Referendum o rodine 2015

[Kasz]

V originálu není o homosexualitě ani písmenko, když ten pojem neexistoval až do konce 19. století...

[Gabriel Svoboda]

Svůj výklad této biblické pasáže jsem napsal už dřív:

copak může zanechat styku se ženami muž, který ho nikdy neměl? Může se chovat scestně někdo, kdo na cestě nikdy nebyl? Tady se zjevně mluví jen o stejnopohlavních stycích jako o módním výstřelku heterosexuálů, jak to bylo v římské říši běžné. O vrozené homosexualitě a z ní vyplývajících sexuálních stycích se tam nepíše nic.

[Hranicar]

Doporučuji podívat se na stránky http://www.logoscr.cz/. Oni mají také svojí interpretaci.
Nuže můj dojem je ten, že bibličtí autoři považovali za nepřijatelný homosexuální pohlavní styk. Vyloženě pouze tento akt. Jak to mají LGBT věřící se sexem, to vážně nevím. O homosexualitě jakožto orientaci či o romantické lásce mezi osobami stejného pohlaví v Bibli není žádná zmínka. Rovněž doporučuji prostudovat příběh Davida a Jonatana. Netvrdím, že jejich vztah byl homoerotický, ovšem řada lidí se tak domnívá. No, taky se nabízí otázka, proč militantní věřící tolik vystupují proti homosexuálům, když sami na mnoho jiných obdobných biblických nařízení z vysoka kašlou. Ostatně pročtěte si podrobně všechny ty zákoníky a nařízení ve SZ. Jestli to zase není o tom, že je tak krásné moci po někom hodit kamenem.

[simgiran]

Ještě jedno obludné odlehčení:

[Daniel]

1) Súhlasíte s tým, aby sa manželstvom nemohlo nazývať žiadne iné spolužitie osôb okrem zväzku medzi jedným mužom a jednou ženou?

ANO, snad s výjimkou Tibetu bylo manželství vždy chápáno jako svazek muže a jedné či více žen. Naše Evropská civilizace na tomto konceptu provedla pouze redukci počtu žen na jednu. Připadá mi až absurdní, že o něčem tak samozřejmém se hlasuje v referendu. Nicméně za důležité nepovažuji názvosloví, ale především společenský status. Domnívám se, že rodina, která dokáže spolu čelit životním překážkám, přivést na svět děti a vychovat je, si zaslouží ze strany společnosti uznání a podporu.

2) Súhlasíte s tým, aby párom alebo skupinám osôb rovnakého pohlavia nebolo umožnené osvojenie (adopcia) detí a ich následná výchova?

ANO, matka a otec mají k dítěti rozdílný přístup a dítě potřebuje ke svému rozvíjení se obojí. Potřebuje ve svém životě jak mužský, tak ženský vzor. Všechny ostatní modely, ať už je to výchova jedním rodičem, ústavní výchova, nebo výchova homosexuálním párem považuji za nouzová řešení, která budou fungovat, ale z principu nikdy nebudou fungovat optimálně. Adopci dítěte homosexuálním párem v tomto kontextu považuji za náhradu jednoho nouzového řešení druhým.

3) Súhlasíte s tým, aby školy nemohli vyžadovať účasť detí na vyučovaní v oblasti sexuálneho správania či eutanázie, ak ich rodičia alebo deti samy nesúhlasia s obsahom vyučovania?

ANO, za základní vzdělání dítěte jsou podle mne zodpovědní především rodiče dítěte. Pokud rodiči nevyhovuje styl nebo obsah výuky a je schopen vzdělávat dítě sám, škola by mu v tom neměla bránit. Na druhou stranu by ale škola či jiné státní instituce měli mít právo prověřit, zda byl žák s daným tématem seznámen a provést přezkoušení.

Závěrem chci ještě dodat, že ohrožení rodiny nevidím ani tak ze strany homosexuálů, jako spíš ze strany státu, který (z mého pohledu) dlouhodobě podporuje nezodpovědné chování. Mám na mysli například to, že stát daleko více podporuje svobodné matky než ty vdané (podpora nezodpovědnosti při výběru partnera a otce dítěte), a že se větší podpoře dostává rodinám, kde jsou oba rodiče dlouhodobě nezaměstnaní, než rodinám, kde jsou rodiče výdělečně činní. Další generace, které v tomto vyrůstají, již považují tyto modely za samozřejmé ani si nedovedou představit, že by to mohlo být jinak, a problémy se jenom prohlubují.

