu dočasně nastěhovali do bytu známých. S rodiči jsme měli jednu místnost. Já se sestrou jsme spali vedle zdi, sestra měla postel nademnou. Vedle nás byla rodičovská postel Mezi našemi postelemi vedla úzká ulička. Jednoho dne v noci jsem se probudil. Spal jsem na zádech v dvou dílném pyžamu, dolní část byla stažená a v oblasti genytálií jsem cítil nepříjemný pocit který mě vzbudil. Podíval sem se směrem k břichu a ve tmě uviděl obrys člověka nakloněné směrem ke stopořeného penisu. Byl to vlastní táta. V jeho ústech byl můj penis. Dělal to neomaleně, asi byl opilí a nedával si pozor, protože sem cítil jeho zuby, skoro jako by mě kousal a bolelo mě to. V tu chvíli jsem ztuhnul. Díval jsem se na horní postel a začal se ve mě probouzet strach. Táta se pár krát jeho hlavou přiblížil k té mé, podíval se na mé oči a znovu se vrátil k původní činnosti. Když už to bylo po několikáté, tak si všiml otevřených očí. Kvapně popadl spodní část pyžama a nátahl ji tak, že jsem ho cítil srolované a špatně sedící na těle. Po tom si lehl na svou postel zády ode mně, asi 50cm od mého těla.
Ráno mě vzbudil máminy příchod domů, stála mezi pokojovími dveřmi a ptala se kdy otec přišel. Otec ležel přesně tak jak ulehl s pokrčenými nohy zády ode mně, což mi připomělo obsah noci a že to všechno nebyl sen. Snažil jsem se dělat jakoby se nic nestalo, že si nic nepamatuju. Ve školce jsem řekl dvěma holkám "můj táta mi v noci cucal piňďoura", obě mi to nevěřily, jen řekli "ty kecáš". A dál se se mnou o tom nebavily. V tu chvíli jsem se cítil ukřivděně ale dál už jsem to myslím neřešil, nebo si to už alespoň nepamatuju. A časem jsem na to zapoměl. Dodnes mě mrzí, že to alespoň ty dvě neřekly vychovatelce. V tu dobu jsem necítil stud a řekl bych jim co se stalo.
O pár let později, ve 3. třídě nám vychovatelka začala vyprávět nějakou důležitou věc, kterou by každé dítě mělo znát. Teď si říkám trochu pozdě, na podobné upozornění. Vyprávěla v podstatě o formách zneužívání dětí a jak se jim bránit. V jednu chvíli mě zalil studený pot, správně bych jí o tom měl říct ale po tom co řekla že děti co to neřeknou jsou "trochu hloupější" jsem se styděl ještě víc. Navíc s mou výchovou, kde každý musí být dokonalý a chyby si v tom lepším případě zaslouží zlé pohledy, ošklivá slova a nulové pochopení.
Ve 13ti letech jsem spal u otce. To rodiče už byli rozvedení a otec bydlel s mladou přítelkyní v malém bytě. Byla zde jen jedna dvou místná postel. Tu noc jsem se díval dlouho do rána na televizi. Najednou jsem uviděl jak se tělo otce pomalu sune ke mně, jeho ruka směřuje k mému tělu. Podíval jsem se na něj, hlavu měl nakloněnou u mé tváře, zeptal sem se ho "co je?". On jen odpověděl "myslel se že už spíš". A zase zalehl. Pár vteřin na to se mi sevřel žaludek, zachvátil mě strach a došlo mi o co mu šlo, že se vůbec nezměnil, stále ho přitahuju a klidně by to zopakoval.

Do 12ti let sem se s ním rád mazlil, cítil sem sice že se tře penisem ale nějak podvědomě sem před tím zavíral oči, asi protože jsem chtěl cítit jeho obětí. Mám nějaké další vzpomínky, npř. když mi nasekal na holou za černý puntík, docela řval "Tak ty nevíš za co to bylo! Tak ty nevíš."(bylo jich fakt hodně, nevěděl sem za co byl ten konkrétní poslední). Ale přitom byl tak agresivní z úchylky. Po naplácání vařečkou mi zajel prsty mezi půlky. Pak z 2. nebo 3. roku života mám vzpomínku, kdy mi dal facku protože sem chtěl vzít jeho penis do pusy před sestrou ale měl sem zafixované že nás to baví. Od té doby mu asi došlo že by se to mohlo provalit, tak už se nic takového nestalo. Jednou, když mě vyzvedával ze školy, jsem po cestě nějak začal o té noci mluvit a on mi vyhrožoval smrtí. Nejsem si jistej jestli to byl sen nebo skutečnost. Strach ale byl reálný. Dnes, když vidím fotky kde spolu na sobě polonazí ležíme je mi smutno.

