Fakt, že mi mé podnikání nevyšlo, způsobil zkrátka nedostatečný zájem zákazníků v dané lokalitě. Přesto svým přístupem k malým zákaznicím jsem své ekonomické situaci asi dlouhodobě příliš nepomáhal.Pro dostání se do obrazu, zde je výňatek z mého úvodního tématu zde na fóru:
Bylo to vážně fajn, bavilo mě to. Denně ke mě chodilo po škole plno dětí, obecně mnohem více holek než kluků. Přestože jsem velmi stydlivý typ, dokázal jsem se po čase občas i s nějakou holčičkou zapovídat. Přesto však, že kšefty nešly úplně podle mých představ, nedokázal jsem odolat té touze jakkoliv těm roztomilým andílkům dělat radost. Nejsnadněji tak, že dostaly něco zadarmo. Bylo kouzelné sledovat jejich reakce, některé překvapeně koukaly, jiné neskrývaly svou velkou radost, některé byly schopné 50x poděkovat. Vždy však z reakce byla znát radost a vždy tyto reakce doprovázely úsměvy, které prostě nemohou omrzetPřed časem jsem si otevřel podnik gastronomického zaměření, který navštěvují převážně děti (není to McDonald ani jiný fast food). Brigádníky, které jsem zpočátku vzal, jsem až na jednoho vyhodil. Snažím se tam co nejvíce času pracovat sám a moc mě to baví. Některé holčičky chodí i každý den, mimochodem jedna mooc krásná blondýnka, cca 9 let
Více zde: http://www.pedofilie-info.cz/forum/viewtopic.php?f=9&t=3308" onclick="window.open(this.href);return false;
Chodil jsem do práce 7 dní v týdnu, často jsem byl vyčerpaný, rozhodně jsem byl zralý na pomocnou sílu. Ale nechtěl jsem a i posledního brigádníka jsem po nějaké době vyhodil. Ještě když jsem ho tam měl, leckdy jsem mu na začátku směny řekl, že dneska si chci odpočinout a tak většina práce bude na něm…jakmile se však ve dveřích objevila první roztomilá tvářička, hned jsem ho vykopnul od kasy a má předešlá slova vzal vítr Při orientační analýze jsem zjistil, že jsem během 8mi měsíců rozdal zboží v ceně mnoha tisíc korun. Jak říkám, není to hlavní důvod, proč jsem nyní musel svůj podnik zavřít, ale i kdyby byl…nelitoval bych toho. Každý úsměv spokojené zákaznice mě dokázal nabít energií a pozitivní náladou, vážil jsem si každého slova navíc, které jsem s jakoukoliv princeznou prohodil, zkrátka jsem prožil prožil ¾ roku svého života tak, že jsem byl opravdu spokojený. Samozřejmě jsem po celou dobu tajně snil o tom, že se jednou s nějakou holčičkou sblížím více a budeme přátelé. Možná by se mi to i povedlo, ale…no už takhle jsem leckdy přemýšlel nad tím, aby se nezačalo říkat, že tenhle podnik vede pedofil, který rozdává roztomilým holčičkám věci zadarmo. Opatrnost se mě snažila držet zpátky.
No, jsem podnikavý člověk, když bude možnost, určitě zase něco rozjedu a určitě pro mě bude prioritní, aby to zase bylo nějak spojené s dětmi. Přesto, že se mi to teď úplně neosvědčilo, ale nakonec…ta dětská radost pro mě znamená mnohem více, než peníze
Máš káždopádně pravdu, ale přemýšlel jsem, že kdybych mohl vrátit čas, dopadlo by to stejně. V rodině ani v okruhu známých žádné holčičky nemám, o to více pro mě znamenala možnost nějakého kontaktu v práci. Ve výsledku - dělal jsem to v první řadě pro ně, ale i pro sebe, řekněme pro radost z jejich radosti, čili myslel jsem i na sebe, jen trochu jiným způsobem než průměrný podnikatel 