Nacpat sama sebe do slov je docela těžké.

[Dan]

Zdravím.
Mno. Jednak jsem se sem věru registroval pod vlastním jménem. A to proto že mám za prvé tak trochu problém s nicky a vyjadřovat nějaký názor, aniž bych si za ním stál vlastním jménem. Ale ten druhý důvod je rozhodně podstatnější - jelikož nejsem v kontaktu žádným dítětem, nehrozí že bych mu odhalením své identity a tedy toho, že jsem pedofil, nějako ublížil.
Na jakési bližší popisování své anamnézy teď asi nemám, ale tak snad pár slov k mému aktuálnímu jakoby stavu. Jak jsem výše zmínil, nejsem a vlastně jsem pořádně ani nikdy nebyl v přátelském kontaktu s žádným dítětem. Ponejvíc to asi vychází z mé celkové uzavřenosti. Momentálně celkem dorovolně a pravidělně navštěvuji sexuologa a jsem na antideresivech a androcuru, čili léku na snížení hladiny testosteronu, jak tu ostatně asi většina lidí ví. Nepovažuju za nijak zvlášť zdravý ani hrdinný řešení svý situace, ale řekněme že díky tomu se mi jaksi urovnaly mé sexuální fantazie do takové formy, že jsem s nimi spokojený a ne, aby mě samotného jaksi děsily. Vlastně už nějaké tři měsíce žiju v jakémsi absolutním celibátu - tedy i bez masturbace. Což rovněž není věc, kterou bych komukoliv doporučoval, ale spíš prostě takový nějaký experiment, který na sobě zkouším. No, toliko asi prozatím.

[Fx100d]

Vítám Tě na fóru.

Jednak jsem se sem věru registroval pod vlastním jménem. A to proto že mám za prvé tak trochu problém s nicky a vyjadřovat nějaký názor, aniž bych si za ním stál vlastním jménem. Ale ten druhý důvod je rozhodně podstatnější - jelikož nejsem v kontaktu žádným dítětem, nehrozí že bych mu odhalením své identity a tedy toho, že jsem pedofil, nějako ublížil.

Nevím, je to Tvá věc, nerad bych Ti do toho kecal, ale nemyslíš, že bys v budoucnu s nějakým dítětem mohl navázat kontakt a tímto odhalením mu pak ublížit? Možná takový bližší kontakt s dítětem neplánuješ, nebo si neumíš představit jak by k tomu mohlo dojít, ale náhoda je blbec a nikdy nevíš s kým se seznámíš (aniž bys to plánoval), a s kým se budeš třeba častěji stýkat. Nemyslím teď situaci, kdy takový kontakt vyhledáváš, ale například přírustek do rodiny (sourozenec, synovec nebo jinak příbuzný). Nedokážu si představit jaký bych si měl vymyslet důvod, abych se vyhnbul rodinným sešlostem a vyhnout se tak kontaktu s příbuznými dětmi a podobně.

Další věc je ta, že takovým odhalením neohrožuješ jen sebe a děti se kterými jsi v kontaktu, ale veškeré příbuzenstvo nebo své přátele. Myslíš že by Tvým rodičům nebo jiným příbuzným popřípadě známým nebylo hrozně, kdyby Ti někdo třeba ubláížil poté, co by zde našel Tvé příspěvky? Myslíš si, že by Tvůj (budoucí) zaměstnavatel nemohl najít nějakou záminku k tomu, aby Ti dal výpověď, pokud nezkousne, že zaměstnává pedofila?

Být Tebou, hodně bych si to rozmyslel vystupovat pod vlastním jménem. Také moc nemám rád přezdívky a nejraději bych své názory k tématu uveřejnil pod vlastním jménem, ale přeci jen je jistější, když použiju přezdívku. Nemyslím si, že by bylo nemožné mně vystopovat podle aktivit na netu, ale přeci k tomu nebudu jen tak zadarmo napomáhat! Riziko vystupování pod vlastním jménem převyšuje několikanásobně nepříjemnosti, které máme při používání přezdívky či krycích jmen.

Nepovažuju za nijak zvlášť zdravý ani hrdinný řešení svý situace, ale řekněme že díky tomu se mi jaksi urovnaly mé sexuální fantazie do takové formy, že jsem s nimi spokojený a ne, aby mě samotného jaksi děsily.

Takže došlo k nějakému posunu od doby, kdy jsme spolu mluvili?

..., ale spíš prostě takový nějaký experiment, který na sobě zkouším.

Nu přemýšlím, zda je moudré experimentovat, zvlášť když experimentuješ se sexualitou zaměřenou na děti.

