Marco Freeman píše:
Jenže pak tu jsou lidé, kteří tak či onak tu možnost plnohodnotného vztahu s někým, kdo je plně přitahuje, nemají. Copak můžu někdy být ve vztahu se čtyřletým capartem a považovat ho za plnohodnotného partnera? Jistěže ne. A měl bych být kvůli tomu odsouzen na věčnou samotu, měl bych se stranit veškerých ostatních vztahů, když se mi nějaký může nabídnout?
Prepáč, nie celkom som to myslel tak ako to vyznelo - ak to teda vyznelo takto...
V prvom rade si musíš uvedomiť, že ja nikomu nič neprikazujem a aj keby som mal tú moc, neurobil by som to. Nechcem sa nikoho dotknúť, nikomu ublížiť a tebe už ani náhodou nie, ale ja osobne som dospel do takej fázy v živote, že radšej nebudem mať žiaden vzťah ako mať vzťah, ktorý je "polovičný", ak mi rozumieš. To ale nepredpokladá automaticky samotu, možno si introvert a ťažšie nadobúdaš známosti a získavaš kamarátov, to je mi ľúto (za predpokladu, že to tebe vadí), ale ja mám to šťastie (ktoré si veľmi vážim), že mám kamarátov aj skutočných priateľov (ktorých si tiež veľmi vážim). Kiežby to mal každý tak! A to azda nie sú vzťahy? Také skutočné priateľstvo je prekrásny zväzok, áno, trúfnem si to takto označiť. Teda ani ja nie som odsúdený na samotu. Navyše človek nebude nikdy sám, ak nebude sám v sebe, sám vovnútri. Ale radšej volím život bez partnera ako mať jeho nahrážku... Navyše človek to dokáže subsitutovať... zmysluplnou prácou, fyzickou či umeleckou činnosťou. Život bez partnera predsa neznamená život, ktorý nie je plnohodnotný, prípadne taký, ktorý dokonca nemá zmysel viesť.
To som ale ja. Je samozrejmé, že každý to má inak. A úplne chápem človeka, ktorý, keďže si nemôže nájsť/založiť vzťah podľa svojich predstáv, hľadá alternatívu. Ale nie celkom už chápem jeho partnera - partnerku, že na to pristane, a že sa s takouto formou vzťahu uspokojí. Ak áno, nech sa páči...
Marco Freeman píše:
Jistěže by to nebylo správné, kdybych před partnerkou/partnerem o své orientaci mlčel - a proto moje současná přítelkyně o mé orientaci ví. A máš pravdu - jen tak nějaká holka toužící hlavně po vášnivém častém sexu nebo po vztahu, jehož hlavní prioritou by bylo chození na párty a večírky, by u mě velmi silně narazila. A musím říct, že ve vztahu by nebyl spokojený ani jeden z nás. A nutno podotknout, že by ani nešlo o to, že jsem pedofil, ale o to, že prostě jsem od přírody klidný typ, který raději zůstává doma a hladí blízké osobě vlasy u puštěného filmu, než abych obracel sklenku alkoholu za sklenkou na nějaké párty, a stejně tak o to, že od přírody nejsem zrovna nějak hypersexuálně založený. Nejsem typ, co se jen tak vzruší sotva při pohledu na někoho, kdo je v jeho "preferáči", vlastně se nevzruším ani při interakcích.
Pozri sa, ja sa nestretávam s ľuďmi, akých opisuješ
Všetky moje kamarátky - a sú to skvelé baby, skvelí ľudia, žijú niečím celkom iným. Prevažne kultúrou a umením. A či už aktívne alebo pasívne, sa tomu aj venujú. Nie sú to párty typy. A dobrá polovica z nich ani nie je nijako sexuálne založená. A predsa viem, že keby som ich nevedel sexuálne dobre uspokojiť
skrátka, že by to v posteli neklapalo, neostali by so mnou. A to by bol sex až na x-tej priečke v dôležitosti, ďaleko za knihami, turistikou či divadlom (i keď ja som skôr na kvalitnú kinematografiu
). Predsa len tá sexualita má vo vzťahu svoje miesto, to nemôžete poprieť.
Marco Freeman píše:
A ano - kdybych musel mít sex 3x do týdne, šťastný bych z toho moc nebyl. Ne proto, že by mi dívčí tělo přišlo nechutné nebo tak... ale spíš jde o to, že já to mám prostě nastavené jinak.