A za úplně největší hrozbu pro manželství považuji to, co výstižně popsal John Gray ve své knize "Co Vám matka říci nemohla a otec nevěděl". Několik generací zpátky byly ženy na mužích ekonomicky závislé a manželství vznikala především kvůli ekonomickému přežití. Dnes už to dávno neplatí a od vztahů očekáváme a chceme víc. Chceme štěstí, lásku, city, romantiku. Ale většinu z nás nikdo nenaučil, jak tyto věci ve vztahu získat a udržet. A bez nich se manželství a vztahy většinou hroutí.

[Jeremy]

Som zato, aby raz moje dieťa, ktoré sa proti svojej vôli narodí ako gej, v živote nemohlo žiť legálne s človekom ktorého ľúbi. Som za to, aby tisícky detí v domovoch nikdy nenašli lásku, aj keď je tak ľahko dostupná.

Neuvěřitelná demagogie. Nevšiml jsem si, že by homosexuální vztahy byly na Slovensku nelegální, přestože tam není registrované partnerství. A ty děti, které jsou v dětských domovech, tam nejsou proto, že by bylo málo zájemců o adopci, těch je naopak nadbytek.

Takže v prvom rade záleží od toho, čo si predstavuješ pod pojomom legálne. Dovolím si jednu vygooglenú definíciu:

Legalita je zákonnost, tzn.nejnutnější normy, které by člověk měl dodržovat a zároveň práva, která mu přináleží.

(zdroj: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/legalita-x-legitimita
Takže problém je možné chápať tak, že homosexuálne spolužitie v SR nie je trestné a dvaja ľudia rovnakého pohlavia majú právo splou beztrestne partnersky žiť (ak neporušujú iné zákonné normy). Ak však budeme chápať pojmy zákonnosť a práva v kontexte, môžeme začať diskutovať o právach danných zákonom. V mnou zmienenom článku na nete písala lesbická matka žijúca s partnerkou v Británii o problémoch, ktoré má pri pobyte na Slovensku. Hoci v Británii môže bezproblémov používať priezvisko svojej partnerky, ktoré oficiálne prijala, ale na Slovensku to nie je možné, takže musí používať pôvodné. V podtstate má dve identity. Dve deti, ktoré vychávajú, porodila jej partnerka a tak ona na Slovensku nemá voči nim žiadne práva ako rodič, alebo inak blízka osoba. Ak by došlo k úmrtiu matky detí, na Sovensku by nemala na zverenie týchto detí do opatrovania žiadne zvláštne právo. Nemala by automatický právny nárok dediť, po partnerke, v prípade nehody by bez súhlasu partnerky (musela by byť samozrejme pri vedomí) nemala nárok na informácie o jej zdravotnom stave. Nechcem zbytočne rozpisovať, keďže asi väčšina z nás má aspoň základné povedomie o právach priznaných mužovi a žene v klasickom manželstve.

Čo sa týka detí v detských domovoch, je tu na mieste otázka, ako je možné, že detské domovy sú preplnené, ak záujemcov o adopciu je nadbytok. Vysvetlenie je jednoduché, keď vezmeme do úvahy, že veľká väčšina žiadateľov preferuje rovnaké deti, teda beloch a vek ideálne do 4 rokov. Takéto deti majú veľkú šancu byť adoptované. Tie ostatné decká majú smolu. Ako som písal, prednostné právo adoptovať deti by som ponechal pre klasických žiadateľov (matka a otec). Obecne však stále platí, že čím viac žiadateľov, tým väčšia šanca aj pre deti, ktoré nespĺňajú zmienené preferencie. A ak si spomenieme na klip na youtube a záverečný výrok chlapca "Ty by si chcel vyrastať v tomto?!", tak sám za seba, ak by som nemal možnosť byť adoptovaný do tradičnej rodiny (resp. minimálnu), v porovnaní s detským domovom by som bral homosexuálny milujúci pár ako dar z neba.