[Dan]

Tak, máš pravdu jako vždy, to jaksi uznávám. Ale řekněme že i já mám své důvody, o kterých jsem docela nějaký čas uvažoval. Není to jen tak že bych se chtěl vyloženě zviditelnit, nebo si mermomocí hrál se sekyrkami.

K mému milému rodnému jménu. Celé to tak nějak vychází z toho, že rozsah mého okolí je vzhledem k mé celkové uzavřenosti dost úzký. Všem lidem na kterých mi záleží jsem to o sobě řekl, nehrozí, že by se to dozvěděli z internetu. Na druhou stranu uznávám, že pokud mi někdo kvůli mé orientaci šutrákem rozbije hlavu, nebo se mě improvizovaně pokusí vykastrovat, mýlil jsem se.
Z celou svojí rodinou, nemám žádné blízké vztahy, možnost mladšího bratříčka či synovečka žel bohu už taky nehrozí. Ale ano, případné přátelské seznámení s nějakým dítětem, kterému se v mém momentálním stavu nebráním, beru stále jako největší riziko. To bych musel řešit v dané chvíli.

Nějaké mé širší okolí se na mě tak jako tak dívá skrze prsty a odhalením před nimi své orientace, a že se v následující době nehodlám z takových případných otázek vyhýbat, mému okolí jen dá zdůvodnění, proč jsem takový jaký jsem. Jak na to dál budou nahlížet, jejich problém.
Ono jde hlavně o to, že jakési odhalení nebo otázky okolo mé sexuality mi pořád visí nad hlavou, Damoklův meč, jen seknout. Pokud ze třech prozaických dílek, které tak nějak průběžně uveřejňuje dvě pojednávají přímo o pedofilii a jedno o dětské křížové výpravě, inu ono to prostě otázky vyvolává. dřív nebo pozdějc na ně budu muset odpovídat, rozhod jsem se dřív a vystupovat pod svým jménem je tak nějak začátek takového sebepřijetí. Takže se tím nijako neobhajuju, jen se snažím povysvětlit.

Esli bych mohl eště něco krátce k mému jakémusi posunu a experimentování... Inu můj rozhovor s tebou mě určitě názorově posunul, zároveň jak se posunuje má léčba, prostě má na mě takový vliv že představy které mám jsou mi příjemné, vůbec mi nevadí. Ale mám svý obavy. Ve chvíli když bych se vrátil k častějšímu zvyku masturbovat, nezačne mě to ve spojitosti s androcurem samotného deprimovat? nebyla nějaká taková tvá zkušenosti? A taky, k tomu abych se možná ještě přes utlumení mé sexuality mohl opravdu plnohodnotně ukojit, či jak to nazvat, nebudu se muset vrátit k fantaziím, které jsou drastické a pro mě zcela nepříjemné? Jsem srozuměn s tím, že i s tou složkou svý osobnosti se mám dokázat vyrovnat, ale zcela se příčí mým morálním hodnotám, výchov všemu. Musel bych ze sebe udělat jinýho člověka, abych se s něčím takovým moh smířit. to je těžký volené menšího zla. A dík za reakci a za opětovnou radu k zamyšlení.

[Fx100d]

Jak jsem psal, je to Tvé rozhodnutí a ač to vidím jako krok zbytečně riskantní, nebudu Ti ho rozmlouvat. Kdyby sis to přeci jen rozmyslel, napiš mi, já Ti podle přání změním registrační údaje.

Ale mám svý obavy. Ve chvíli když bych se vrátil k častějšímu zvyku masturbovat, nezačne mě to ve spojitosti s androcurem samotného deprimovat? nebyla nějaká taková tvá zkušenosti?

Má zkušenost byla toho ražení, že androcur mi při masturbaci snížil prožitek při vyvrcholení. Deprimace tedy nevycházela ze spojení masturbace a androcuru, ale z toho, že masturbace jako jediná možnost uspokojení (v té době) pro mně ztratila smysl. Podobně by mě deprimoval i naprostý celibát. Pokud Ti tedy naprostý celibát vyhovuje a začal bys masturbovat pod vlivem androcuru, nejspíše bys dosáhl uspokojení (ikdyž prožitek je výrazně nižží, po delší době bez vyvrcholení by však mohl být aspoň trochu větší než při každodenní masturbaci pod vlivem Androcuru.) a mohl by sis tuto činnost i užít. Nemůžeš se úplně tak řídit mými zkušenostmi, hraje zde velkou roli psychika a jak to všechno vnímáš.

A taky, k tomu abych se možná ještě přes utlumení mé sexuality mohl opravdu plnohodnotně ukojit, či jak to nazvat, nebudu se muset vrátit k fantaziím, které jsou drastické a pro mě zcela nepříjemné? Jsem srozuměn s tím, že i s tou složkou svý osobnosti se mám dokázat vyrovnat, ale zcela se příčí mým morálním hodnotám, výchov všemu.

