Rodiče se stále častěji musí vzdát svých dětí kvůli špatné ekonomické situaci. Informovali o tom účastníci pravidelného setkání pěstounských rodin, které se v sobotu konalo v Liberci. Podle nich je situace už natolik vážná, že Klokánky i pěstouni musí dokonce nové děti odmítat. V pořadí již desátého ročníku akce se zúčastnily stovky dospělých a dětí.
"Je čím dál víc dětí, které potřebují pomoc. Je to smutné. A to ještě musíme spoustu dětiček v Klokánku odmítat, protože máme pořád plno," potvrdila Jindra Tokárová ze Smržovky na Jablonecku, která se pěstounské péči věnuje už čtvrt století. Kromě tří vlastních dětí jich s manželem přijala dalších 17 a zařízením pro okamžitou pomoc Klokánek, který provozují sedmým rokem, jich prošlo už 58.
Podle ní je na děti v pěstounské péči možné získat peníze, ale ty prý často nestačí a pěstoun musí přidávat ze svého. "Já mám výplatu, manžel má výplatu a veškeré naše peníze jdou do dětí, které máme v pěstounské péči. Neušetříme ani korunu, protože všechno investujeme do nich," dodala.
Kdyby nám dávky sebrali, přijdeme o 12, 13 tisíc. Těžko to pak utáhneme. - Ludvika Turková z Nového Boru, která má v péči čtyři vnoučata
Na akci se také otevřeně mluvilo o připravované sociální reformě. Tokárová se obává, že se kvůli ní stane z pěstounství kšeft. Nejvíce prý novela zákona dopadne na jedince, kteří se starají o vlastní vnoučata. Dědové a babičky totiž podle ní mají k vnoučatům vyživovací povinnost, takže jim odměna nenáleží.
Obavy z toho má i Ludvika Turková z Nového Boru na Českolipsku. Ta se stará o čtyři vnoučata ve věku od pěti do 16 let, o které jejich matka ztratila zájem. "Kdyby nám to sebrali, přijdeme o 12, 13 tisíc. To bude hodně znát. Těžko to pak utáhneme," řekla žena, která navíc splácí hypotéku a nejstaršímu vnukovi financuje vzdělání.
Děti se k pěstounům dostávají ve špatném stavu
Řada pěstounů také potvrzuje, že biologičtí rodiče přestanou své potomky navštěvovat brzy poté, kdy zjistí, že v pěstounské rodině vše funguje. Lenku Šourkovou z Velkých Hamrů na Jablonecku zaskočilo i to, v jak špatném stavu se děti k pěstounům dostávají.
"Děti nemají základní hygienické potřeby, nezvládají nic, neumějí kousat, samy se najíst a napít, ač jim do posudku píšou, že všechno umějí. Já jsem dostala děti v zoufalém stavu," popisovala žena, která se pěstounství věnuje i díky tomu, že se její matka stejným způsobem starala o vnuka. "Vlastně jsem ho vychovávala s ní, a tak jsem k tomu přišla," dodala Šourková. Dnes má v péči tři děti ve věku od sedmi do osmi let, když je převzala, byly jim dva a tři roky.
Ptám se, dělají to skutečně pro ty děti, aby se měly lépe nebo tak činí jen kvůli sobě?
A neexistuje snad i jiná, lepší cesta, než hned odkládat dítě do ústavu?
