Mentální působení subjektu masturbačních fantazií na objekty těchto fantazií
Tyto mé úvahy podnítil jeden z mých blízkých přátel, nejmenovaný GL, který měl výčitky po shlédnutí choulostivé nahrávky z koupelny, kterou ani sám nepořídil a dostala se k němu náhodou.
Rovněž jsme již toto téma naťukli kdysi u Kristiny Pimenové.
Pravdivost našich názorů bude obtížné až nemožné testovat v reálu.Plyšáček píše:Jelikož jsme všichni určitým způsobem "propojeni", každá "hvězda" přijímá lásku a energie různého druhu od svých fanoušků či uctívatelů - a nemusí o tom vůbec vědět. Tady myslím, že to taky nějak zvláštně, na nevědomé úrovni, funguje. Co vyzařuje, to dostává zpět. Naštěstí nevidí řadu deviantů, co dělají s jejími obrázky.
Budu se snažit vycházet z nejrůznějších duchovních nauk - nikoliv z jedné konkrétní či dokonce jen z náboženských pověr a dogmat, a dosáhnout jisté uspokojivé odpovědi na vytyčené téma.
Budu rád, když se zapojíte ostatní se svými názory či postřehy. Ovšem jelikož se jedná o velice náročné téma, založené na víře v duchovní roviny a na poznatcích moderní vědy jako je hlubinná psychologie, nemá asi valný význam, aby se materialisté, ateisté či lidé primitivní zapojovali.
Již zasvěcenci dávnověku znali odvěkou pravdu, že síla lidské mysli je obrovská a jogíni pracující na kultivaci své mysli poznali nezbytnost sebeovládání a kontroly obsahů mysli. V tématu Násilnické PC hry se o tom již zmiňuji.
Mladý chlapec, plný hormonů a zadržovaného napětí, ale rovněž deviant, jehož sexuální touhy nemohou být realizovány ve skutečnosti, jsou odkázáni na masturbaci. Ta je obvykle doprovázena fantaziemi erotického rázu. Bylo by příliš snadné jednoduše mávnout nad obsahy fantazií rukou a říci, že tím přece nikomu neubližuje. Že to, co je v mysli (nesprávně v hlavě či dokonce v mozku) dotyčného druhému neubližuje a nepůsobí na něj. Cílem této úvahy je proniknout hlouběji v této problematice.Plyšáček píše:Hrubě nesouhlasím s tím, že jde jen o otázku, zda dokážeme rozlišit virtuální svět od reality.
Vše, na co zaměřujeme svoji pozornost, to k sobě přitahujeme, to prožíváme, tím se stáváme.
Nejde tolik o to, zda se to děje v představách (i masturbačních), ve snu či ve virtuální zábavě.
Vše zanechává silný otisk v naší paměti a celá naše psychika (pro věřící: duše) se proměňuje a transformuje.
Chceme-li vědomě utvářet svůj život, je na prvním místě potřeba sledovat, čemu věnujeme pozornost (na co se soustředíme, čím se celé dny zabýváme), neboť to zásadním způsobem formuje naši osobnost a určuje i celý náš osud.
Rozlišujme minimálně tyto případy - u pedofilně orientovaných jedinců:
1. masturbující si představuje smyšlené dítě a nesexuální situaci
2. masturbující si představuje smyšlené dítě a sex s ním
3. masturbující si představuje smyšlené dítě a perverzní sex
4. masturbující vzpomíná na reálné dítě, do kterého je zamilovaný
5. masturbující si představuje sex s konkrétním dítětem, které jej nezná
6. masturbující si představuje sex s dítětem, se kterým mají blízký vztah
7. masturbující vzpomíná či si představuje sex s dítětem, se kterým měl intimní zkušenost
8. masturbující používá fotografie neznámých dětí
9. masturbující používá fotografie blízkých a známých dětí
10. masturbující používá DP
11. masturbující masturbuje tajně v přítomnosti dítěte
12. masturbující masturbuje úmyslně před dítětem
13. masturbující masturbuje společně s dítětem
Našli bychom jistě celou řadu dalších případů, některé by byly již přímo sexem a tedy sexuálním zneužitím dítěte.
My v tomto příspěvku však chceme řešit "pouze" body 4-10. Ne tedy masturbaci jako takovou - dokonce v přítomnosti objektu, ani masturbační fantazie obsahující smyšlené děti. Jde o to, zda a jak působí masturbační fantazie na konkrétní lidi - děti vyfocené či děti známé, pedofilovi blízké - jeho lásky.
Jsem přesvědčen o tom, že každá myšlenka nějak působí. Nyní jde o to, jak a na koho.
Rozhodně nějak působí na jejího tvůrce - tedy na myslícího (subjekt) a zase jiným způsobem na člověka, na nějž je myšleno či vzpomínáno (objekt). Na myslícího působí dle duchovních zákonitostí - tedy pozitivní myšlenky v dobrém naladění povznášejí mysl (psychiku, duši) daného člověka a negativní myšlenky (s negativním emocionálním nábojem, zloba a nenávist) člověka ubíjejí, ničí, stravují a duši to "otravuje" a stahuje "do pekel".
Bude-li někdo celé dny vzpomínat v nenávisti na druhé lidi, jistě se to podepíše na jeho psychickém stavu a zdraví. Bude-li naopak přát ostatním jenom to dobré, bude se cítit harmonicky a šťastně.