To bohužel nevím. Tak silnou averzi vůči svým představám jsem nejspíš nikdy neměl. Měl jsem tak trochu výčitky z toho, že si představuji vyloženě ubližování dětem (vysvětlení pro ostatní v poznámce na konci příspěvku), ale když jsem si řekl, že fantazií nikomu neubližuji, bylo to zase dobré. Mé špatné pocity pramenili spíše z pornografie kterou jsem v té době (tenkrát legálně) držel a na níž byly záběry reálných dětí, kterým bylo ubližováno, nikoliv jen z myšlenek na takové věci. Tyto záběry jsem z tohoto důvodu smazal a dále jsem používal spíše soft materiály, převážně akty nebo "oboustraně dobrovolné" sexuální aktivity. Pak bylo držení pornografie zakázáno a já smazal i zbytek těchto materiálů. S těmi myšlenkami, kde jsem ve své fantazii dětem vyloženě ubližoval jsem se později zcela smířil, i přes to, že se takové aktivity příčí mým morálním zásadám. Jak jsem toho dosáhl Ti bohužel vysvětlit nedokážu, budeš na to muset přijít sám.

Musel bych ze sebe udělat jinýho člověka, abych se s něčím takovým moh smířit. to je těžký volené menšího zla. A dík za reakci a za opětovnou radu k zamyšlení.

Nemyslím si, že bys ze sebe musel dělat někoho jiného. Naopak si myslím, že Ty takový zkrátka jsi, jen ses s tím nedokázal vyrovnat a svým způsobem si to nechceš přiznat a někoho jiného ze sebe děláš teď. Máš v sobě tedy určitý rozpor, kterého se musíš zbavit. Nezbavíš se své sadistické složky, zvlášť, když je u Tebe velmi výrazná. Musíš si ale najít cestu, která Ti dovolí i tuto sadistickou složku uspokojit takovým způsobem, aby to bylo v souladu s Tvou morálkou. Sám si musíš najít způsob, jak se s podobnými představami uspokojit a samotné představy ve své mysli "uzavřít" do doby kterou k tomuto účelu vymezíš a po skončení za těmito představami "zavřít vrátka" a jít do reálného světa svěží a uspokojený s vědomím, že ty představy zůstaly na tom místě a v tom čase. Nemusím snad připomínat, že takové chvilky by měly nastat v okamžiku kdy máš své soukromí a jsi mimo dosah dětí.

Poznámka: Pro ty, jež mě neznají sokromně a znají jen mé texty na internetu psané pod přezdívkou Fx100d, v mých sexuálních fantaziích se občas vyskytují jisté sadistické praktiky. Je tomu tak jen občas, v průměru dvakrát až třikrát ročně v trvání týdne až 14ti dní. Vzrušuje mě představa dětského pláče způsobeného bolestivou penetrální sexuální aktivitou, popřípadě překoinání odporu dítěte při takové aktivitě. Někdy si představím i takové aktivity, ve kterých dítě přivazuji k posteli a podobně. Přes to, že mě dokáží přitahovat dívky až do 12 let, v podobně laděných představách se vyskytují děti o dost mladší, zhruba 4 - 6 let. Tuto skutečnost ventiluji veřejně poprvé, nicméně hodně lidí z komunity tuto skutečnost o mně ví.

[Dan]

"Nemyslím si, že bys ze sebe musel dělat někoho jiného. Naopak si myslím, že Ty takový zkrátka jsi, jen ses s tím nedokázal vyrovnat a svým způsobem si to nechceš přiznat a někoho jiného ze sebe děláš teď. Máš v sobě tedy určitý rozpor, kterého se musíš zbavit. Nezbavíš se své sadistické složky, zvlášť, když je u Tebe velmi výrazná. Musíš si ale najít cestu, která Ti dovolí i tuto sadistickou složku uspokojit takovým způsobem, aby to bylo v souladu s Tvou morálkou"

Jakože pro mě je to také votázka, co můžu, nemůžu a jakou cestu si zvolit. Jako mohu sem někam dát i takový obsáhlější článeček, takovou menší zpověď či co, kde se snažím alespoň možná sám sobě svojí léčbu a přístup k tomu zdůvodnit. Nevím esli byste o to, měli zájem tu, esli by se to třebas hodilo do Příběhů pedofilů, nu mohu případně zaslat.