[Gabriel Svoboda]

I na Slovensku je možná změna jména. Ohledně dědění lze napsat závěť, ohledně informací o zdravotním stavu lze napsat souhlas. Rozhodně to není komplikovanější, než si zařídit svatbu. Co se týká dětí: když Slovensko neuznává registrované partnerství, neuznává ho logicky ani jako překážku adopce, takže dotyčná si může děti adoptovat. V tom je situace na Slovensku lepší než v Česku, kde registrované partnerství je překážkou adopce (a právě proto souhlasím s takovou změnou, aby — když už registrované partnerství existuje — byla povolena i adopce dětí druhého partnera).

Pokud by platilo, že registrovaní partneři si mohou osvojit dítě z dětského domova až tehdy, když nebude žádný zájemce z řad manželů a jednotlivců (jinými slovy registrovaní partneři stále nebudou rovni ostatním zájemcům a homosexualistické organizace stále budou křičet o diskriminaci), pak bych byl pro. Muselo by to ale být podmíněné souhlasem dítěte. Ty bys možná jako dítě preferoval homosexuální pár před dětským domovem, ale já si tak jistý nejsem. Dětské domovy už přece jen nevypadají tak, jako před třiceti lety. A na dětský domov je už společnost trochu zvyklá, takže to není taková záminka k šikaně, jakou jsou homosexuální rodiče.

[Jednorozec]

To že si lze změnit jméno a sepsat závěŤ či nějakou smlouvu nejde srovnávat s pomocí poskytovanou manželskému páru. Partneři mají - úlevy na daních (dejme tomu, že tohle by se dalo vypustit jako podpora tradiční rodiny). Automaticky společný majetek. (tohle znamená řešit u každé věci vše znova).
Dědické právo včetně toho že pak nemusí z něčeho co bylo jejich společné platit znovu daně (to smlouvou prostě neošetříš). Práva ohledně dětí (jeden umře a druhý jako by neexistoval, přitom pro dítě je rodičem taky..).
Totéž něco se stane a partnerovi ani neřeknou co (nemocnice policie) protože je vlastně czí člověk..
Prostě to nejde řešit jen smlouvou..

[Daniel]

Ohledně dědění lze napsat závěť, ohledně informací o zdravotním stavu lze napsat souhlas.

Se závěti může být problém v případě, že zůstavitel má děti. V první dědické skupině se totiž nachází děti a manžel/manželka/registrovaný partner. Osoby žijící ve společné domácnosti jsou až ve druhé dědické skupině. Má-li tedy zůstavitel děti, osoby žijící ve společné domácnosti po něm ze zákona nedědí. Dítě je nepominutelný dědic a nezletilé dítě má navíc nárok minimálně na 3/4 toho, co mu náleží ze zákona. Předchozí občanský zákoník byl ještě přísnější, nezletilé dítě muselo dostat minimálně to, co mu náleželo ze zákona.

Pokud by tedy podle staré verze občanského zákoníku nesezdaný (a neregistrovaný) člověk s nezletilými dětmi odkázal něco závětí svému druhu/partnerovi, závěť by byla neplatná, na vše by ze zákona měli nárok děti. Podle nové verze občanského zákoníku může svému druhu/partnerovi závětí odkázat maximálně čtvrtinu svého majetku.

Jaká je právní úprava na Slovenku, to nevím.

Co se týče informací o zdravotním stavu a jednání s úřady, moje zkušenost je taková, že tady nemusí pomoci ani manželství, ale jedině písemný souhlas. Znám případy, kdy žena seřvala doktora za to, že poskytl manželovi informace o jejím posledním vyšetření. Já sám jsem narazil, když manželce přišla nesmyslná upomínka kvůli platbě za komunální odpad (všechno jsme měli zaplaceno), a když jsem se šel na úřad zeptat, jestli to nebude nějaký omyl (a skutečně to byl omyl), tak mi úřednice sdělila, že jelikož ta upomínka není adresována mě, tak není oprávněna mi k tomu cokoliv říkat. Takže jsem si od manželky nechal napsat plnou moc a od té doby ji všude nosím sebou.