Pojďme nyní přímo k řešení zapeklité otázky, jak a zda působí naše myšlenky - konkrétně masturbační představy, na děti, jejichž vzhled máme zachycený na fotografiích, videonahrávkách, či přímo na děti účinkující v dětské pornografii (DP).
Pokud dítě neznáme a jeho obrázek nám slouží jako stimul při masturbaci, zřejmě na něj žádným způsobem nepůsobíme a pokud, tak k němu vysíláme "pouze lásku". Má-li někdo perverzní sklony a představuje si například sadistické situace, zřejmě ani toto se neznámých objektů ve fantaziích netkne. Ona zde totiž také funguje zákonitost, že člověk na "nižší duchovní úrovni" nemůže mentálně ublížit člověku na "vyšší duchovní úrovni". I kdybychom oddělili zcela sexuální orientaci od mravní a charakterové vyspělosti daného jedince (související s duševní vyspělostí), děti jako "čisté" bytosti jsou "pod ochranou andělů" a jakékoliv perverzity jejich tajných "uctívatelů" se jich netknou.
Je otázkou, jaké důsledky a duchovní dopady mohou mít případy, kdy (třeba starší) dítě při pořizování dokumentů či DP úmyslně provokuje, dívá se svádivě ap. Zde již může nést jisté důsledky, které jen stěží odhadneme. Zase spíše na něj působí přímo jen to, jak v danou chvíli prožívá sebe sama, případně jaké vzpomínky to v něm zpětně vyvolává - obrázek o sobě samém, sebepojetí.
Pokud se sexuálně vzrušujeme nad obrázkem či videem s naším "milým" dítětem, které osobně známe a se kterým třeba trávíme mnoho společného času při nejrůznějších, snad pouze vhodných, aktivitách, posíláme mu také pouze lásku a nikterak mu nemůžeme ubližovat. Může mu však ublížit, pokud při pořizování snímku jej budeme žádat, aby se tvářilo svůdně, aby se svlékalo ap., pokud se dozví, co děláme s jeho obrázkem, nebo pokud se na něj budeme poté dívat "jinak" a budeme své fantazie nenápadně "přesouvat" do skutečnosti. Řada citlivých dětí může na nevědomé úrovni vycítit, že jste "na ně" ve fantaziích "sáhli". Stojí za úvahu, zda přísně neoddělovat reálné děti od našich sexuálních představ. Již k tomu píši v Manuálu pro pedofilní pedagogy.
Je to na zvážení každého pedofila. Je rozdíl mezi profesním a osobním (soukromým, případně příbuzenským) vztahem. Zvláště za nešťastné počínání bych považoval tahat si dceru do sexuálních fantazií - podvědomá psychika by Vás potom mohla hezky "vláčet" výčitkami. Obecně bych však rád poznamenal, že je vždy přijatelnější a lepší to "dělat" pouze v představě, než se neovládnout a "skočit na to" přímo.Plyšáček píše:Ještě bych v souvislosti s tímto tématem chtěl upozornit na ČISTOTU V OSOBNÍ ROVINĚ. Ať jste sebevíce pedofilně orientovaní, držte si psychický odstup a čistotu vztahu ke svým žákům a žákyním a jejich fotografie ani myšlenkové obrazy nikdy nepoužívejte při masturbačních fantaziích. Na nevědomé úrovni by se mohlo "něco" stát a neměli byste z toho nikdo radost.
Můj přítel měl výčitky z toho, že shlédl - byť mnohokrát, videozáznam z koupelny, který se náhodně dostal do jeho rukou od sestry natočené holčičky. Zda při něm masturboval, jsme neřešili. Jelikož dotyčná poté náhle onemocněla, považuje to za "boží zásah" a poučení, že to nebylo správné. Já jsem ovšem přesvědčen, že na holčičku jeho obdiv a případná doprovodná ukájecí činnost neměla žádný, zejména ne negativní, vliv. Dle mého se přítel trápí zbytečně.
Každý člověk je jiný a každý řeší svůj soukromý život poněkud jinak. Není úkolem nikoho radit druhým, jak si to mají "dělat", co při tom mají používat a jakým fantaziím se mají oddávat. Krátce za Plyšáčka: Dělejte si, co chcete.
Pokud si nebudete záměrně pořizovat osobní dětskou pornografii, i kdyby to měla být jen vyzývavá fotka v plavkách nebo video skrytou kamerou z toalety, pokud nebudete svým milým dětičkám vypravovat, jak Vás představy s nimi "berou", pokud se k nim budete ve skutečnosti chovat stále slušně a vhodným způsobem, jistě jim neublížíte.
Pokud na někoho - a je jedno, o koho se jedná, myslíme při intimních chvílích s láskou, přichází mu přes duchovní roviny zase jen láska. Je i možné, že řada holčiček večer vzpomíná na Vás a... taky Vám posílá lásku. Budete se na ně proto zlobit? U kluků je to poněkud komplikovanější. Malý homo kutíček může posílat lásku, klasicky orientovaný kutík bude vzpomínat na svého velkého "bráchu" zřejmě bez masturbačních fantazií.
Ono je otázka, v jaké míře (v kolika procentech případů) a v jakém věku mají děti spontánní masturbaci doprovázenou konkrétními sexuálními představami. Taková studie by mě bavila, ale nevím, jak se dobrat objektivních výsledků a také nevím, kdo by to potom četl, respektive co by si o mně myslel.
Tento úvodní příspěvek považujte pouze za otevření tématu a přistupme k diskusi.