Ináč ale je vcelku faktem, že se po užívání androcuru obsah mejch fantazií a tak celkově projevy pedofilie u mě změnily. Jednak jsem dřív byl myslím spíš efebofil a teď, se na ulici otáčím častěji za pětiletýma klučíkama, další věc je, že z mejch fantazií násilí vymizelo, topím se tak chvílema čistě v představách nějakýho spíše než co jinýho tak citovýho, přátelskýho kontaktu s dítětem. se svým sexuologem jsme si to tak nějak ujasnili, že snížením testosteronu se ve mě jaksi taky snížila určitá typická maskuluní agresivní složka, asi tak nějak jak přestávám bejt víc chlap, snižuje se i můj mužsky agresivní pud a to se odrazilo i v naprostým snížení sadizmu v mých představách.
takže já nevím, sám jsem na pochybách, esli je smíření se se sebou, ta jediná možná cesta. Regulérně tu možná existuje další cesta - potlačení určitý části sebe sama, ale tý části, která se mi totálně nelíbí.

[Fx100d]

Jakože pro mě je to také votázka, co můžu, nemůžu a jakou cestu si zvolit. Jako mohu sem někam dát i takový obsáhlější článeček, takovou menší zpověď či co, kde se snažím alespoň možná sám sobě svojí léčbu a přístup k tomu zdůvodnit. Nevím esli byste o to, měli zájem tu, esli by se to třebas hodilo do Příběhů pedofilů, nu mohu případně zaslat.

Určitě by to pro nás bylo zajímavé, jestli nějaký takový text máš, klidně jej sem vlož, rád si jej přečtu a pokud by se hodil na web, můžu ho do životních příběhů vložit.

Ináč ale je vcelku faktem, že se po užívání androcuru obsah mejch fantazií a tak celkově projevy pedofilie u mě změnily. Jednak jsem dřív byl myslím spíš efebofil a teď, se na ulici otáčím častěji za pětiletýma klučíkama, další věc je, že z mejch fantazií násilí vymizelo, topím se tak chvílema čistě v představách nějakýho spíše než co jinýho tak citovýho, přátelskýho kontaktu s dítětem. se svým sexuologem jsme si to tak nějak ujasnili, že snížením testosteronu se ve mě jaksi taky snížila určitá typická maskuluní agresivní složka, asi tak nějak jak přestávám bejt víc chlap, snižuje se i můj mužsky agresivní pud a to se odrazilo i v naprostým snížení sadizmu v mých představách.
takže já nevím, sám jsem na pochybách, esli je smíření se se sebou, ta jediná možná cesta. Regulérně tu možná existuje další cesta - potlačení určitý části sebe sama, ale tý části, která se mi totálně nelíbí.

Máš pravdu v tom, že pod vlivem Androcuru ty násilné představy vymizí, je to logické, protože Androgeny prostě s agresivitou souvisí. Samozřejmě není smíření jediná cesta, můžeš své "sklony" potlačovat. Stejně jako někteří odborníci se však domnívám, že ten androcur a takováto "regulace" sexuálních představ by se dala přirovnat ke kotli, u kterého zacpu pojistný ventil. Ač pod tím kotlem topíš jen mírným plamenem (bereš androcur), tlak v něm stoupá, protože jej neupouštíš (neprožíváš uspokojení deviantním způsobem). Takže si zpočátku spokojen, jako jsem byl já. Ale ač tlak roste velmi pomalu, že si ten nárust ani neuvědomuješ, jednou by se mohl kotel prostě přetlakovat a tak náhlé uvolnění energie by mohlo Tvé ovládací schopnosti velice snadno přemoci. O vedlejších účincích dlouhodobého užívání androcuru zde nemluvím, to je samostatná kapitola, která přijde na řadu později, až se vedlejší účinky začnou projevovat.

Nicméně i přes tento můj názor Ti nic z toho rozhodně nevymlouvám. Tento stav Ti dává čas a prostor vyrovnat se s agresivními představami. Ač jsi tedy momentálně spokojen, neměl bys to celé přestat řešit. Možná Ti androcur bude vyhovovat i dlouhodobě a tento postup Ti bude sedět. Rozhodně tu netvrdím, že to děláš špatně, ba naopak velmi oceňuji Tvou odvahu svěřit se odborníkovi a problém s ním řešit. Sám časem uvidíš, jak se budeš cítit.

[Dan]

Nojo, rozhodně faktem je, že já se tu o účincích androcuru rozkecávám a přitom mám jen 4 měsíční zkušenost. Věru, že něco budu moci kecat pořádně až po tom roce či víc. Jako věřím, že všechno co se tohodle týče řeším dál a rozhodně o tom sdostatkem přemejšlím. Vlastně to působení prášků už se na mě projevilo výrazně určitýma inu dost přecitlivělýma stavama, snad i nějakýma problémama se soustředěním. Ostatně poslední dva tejdny bloumám tady po stránkách a opakuju si všechny ostatní pedo blogy a odborný články, pátrám asi po svý identitě, či čem, místo toho, abych se učil na státnice. Inu stavy mý psychiky teď jsou změněný, ale furt jakejkoliv z těhle stavů je mi přijemnější než citová otupělost a zhnusení, který jsem prožíval předtím.