[daniel.liddel]

Referenda sa neúčastním z viacerých dôvodov. Je to de-facto cirkevná agenda a nemá absolútne nič spoločné s ochranou rodiny. Na svojej stránke majú uvedené že ich snahou je podpora tradičnej rodiny, záujem aby dieťa vyrastalo v kompletnej rodine a podobne. Samé pekné vety s väčšinou ktorých súhlasím. A čo aliancia spraví ? Spraví referendum proti homosexuálom...
Referendum proti homosexuálom (podľa grafickej kampane im vadia hlavne homosexuáli, lesbičky až tak nie), zakryté do obalu ochrany rodiny. Vlk v koži ovečky :-)

Tradičná rodina už dávno nejestvuje. Tradičná rodina, kedy žili spolu prakticky všetky generácie už proste až na zanedbateľné výnimky nie je. Dokonca už tá oklieštená rodina (rodičia a deti) je už napoly v rozklade. Obrovská časť manželstiev sa rozvádza. Rozvod už nie je pokladaný za najkrajnešie riešenie keď všetko ostatné zlyhá, ale za úplne normálnu a prirodzenú súčasť riešenia manželských problémov. Veľká časť detí vyrastá v rodine s jedným rodičom. Pričom občas idú niektoré z nich na návštevu k druhému. Mne osobne je jedno či sa manželia rozvádzjú. Ale keď majú deti, mali by dbať v prvom rade na šťastný život tých detí a až potom na vlastný šťastný život.

Podľa "aliancie", alebo teda aspoň podľa otázok čo dali do referenda zrejme za celý tento rozvrat môže kto ? No predsa teploši ! Tí sú všetkému na vine. A určite to robia preto, aby si potom mohli takéto deti adoptovať a vyrobiť z nich ďalších homosexuálov.....


Môj názor je nasledovný.

- 1) Súhlasíte s tým, aby sa manželstvom nemohlo nazývať žiadne iné spolužitie osôb okrem zväzku medzi jedným mužom a jednou ženou?

Nie. Pokiaľ bude vynechané jednou/jedným, tak áno.

- 2) Súhlasíte s tým, aby párom alebo skupinám osôb rovnakého pohlavia nebolo umožnené osvojenie (adopcia) detí a ich následná výchova?

Samozrejme že nie. To by sme museli zrušiť detské domovy. Pokiaľ všetkým čo toto referendum tak silne podporujú na tom naozaj záleží, nech si idú hneď adoptovať deti a tým zlým homošom nezostane žiadne dieťa ktoré by si mohli adoptovať a przniť. Áááááá, vlastné pohodlie je lepšie....
Je prinajmenšom alibistické kydať na niekoho kto sa chce postarať o nechcené cudzie dieťa a pritom sám pre to dieťa neurobiť nič.

- 3) Súhlasíte s tým, aby školy nemohli vyžadovať účasť detí na vyučovaní v oblasti sexuálneho správania či eutanázie, ak ich rodičia alebo deti samy nesúhlasia s obsahom vyučovania?

A čo napríklad dejepis ? Ak rodičia nesúhlasia s výkladom dejín, môžu mať právo odmietnuť ? To by sme museli nechať ako povinné akurát písanie a matematiku. Možno ani to nie ak s tým dieťa nebude súhlasiť.
Pokiaľ sa to bude preberať v ôsmej triede nech je povinná kľudne aj cirkevná výchova. Rodičia majú vždy právo nesúhlasiť a viesť svoje dieťa úplne iným spôsobom. A povedať mu doma že učiteľ je blbec a veci sa majú úplne inak. Aspoň sa naučia argumentovať a nie len indoktrinovať.
Pokiaľ si niektorí rodičia myslia že deti sa z pornografie na internete naučia viac a kvalitnejšie o sexualite než ne nejakej sexuálnej výchove, tak im želám veľa šťastia.

- 4) Súhlasíte s tým, aby žiadnemu inému spolužitiu osôb okrem manželstva nebola priznaná osobitná ochrana, práva a povinnosti, ktoré sú právnymi normami k 1. 3. 2014 priznané iba manželstvu a manželom (najmä uznanie, registrácia či evidovanie ako životného spoločenstva pred verejnou autoritou, možnosť osvojenia dieťaťa druhým manželom rodiča)?