V jedenácti letech jsem nasazoval boty 2 leté holčičce. Sjel sem rukou od kolena ke kotníku, ucítil jsem příjemný pocit a vybavil jsem si noc s otcem. Nevím, jestli by sem to bral jinak, kdyby sem tohoto otce nikdy neměl. Podle psycholožky jistě měl otec v mé sexualitě významnou roli, jakou je nemožné určit. Chtěl sem zkusit jaké to bude, když jí sáhnu mezi nohy. O pár hodin později, když byla přede mnou nahá, jsem jí tam sáhnul. Bylo to zvláštní, příjemné. Její bratr to viděl a řekl rodičům. Když sem ho zaslechl, hned sem si sedl na postel a dělal jakoby nic. Otec jen prohlásil, že sedím na posteli jako by to byl fake. Nevím jistě jestli mi pak k tomu ještě něco neřekl ale to už je jedno. Docela mě mrzí že mě s ní nechávali, mohl sem jí dost ublížit.

Dnes sem ráné sem myslel na zneužívané děti a tím se mi připoměl otec. Dolehlo to na mě víc než kdy před tím, tak sem se z toho pokusil dostat vypsáním. Snad to něčemu pomůže, ať už mě nebo někomu jinému. Text po sobě nechci číst, tak sorry za chyby.

[Gabriel Svoboda]

Díky za příběh ...

V jednu chvíli mě zalil studený pot, správně bych jí o tom měl říct ale po tom co řekla že děti co to neřeknou jsou "trochu hloupější" jsem se styděl ještě víc.

To je hrozné, co všechno si říká pedagog.

[Filip]

Smutný príbeh. Snáď to, že si sa z toho dokázal vypísať, ti pomôže prekonať nepríjemné spomienky.

[Kasz]

Díky moc za příběh, dal bych lajk, kdybych mohl, ale neregistrovaným to nejde. Ať se ti v životě daří a ještě jednou díky moc za sdílení.

[Marco Freeman]

Ahoj Goldenrose,

tvůj příběh je velmi silný... Doufám, že aspoň ono vypsání ti pomohlo "dostat to ven". Vím, že vzpomínání na takové věci bolí - a ještě těžší je to sepsat.

Proto ti moc děkuji.

S přáním již jen všeho dobrého do života,
Marco F.

[Marco Freeman]

Se souhlasem autora zveřejněno i na webu.

[Rapunzel]

My dear,
tohle jsi mi posílal na chatu jako svůj příběh, je to smutné a pořád platí, že mi můžeš napsat osobně. Nedokážu pochopit rodiče, kteří jakkoliv ublíží vlastnímu dítěti. Dítě musíme chránit a opatrovat, zajistit mu co nejšťastnější život a dětství, nikoliv mu dělat příšerný věci ze sobeckých a ubohých pohnutek.

[podivin]

Nedokážu pochopit rodiče, kteří jakkoliv ublíží vlastnímu dítěti.

Hlavně, rodiče jsou pro dítě ti jediní, kteří by dítě měli chránit za všech okolností. Cizí lidi mohou děti chránit, ale v některých okamžicích může dojít na to, že "to není moje vlastní dítě". Ale vlastní dítě musí být pro rodiče to nejdůležitější. A dítě musí mít rodiče jako poslední záchranu. Kdyby dítěti ubližoval celý svět, tak dítě musí mít jistotu, že u rodiče najde ochranu.

[Rapunzel]

Hlavně, rodiče jsou pro dítě ti jediní, kteří by dítě měli chránit za všech okolností.

Ano, podivíne, je to přesně tak. Rodiče a rodina by měl být bezpečný přístav a jistota.