[lsiv]

Ahoj kamarade,

z Tvych prispevku je videt,ze opravdu delas co muzes a snazis se nad sebou pracovat,co jen sily staci.

Moje zkusenost s utlumujicimi preparaty neni priliz dobra,v mem pripade se jednalo o injekce.
Po urcite dobe prijimani tohoto "leku" jsem se stal opravdovym impotentem-nejen fyzicky ale i dusevne. Jakekoliv pokusy o masturbaci byli naprosto marne.
I v mem mysleni se neco zmenilo-nastala vecna apatie,nezajem nejen o deti ale i vsechny ostatni veci v mem zivote-hobby,internet,knihy,televize,prestal jsem se zajimat o svoji o rodinu a samozrejme silna a nepromenna deprese,tri pokusy o sebevrazdu atd.
Obecneji receno,bylo to obdobi,ve kterem jsem ztratil smysl zivota.
Z druhe strany musim podotknout,ze jsem se v te dobe s detmi nestykal,a proto nevim,jak bych na ne reagoval "v praxi". Je to pouza ma uvaha a teorie,ale je dost mozne,ze kdybych tehdy-v tom "znicenem stavu" potkal krasne dite,tak by se muj smysl zivota vratil.

Mam takovy dojem, ze se vlastne nejedna o zadnou lecbu(tak to nazyvaji pouze psychiatri).
Myslim si,ze u mnoha pedofilu je velkym problemem prave ta deprese a ztrata smyslu zivota.
A pro leceni techto syndromu bych nejlepe doporucil pobyt s temi,ktere mame najradeji-tedy s detmi.

No jo,zase tady neco pisu ale stejne porad nevim,jak bych Ti mohl nejak rozumne pomoci..

Pokud jsem to dobre pochopil,tak z jedne strany Te sadisticke fantazie vzrusuji a z druhe strany Tve moralni hodnoty tyto fantazie odmitaji a vnitrne zakazuji.
Kdyby se tak v tomto dilematu dal najit nejaky kompromis..

Je treba mozne,ze lidi se sadistickymi sklony je plno,ale nikomu o tom nevypravi(proto o nich nevime) a snazi se to resit nejakym "delikatnim" zpusobem ve svem soukromi.

Snazil bych se vyhledat co mozna nejvice informaci vseho druhu,tykajici se techto temat. Na ceskem netu toho moc neni,radeji hledej v angl.
A hlavne pozor,na neadekvatni nazory medii na tyto temata! Ty musime ignorovat.

Sadizmus vzdycky byl a bude v kazdem cloveku,tak tomu bylo snad ve vsech civilizacich.
Chce se to jen naucit s tim spravne zachazet,tedy uspokojit ten sadizmus tim spravnym zpusobem-hledani mensiho "zla".
Anebo se ho snazit transformovat do jine cinnosti(nebo prace),ci jine(nebo podobne) sexualni aktivity.

S pozdravem

lsiv

[lsiv]

Ahoj,

take bych se radeji priklanel k nazoru administratora,ze by bylo lepsi pouzit "nick" misto skutecneho jmena.Anebo ho alespon' popros vymazat to bydliste-C.K. je preci jen male mesto..
Samozrejme,ze nemam pravo rikat ti co mas delat. Delas na mne ale dojem velmi cestneho a poctiveho cloveka,ktery ma cely zivot pred sebou,a proto by byla velka skoda neco pokazit-kvuli takove zbytecne malickosti...

Myslim ze jsi psal o svych obavach spjatych s rizikem,ktere pocitujes pri seznameni s ditetem.
Jedine co mohu rici,ze pedofil se takovych veci obavat nesmi. Jakykoliv clovek je pod vlivem strachu mnohem vice zranitelny a u pedofila to plati dvojnasobne.
Pedofil musi predevsim dobre znat a vedet,co si muze dovolit a co ne,ale bat se rozhodne nesmi v zadnem pripade.
A k tomu seznamovani,to chce jenom trochu "praxe"a pak uz to pujde lehce,uvidis. Poprve je to vzdycky o neco tezsi,tak uz to byva.

Pokus se pak prosim,nejak sdelit a presneji vysvetlit svoji "stupnici hodnot"-tykajici se mj.sadizmu,lasky k detem-jak se to da "skloubit" dohromady atd.
Bylo by to dobre pro to,abychom ti spravne porozumeli a mohli eventuelne nejak pomoci ci poradit.
Je treba mit jasno v tom,co je to nejdulezitejsi,co nasleduje pote nebo zdali se jedna o smiseni vsech preferenci a hodnot najednou.