Absolútne nesúhlasím.

[Deda]

Drahý Danieli,
potomka lze vydědit, ale pozor pouze z důvodů uvedených v zákoně.

Občanský zákoník paragraf § 469a
(1) Zůstavitel může vydědit potomka, jestliže
a) v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech,
b) o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl,
c) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku,
d) trvale vede nezřízený život.
(2) Pokud to zůstavitel v listině o vydědění výslovně stanoví, vztahují se důsledky vydědění i na osoby uvedené v § 473 odst. 2.
(3) O náležitostech listiny o vydědění a o jejím zrušení platí obdobně ustanovení § 476 a § 480; v listině však musí být uveden důvod vydědění.

dle bodu (2) lze to rozšířit i na vnuky a jejich děti.

[Daniel]

Ahoj Dědo,

snažil jsem se Gabriela upozornit na to, že v případě neexistence registrovaného partnerství může nastat situace, kdy dědění nelze uspokojivě vyřešit závětí. A jako příklad jsem uváděl situaci, kdy zůstavitel má vlastní nezletilé děti.

O možnosti vydědit vlastní děti vím, nicméně k něčemu takovému musí mít zůstavit hodně vážné důvody. Pokoušet se vydědit vlastní děti jen proto, že mi zákon jinak komplikuje možnost odkázat přiměřenou část majetku svému partnerovi, mi přijde přitažené za vlasy. A kromě toho snaha o vydědění malých dětí by mi přišla přinejmenším jako hodně sporná.

Daniel

[Deda]

Drahý Danieli,
pokud se jedná o nezletilé děti je to opravdu složitá záležitost. Vždy se k němu vyjadřuje soud a ustanovený opatrovník nezletilého (většinou sociálka). Vydědění potomka je velice vážné rozhodnutí (i když je vratné) a mělo by se k němu přistupovat v krajním případě.

[Jednorozec]

Nejde ale o vydědění, jde o to, že celoživotní partner nemá stejné postavení jako manžel a nedá se to ošetřit smlouvou. Někdo prostě nechce děti vydědit, ale chce aby jeho druh/družka měli stejné postavení napříkad jako jeho děti...

[Troper]

Sokuje ma mnozstvo ludi, co by povedalo ANO. Kto Alianciu pre rodinu pozna dobre vie ze ide o nabozensku organizaciu co zneuziva deti ku svojej reklame. Jasne, dokonala hetero rodina je ideal, ale kolko takych je? Z ludi co poznam DVAJA ziju v usporiadanej hetero rodine, zvysok - rodicia rozvedeni, 1 alebo obaja rodicia alkoholici apod. Vazne si tu niekto mysli ze ustavna vychova bude lepsia pre dieta ako homosexualny par? Precitajte si http://www.etrend.sk/ekonomika/lesbicka-rodina-s-troma-detmi-referendum-tresta-tych-pre-ktorych-je-rodina-zaklad.html .

Len tak mimochodom, uvazujete nad pripadom ako v danom clanku, kedy je povedzme dieta v starostlivosti biologickej matky - lezbicky? Co ak dana matka zomrie? Nebolo by lepsie keby automaticky pripadla jej partnerke? Mozu sa tu preberat idealisticke kecy nekonecnokrat, v zivote som tu vysnivanu idealnu hetero rodinu nevidel. Podla mojho nazoru je akakolvek starostlivost od osoby ktora dieta lubi lepsia nez decak. Velmi pochybujem ze sa male dieta co cely svoj doterajsi zivot stravilo deprivovane v ustave pytalo "Kde je mama?" ked je dost mozne ze take dieta v utlom veku ani nevie co to rodicia su. Take otazky by sa pytalo dieta ktore by nejakym sposobom zobrali hetero rodine, co znamena, ze defacto Aliancia naznacuje, ze "homosexuali vam chcu ukradnut deti". Hocikto kto sa zastava tejto demagogie by sa mal nad sebou zamysliet.

Co sa tyka nevedeckych teorii o tom, ako by homo rodina ovplyvnila orientaciu dietata, myslim si ze je to totalny nezmysel.