A proto jsem rád, že mám partnerku, která to má podobně. A nejde o to, že bych ji nějak schválně omezoval, ale ona sama nemá chuť se mnou spát (když to řeknu takhle, což bych nerad dál rozváděl, jelikož to beru jako intimní věc) tak často, jak by sis asi představoval ty. V našem vztahu se opravdu jedná hlavně o vzájemné porozumění - protože já jsem sice asociální homosexuální pedofil se svými problémy, ale ona také není "ultrasociální" a bez problémů. Jde hlavně o to se podporovat, zamilovat si i ty "nedokonalosti", které druhý má, a smířit se s nimi, pokud to jde. A pokud to nejde, pokud by se ve vztahu opravdu vyskytl okamžik, kdy by přišlo něco, co funguje jako silná nepřekonatelná vztahová bariéra - potom jde o to buďto tuto bariéru nějak shodit (například jde-li o něco, čeho se lze vzdát, tak se toho vzdát pro vyšší dobro) nebo vztah z lásky k tomu druhému ukončit.
Ale za sebe - kdybych přece jen měl sexuální chtíč mnohem větší než moje přítelkyně (což kdo mě zná, ten ví, že je skoro nemožné, vzhledem k tomu, jaký jsem "asexuál"), tak by pro mě neznamenalo problém tento "rozdíl" vyrovnat masturbací. Copak je to problém, ulevit si jinak, pokud by to partnerům takto vyhovovalo? Problém by nastal tehdy, kdyby druhá strana neměla stejný "rytmus sexu", ale nelíbilo by se jí, kdyby partner masturbací "doháněl" ten rozdíl. Ale to je už o míře pochopení, tolerance, souznění... a toho, že prostě sex nemusí a pro mě není ve vztahu to hlavní.
A samozřejmě to má každý jinak. Proto, jak píše Allein, se nepouštěj do přílišné demagogie ohledně posuzování sexuálního života jiných. To, že ses ještě nesetkal s někým, komu by to ve vztahu klapalo i přesto, že partneři mají buďto odlišný "sexuální rytmus", ještě to neznamená, že takový vztah neexistuje.
To je všetko krásne. A ja s tým súhlasím. Je to síce napísané ako z nejakej populárnej vzťahovej príručky
ale beriem to tak, že sa ti už v takomto mladom veku podarilo nastrádať životnej múdrosti za desiatky rokov. A čo sa mňa týka - áno, presne takto, práve takto a ľudsky sa usilujem žiť. Nepáči sa mi, že ma (zrejme nevedomky a nechcene) pasuješ do role niekoho, čo ľuďom určuje istý presne vymedzený životný štýl a odchýlky nepripúšťa. A dokonca ako niekoho, kto je povrchne, zmyslovo založený. Lebo ja som presným opakom tohtoto. A ak to tak nebodaj vyplynulo z môjho príspevku, tak to beriem späť.
Tým komentárom som chcel jediné, aby si ľudia dokázali priznať a aj nahlas povedať akí skutočne sú. A nech nerelativizujú preto, aby sa sami pred sebou cítili lepšie, a aby určité veci vo svojich očiach legitimizovali či prípadne až posvätili. Existuje určitá norma. A existujú odochýlky od nej. Tak ako nie je normou hebefília, nie je normou ani hypersexualita či naopak hyposexualita. A argument, že každý to má inak a všetko je individuálne, znie síce milo a je v podstate aj pravdivý, ale nemení nič na fakte, že niečo je normou a iné odchýlkou. Sú určité mantinely a tie sa dajú natiahnuť či naopak zúžiť
ale ak ich niekto výrazne prekračuje... teda sex 10x za deň či na druhej strane jedenkrát za mesiac nikdy nebude normálnym prejavom zdravej sexuality, aj keď sa na hlavu postavíte. A nemiešam sa do sexuálneho života druhým
ja nikomu nič nenariaďujem, ja len konštatujem.
To samozrejme nepopiera skutočnosť, že nízka frekvencia niekomu bude vyhovovať ani to, že sa ten druhý partner môže prispôsobiť. A už vôbec to neznamená, že chcem dotyčného "meniť".
Marco Freeman píše:
Obvykle právě v takových vztazích, kdy jsou spolu dotyční jen "kvůli dětem", ačkoliv třeba milují někoho jiného, dochází potom k hádkám a nedorozuměním, u kterých trpí hlavně ty děti.