S pozdravem

lsiv

[Dan]

pro lsiv: Fíha, je vidět, že sis už prošel opravdu velkou řadou zkušeností, písneš sem taky nějak svůj příběh pro poučení ostatním?
Tvé názory a otázky mě nutí se nad sebou dál zamejšlet, a taky si uvědomovat, nakolik v sobě stále nemám jasno. Tak třeba aspoň k mému nicku, to že jsem sem přistoupil jaksi neanonymně byl zcela můj záměr. Jednak udáním svýho bydliště se snažím případně navázat kontakt s pedofily, které v blízkosti mé lokality žijí, tak trochu se mi to i vede. Podstatnější je, že to o mně veskrz už všichni z mého okolí ví, a já neriskuju, že by se to na mě profláklo u lidí mě blízkým jiným způsobem než osobním hovorem. Další věcí je, že si myslím že dříve nebo později se to, že jsem pedofil, na mě jaksi obecně proflákne a já tomu chci vlastně předcházet, že nic neskrývám.
O tvých dalších radách ještě zapřemýšlím a pak se pokusím zareagovat.

[Kasz]

Dane, já nevím, ale nebojíš se toho, že když se "to" o tobě bude všeobecně vědět, že budou na ulici rodiče varovat svoje děti před tebou, budou se ti vyhýbat atd... Na mě by tohle velmi špatně působilo a docela dost se toho bojím. Já bych ti doporučoval, aby sis zvolil přezdívku, která s tvým jménem vůbec nesouvisí. Myslím si, že kdybychom tady dali hlasovat, jestli si máš změnit přezdíku, tak by hlasování bylo jednoznačné.

[lsiv]

Vsechny vas zdravim!

Rad bych dodal k tomu riziku seznamovani s detmi jeste par drobnosti.
To,ze ten clovek ktery se pro to rozhodl,musi prekonat svuj strach,to je tedy vec zasadni-o tom jsem ani vlastne psat nemusel,to je i tak kazdemu zcela jasne.
Kdyz si ale vzpomenu na sve "zacatky",tak pro me nebylo nejvetsim problemem to prvotni ohhodlani.Hlavni problem byl v tom, najit tu samotnou prilezitost k seznameni s ditetem.

Kdyz mi bylo okolo 17 let a touha(vcetne te pohlavni) byla skutecne obrovska,byl jsem opravdu zoufaly z toho,ze at' si to preji sebevic,tak zkratka a jednoduse nemam k tomu "nenapadnemu" seznameni s ditetem zadnou prilezitost.
Jedine co mi zbyvalo,byla komunikace napr. s detmi svych sousedu,vzdy to byl ovsem pouhy "letmy dotek" oka. Vice jsem si opravdu dovolit nemohl-chapal jsem,ze v 17 letech,v dobe kdy moji vrstevnici maji zpravidla stejne stare pritelkyne,si jednoduse nemohu dovolit navazovat vztah s 11letou divkou nebo chlapcem. Jen si ted' uvedomuji,ze v tech 17 letech by to pratelstvi s chlapcem(kteremu by ovsem muselo byt alespon' 10-11let) vypadalo samozrejme prirozeneji. Tehdy mi to ale stejne pripadalo odsouzenihodne a neprijatelne.
Bylo to zkratka prevelice tezke obdobi,ktere jsem prekonal snad jen diky jakesi "energii mladi".
O zadne skutecne mladi se ale vubec nejednalo,nebot' zhruba od tech svych 14-15 let,kdy se ze mne stal pedofil,se povazuji za duchodce a sve "dospelactvi"(duchodovy vek) z celeho sveho srdce uprimne nenavidim.

Ze svych pozdejsich "zkusenosti" mohu rici snad jen to,ze pouze v pripadech,kdy jsem byl nenapjaty,snad i lhostejny a priliz(nebo vubec) jsem na tom neulpival,tak za techto podminek se zacali "sami od sebe" objevovat prilezitosti mnohdy i velmi romantickych seznameni s detmi.

....jsem zenaty clovek,mam plno rodinnych a pracovnich starosti,na fantazie o detech nezbyva ani sil ani casu. Je mi v podstate vsechno "uplne jedno",jsem vyrovnany s tim,ze se me pedofilni sny nikdy nevyplni.