[Jeremy]

Pár dní som nemal čas reagovať, ale aspoň sa mi to uležalo v hlave. Mal som v úmysle podeliť sa o svoj dojem, že celé referendum o rodine je v prvom rade o homosexuáloch a rodinu iba hlúpo zneužíva. Jednoducho mám pocit, že veľká časť ľudí, ktorí sa hrdo hlásia k 3x (v horšom prípade 4x) ÁNO, argumentuje spôsobom, kedy je zreteľne cítiť lepšie či horšie skrývaná averzia voči homosexualite. Ak niekto dokáže na štvrtú otázku odpovedať kladne, buď jej celkom nerozumie, alebo je to u mňa jasná diagnóza. Celkom charakteristická je reakcia v zmysle "Ja proti homosexuálom nič nemám, ale predsa si nemôžu myslieť, že im budeme priznávať nejaké práva...". Často je to skomplikované faktom, že dotyčný si túto svoju zášť vlastne ani neuvedomuje a skutočne verí, že takto formulovaný prístup si vzájomne neodporuje.

Dnes som narazil na kratučký, ale veľmi výstižný článoček (možno skôr postreh), ktorého autor toto celé opísal veľmi podobne. Vlastne tam píše, že nemá problém s tým, ak väčšina na všetky tri referendové otázky odpovie áno. Ale odpovedá si na otázku, prečo sa na také hlúposti pýtame za milióny eur.

Gabriel spomenul, že z jeho pohľadu môže byť decák pre dieťa lepším riešením než homosexuálny milujúci pár, keďže domovy pre "nechcené" deti sú prijímané lepšie než teplí rodičia, čo dieťa do istej miery chráni pred šikanou, naviac domovy už nie sú také strašné ako kedysi. Súhlasím, že materiálna úroveň šla prudko hore, ale ten zásadnejší a kľúčový problém pre vývoj dieťaťa nie je materiálny. Sám nemám s detským domovom ako inštitúciou väčšie skúsenosti, ale všetky sociálne výskumy hovoria stále to isté. Dieťa ako produkt ústavnej detskej starostlivosti vyrastá spravidla v dospelého človeka, ktorý je citovo plochý či nevyrovnaný, v možnosti normálneho začlenenia do spoločnosti viditeľne znevýhodnený oproti dieťaťu, ktoré vyrastá s milujúcimi rodičmi. Áno, vlastne všetky sriózne výskumy v tejto oblasti konšatujú aj fakt, že deti vychovávané homosexuálnym párom nejavia žiadne väčšie odchýlky od detí vyrastajúcich v tradičnej rodine. Snáď s tým rozdielom, že "homo-deti" sú často citovejšie a tolerantnejšie.

Som hlboko presvedčený, že to najzákladnejšie, čo dieťa potrebuje, je pocit, že je bezvýhradne milované. Ak sa mu tohto nedostáva, či už v ústave, alevo v rodine, zanecháva to na ňom hlboké a zničujúce stopy. Ak sa chceme baviť o potrebách dieťaťa a ideálnom prostredí pre vývoj, tak môžme, ale nazabúdajme na tento základ. A ak sa chceme zaštiťovať ochranou dieťaťa pred šikanou, chcem povedať, že práve podobné projekty, ako je toto naše slovenské referendum "o rodine" a spôsob jeho propagácie, sú najlepším prostriedkom k výchove nových a možno "výkonnejších" šikanérov. Mimo to si myslím, že problémy dieťa vyrastajúceho v milujúcej homosexuálnej rodine (napríklad aj šikana), sú mnohonásobne jednoduchšie riešiteľné, než už spomenuté problémy dieťaťa, ktoré nepozná rodičovskú lásku.