Z tých, čo poznám osobne to jednému páru funguje. Sú to ale maximálne otvorení, tolerantní (pozor, nie benevolentní) a inteligentní ľudia, ktorým ide predovšetkým o blaho svojich detí. Inak uznávam, že toto väčšinou nie je príliš šťastné riešenie a veľakrát to končí napätím a hádkami.
Marco Freeman píše:
Mně fascinují lidé, kteří si myslí, že za svůj život už se museli setkat se vším, a jestliže se s něčím nesetkali, tak není možné, aby to existovalo. Jenže svět je opravdu velmi velký a ani za celý život se se vším nesetkáš.
Takže na co zbytečně soudit druhé, když nevíš... Je rozdíl říct, že si něco myslíš nebo se domníváš... protože myslet a domnívat si může každý co chce. Ale vědět něco s tím, že to opravdu víš - s tím je i v běžných věcech někdy problém. Protože někdy říkáme, že něco víme, ale přitom všechno závisí jen na našich domněnkách...
Vieš, naozaj som sa stretol so všeličím
Nikdy som však nedošiel k takej bohorovnosti, že by som si myslel ako dokonale poznám svet a ľudí v ňom... Prečo mi to vkladáš do úst?
Okrem toho - nesúdim. Nič také v mojom príspevku nie je. Bolo tam len toľko, že keď má niekto takú nízku potrebu sexu, tak je niekde problém. A presne to sa potvrdilo aj u tohto chlapíka. Pretože on mal oveľa väčšiu potrebu, no nie so svojou manželkou
Realizoval ju inde.
Dnes je veľkou módou všetko zľahčovať, relativizovať, znejasňovať a dodržiavať prehnanú korektnosť, len prepána, aby sme niečo nepovedali príliš nahlas, aby sme náhodou niekoho útlocitného neurazili s vedomím, že čo keby si to náhodou vyložil zle, čo keby to vzal príliš osobne... atď. Nuž, ja nechcem nikomu ublížiť, opakujem. To skutočne nie je mojím cieľom. Ale prečo by som nepovedal presne to, čo si myslím a možno aj trochu drsnejšie, keď to tak cítim? Samozrejme, viem sa krotiť a viem, že v mnohých prípadoch sa aj krotiť treba, ale dnes sa diskutujúci akoby báli nahlas povedať niečo "absolútne". Všetko je zjemňované a scitlivované... až to je smiešne.
Ja budem napríklad vždy tvrdiť, že homosexualita je porucha a nie plnohodnotný variant ľudskej sexuality. To neznamená, samozrejme, že musí byť pre jedinca škodlivý, či že by som nebodaj považoval jeho nositeľa za škodlivého
A tak vnímam ako poruchu (i keď iného druhu) aj tvoju (takmer) asexualitu. Netvrdím však, že sa s tým nedá plnohodnotne žiť. Tvrdím dokonca, že mi je takáto porucha oveľa sympatickejšia než jej opak
Čo je ale irelevantné, pretože to je otázkou miery osobných preferencií. Tvrdím, že ja sám by som ňou chcel byť obdarovaný
Nemusel by som zabíjať čas autoerotikou (nie, nepraktizujem ju v aute
) ale mal by som viac času na literatúru a šport. Takže ti vlastne (v dobrom) závidím.
Marco Freeman píše:
A ještě jednou, dovol mi říct, že prostě na světě je mnoho párů, kdy jeden má prostě větší potřebu sexu než ten druhý. A je blbé, když to dopadá tak, že jeden to pro toho druhého dělá častěji jen pro jeho radost, a pak se mu to zhnusí. A nevidím za špatné, pokud se raději přizpůsobí frekvenci toho, kdo požaduje sex méně, a potom to ten, jež ho potřebuje více, "dožene" masturbací... Pak už otázka toho, nad čím masturbovat... No, asi není úplně ideální, když dotyčný volí něco, co není legální... Ale to už je věc druhá.
Čistý súhlas, nemám čo by som dodal.
A mrzí ma, že som ťa zahltil
Viem, aké to je, ty musíš odpovedať, a skrátka musíš... inak to človeku nedá, som presne taký istý
tak dúfam, že si moc kvôli tomu prácu nezanedbal.