...me dceri byli tehdy 3 roky,samozrejme jsme chodili kazdy den na prochazky a znenadani potkavame nasi novou,11letou sousedku se svym malickym bratrem,vrstevnikem me dcery.
Nedavno se pristehovali a bydli primo v sousednim dome. Zacatek krasneho romantickeho pribehu.. Kdyz jsme s ni potom spolecne(ona s bratrickem a ja se svoji dcerkou) zacali chodit na prochazky,"vzyval' jsem Boha,at' to nejak zaridi,aby ta krasna holka zustala porad takova jaka je,a stala se moji zenou.

Take jiz bohuzel "zemrela",a ted' je z ni dospela zena ke ktere citim odpor a velkou litost.
Kdyz ji vidim,tak se ji zacinam bat..nedovedu pochopit,jak je to mozne,ze se takove fantasticky nadherne dite muze stat necim,natolik "monstrooznim".. Je to to same, jako kdyz se diva "dospelak"-heterosexual na rozkladajici se mrtvolu sve kdysi zive a krasne zeny,partnerky,milenky...

lsiv

[moravák]

Tak dost lidí Ti tu, Dane, doporučuje, založit si taky nějaký nick. I já bych se k tomu přikláněl, i když Tvoji známí to o Tobě vědí a na jiných lidech Ti nezáleží. Jim sice na Tobě taky ne, ale hloupost a předsudky dovedou ze života dělat peklo. A C.K. je opravdu malý městečko a nebyl by takový problé najít tam lidi Tvého příjmení. Otázka ovšem je, jestli už na to není pozdě. Tohle je veřejný web a Ty už nějak půl roku sem píšeš docela otevřeně věci, podle kterých by Tě šlo najít, kdyby si s tím dal někdo práci.
Vždyť tady navzájem se třeba můžete znát i jmény a já, ač člen, přecejen svojí sexuální orientací a svým věkěm (ročník 1951) stojím trochu mimo komunitu, tak já jsem Ti pravé jméno napsat mohl, ale vy byste s tím měli opatrně. Stejně si myslím, že už Ti to radím pozdě, viď?

[lsiv]

Na tu zmenu jmena-"nicku" nemusi byt vubec pozde.
Toho,ze jsi se odhodlal uvest sve skutecne jmeno si vsichni velice cenime,a uznavame tvoji otevrenost.
Stejne je ale nacase,s tim neco udelat. Da se jen stezi odhadnou,co te ceka v budoucnosti a drzim se nazoru Kasze,ze to muze pokazit "vyhlidky" na pripadna seznameni s detmi,ktere mohou byt vystraseny neadekvatnimi nazory i vystrahami svych rodicu.
Take pan "Moravak" ma rozhodne pravdu.
A je to skvele,ze se zde objevil velmi rozumny clovek heterosexualni orientace,ktery nas neodsuzuje a snazi se nam pomoci a poradit.
Dekujeme vam,pane "Moravak"!

lsiv

[Dan]

pro Kasz: hihi, asi bych se trochu ošíval nad tím, dybyste měli v hlasování rozhodovat o mém životním osudu, zas takový demokrat nejsem. Ale tvého názoru na věc si vážím, ač se budu tvrdohlavě držet svého. Nevěřím, že je jaksi mým údělem trávit mocčasu s dětmi. Pokud se mi to někdy poštěstí, budou to děti mých přátel - lidí, kteří to tak jako tak o mně ví. Pokud bych se měl opravdu stát jaksi věřejně známým pedofilem, až tak, že by předemnou na ulici schovávali děti, já se umím pohybovat po ulicích jako ninja! Ztratit se ve stínech, můj úděl není ani život ve společnosti. Na tom stojí můj názor, proč sitohle můžu dovolit.

[Dan]

pro moravák: na rady není nikdy pozdě, tedy jen pro lidi, kteří si poradit nenechají. To jsem asi i já. Zcela počítám, že si tuhle informaci může o mně kdokoliv najít. Je mi to jaksi jedno. Uznávám, že do jistý míry se to dá brát i jako můj osobní způsob sebedestrukce, někde v skrytu jsem asi dycky toužil, aby mě všichni nenáviděli. Z dalšího úhlu pohledu se mi ani nechce ustupovat právě těm lidským předsudkům a lidský hlouposti.
a souhlasím s názorem isiva, že je rozhodně cenn, že se tu k našim problémům vyjadřuješ, ostatně to už jsem ti psal. Souvisí to ale i s tím, že skrze to vlastně i jsi členem naší komunity, chodíš se a registroval ses zde. Jsi jedním z nás, z určitého úhlu pohledu, a zas tvůj úhel pohledu je pro nás ostatní důležitý.