Stručný už asi nebudem, takže ešte v krátkosti k výhradám viery. Boh je pre mňa v prvom rade láska a veľké tajomstvo. Biblia je dobrým vodítkom, ale aj nebezpečnou zbraňou v rukách tých, ktorí sa domnievajú, že toto tajomstvo prelomili a neuvedomujú si, že táto domnienka ich ženie k činom, ktoré nešíria lásku, ale nenávisť. Ich motiváciou objavovať pravdu už nie je láska, ale pocit vlastnej veľkosti z pocitu "držiteľa pravdy" ich ženie k nenávisti. Kampaň, ktorá sa šíri od iniciátorov tohto referenda, neplodí lásku, ale smeruje k rozdeleniu spoločnosti v nenávisti. Nezachraňuje tradičnú rodinu a jej hodnoty, ale učí nenávidieť tých iných, nad ktorými sa cítime byť veľkými a pravdivými. Nechám na zváženie každého z Vás, aby si vo svojom srdci premenil na drobné biblický výrok, že dobrý strom nerodí zlé ovocie. Slovenská cirkev a jej predstavitelia sú v tomto projekte namočení až po uši a ako hlavný dirigent udáva tón celej kampani. Ako už mnoho krát pred tým, ani teraz sa s nimi nemôžem stotožniť, ale necítim sa preto menej veriacim. Cirkev vnímam širšie ako len tú slovenskú a ak by som mal svoje stanoviská prijímať od kohokoľvek bez súladu s vlastným srdcom, niečo by nebolo v poriadku.

[Mathias8]

Narazil som na jeden velmi zaujimavý článok v jednom nemenovanom časopise ohľadom tohto referenda.

Kde je deťom lepšie

Jedným z hlavných proti-referendových argumentov, je to, že deťom by bolo lepšie u homosexuálneho páru ako v detskom domove. Táto otázka je už od začiatku zle postavená a zavádzajúca.

Otázka totiž predpokladá, že homosexuálne páry by mali záujem práve o deti, ktoré zostávajú v detských domovoch, teda v mnohých prípadoch deti staršie, rómske, so zdravotným postihnutím, prípadne deti, ktoré nie su právne voľné (teda sa nedajú adoptovať, kedže biologický rodič o ne občas prejavý záujem). Vo vačšine prípadov práve takéto deti v detských domov ostávajú a zo strany čakateľov na adopciu je o ne minimálny záujem.

Vieme, že pokiaľ ide o adopcie, heterosexuálne páry majú najma záujem o deti malé/biele/zdravé, prípadne malé/rómske/zdravé. A záujemcov o tieto detičky je dosť, dokonca toľko, že v súčasnosti je čakacia doba na adopciu približne tri až štyri roky.

Nie je nijako dokázané, že homosexuálne páry by mali záujem adoptovať si práve detičky, ktoré v detských domovoch ostávajú. Zo zahraničia máme mnoho príkladov, že homosexuálne páry majú tiež záujem o malé zdravé detičky, teda presne o tie, kde je záujemcov dostatok, a ktoré nie je problém umiestniť do rodín. Nedisponujem žiadnou štatistikou, ale nepoznám žiadny relevantný argument, ktorý by dokazoval, že homosexuálne páry by mali záujem práve o tažko adoptovateľné deti. A určite každý uzná, že v prípade, ak by sa povolili adopcie homosexuálnym párom, prikázať, aby si homosexuálne páry adoptovali práve takéto deti, ktoré ostávajú v detských domovoch , by bolo do neba volajúcou diskrimináciou.

Čiže otázka nestojí, či by bolo lepšie deťom v detskom domove, alebo u homosexuálneho páru, pretože je malá pravdepodobnosť, že detičky, ktoré ostávajú v detských domovoch by práve homosexuálne páry chceli. Správne položená otázka v kontexte tejto diskusie teda znie: je lepšie deťom vo fungujúcom a stabilnom heterosexuálnom zvazku (muža a ženy), alebo vo fungujúcom homosexuálnom zvazku (muž a muž, žena a žena)?

Schválne píšem o fungujúcom a stabilnom heterosexuálnom zvazku, pretože opakovane počúvame argumenty, že ani heterosexuálne rodiny nie sú ideálne a odporcovia referenda nám často vykreslujú hrozné veci, ktoré sa v týchto rodinách dejú. Nespochybňujem, že v heterosexuálnych rodinách existujú problémy, avšak v kontexte adopcie sa bavíme o pároch, ktoré sú zapísané na tzv. "zozname čakateľov" na adopcie. Pretože deti, ktoré sa dávajú na adopciu idú k týmto párom.