[Dan]

pro isiv: nemyslím, že by na mé otevřenosti bylo něco oceňování hodného, je to jen mý osobní rozhodnutí, kterým hlavně doufám nemůžu ublížit nikomu dalšímu v komunitě. A jak už jsem výše řekl, na svoje vyhlídky seznamování s dětmi prost jaksi nevěřím, i dyž ne tak docela. Je to hm ambivalentní.
Ještě snad k onomu sadizmu, nebo jak skloubit lásku k dětem a sadizmu? Inu to věru nevím. Mám pocit, že dyž jsem byl dříve jaksi hlavně v područí sadistické stránky mé sexuality, nepociťoval jsem žádné hlubší emoce k dětem. Do žádného jsem se mylsím nezamiloval. A hlavně ani jsem nevyhledávalkontakt s dětmi, vlastně mi pobyt v přítomnosti dětí byl někdy i nepříjemný. Nebyl jsem dokonce na děti zlý? Nevím, protože jsem s nimi nebyl dost často, ale i to je možné.
pak jsem sadizmus v sobě potlačil a otočilo se to. Jediné o co mi teď jde je možnost přátelského styku s dětmi (na což tedy moc nevěřím, ale to zas další otázka)Jde mi právě o to být v jejich přítomnosti a právě o to nijak jim neublížit a naopak snad nějak prospět. A to je ten rozpor, tyhle své momentální pocity beru samozřejmě jako kladné,nevidím ani možnost, že by mohly vést kněčemu špatnému. Ale jak se mám vracet ktěm pocitům, nebo spíš prázdnotě kterou jsem zažíval předtím? znovu se snažit brát sadizmus jako součást sebe sama (já v té době opravdu dokázal být velký hajzl, dyž na to tak vzpomínám) Ale zas vůbec nechci tvrdit, že taková cesta není a že někdo jiný se sklony jako mám já ji nemůže najít. Já jen vidím vhodnou cestu pro sebe, vzhledem k mému charakteru a všemu dobrýmu i špatnýmu co mě utváří. A je to cesta potlačování sadizmu a ne jvyrovnání se s ním. Možná je nebezpečná, to asi poznám.
Ještě mě zaujalo, dyž se tak zeptám, psal si už někde jak to máš s tím, že se ti jaksi líbí kluci i holky? Jedno z těch pohlaví víc, nebo je to na stejně? zajímalo by mě.

[Kasz]

pro isiv: nemyslím, že by na mé otevřenosti bylo něco oceňování hodného, je to jen mý osobní rozhodnutí, kterým hlavně doufám nemůžu ublížit nikomu dalšímu v komunitě.

Právě že můžeš. Něco jiného je, když někdo dlouho přemýšlí, než nakonec se dojde k rozhodnutí, že svou pravou identitu odhalí a hlavně má pro to odhalení nějaký rozumný důvod. Mě se zdá, že pro uvedení svého pravého jména zde rozumný důvod nemáš. Můžeš tím ublížit mnoha lidem. Píšeš zároveň o sobě, že jsi sadistický pedofil... já nevím, některé věci nemusí vědět všichni. A komunitě můžeš ublížit tím, co nebudeš moct udělat, až tě okolnosti doženou k tomu, že sem třeba nebudeš mít možnost psát nebo chodit, protože např. televize Nova se o tebe v zájmu ochrany dětí "postará". Zdůvodňuj si to teď jak chceš, ale až se to stane, nezbude nám ostatním nic jiného, než pod jméno Daniel Kubec psát: "My mu to říkali...", "My ho upozorňovali..." atd. Takže fakt to zvaž, pořád je možnost změnit přezdívku, autora, upravit příspěvky, kde se vyskytuje tvoje jméno...

[Dan]

pro Kasz: To musím uznat jako rozumný argument. Moje rozhodnutí zveřejnit svojí identitu nebylo alespoň pro mě nic unáhleného, dobře půl roku jsem se rozmýšlel, než jsem na internet vůbec začal psát a jakým způsobem jsem začal psát. I dyž i v tom že je takové rozmýšlení dostatečné nebo ne, se naše názory můžou rozcházet. Moje zdůvodnění je alespoň promě racionální, bylo to cesta, kterou jsem si vybral z důvodů, které mi asi není ani moc zalehko vysvětlit. Ale už z ní nemůžu sejít, dybych neměl psát pod svým jménem, nepsal bych vůbec. Ublížením komunitě vidím ohrožení její bezpečnosti, myslíš, že je můj pobyt pod mým jménem ohrožením bezpečnosti pro komunitu (tedy ČEPEK) a že by bylo bezpečnější, abych se v komunitě nepohyboval?

[Dan]

jo jen bych se maličko ohradil proti tomu, že tu píšu, že jsem sadistický pedofil. Nevím přesně jak jsi to myslel, ale to že jsem vrozený sadistický pedofil nepovažuju o nic horší, nebo snad radši o nic zamlčeníhodnější než kdybych byl prostě pedofil.