Tieto páry, ktoré sa na zoznam čakateľov dostali, prešli dlhou a náročnou prípravou, ktorá zahŕňala individuálne sedenia s psychológom, sociálnym pracovníkom, skupinové cvičenia, psychologické testy, pohovory, kde psychológ skúma všetko od vzájomného intímneho vzťahu až po zážítky z detstva. Nie je to ľahké, mnohé páry to v procese prípravy vzdajú a mnohé páry kladný posudok , ktorý je podmienkou na zapísanie do zoznamu čakateľou nedostanú. Okrem tejto prípravy, ktorá može trvať 6-9 mesiacou, tieto páry navštívi v domácom prostredí sociálny pracovník z Ústredia sociálnych vecí, práce a rodiny, ktorá skúma, či majú vhodné podmienky na prijatie dietaťa. Takisto ich navštívi niekto z mestského úradu, ktorý skúma, či majú dobré susedské vzťahy a vyhovujúcu domácnosť. Je to dlhý a náročný proces a niektoré páry takýto zásah do súkromia ťažšie znášajú, hovoria si, prečo práve oni majú prechádzať takouto kontrolou, však nič zlé neurobili. Myslím, že tento proces prípravy je správny , hoci ťažký. Aj keď sa chyba v celom procese može stať, dovolím si tvrdiť, že až na výnimky sa na zoznam čakateľou dostanú pevné, stabilné, fungujúce páry.

Takže ešte raz opakujem správne položenú otázku: chceli by ste vyrastať s takýmto párom, alebo s fungujúcim homosexuálnym párom?

Hovoriť o nejakom práve na adopciu mi príde absurdné. Kedže deti sú oveľa zraniteľnejšie bytosti, ako dospelí, na celú situáciu sa musíme v prvom rade dívať, čo je lepšie z pohľadu dieťata a ako budú zachované ľudské práva dieťata. Vo vačšine prípadov tak budeme riešiť otázku, či je pre konkrétne dieťa lepšie vyrastať s otcom a matkou, alebo s otcom a otcom alebo matkou a matkou. Jediným kritériom by mal byť najlepší záujem dieťata a na akúkoľvek diskrimináciu či nediskrimináciu dospelých žiadateľov o adopciu by sa nemalo prihliadať.

...a prosím vás, nezavádzajme už verejnú debatu otázkami, či je dieťaťu lepšie v heterosexuálnej rodine alkoholika, prípadne v decáku, alebo v ideálnom homosexuálnom páre.

(Erika Jurinová, podpredsedníčka NR SR za hnutie OĽaNO)

[Jednorozec]

Přijde mi to celé jako blbost.
Já osobně bych chtěl být hlavně v rodině kde mně budou mít rádi a budou se mi věnovat, zbytek je až na druhém místě.
Není to o tom co píše ta paní.
Je to o tom aby vůbec byla možnost adoptovat. Jde snad nyní adoptovat dítě partnera se kterým žije partner/partnerka ve vztahu? Může přijít a adoptovat homosexuální pár dítě, které super uber hetero rodina nechce?
To aby děti šli přednostně do tradiční rodiny, na to přece nepotřebujeme bránit homosexuálním párům v adopci, na to stačí pravidla která budou takovou rodinu preferovat...

[Daniel]

To aby děti šli přednostně do tradiční rodiny, na to přece nepotřebujeme bránit homosexuálním párům v adopci, na to stačí pravidla která budou takovou rodinu preferovat...

Povolit homosexuálním párům adopci a současně vymýšlet prováděcí pravidla pro preferování manželských párů mi přijde jako nejhorší možné řešení. Obávám se, že v okamžiku, kdy budou mít registrované páry povolenou adopci dětí (teď myslím cizích dětí, nikoliv vlastních), tak každá taková pravidla budou moci být (plným právem) napadnutelná jako diskriminační.

Pak už jen bude stačit, aby se do toho vložilo pár politiků, aby proběhlo pár soudních sporů a nakonec tady z obav před dalšími právními tahanicemi budeme mít pozitivní diskriminaci.

[Jednorozec]

Ale houbeles. Taková pravidla není třeba vymýšlet existují a běžně se snad používají. Nebo snad než někdo má možnost adoptovat dítě tak se neposuzuje který pár je pro dítě lepší?.....